Jarní rovnodennost

Přelom 20. a 21. března s sebou přinesl velmi důležitý mezník celého roku – jarní rovnodennost. Co se pod tímto názvem skrývá? Jakou magii s sebou Slunce vstupující do znamení Berana přináší?

Slovníky nám prozradí, že rovnodennost je okamžik, kdy „má Slunce vůči světovému rovníku nulovou deklinaci“, což mně osobně, přiznávám, příliš neřekne. Proto bych se přidržela definice, která vyplývá už ze samého pojmu rovnodennost – jde o okamžik, kdy má den i noc stejnou délku, obojí trvá dvanáct hodin. Po rovnodennosti se den stále prodlužuje a noc stále zkracuje a to až do doby letního slunovratu, kdy je den nejdelší a noc úplně nejkratší. Ale to už odbíhám od tématu. Ovšem prodlužující se den s sebou přináší i více sluníčka a více slunce zase oznamuje začátek jara. 21. března tak oficiálně začíná toto báječné roční období.

Jarní rovnodennost je často spojována s oslavami Velikonoc. Ty byly totiž původně určeny právě na datum 21. března. Díky tehdy platícímu a značně nedokonalému juliánskému kalendáři však Velikonoce začaly cestovat a vzdalovat se od zmíněného data čím dál tím více. Bylo jasné, že je nutné určit nějaký pevný den, kdy se budou slavit, a zařídit to tak, aby se tento den neodchyloval od astronomického měření času. Nakonec bylo určeno – a zůstalo to tak dodnes -, že Velikonoce budeme slavit první neděli, která následuje úplněk po jarní rovnodennosti.

Mnoho tradic, které byly Kelty či Germány provozovány právě v den ekvinokce, si přivlastnila katolická církev a trochu pozměněné je postrčila právě k oslavám Velikonoc.

Například tradičním zvykem bylo vynášení smrti, Morany, zimy ze vsi. Právě v první jarní den byla ze slámy vyrobena postava, oblečena do ženských šatů a pak ji procesí lidí za velkého pokřiku a zpěvu odneslo z vesnice pryč a hodilo ji do řeky. Symbolicky se tak zbavovali dlouhé, těžké zimy a vítali počátek jara. Protože katolická církev nemohla tento zvyk jen tak vyškrtnout z podvědomí lidí, prostě ho jen posunula tam, kde se jí více hodil.

O spojitosti s Velikonoci vypovídá například i keltský název svátku, Ostara. Vidíte podobnost s anglickým Easter? Ostara nebo také Alban Eilir, což znamená „Světlo Země“, patří mezi malé sabaty, jakési svátky odvíjející se od polohy Slunce.

***

(sabaty během roku)

***

Je to čas, kdy pohanská ženská Bohyně získává novou sílu a znovu se obrozuje ve své plné kráse; je to čas, kdy se oslavuje plodnost a nový život. Většina tradic vycházejících z keltských základů pak během jarní rovnodennosti oslavuje hlavně úrodu a hojnost. K rovnodennosti patří tradiční zapalování velkých ohňů, ve kterých se pálí všemožné byliny a první jarní květy. A přemýšleli jste třeba, proč o Velikonocích malujeme vajíčka? Je tomu tak, protože vejce je symbolem čistého, nového života a zrození.

Název Ostara používali i germánské kmeny, které tak ale titulovali konkrétně bohyni jara, kterou slovanské národy budou znát spíše jako Vesnu. Anglové a Sasové ji pak nazývali Eostre… a jsme zase u Velikonoc. V germánských pověstech se traduje, že během jarní rovnodennosti Ostara počala dítě se slunečním bohem a to se pak narodilo o devět měsíců později, přesně v den zimního slunovratu.

***

(Ostara/Eostre)

***

Důležitost tohoto období i uvědomovali i Mayové ve střední Americe. Když začne nad mexickými pyramidami v den rovnodennosti zapadat slunce, na jedné z nich, El Castillo, se objeví klikatý stín speciálního tvaru, který se táhne od špičky až k patě stavby. Tento jev je už po dlouhá staletí nazýván „Návrat slunečního hada“.

***

(El Castillo)

***

Také v Řecku mají zvyky spojené s ekvinokcí. Jistě všichni znáte boha Dionýsa, boha dobrého vína, ovoce, květů a plodnosti. Během zimy tento bůh podle legend trpěl v bolestech a trápení, protože na světě nebylo nic, co by jej mohlo utěšit, čím by ho lidi mohli uctít. Právě v den rovnodennosti se pak Dionýsos triumfálně vrací spolu se zástupem faunů a dryád.

Jak vidíte, rovnodennost byla a je důležitým okamžikem roku a ani v naší době bychom neměli opomínat obrovský význam, který měla pro naše předky. Třeba když otevřete okno a nasajete trochu chladného jarního vzduchu, ucítíte v něm ještě špetku pradávné magie.

***

(Vesna)

***

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář