Země: Diotima Marlow

Správně havraspársky zamyšlená stála na kraji jednoho z lánů hogwartských pozemků. Pak zvedla ruce, cosi soustředěně zašeptala a louka před ní zezelenala a rozkvetla. Uznale jsme kývli. Diotima Marlow.

Studentka prvního ročníku, která na hradě pobývá od února letošního roku. Ač by se zdála býti benjamínkem, není tomu tak. V koleji se rozkoukala až nepřirozeně rychle a zapadla do jejího každodenního života. Že by další pravá modrá duše, která se v Havraspáru našla? Diotima Marlow je majitelkou četných havraspárských vlastností a její přemýšlivá nátura hraničící až s filosofickým přístupem k životu je potěchou pro oko havraspárského odkazu.

Diotimu můžeme často nalézt při provádění všemožných činností. Tu si zajde na letovou plochu, tu do Ďáblovy jámy, jindy zas vyřeší kvíz nebo vyluští čaroku. Jakožto jedna ze dvou novaček je hrdou členkou havraspárské TOP 10 bodování a podává výkony odpovídající nárokum na studenty mnohem starší, než je ona. A to nesmíme opomenout její přítomnost v kolejní místnosti, kde se zastaví, aby načerpala nové síly do výkonu hromady svých zájmů.

Havrobák - to je Diotimino havraspárské znamení (v klasickém zvířetníku Kozoroh, pozn. redakce). Vlastní až pozoruhodnou schopnost spolupráce s živlem Země, a bylo proto nad slunce jasné, koho si Země zvolí, když se na Kamenném stole Havrana opět začal sypat písek času a jednotlivé elementy roztančily svá těla. Rozhovor s Diotimou vás vždy něčím obohatí, takže vás nebudeme již dále zdržovat a dáme vám příležitost, abyste si na naši havranku udělali názor sami.

***

***

Corvinus Declaratio: Tak nejdříve začneme zlehka. Povíš nám, kdepak ses narodila?

Diotima: Jsem narozena v krásném kouzelnicko-mudlovském městě zvaném Praha, ač mým osudem nikdy nebylo tam žít.

*

Corvinus Declaratio: Jak bys popsala samu sebe ve třech slovech?

Diotima: Šílená, kreativní, tichá.

*

Corvinus Declaratio: Čím podle svého názoru vybočuješ z řady?

Diotima: To je těžké říct. Každý jsme tak nějak originál, nevěřím, že něco jako 'řada' existuje. Pokud jde ale o mou osobu, považuji se za docela přemýšlivého člověka, co se ve všem snaží hledat smysl. Jsem tišší, což může ostatní občas vyvést z míry.

*

Corvinus Declaratio: Dokážeš určit, na kterou příhodu z dětství jsi nejvíce hrdá?

Diotima: Příhoda z dětství... nu... jsem docela hrdá na to, že jsem si dokázala najít cestu ke svým rodičům, když jsem se ztratila v cizí zemi. Také jsem svou zcela logickou a vytříbenou analýzou zpochybnila existenci Ježíška a jiných mudlovských mýtů.

*

Corvinus Declaratio: Ehm, originální dětství, vskutku! Který kouzelnický dárek, jaký jsi kdy dostala, tě nejvíce překvapil?

Diotima: Popravdě, největším dárkem pro mě byla samotná pozvánka do Bradavic a následně milé přijetí mou patronkou Linn. Samozřejmě jsem byla mile překvapena celkově přátelskou atmosférou na tomto místě. Znovu se cítím jako malá holčička, a to je pro mě nejkouzelnějším, nejhezčím a nejpřekvapivějším dárkem.

*

Corvinus Declaratio: Které zvíře tě nejvíc v dětství zaujalo a které máš nebo bys eventuelně dnes měla jako Patrona? Co myslíš?

Diotima: V dětství jsem bývala nejvíce fascinována vlky, jejich svoboda a smysl pro život ve skupině mě chytil za srdce. Leč s přibývajícím věkem se mé preference a potřeby změnily a na piedestal vystoupily kočky, jež se staly i mým patronem.

*

Corvinus Declaratio: Vzpomínáš ještě na první den, kdy se pro tebe otevřely brány hradu? Jaký byl?

Diotima: Ano, tento den nastal teprve před pár týdny. Když se konečně otevřely brány školy, byl to fascinující pohled. Všude lesk, ruch, šum, smích a radost. Ta radost a enthusiasmos zůstaly až dosud. Já první den vlastně prožívám pořád.

*

Corvinus Declaratio: Který kouzelnický dárek bys darovala osobě, u níž bys byla ráda, aby na tebe nikdy nezapomněla?

Diotima: Nuže, pokud bych mohla něco dát milované osobě, bylo by to něco osobního, vlastnoručně vykouzleného. Taková společná vzpomínka do Myslánky by mohla být tím darem.

*

Corvinus Declaratio: Kdybys mohla vlastnit jednu z relikvií smrti, kterou by sis vybrala a proč?

