Sedmero bratří: „Kráá krááá, Larrie!“

Už dlouho jsem se chtěla vyzpovídat naše Sedmero - tedy Starouška, Ouzela, Worona, Vrana, Corvuse, Hremma a Hrabana. Tihle braši toho již zažili víc, než my všichni dohromady, ale kdykoliv jsem je chtěla odchytit na rozhovor, mávli křídly a taktně mi naznačili, že jsou velice vytížení a nemají zrovna čas. A tak jsem pořád čekala na vhodnou příležitost, která konečně nastala! Příležitost, kterou prostě ani oni nemůžou odmítnout. Narozeniny naší šéfredaktorky Larrie Larstonové!

A stalo se přesně, jak jsem očekávala. Sedmeří bratři se nejdříve vzpouzeli, ale poté, co jsem jim oznámila, že rozhovor s nimi bude sloužit jako překvapení pro Larrie k narozeninám, zmlkli a na chvíli se odebrali do své kanceláře Corvina Declaratio, aby se poradili. Já už předem vymýšlela zákeřné otázky na naše Sedmero a náramně jsem si to užívala. Když asi po půl hodině vlétlo Sedmero zpět do mé kanceláře, oznámili mi, že souhlasí.

Posadila jsem se na své křeslo a porovnávala si své pergameny. Poté jsem si všimla, že Sedmero obsypalo křeslo naproti a nervózně si čechralo peří. A tak jsem jim pro jistotu položila první otázku.

***

Corvinus Declaratio: Vždycky mě zajímalo, co celý den může dělat havran. Prozradíte mi teda, jak vypadá váš den?

Sedmero se po sobě podívalo a pak spustil Staroušek…

Staroušek: No inu, to se různí. Například já dnes proseděl nad jednou encyklopedií a nestačil se divit, kolik toho ještě nevím! Vran proseděl několik hodin u zrcadla a česal si peří. Následně se uvolil prolétnout po kolejní místnosti a vyleštit tam pár zrcadel. Woron se u oběda rozhodoval, které zrní si má dát, a to mu vydrželo až do večeře. Ouzel se se svou skromností usadil na okně a celý den pozoroval hradní pozemky. No a Hraban se dnes zcela bez cíle potuloval po hradě, když narazil na Hremma a Corvuse, kteří hráli jakousi hru. Ale už si nevzpomínám, jak se jmenovala. *zamyslí se* Ale nemyslete si, tohle byl spíše výjimečný den, jinak neustále létám na objevné či záchranné mise. Tomu se teprve říká, normální den!

*

Corvinus Declaratio: Tady je koukám vidět, jak se liší názory na „normální“ a „výjimečný“ den. *ušklíbne se* Podle toho, jak prožíváte ty a „výjimečné“ dny, bych soudila, že jste učinění andílci, a proto by mě zajímalo, jestli jste někdy udělali nějakou lotrovinu.

Vran se na mě podíval s takovou jiskrou v oku, že mi bylo jasné, kdo mi tentokrát odpoví na otázku.

Vran: Ale to víš, že jsme jich udělali mnoho a nespočet. Kdyby ne, to bychom se tu unudili! Ale nejsem si jist, zda je tu ventilovat na veřejnost…  *zamyslí se* No možná bych mohl zmínit nějaké ty pozapomenuté. Před několika měsíci jsme se vydali do ložnice Johna, a co tam nevidíme! Sir chrní na celé kolo, nejspíš někde celou noc pobíhal. A jelikož spal tak tvrdě, že by ho nevzbudila ani rána kladivem do hlavy, vypůjčili jsme si nějaké oblečky od jisté profesorky, a Johna trošku převlékli. Když se vzbudil, vůbec si toho nevšiml a vydal se do Velké síně…

Při té představě jsem málem umřela smíchy, jenom mě trošku mrzí, že jsem u toho nebyla.

*

Corvinus Declaratio: No myslím, že až na to jednou bude čas, budu o vašich podlostech muset napsat knihu, ale teď se zeptám na něco jiného. Které místo na hradě máte nejraději?

