Voda: Hildegarda Létavá
Studentka prvního ročníku přijata na naši Školu čar a kouzel v Bradavicích do semestru Léto 2011. Až neuvěřitelně rychle zapadla do havraspárského kolektivu a našla v něm svůj domov. Snad to je právě proto, ž e Hildegarda Létavá se může chlubit (ačkoliv sama by se nikdy nevychloubala) mnoha z ctností, kterých si vážila sama velká Rowena. Nebo snad proto, že je zkrátka příjemné si s Hildegardou sednout a chvilku povídat. V téhle modré havrance dřímá budoucnost i potenciál.
Najdete ji většinou v příjemném prostředí havraspárské kolejky, kde pilně pracuje na svých úkolech, soutěžích nebo vytváří něco svého. Hilda je ztělesněním rčení "tichá voda břehy mele" a vždy vás dokáže něčím překvapit. Jako třeba svými hrátkami s vodou v hradní fontáně. Nepřehlédnete ji. Její rudá kštice se v davu neztratí a s jemně modrým perleťovým zbarvením Hildegardina živlu Vody krásně kontrastuje.
Havrani - takové je Hildino havraspárské znamení (v klasickém zvířetníku Ryby, pozn. redakce). A také že je Ryba každým coulem. Tichá, s širokou fantazií a vášní ve všem tajemném a nadpřirozeném, příjemná společnost. S niterním vztahem k živlu Vody, který si ji právem zvolil jako svou reprezentantku. Ale my vám více už neprozradíme. Dále je to na Hildegardě samotné. Seznamte se tedy s jednou z vyvolených živlu Vody.
***
***
Corvinus Declaratio: Tak nejdříve začneme zlehka. Povíš nám, kdepak ses narodila?
Hildegarda: Narodila jsem v jednom menším městečku jménem Stephanova hora. Jedná se o mudlovské město, ale kouzelníci tam mají jakousi čtvrť, takže jsme se s rodinou ani nemuseli moc skrývat a už odmala jsem vyrůstala v kouzelnickém prostředí.
*
Corvinus Declaratio: Jak bys popsala samu sebe ve třech slovech?
Hildegarda: Přátelská, ochotná, přemýšlivá. Ale spíš by mě měli popisovat druzí. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Čím podle svého názoru vybočuješ z řady?
Hildegarda: Upřímně si o sobě nemyslím, že bych byla něčím výjimečná. Možná na sebe upozorňuji těmi červenými vlasy a možná i tím, že se občas začnu smát jen tak, protože si na něco vtipného vzpomenu, ale to je asi vše.
*
Corvinus Declaratio: Dokážeš určit, na kterou příhodu z dětství jsi nejvíce hrdá?
Hildegarda: Určitě na tu, kdy se mi povedlo moje první kouzlo. Hrozně jsem si přála jednu hračku, byly mi asi 4 roky. Šlo o takovou malou panenku čarodějky, která byla v několika variantách. Hrozně jsem toužila po té, která měla červené vlasy - jako já *usměje se* - ale dostala jsem s kaštanovými. Byla jsem smutná a pořád na ni koukala a přála si, aby jí zčervenaly a najednou se tak stalo. *pousměje se*
A také si vzpomínám na svůj první let na koštěti, ale moc mě to nenadchlo, výšky zrovna nemusím.
*
Corvinus Declaratio: Který kouzelnický dárek, jaký jsi kdy dostala, tě nejvíce překvapil?
Hildegarda: První dárek, který mě okouzlil, byla taková malá sada na přípravu lektvarů - rodiče pak litovali, že mi ji dali. Byla jsem věčně špinavá, politá a tak. A pak moje koště, ze kterého jsem už dávno vyrostla.
No a když jsem byla větší, tak určitě moje hůlka, na kterou sice ještě nemám zkušenosti, ale je krásná a moc se těším, až ji budu moci používat.
*
Corvinus Declaratio: Které zvíře tě nejvíc v dětství zaujalo a které bys eventuelně dnes měla jako Patrona? Co myslíš?
