Larrie: „Jsem taková fňukna.“
25.3. krátce po půlnoci čekalo na výsledkové listině v útrobách fóra Triwizard Tournament na naši školu lehce nemilé překvapení. Výsledky druhého turnajového úkolu pravily, že naše šampionka Larrie se tentokrát umístila na místě třetím s mnohem větší propasti rovných deseti bodů za opět vítěznou Jenny Lupin. I zalapali jsme trošku po dechu a říkali si, co se asi stalo.
Chvíli předtím bylo zveřejněné zadání druhého úkolu. Velká osmisměrka s cílem najít co nejvíc výrazů ze světa Harryho Pottera, a to jak v podání J.K. Rowlingové, tak v podání fóra Triwizard Tournament, a s žádostí o nález tajenky, na níž bylo nutné odpovědět, nemálo z nás překvapila. Někteří kroutili hlavou nad obludností a pracností takového úkolu, jiní nasupeně uvažovali nad spravedlivostí takového úkolu, který bude pro rodilé mluvčí snadnější, třetí tleskali ručkama a toužili po tom vyzkoušet si úkol sami, protože tohle je "přesně jejich parketa".
Nás zajímal ale názor někoho jiného. Pospíchali jsme do kolejní místnosti Havraspáru ve snaze najít Larrie Larstonovou, na jejíž názor jsme byli nejzvědavější. Co se stalo, kde byla ta chyba, jaké jsou její pocity? S čím půjde do velkého finále celého Turnaje tří kouzelníků?
V kolejní místnosti jsme Larrie nakonec nenašli. Po delším hledání jsme vylezli za bránu hradu, kde Larrie seděla opřená zády o hradní zdivo a nastavovala tvář nesmělému jarnímu slunci. S lehkým úsměvem nás vyzvala, ať si přisedneme a taky vyzkoušíme to jemné jarní potěšení. A my jsme se jali výslechu.
***
Corvinus Declaratio: Ahoj Larr. Tak asi na začátek prostě jen - jak se ti daří?
Larrie: Ahoj, ahoj. *pousměje se* Ale tak už se daří lépe, děkuju za optání. Poslední víkend byl trochu krušný, ale začínám se z toho nějak dostávat a už se blýská na lepší zítřky. Co všechno to sluníčko nedokáže... *trochu se ušklíbne*
*
"Z VÝSLEDKŮ DRUHÉHO ÚKOLU SE MI UDĚLALO TEMNO PŘED OČIMA"
*
Corvinus Declaratio: Rádi bychom se zeptali na druhý turnajový úkol, jestli můžeme. Jaké byly tvé pocity, když jsi spatřila výsledky úkolu? Byla jsi překvapená, nebo jsi něco takového čekala?
Larrie: Ale určitě můžeš. *usměje se* Nu, výsledky druhého úkolu jsem se dozvěděla záhy po jejich zveřejnění z úst sira Werewolfa. Chvilku předtím jsem ještě kontrolovala sál Turnaje a zjistila, že již bylo zveřejněné zadání druhého úkolu, ale výsledky vyvěšené nebyly, takže jsem se přemístila zpět na hrad a chystala se do postele. Z té mě vytáhlo až pronikavé ťukání na okno naší ložnice. Sirův sovišťák Škubánek. Hned jsem běžela dolů do kolejní místnosti, kde už profesor čekal a ptal se, jestli jsem už viděla výsledkovou listinu. Přetlumočil mi její obsah a z toho se mi udělalo lehce temno před očima. Bylo to překvapení, bylo to nemilé překvapení a bylo to to poslední, co jsem čekala. *kroutí hlavou a věší ramena*
*
Corvinus Declaratio: O to víc nás to mrzí. Druhý úkol jsi tedy posílala s dobrými pocity?
Larrie: Rozhodně. Byl bezpochyby mnohem náročnější než úkol první, nicméně jsem ho odesílala s mnohem lepším pocitem než právě zmíněný první úkol. Několikrát jsem se ujistila odpovědí na všechny požadované části, s Nichem jsme vyplňovali osmisměrku jako šílení, na tajenku jsem přišla docela dobře a bez větších obtíží... Navíc to proklaté pondělí mě skolila chřipka a úkol jsem plnila, když mi bylo fakt zle. Nicméně jsem neměla pocit, že by se to na úkolu nějak podepsalo a s o to lepším pocitem jsem jej odesílala. S pocitem, že prostě lépe bych to neudělala, s pocitem dobře odvedené práce. Samozřejmě jsem věděla, že slova jsme zdaleka nenašli všechna, ale je fakt, že od devíti ráno jsme to dělali nonstop až do jedné, kdy jsem úkol odesílala, a už nám z těch písmenek fakt hrabalo. Neměla jsem pocit, že je vůbec možné všechna slova najít (i když předpokládám, že po zveřejnění výsledků mě Jenny vyvede z omylu *rozesměje se*). Protože nás tlačil čas, rozhodli jsme se nenechat si to uležet (i když by se to nepochybně hodilo a bylo to třeba) a poslali úkol hned první den bez risku, že ztratíme drahocenné body. Nevím, je to frustrující. *sklopí oči*
*
Corvinus Declaratio: Kde myslíš, že nastala ta chyba, která vám ztratila tolik bodů?
Larrie: Nad tím jsem přemýšlela celý víkend. Napadlo mě toho hned několik. Důraz na počet nalezených slov byl fakt docela velký, takže je možné, že jsme jich prostě nenašli dost a holky našly Xkrát víc a byly tedy logicky lépe bodově hodnoceny. Hledala jsem zádrhel i v tajence. Otázka v ní položená byla trošku zavádějící, nicméně jsem po úvaze usoudila, že se nejedná o chyták, a odpověděla jsem dle svého nejlepšího mínění. Je ovšem možné, že frázování otázky bylo záměrně položeno tak jak položeno bylo a o chyták se jednalo. Ale tak nějak věřím a doufám, že v tajence a odpovědi na ní zádrhel nebyl. Že šlo spíše o ten počet nalezených slov. Ale víš jak, teďka už jsem schopná pochybovat o všem. Opravdu netuším, kde nastala ta klíčová chyba, proč je ta propast tak obrovská.
*
"JENNY BY VÍTĚZILA I VEDLE BORTÍCÍ SE HORY OSUDU"
*
Corvinus Declaratio: Myslíš, že se holkám fakt povedlo najít o tolik víc slov za tak krátký časový úsek? Určitě jste to všechny posílaly docela rychle po zkušenostech s předchozím úkolem.
Larrie: Já vážně nevím. *krčí rameny* Je to možné. Jenny je neuvěřitelná, u té by mě to rozhodně nepřekvapilo. Nevím, jak moc pracuje se svými asistenty, ale přijde mi, že si poradí dobře i sama. My jsme na to s Nichem byli dva a Jenny nás stejně dost suverénně převálcovala, je úžasná. I kdyby se vedle ní hroutila hora Osudu, nezastaví se, posadí se na balvan, vytáhne notebook a s přehledem bude v Turnaji vítězit. Má můj obdiv. A Helena pouze potvrzuje zvěsti, které o ní kolovaly před začátkem turnaje. Ve dvanácti je vážně zázračná svými schopnostmi.
*
"HOLKY JSOU SCHOPNOSTMI NĚKDE ÚPLNĚ JINDE"
*
Corvinus Declaratio: Jaké jsou to pocity, zápasit proti takovým soupeřkám?
Larrie: Nu, co bys tak chtěl slyšet, můj drahý Corvine? *poušklíbne se* Samozřejmě že mě to dostává do rozčarování. Dělám na maximum, vydávám ze sebe co to dá a beztak jim nestačím. Holky jsou schopnostmi někde úplně jinde, zcela jiná úroveň. Takže druhý úkol byl prozatím takovým dobrým zadupnutím mého sebevědomí a víry v sebe sama. Jak říkám, poslední víkend byl fakt krušný.
*
*
Corvinus Declaratio: Jakými stádii rozpoložení sis během víkendu prošla?
Larrie: No moc pěknými ne. *zasměje se* Když to tak řeknu, bylo to jako truchlit po zesnulém. Tím byly v tomto případě moje naivita a valná část sebedůvěry. Nu a tady se aplikoval klasický model pěti fází smutku. Během prvních pár hodin se vystřídaly odmítnutí, kdy jsem prostě nevěřila, že se to takhle pokazilo, vztek na sebe samotnou, že jsem tak neschopná a dělám Hogwarts ostudu, a dětinské přesvědčování "Nemohl by se vrátit čas? Já bych se víc snažila", ačkoliv jsem věděla, že víc jsem se už snažit nemohla. Nu a pak jsem vklouzla do čtvrté fáze, která mi vydržela po většinu víkendu a jíž byla depka jako hrom. *ušklíbne se* Vařily se ve mně pocity viny, selhání, lítosti... Mrzelo mě to vůči Hogwarts, vyhýbala jsem se útrobám hradních zdí, protože jsem se zbaběle nemohla podívat nikomu ze spoluobyvatel do očí. Vyděšeně jsem sledovala úvodku a vyjádření v Denním věštci a jako na smilování čekala na každé vyjádření, které by mi dodalo ztracenou sebedůvěru a povzbudilo... Ve kterém bych viděla, že mě hrad za to, co jsem v druhém úkolu předvedla, nezavrhl. A každé takové vyjádření bylo... nedá se to popsat, jak moc to pro mě znamenalo. Jessica, Linn, p. Serge a p. George a další... Děkuju za to, děkuju za tu podporu a za to, co jste říkali. *kousne se do rtu*
*
"VŠAK JIM JEŠTĚ UKÁŽEME"
*
Corvinus Declaratio: To nás mrzí... A jak jsi na tom teď? Nevzdáváš se náhodou?
Larrie: *blýskne se jí v očích* Teď přišla během včerejška poslední, bojovná fáze, kdy jsem akceptovala to, co se stalo, vyrovnala se s tím a jsem odhodlaná to ve třetím úkolu změnit. Co se stalo, stalo se, minulost už nezměním, ale můžu koukat dopředu. Zkrátka jsem se rozhodla, že do finále dám prostě úplně všechno a zlepší se to. Věřím v to. Rozhodně se nevzdávám, právě naopak. Však jim ještě ukážeme. *široce se usměje* Potřebovala jsem prostě svůj ubohý truchlící víkend a už jsem zase úplně v pohodě, připravená na třetí úkol. *v očích jí zajiskří*
*
Corvinus Declaratio: Tak to je radost slyšet! Šla jsi do Turnaje s tím, že zvítězíte?
Larrie: Ne, do Turnaje jsem nešla s tím, že zvítězíme. To je takový trochu arogantní přístup. *trošku se zamračí* Šla jsem tam s tím, že důležité je si ho užít, ubránit čest našich Hogwarts a hlavně navázat kontakty s druhými dvěma školami. Šlo fakt primárně o tu zábavu a zapojení do mezinárodního dění. Samozřejmě jsem do Turnaje šla s tím, že uděláme, co bude v našich silách, abychom zvítězili a získali Ohnivý pohár, ale nechtěla jsem pro to jít přes mrtvoly a na úkor té zábavy.
*
Corvinus Declaratio: Jak to vidíš teď?
Larrie: Stále stejně. Trošku mě mrzí, jak je na fóru většinu času mrtvolno, takže tam trochu ten cíl, který jsme si vytyčili, drhne, ale preference zůstávají víceméně stále stejné.
*
Corvinus Declaratio: Souhlasíš s názorem, že druhý úkol znevýhodnil tebe a Helenu, protože nejste rodilé mluvčí?
Larrie: Hm... *krátce se zamyslí* Ani ne. My jsme do toho šly s tím, že HP terminologii v originále známe. Přečetla jsem v originále všechny knihy a ač ty termíny nikdy nebudu mít zažité tak jako ty české, na kterých jsem od nějakých devíti let vyrůstala, jejich obstojnou znalost mám. Navíc s přihláškou do Turnaje jsem přijala ten risk, že nějaký podobný úkol tam bude. Možná že Jenny viděla některá slova rychleji, protože pro ni je angličtina primární, ale nemyslím, že by to měla nějaké extra jednodušší a byla ve velké výhodě. Rozhodně to nebylo rozhodující, její schopnosti se nedají nijak zveličovat, ona je zkrátka neskutečně schopná a nadaná. *usměje se* Angličtina mi v Turnaji vážně nečiní potíže.
*
Corvinus Declaratio: Co říkáš na propagaci a podporu z řad našich hogwartských obyvatel?
Larrie: Zpočátku to bylo vlažné, na Turnaj se začínalo zapomínat. Pak začal p. Filius dávat oznámení na úvodku a Soph Glis Glisová se zasloužila o výbornou informovanost o Turnaji v Denním věštci, takže karta se obrátila. Podpora je obecně skvělá. Modří při mně stojí jak o život a dokonce mi přišel i pugét, na který se složila mrzimorská sluníčka! *široce se usměje* A to nemluvím o baloncích a podpoře z PU! To jsou fakt věci, které potěší. Teďka v posledních dnech už to zas trošičku utichá, ale to bude tím, že jsme se dostali do klidového stadia, kdy neprobíhá žádný úkol a šampioni odpočívají a nabírají síly.*výmluvně se porozhlédne po klidném přehradí*
*
Corvinus Declaratio: A jak tě podporují Nicholas a Esperanza, tvoji asistenti?
Larrie: Jéje, to je parádní otázka. *rozzáří se* Jsou úžasní, oba dva. Nicholas je takový kliďas; když třeštím, vždycky mě zklidní, povzbudí, systematicky vykonává svoji úlohu. Svou roli plnil a plní naprosto úžasně. I proto mě mrzí selhání v druhém úkolu, protože Nich za to vážně nemohl, on odvádí vynikající práci. Jsem ráda, že se mnou ten začátek Turnaje prošel právě on. A Espe? Ta je neuvěřitelná! Ačkoliv spolu o úkolu nesmíme mluvit, dokud není hotov, vždy jí zašlu zadání stejně jako Nicholasovi a ona si ho plní souběžně s námi a když je hotovo, probereme co a jak. Je do toho hrozně nadšená a já se těším, až s ní budu spolupracovat.
*
*
Corvinus Declaratio: Takže plánuješ asistenty prohodit?
Larrie: Asi ano. Už jsme s Nichem mluvili o tom, že asi nebude moct být u zadávání třetího úkolu a stejně si myslím, že by bylo fér dopřát oběma asistentům, aby měli to potěšení a mohli se stresovat pod časovým presem po zadání úkolu. *zasměje se* Ne, ale tak vážně. Oba do toho šli, oba při mně stojí po celou dobu Turnaje, oba si zaslouží mít na něm svůj podíl. Právě komunikuji s organizátory a ptám se, jakým způsobem se asistenti dají proměnit, tak uvidíme, co se z toho vyvrbí.
*
"BLÝSKÁ SE NA SVĚTLÉ ZÍTŘKY"
*
Corvinus Declaratio: Super! Než se rozloučíme, ještě bychom se tě rádi zeptali na informace, které se o tobě objevily v nedávném rozhovoru pro Denní věštec. Zjistili jsme, že se chystáš na zkoušky v mudlosvětě, kde toho nemáš zrovna málo. Jak to teďka stíháš, když se schyluje ke dni D?
Larrie: Nu, začíná to být dost náročné, ale do toho jsem s tím šla a na adrenalin, co se stresu týče, jsem dost zvyklá ze střední, takže se s tím zatím peru. Uvidíme, jak pracný bude třetí úkol, má být prý nějaký hrozně evilácký. *zasměje se* Ale to se zvládne, vážně smýšlím pozitivně a jak jsem už říkala, blýská se na světlé zítřky. *mrkne*
*
Corvinus Declaratio: Proč jsi vlastně tak tajnůstkářská s tím svým mudlováním? V Denním věštci byly informace, které jsme skoro nikdo nevěděl.
Larrie: *ošije se* Nu, ono původně jsem myslela, že ty dvě doplňující otázky z Denního věštce budou probíhat jen mezi mnou a Soph, která se na to ptala a chtěla pak pár faktů zapracovat do úvodu rozhovoru. Takže jsem byla otevřenější, než bych byla normálně, a trošku mi spadla čelist, když jsem našla slovo od slova otištěné svoje odpovědi přímo v Denním věštci. Nerada to ventiluju. Lidi pak mají pocit, že se s tím chlubím, z čehož je mi blivno. A taky se blbě vysvětluje, jaké to bylo, protože spousta lidí vidí jen to, co chce, a další podstatné věci přehlíží. Ale Sophiny důvody pro zveřejnění jsem chápala a snad to nenadělalo takovou paseku.
*
Corvinus Declaratio: Určitě ne. Nu, od nás to tímhle bude všechno. Na závěr tedy již tradičně - co bys vzkázala hradu?
Larrie: Hrade můj... Omlouvám se za to, co se stalo teď v Turnaji, a doufám, že mi to odpustíš. Udělám všechno pro to, abych ve třetím úkolu nezklamala a vrátila ti všechno, co mi dáváš. A že toho není málo. *usměje se* Děkuju moc.
*
Corvinus Declaratio: Super! Tak děkujeme! A zlom vaz.
Larrie: Díky. *rozesměje se* Snad jsem tě neukňourala k smrti, jsem v poslední době taková trošku fňukna, promiň. *zaškaredí se*
***
Však my si to nemyslíme, Larrie. Ještě jednou moc děkujeme za rozhovor a moc moc držíme palce do finálového úkolu Triwizard Tournament. Do toho!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: 5/2011
Larry držím pěsti
Teo | 01. 04. 2011
Jsi parádní a jak už se tu psalo, ,,Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se! "
Brianag | 01. 04. 2011
Isodora | 31. 03. 2011
Katelyn | 30. 03. 2011
A vůbec se nezatěžuj myšlenkou, že si něco pokazila, nebo tak. To vyžeň z hlavy a pořádně si to užij. :))
Nicolett | 30. 03. 2011
Wejlová | 30. 03. 2011
Linn | 30. 03. 2011
Nebelbrach | 30. 03. 2011
bibi | 30. 03. 2011
A na rovinu? :D Lepší být třetí než čtvrtá :D
Monny | 30. 03. 2011