Troška z bradavické psychologie

Co když vám někdo řekne, že je pravý zmijozelský? Nejspíš vás ta informace zrovna dvakrát nepřekvapí, protože tohle tady slýcháme každým dnem, ale jak je to doopravdy? Podle čeho vlastně dokážeme určit, že máme ono požadované chování či myšlení prototypu dané koleje? Jediným našim vodítkem mohou být knihy ctěné madam Rowlingové. Pojďme se tedy podívat, jak na tom vlastně jsme.

S každou další várkou lososů tuto situaci řešíme. Každý béžový nováček si totiž myslí, že takoví budeme. Že když se dostane do určité koleje, budou kolem něj všichni přesně takoví, jak se to dočetl v knížkách. Ovšem já nyní nebudu psát o tom, jak hluboce se nováčci mýlí, když to od koleje čekají. Já totiž budu psát o tom, jak hřešíme my, když jejich očekávání nenaplníme. Ale abyste se tady všichni do jednoho mohli polepšit, tak vám ono geniální chování přiblížím. Vydáme se společně do toho nejtemnějšího koutku mysli pomyslného, avšak dokonalého kolejního člověka.

Představte si jistou situaci. Například jste dostali ohavné zadání úkolu. Profesor vám místo tradičních tří palců předepisuje patnáct, protože maximum přece nikde stanoveno není, že? Co přesně uděláte, jste-li zmijozelský? Co se vám bude honit hlavou jako skrz na skrz červený? Čtěte a učte se.

Jako správný zmijozelští byste měli být taky správně zlí! Tuto svou vnadu musíte dávat najevo, jak jen to půjde. V první fázi byste měli zadání úkolu rozcupovat na kousky. Co nejagresivněji a nejhlasitěji, ovšem. Musíte svému okolí dát najevo, že se zlobíte.

V druhé fázi naháníte strach. Ne, nepůjdete za profesorem a nevyceníte na něj zuby, nýbrž si vyhlédnete největšího zoufalce kolem vás a donutíte ho úkol napsat. Tedy až po tom, co slepí kousíčky původního zadání zase dohromady. Celou tu dobu vás netíží jediná chmurná myšlenka, celou situaci máte dokonale pod kontrolou. Zneužitý prvák, který vám v tuto chvíli škrábe úkol neuvěřitelnou rychlostí, z vás má opravdový strach a všechno je jednoduše dokonalé. Ano, jak krásné je být mocný zmijozelský student, muhahaha!

Psychologie

Zato takového havraspárského by ani nenapadlo si stěžovat! Patnáct palců? Co je na tom? Napíšu dvojnásobek! Ne vlastně ne, prvně si půjčím knihu z knihovny, ověřím všechny informace, budu dělat tři dny chytrou, abych dala najevo, že úkolu rozumím, a potom jej napíšu! Samozřejmě že nesmím dostat jiný počet bonusových bodů než deset, takže nad tím úkolem strávím celou noc!

Samozřejmě že celou dobu musíte vypadat, že patnáct palců je naprostá samozřejmost! Nejen vypadat, musíte pohrdat zoufalými pohledy takových mrzimorských a dávat všem najevo, že jste naprosto nad věcí. Abyste posílili svou pověst, tak zároveň oslovíte některé ztracené prváky a začnete jim to všechno vysvětlovat. Ano, jste šprti a jste na to hrdí!

A co udělá náš nebelvírský? Jak zde uplatní svou chrabrost a odvahu? Ano, hádáte správně! Odhodlaně uprostřed kolejky vzdychne a nahlas prohlásí „Pro vás pro všechny! Obětuji se, půjdu přímo za profesorem a do očí mu povím, co si o něm myslím, ano!“. Poté dramaticky vzdychne, popadne zadání a s hlavou vztyčenou zmizí v chodbě. Co se bude dít potom, už vám je určitě jasné. Možná dojde k napínavému souboji plném efektů a černé magie, ale úplně nakonec náš Harry Po…chci říct nebelvírský student nad epickým zlem zvítězí! Snad ani nemusím říkat, že celou tu dobu myslíte pouze na své přátele a rodinu. Nikdy by vás nenapadlo takhle bojovat pro slávu!

A nyní už nám zbývá jen student mrzimorský. Těžko říct, jak vynaložit s jeho vlastnostmi. O čem bychom ale vůbec diskutovat nemuseli, je fakt, že se celou tu dobu udrží ve veselé mysli. Jeho optimistický pohled na věc bude bezpochyby mezi přáteli hlásat hesla jako „Není to tak zlé!“ nebo „Musíte se na to dívat z té lepší stránky!“. Ovšem přitom tlemení se na všechny strany jako sluníčko budete muset také vyřešit onen úkol. Jste totiž mimořádně empatičtí a přesně si pamatujete, že ten chudáček prvňáček v koutku takový úkol nemůže zvládnout! Je tedy předpokládané, že žlutý student na rozdíl od těch ostatních zachová mile se usmívající grimasu a nejspíš profesora pozve na čaj, objedná mu zákusek a dohodnou se na jiném řešení.

Tudíž základ vašeho úspěchu je křenit se a házet medová slůvka všude kolem. Není od věci také běhat od člověka ke člověku a láskyplně jej objímat a utěšovat. Musíte být ostatním učebnicovým příkladem milého a laskavého spolužáka!

Psychologie

Tak co? Shledáváte v textu své kolejní já? Cítíte se i nyní tak dokonale zmijozelští, mrzimorští, nebelvírští nebo havraspárští? Že ne?! No tak to je třeba na sobě zapracovat! Trénujte, jak jen můžete. Zelení pěstujte hady, modří vy pěstujte…nepěstujte, čtěte nebo tak něco. Všichni se totiž musíte co nejrychleji změnit, protože registrace je tady za chvíli a s takovou byste nováčky opět zklamali! Ostatně tak jako každý rok, že?

V tomto článku jste tedy měli jedinečnou možnost ponořit se do psychologického rozboru správného hogwartského člověka. Správného dle samotné Rowlingové! A že takoví nejste a raději si kolej přetváříte k obrazu svému? No styďte se, pánové, někde tady bude chyba!




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Katelyn Auster
Vydáno:

Komentáře
Já to taky přesně takhle myslela, protože ono mi srovnání kolejí v knihách a tady přijde docela vtipné a tím spíš potom fakt, že jsou takoví nováčci, kteří přesně vědí, že chtějí být zmijozelští či nebelvírští už předem. A ono se docela špatně vysvětluje nadšeným nováčkům, že budou strašně kůl ve Zmijozelu, tak jsem to chtěla vzít trochu jinak a ponaučit onu druhou stranu. Ale opravdu, je to jenom nadsázka, jen mi, prosím, nedělejte z Havraspáru to, co je v knize. :D
Katelyn | 16. 03. 2011
Krásné :D Když to tak čtu, říkám si, že bych nechtěla ani do jedné z kolejí a mudlování je možná i fajnovější :DD Což byl nejspíš cíl, Austy, viď? :D Krásně napsané :D

Mdm. Ansi, rozhodně souhlasím. :)) A jsem ráda, že my to právě na Hogu umíme udělat, vymanit se nějak z toho předurčení lady Rowlingové a prostě si to udělat takové své. :)) A do jisté míry si nepochybně každá kolej od madame Rowling něco vezme, aby se zachovala určitá míra tradice, ale jak s tím "něčím" naloží, je jen a jen na ní a je skvělé vidět, jak s tím jednotlivé koleje zachází. :)

Suprózní článek! :)) A jestli, Austerko, ještě někdy plivneš na své slohové dovednosti, dostaneš na zadék :D

Díky za ten psychologický náhled :D :))
Larr | 16. 03. 2011
Je mi jasné, že je to nadsázka, nicméně pro ty, kteří by to tak náhodou nevzali říkám, že kolej je přesně taková, jakou si ji uděláte. A nikdo by se neměl měnit jen pro to, že má nějakou barvu. Nebo od někoho čekat, že se bude nějak chovat, protože má oranžový hábit s růžovými tečkami. Důležité je, že jste sami sebou. :) Tohle je spíš rozbor typologie Rowlingové, která mi v ledasčem přijde nešťastná. Nicméně je to vtipně napsané. :D
Ansí | 16. 03. 2011
fajn článek :)
Linn | 16. 03. 2011
1713467083