Hildegarda: Tak já od mala chovám potkany. Podle mě je to dokonalé zvíře - chytré, přítulné, občas má svoji hlavu. Svého patrona jsem ještě neviděla, ale tuším, že to bude nějaké noční zvíře - netopýr, sova nebo nějaká menší šelmička. Jsem spíše noční tvor, nerada ráno vstávám a většinu věcí dělám večer. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Vzpomínáš ještě na první den, kdy se pro tebe otevřely brány hradu? Jaký byl?
Hildegarda: Vzpomínám si na něj úplně přesně. Už pár dní jsem stanovala s ostatními před branou a nesmírně se těšila, až se otevře a já budu smět vkročit dovnitř. Byla jsem strašně natěšena. Pak ten den konečně nastal, nastala i hodina a já konečně mohla vstoupit na pozemky školy a následně i do hradu. Asi jako každý prvňák jsem byla vykulená, co všechno se v něm nachází. Ale nejsilnější zážitek pro mě určitě bylo slavnostní rozřazování. Netrpělivě jsem očekávala, kam mě Moudrý klobouk zařadí. Starší kamarádka je v Mrzimoru, tak jsem chtěla za ní, ale toužila jsem i po Havraspáru. A jak to dopadlo, je jasné, a já jsem za to neskutečně ráda. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Který kouzelnický dárek bys darovala osobě, u níž bys byla ráda, aby na tebe nikdy nezapomněla?
Hildegarda: Jé, já na dárky nemám fantazii, ale určitě by to bylo něco, co má ten druhý rád, o co se zajímá, co ho baví a tak. A pak asi sovu, sov není nikdy dost. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Kdybys mohla vlastnit jednu z relikvií smrti, kterou by sis vybrala a proč?
Hildegarda: Určitě plášť, ten jediný bych využila. *usměje se* Hůlku nepotřebuji, nejsem soutěživá ani moci chtivá, a kámen bych nevyužila vůbec.
*
*
Corvinus Declaratio: Zajímavá volba. A kam by ses podívala pod takovým neviditelným pláštěm? Prozradíš?
Hildegarda: Všude tam, kam bych nemohla. *usměje se* Jsem celkem zvědavý člověk; pokud někdo řekne, ať třeba někam nechodím, jdu tam, samozřejmě. Nebo že někam nesmím, tak mě to hned láká. *zasměje se* Být neviditelnou se občas hodí a nejde jen o tyhle věci nebo o lumpárny.
*
Corvinus Declaratio: Teď trochu kolejněji. Který z Bratrstva Sedmera havranů je ti nejmilejší a proč?
Hildegarda: Obdivuji všechny. Skvěle do sebe zapadají. Obdivuji moudrého člověka, že má přehled, může se bavit s kýmkoliv na jakékoliv téma, má ke všemu co říct. Obdivuji Cílevědomost, která mi trochu chybí, při prvním neúspěchu mám chuť vše zdát. Nevím, kterého bych si vybrala - mám je ráda všechny. *usmívá se*
*
*
Corvinus Declaratio: Kdybys našla Zrcadlo z Erisedu, co bys tam asi viděla?
Hildegarda: Viděla bych tam všechny, které mám ráda a něco pro mě znamenají (a i sebe, přiznávám), jak se usmívají. Pokud se člověk usmívá, má štěstí, a pokud má štěstí, tak se mu všechny starosti, nemoci a podobné ošklivé věci vyhýbají a daří se mu. To je moje přání, aby každý měl štěstí. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Kdybys měla obraceč času, kam by ses nejraději vrátila?
Hildegarda: To je hodně těžká otázka. Byla bych teď na tomhle místě, s těmito zkušenostmi, vzpomínkami a i ponaučeními, kdybych někdy v minulosti něco změnila?
Já věřím na osud. Věřím, že člověk má předem napsaný život, i když se mu občas nelíbí. Ne celý, jen určité milníky, kterých v životě dosáhne, ale cestu (lehčí, těžší) si vybírá sám. Takže bych se možná vrátila na místa, kdy jsem dělala nějaká rozhodnutí a rozhodla se opačně, abych si cestu ulehčila.
*
Corvinus Declaratio: Kdybys měla k dispozici Myslánku, kterou vzpomínku bys do ní uchovala?
Hildegarda: Nemůžu říct všechny, to bych měla v hlavě prázdno. Nemůžu říct ani všechny hezký, to bych myslela zase jen černě. Takže asi ty, které ve mě vyvolaly nejvíce emocí. Jsem hodně nostalgický člověk, takže ráda vzpomínám. Ale časem člověk zapomíná detaily, takhle bych ty krásné vzpomínky měla jasné a kdybych chtěla, mohla bych je ukázat i jiným a podělit se o radost. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Kdyby sis mohla vybrat jednu funkci, kterou bys na hradě zastávala, co bys dělala?
Hildegarda: Pokud se mi poštěstí, ráda bych byla profesorkou. Byla bych strašně zlá, muhaha. *ďábelsky se zasměje*
***
S Hildegardou se nám povídalo velmi příjemně a tohle bystré havraspárské děvče si hravě poradilo se všemi našimi záludnými otázkami. Předložili jsme před ní tedy s rošťáckým úsměvem ještě vychytanější úkol.
***
Corvinus Declaratio: Doplň následující věty alespoň třemi slovy.
Hildegarda:
Jsem… hrdá a veselá Havraspárka.
Miluji… barvy ve tmě, zvířata a své přátelé.
Umím… být milá, ale i nepříjemná; umím být veselá, ale i smutná; umím být zábavná, ale i nudná. *zasměje se*
Obdivuji… každého, který umí to, co já absolutně nezvládám.
Bojím se… samoty, nejistoty, zlých nemocí a pavouků.
Nikdy nebudu... povrchní a povýšená. Nebo se aspoň budu snažit taková nebýt.
Nenávidím… lži, lidskou zlost a hloupost.
Chci... světový mír. *zasměje se* Ba ne, chci, aby zmizela krutost - ke zvířatům, k ostatním lidem. A taky chci v životě něčeho dosáhnout.
Corvinus Declaratio: Následují bleskurychlé otázky... Někteří tomu říkají výslech, ale my vůbec nevíme, o čem dotyční mluví!
Hildegarda:
Oblíbená kniha: Je jich víc, ale mudlovská knížka Noční klub od Jiřího Kulhánka mi vždycky zvedne náladu.
Oblíbený spisovatel: Asi nemám. Čtu různé knížky, od různých spisovatelů.
Oblíbený film: Pokud mám na konci otevřenou pusu - je to ten pravý. Např. Pán Prstenů, Requiem za sen, Kluci nepláčou, Franklin a mnoho a mnoho dalších. Franklyn a ještě mám ráda filmy od Tima Burtona
Oblíbená barva: Černá, fialová a zelená. A modrá mě uklidňuje.
Oblíbené zvíře: Potkan, netopýr a pes.
Oblíbená denní doba: Po setmění
Oblíbený kouzelník: Z knížek o HP by byl sympatický, ale jako učitele bych ho nechtěla, Severus Snape.
Oblíbených 10 slov: Nějak jsem nevypozorovala, že bych měla oblíbená slova. Spíš naopak. *zasměje se*
Oblíbený citát/motto: Kdo nic neočekává, nebude nikdy zklamán. Bohužel se jím neřídím, nějak mi to nejde.
Oblíbený vlkodlak: Nemám ráda vlkodlaky, vždycky fandím upírům. *ušklíbne se*
***
Přesně jako její živel Vody, i Hildegarda si našla cestičku přes kamení a překážky, které jí byly předhozeny do cesty v našem rozhovoru. S klidným úsměvem na nás zahlížela a my jsme se z posledních sil pokusili o nějakou tu šťouravou nicneříkající otázku, na které je vždy těžké odpovídat. A jak si s ní Hil poradila?
Corvinus Declaratio: Co bys vzkázala hradu, kterému jsi právě byla představená?
Hildegarda: Milý hrádku. Moc si vážím toho, že v tobě můžu přebývat. Slibuji, že se nebudu klouzat po tvém zábradlí, abych ti ho moc neošoupala. A ostatním mým spoluobyvatelům - jste super, jen tak dál. *usměje se*
***
Hildu prostě nic nezastaví! Držíme jí moc palce do klání Týdne živlů a těšíme se na její výkony! Zlom vaz!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: