Havraním svistem až do minulosti Corvina

V rámci speciálu o kolejních periodikách jsme se pokusili zmapovat historii jednotlivých kolejních časopisů. V tajuplných sutinách archivů, které skrývají mnohé, jsme zjišťovali, jakým vývojem si který časopis prošel.

Nasnadě bylo se chopit nejprve obraceče s cedulkou "Corvinus Declaratio" a přesunout se do minulosti naší kolejní pýchy, našeho Poselství havrana. Byli jsme zvědaví, co v té vší historii najdeme. A že toho nebylo málo!

***

*

První vizuální podobu Corvina Declaratio jsme nalezli pod těmi nejtlustšími nánosy prachu a haraburdí. Krčila se chuděrka v rohu a plačtivě na nás zahlížela. Když jsme se tázali, co se stalo, ublíženě odvětila, že na ni všichni zapomněli.

Když jsme ji prozkoumali blíže, veliké bylo naše zhrození. Po otáčení listů prastarého výtisku jsme totiž zjistili, že v nejvetšejší tvářičce Corvina Declaratio se skrývá obrovské bohatství článků, které nebyly zařazeny do kolektivních archivů našeho časopisu. Ty existují od roku 2006. Tady se setkáváme s počátkem roku 2005, pro nás téměř prehistorickým obdobím.

*

*

Do vod stařičkého Corvina Declaratio se s námi můžete ponořit zde.

Co nás zaujme na první pohled? Ano, je to jednoduchost a jasnost časopisu, který, jak napovídá autorský nápis dole, již funguje od roku 2004. Pod prvotním vedením primusky a šéfredaktorky Sarah Clarissy Cordis se časopis rozběhl a když se podíváte pořádně, v podstatě v každé rubrice najdeme nějaký článek. Zmiňme například unikátní rozhovor se samotným Hanibalem, který není jen tak někde k dostání!

Naše oko ale upoutá více věcí. Krom znamenitého a ryze havraspárského editorialu šéfredaktorky Sarah si povšimneme i toho, že autorem našeho droboučkého Corvina Declaratio není nikdo jiný než právě John Werewolf, t.č. student havraspárské koleje.

To si prosím zapamatujte, protože nyní již profesor Werewolf se v Corvinu angažuje jako technik od našich úplných počátků. Vývoj designu našeho periodika lze tedy vnímat i jako vývoj a osobní růst našeho sira, našeho technického guru.

Neméně sympatický je výpis redaktorů, kteří v té době v Havraspáru působili. Kdo se alespoň někdy trochu šťoural v historických spisech, mnohá ze jmen rozpozná a jeho srdce zaplesá. Protože ano, toto je důkaz. Hmatatelné výsledky jejich práce dokazující, že ti lidé vážně existovali. Jsou sice pořád neskutečně vzdálení a stále jsou jmény, která člověk ze studia historie zná, ale už jsou o něco blíž. Jsou o něco reálnější. Zdeněk Vedral, Ferry Lostner, Cedric Silvers, Sendy Greenová... To jsou pouhé příklady. Historici jistě ocení.

A samozřejmě. Nemůžeme neupozornit na odkazy do prehistorických podob mrzimorského, nebelvírského a zmijozelského kolejního časopisu. Schválně si všimnete názvů "Ve znaku jezevce" a "Lví srdce". Budou ještě důležitá v sesterských článcích našeho historického průzkumu.

***

Když jsme se dostatečně naomlouvali první tvářičce Corvina a přislíbili, že své hříchy s opomenutými články ihned napravíme, několik kroků vedle se ozvalo popotáhnutí. Co to?

Nadzvedli jsme velikou bílou desku - nejspíš náhrobní kámen, zpoza kterého zvuky vycházely -  a naskytl se nám pohled na lehce oškubaný druhý obličejík Corvina Declaratio.

*

*

Tady jsme poskočili o tři roky kupředu a nalézáme se v roce 2008. Corvinus je již někde úplně jinde. Vzhledově je mnohem přehlednější, ucelenější, na návštěvníka dýchá mnohem kolejněji. Posuďte sami tady. Vidíme stálou sekci rubrik, které jsou solidně zaplněné, vidíme tuňáky v podobě anket a autentické podoby havrokalendáře. V této době již šéfredaktorkou byla Eimer Watton, struktura redakce byla v jiných mezích, vzhledem k dělení na Autory a Redaktory, a jak můžeme vidět, jedná se o jaro 2008, tedy můžeme spatřit i úplně první verzi Sedmibojařského zpravodaje.

Tento vzhled měl Corvinus Declaratio poměrně dlouho a veškeré články z něj byly poctivě uchovány. Přesto má tato podoba CD již trochu odřený nosík, resp. zobák, a nyní si nasupeně fňuká v povinném archiválním odpočinku.

Podali jsme tvářičce tedy kapesník a s chutí vyrazili dál.

***

Ozvalo se jenom neurčité "ehm ehm". Trochu důležité, trochu nadnesené. No jistě, vždyť jde o vizáž Corvina, která předcházela té aktuální. Ta se tedy již může prsit tím, že si z ní v aktuálním Corvinovi tvůrci nejvíce odnesli. A navíc, již na úvodní listině rubrik můžeme spatřit Hrabana, jednoho ze Sedmera havranů.

*

*

Ano, bylo to přesně tady, kde vzniklo naše havraní Bratrstvo. A je to přesně tady, kde můžeme nalézt nejrozsáhlejší archivy Corvina Declaratio k dnešnímu datu. Je to na tomto místě, kde se uchovávají články od počátku roku 2006 až do roku 2009, je to tohle místo, na kterém se sir Werewolf zcela překonal a vytáhl design CD do zcela jiných výšek. Najednou měl vzhled našeho časopisu nový rozměr.

Propracovanost již čiší ze všech možných sfér. A my vám nyní necháme čas pro to, abyste se našimi archivy trošku proštrachali. Kdo ví, jestli vám někdy nebudou k něčemu užitečné, vězte.

***

Tím ovšem naše historická pouť nekončí. Historie se píše dál.

Na počátku roku 2010 přišel Corvinu s následujícím návrhem svého vzhledu.

*

*

A zde jsme viděli, že John Werewolf vzal své umění zcela jiným směrem. Když se dnes díváme na vizáž roku 2005 a porovnáme ji s tou dnešní, potlačujeme slzu v oku. Díky Roweně za někoho takového v našich řadách.

Na jaře roku 2010 se konalo i tradiční celoškolní klání Sedmiboje. Již jsme výše uváděli, jak vypadal Corvinův Sedmibojařských zpravodaj z té doby. Inu, porovnejte jej s dnešním Sedmibojařským zpravodajem, který zkrátka nemá obdoby.

*

*

V létě náš časopis přesedlal na průběžné vydávání. Jeho vzhled byl opět originální, ač ctil auru, která mu byla na počátku roku 2010 vytvořena. Pohleďte zde:

A nyní se nalézáme opět zcela jinde. Od roku 2011 přichází Corvinus s dalším novým opeřením, které již všichni dobře znáte. A my mu přejeme mnoho sil, aby byl stále na takovém vrcholu, stále si držel přízeň svého parťáka Werewolfa a stále nadále vzkvétal.

***