Diotima: Tak nějak bych zvolila neviditelný plášť. Bylo by fajn se na chvíli schovat a procházet se kolem; vidět, jak svět plyne beze mě.

*

*

Corvinus Declaratio: To je zajímavá volba s ještě zajímavějším motivem. Kam by ses podívala pod takovým neviditelným pláštěm?

Diotima: Třeba školní chodby po půlnoci, jak to vypadá, když všechno a všichni spí, to mě docela zajímá.

*

Corvinus Declaratio: Teď trochu kolejněji. Který z Bratrstva Sedmera havranů je ti nejmilejší a proč?

Diotima: No, nerada bych někomu dala přednost, každý z nich je originál a každý si zaslouží neskonalou úctu.

*

*

Corvinus Declaratio: Kdybys našla Zrcadlo z Erisedu, co bys tam asi viděla?

Diotima: Samu sebe, konečně spokojenou. Nic určitého mi nechybí, jenom spokojenost se sebou samotnou a smysl v životě.

*

Corvinus Declaratio: Kdybys měla obraceč času, kam by ses nejraději vrátila?

Diotima: Asi nejraději bych se vrátila do období, kdy mým největším problémem bylo, jakou hračku si vybrat, jestli si do školky vezmu pejska nebo kočičku a jestli můžu zůstat vzhůru 'po o'.

*

Corvinus Declaratio: Kdybys měla k dispozici Myslánku, kterou vzpomínku bys do ní uchovala?

Diotima: Těch okamžiků by asi bylo několik. Prvně by to byl den, kdy jsem se poprvé zamilovala a také den, kdy jsem byla přijata sem do hradu a stala se součástí něčeho takového.

*

Corvinus Declaratio: Kdyby sis mohla vybrat jednu funkci, kterou bys na hradě zastávala, co bys dělala?

Diotima: Nejspíš by to bylo místečko v knihovně, nebo nějaká zajímavá návrhářská činnost.

*

Corvinus Declaratio: Na jakou otázku dle vlastní volby bys chtěla odpovědět a jak by tvá odpověď zněla?

Diotima: Tak bych se nejraději sama sebe zeptala, kam kráčím? Na tuto otázku si ale zatím nedovedu zcela odpovědět. Všechno chce čas.

***

Louka, na které jsme rozhovor s Diotimou dělali, byla v plném květu a na nejbližší květiny se začali slétat první obyvatelé hmyzí říše. Náš plodný rozhovor ovšem nekončil, a protože jsme Diotimu nenachytali na žádné z předcházejících otázek, čekali jsme, jestli se to změní při šťouravých bombardujících doplňovačkách.

***

Corvinus Declaratio: Doplň prosím následující věty alespoň třemi slovy.

Diotima:
Jsem… osoba, jež se učí žít.

Miluji… pořádně rozpuštěnou čokoládu. *usměje se*

Umím… lidi docela rozesmát.

Obdivuji… lidi, kteří si umí poradit sami se sebou.

Bojím se… ztráty všech iluzí.

Nikdy nebudu... dráždit chřestýše bosým chodidlem.

Nenávidím… lháře, protivy a depresisty.

Chci... Pohodový a slunečný den.

*

Corvinus Declaratio: Následují bleskurychlé otázky... Někteří tomu říkají výslech, ale my vůbec nevíme, o čem dotyční mluví!

Diotima:
Oblíbená kniha: Malý princ
Oblíbený spisovatel: Alain de Botton
Oblíbený film: Kal Ho Naa Ho
Oblíbená barva: Oranžová
Oblíbené zvíře: kočka
Oblíbená denní doba: večer
Oblíbený kouzelník: Doktor Faust
Oblíbená rostlina: Bříza
Oblíbených 10 slov: prostě, láska, jednoduše, ale, clairvoyant, Snuffi, zajímavost, omniscience, namastey a superkalifradžilistiexpliariózní
Oblíbený citát/motto: Dubito ergo cogito, cogito ergo sum
Oblíbený vlkodlak: všichni ho známe *ušklíbne se*

***

Nezměnilo se to. Diotima stojí nohama pevně na zemi, pracuje klidně se svým živlem a nenechá se ničím zastrašit. Ani ona nebude lehkou soupeřkou pro ostatní soutěžící Týdnu živlů. Položili jsme jí tedy poslední ze záludných nicneříkajících otázek. A její reakce?

Corvinus Declaratio: Co bys vzkázala hradu, kterému jsi právě byla představená?

Diotima: Vážení přátelé, nyní mě trochu i znáte a možná se časem poznáme i vzájemně. Líbí se mi mezi vámi a jsem tu nadšená.

***

Přejeme Diotimě mnoho štěstí v klání Týdnu živlů. Bude bojovat po boku Elisy de Lunne a hrdě se prát za čest živlu Země. Držme jí palce a těšme se na to, co nám klání přinese!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář