Mlsáme v kuchyni
Několik havraspárských studentek, sedících ve Velké síni, si něco pobaveně šeptá a přitom chroustá nejrůznější druhy zeleniny, od mrkve až po okurku. Se zaujatým výrazem jsem je ještě chvíli pozorovala. Jelikož můj žaludek již notný čas kručel hlady, nedalo mi to. Po důkladné výpovědi jsem se dozvěděla, že byla otevřena nová školní kuchyně, do které se prý dá dostat z Umývárny Ufňukané Uršuly.
Byla jsem zvědavá, a tak jsem popadla pergamen s brkem, osobní kouzelnický fotoaparát a vyrazila jsem na průzkum. Po důkladném prozkoumání Umývárny jsem konečně našla to, o čem vzrušené spolužačky tolik štěbetaly - stěnu s obrazy.
Pokušela jsem se vzpomenout na správnou kombinaci, kterou mi spolužačky sdělily. Nakonec jsem vítězoslavně vykřikla a pomocí správných dotyků se mi otevřela cesta do tunelu. Se zatajeným dechem jsem pomalu vlezla dovnitř a vydala se vstříc dobrodružství.
Otevřel se mi opravdu zvláštní pohled. Vešla jsem do malé útulné místnůstky, která byla prosycena všemi různými pachy. Spokojeně jsem přikývla, tohle musí být Bradavická kuchyně. Kolem nohou se mi motala hrstka malých ušatých tvorečků, v nichž jsem poznala Domácí skřítky. Jakmile mě zmerčili, s úklonami přede mne tři z nich předstoupili s několika vybranými pochoutkami. Nemusela jsem dvakrát váhat a vybrala si čerstvou mrkev. S dobrou náladou a plným břichem jsem se s pohostinnými obyvateli kuchyně rozloučila a vrátila se tunelem zpět do Umývárny.
Jak jsem zjistila, někteří obyvatelé Hradu o této místnosti neměli vůbec potuchy. Brázdila jsem jeden profil za druhým, až jsem to konečně našla. V Magících mne zaujaly ihned dva z nich, Požitek zelináře a Zakázané ovoce. Jejich náplní tedy bylo sníst všechny různé druhy ovoce a zeleniny. Extra magíka si vysloužila extra pálivá chili paprička, která je v kuchyni vzácným zbožím.
A jaký pohled mají na kuchyni někteří z řad obyvatel Hradu? Pár vybraných jedinců jsem položila jednoduchou otázku.
***
Corvinus Declaratio: Už jsi byl/a ve školní kuchyni? Jaký na ni máš názor a jak se ti líbila?
Marguerita Laux: Do školní kuchyně chodím, ale nejsem spokojená s jejími službami. Na stole je vždy jen zelenina či ovoce, ale tomuhle já jídlo neříkám! Já chci kus žvance! Svíčkovou se šesti! Moučník! Ve vchodě jsou obrazy, které vždy nabudí moje chuťové buňky, ale pak nikde nic.
Škola na nás značně šetří!
Briseis Kouzelná: Ve školní kuchyni jsem už byla mnohokrát. Když se podíváš do mých magíků, zjistíš, že jsem zblajzla vše, co se tam nachází. Tedy, až na chilli papričku. Ty mi skřítci ne a ne dát. A to už jsem na ně párkrát zvýšila i hlas. A oni mi jen řeknou, zkus to jindy! Moc se mi líbí obráz, kterým do kuchyně procházíme a náror na kuchyň mám též pozitivní, jelikož zelenina a ovoce je zdravé. A někdy přijsou i k chuti.
Nicholas McElen: Již jsem měl tu čest navštívit školní kuchyni. Do dnešních dnů mne mrzí fakt, že jsem líný na hledání a proto jsem si musel nechat poradit, kde že se ona školní kuchyně nachází. Opravdu - pokud ještě nevíte, kde leží, zkuste pátrat sami a hledejte tam, kde byste tak rychle nehledali.
Kuchyň se mi zdá zajímavá a hlavně: je to přece jediný "skutečný" přínos jídla, pokud zrovna nic není ve velké síni. I když se nabízí otázka, proč si musíme chodit pro pití až do Prasinek za Roskou, tak očekávám, že velká síň nám vždy nabídne nějaké tekutiny a nebudeme doufat, že jediný přísun vody, šťávy a podobně se nám dostane jen na All Hallow's Eve, čili Halloween neboli na Svátek všech svatých - tehdy si můžeme u někoho doma nabídnout výborné polévky, anebo pak v zimě se potěšíme čistým sněhem, který si následně můžeme v laboratoři roztavit nad ohněm, popřípadě se chodit obšťastnit tekutinami do Hanibalova jezera - ale to jen v krajním případě.
A co se týče názoru na kuchyni: skřítci jsou milí a obětaví, to je opravdu velmi pozitivní. Žasnu nad jejich ochotou vařit "jídla" pro mnohdy hladové studenty. Konečně jsem zjistil, proč všichni vypadáme tak chudě: až donedávna jsme neměli žádný přísun skutečného jídla krom čokoládových žabek a fazolek. Můžeme doufat, že se to teď změní. Avšak nabízí se otázka, zda-li je dobré, aby každé tělo vypadalo trochu jinak. Proč nemůžeme být tací, jací chceme být? Jistě, kdysi sem přijeli kouzelníci z neznámého kraje a prodávali lektvary, které změnily barvu očí nebo kůže a nedávno zde bylo velké Z. L. O., které všemi profesory otřáslo. Mno, ale abych se vrátil zpět k předmětu, tak stručně řečeno se mi kuchyně líbí, byť nemůžu některé skřítky přesvědčit, aby byli tak ochotní, a nabídli mi čili-papričku. Patrně se bojí, že bych je mohl svým dračím dechem sežehnout... Jen Merlinova nahatá pleška ví, proč tomu tak je či není.
Connie Clerenc: Ve školní kuchyni jsem už byla. Ano, zpočátku mi to trvalo najít, ale když jsem ji našla a objevila její tajný vchod. No...řekněme, že jsem byla zaskočená. Byly přede mnou obrazy a tady jsem se zasekla. Ale jako správná havranka jsem na to přišla. Kuchyň se mi líbí, ale kdybych měla tu možnost, asi bych ji i vylepšila. Ale moje nápady asi nikoho zajímat nebudou.
Midar Kilahim: Tak ve školní kuchyni jsem byl již několikrát. A musím říci, že jsem byl poměrně překvapen. 
Očekával jsem, že tam budou skřítci pracovat s historickým nádobím a vařit na pecích a podobně. Proto mě velice příjemně potěšilo, že skřítci používají to nejmodernější náčiní, které je pro kouzelnické vaření určeno. Navíc si tam udržují poměrně pořádek a čistotu. Takže se tam vracím rád. Tedy, abych se přiznal, ne abych se díval jak vaří, většinou tam zavítám když mě honí mlsná a zrovna nemám nic po ruce. *usměje se*
***
Všem moc děkuji za odpovědi a doufám, že i nadále všichni budeme navštěvovat naši výtečnou kuchyni. Pokud bych měla připojit osobní názor, kuchyně se mi líbí, zároveň však souhlasím s rozšířením sortimentu.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Melánie HaleVydáno: 8. 12. 2010