Hraban se několikrát prolétl po redakci a pak přistál na mém křesle, aby mohl vidět mé zápisky.

Hraban: Abych řekl pravdu, tak se to různí. Já například oblíbenou místnost nemám. Ale mám rád létání v havraspárské kolejní místnosti. Tamhle Starouška nejčastěji najdeš v knihovně nad nějakou bichlí. Corvus velmi rád vysedává v Dívčí umývárně a tlachá s Uršulou. Vrana najdeš kdekoliv, kde by mohlo být zrcadlo a opravdu je mu jedno, v jaké je to místnosti. Woron má rád Velkou síň, moc rád komunikuje se studenty. Hremm miluje Prasinky, i když to zrovna není místnost na hradě. No a Ouzel nejraději vysedává na astronomické věži.

*

Corvinus Declaratio: Velmi zajímavé. Takže už aspoň víme, kde vás hledat. A teď trochu záludnější otázka. Jak vycházíte s kachničkou pana ředitele?

Ouzel se podíval na Hremma a jakoby vnitřním spojením se domlouvali, kdo z nich mi odpoví. Nakonec to byl Ouzel.

Ouzel: No abych řekl pravdu, Hremm se jí před nedávnem trošku dvořil. Donesl jí krásný puget, nosil jí zrní. Ale ona na to nereagovala. Až jednou, jsem ji zahledl s jakým si kačerem, z hejna jisté studentky, tuším, že od slečny Leevianové. A tak Hremm vypustil kachničku ze svého srdce, a začal se dvořit nějaké sově. My ostatní s kachničkou rádi klábosíme.

Následně ještě Hremm dodal:

Hremm: Kachnička je vážně super kachna, ale nejsem si úplně jist, tím kačerem. Nějak divně koukám. *křídlem se podrbe na hlavě* Možná bych na něj měl upozornit ředitele, přeci jenom, jde mi o bezpečí kachničky!

*

Corvinus Declaratio: Och, to je trošku smutné. Ale hlavní je, že se z toho Hremm vzpamatoval! Teď trošku osobnější otázka na tebe, Corve. Včera jsem tě viděla, jak se plížíš do dívčí ložnice. Co jsi tam dělal?

Corvus se zakuckal a pak se na mě podíval takovým vyplašeným pohledem. A jsem si jistá, že kdyby mohl, byl by celý rudý.

Corvus: No ehm,… já… potřeboval jsem pohádku na dobrou noc. Tu mi vždycky vypráví Larrie, ale včera asi zapomněla a bych bez ní neusnul. A tak jsem šel za Larrie. Nechtěl jsem, aby někdo věděl, že potřebuju pohádky před spaním.

*

Corvinus Declaratio: Ale Corve, za to se přeci nemusíš stydět. *usměje se na Corva*  A nyní už poslední otázka na tebe Worone. Kdyby ses měl rozhodnout mezi palačinkou s marmeládou a rajskou polévkou, pro co by ses rozhodl? *sleduje jídelníček*

Woron se sice trošku podivil nad touto otázkou, ale nijak nic nenamítal a odpověděl mi.

Woron: Po pravdě? Ani jedno, nejsem přeci popelnice, abych jedl nějaké lidské jídlo! Ale tobě bych doporučoval ty palačinky, přeci jsi nezapomněla, že nemáš ráda rajskou, nebo snad ano?

Helemese, on si to pamatuje! No nic havrani, teď máte ještě příležitost popřát naší šéfce k narozeninám. Tak vřele do toho!

Sedmero: Krááááák kráááá krák. Krák krááá,kráá Larrie!

***

Touto kulturní vložkou jsem uzavřela rozhovor se Sedmerem a vyplížila se z redakce na ty palačinky. Když jsem se asi po hodině vrátila pro nějaké pergameny, Sedmero tam ještě pořád krákalo! Inu Larrie, všechno nejlepší k narozeninám!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář