Nástrahy cestování
Hurá! Nasedáte na létající koberec, samozřejmě nezapomenete na vaše kufry a vzhůru na dovču. Všechno jde podle plánu. Evropu přeletíte bez problémů, už jste nad oceánem, pod vámi jen modrá plocha. Tu se přižene bouře, opravdu velká a divoká. Vítr je příliš silný, než abyste se udrželi na koberci, a tak padáte a padáte a pak buch!
Přistáli jste na pustém ostrově. Nikde nikdo.
Zajímalo mě, jak by si s touto situací poradilo fialové osazenstvo našeho hradu, a tak jsem jí poslala mé neodbytné sovky s několika otázkami. Naštěstí se našly dobré duše, které mi rády odpověděly. Děkuju.
***
Corvinus Declaratio: Bez kterých věcí byste se na opuštěném ostrově určitě obešel (obešla)? Co by vám určitě nechybělo? Jmenujte, prosím, 3 z mudlovských a kouzelnických věcí (dohromady) a svůj výběr zdůvodněte.
David Nekromacer: Tak co by mi nechybělo? Nu nevím, jestli v tom mám vidět jen ten negativní význam, tedy čeho bych se rád zbavil... Ale já nejsem člověk náročný a kdyby tam byl nějaký slušný strom, tak bych si poradil bez čehokoliv. Jako správný Hůlkovědec, jsem totiž schopen vyrobit si svou hůl, tudíž bych se obešel bez hůlky. Nu a jak bych měl hůl, tak už by vlastně to ostatní, bez čeho bych se obešel, bylo vcelku bezpředmětné, že ano. Ale není snad nic, co by mi život znepříjemňovalo natolik, abych to zde mohl uvést.
Niam i Tir-na-nog: Pokud by se tedy stala tak nepravděpodobná situace a já se zřítila kdo ví kde, pak tedy bych volila takto: určitě by mi chyběl luxus moderní civilizace, jako je internet. Přiznávám to upřímně, jsem určitý závislák. Rozhodně také hudba, protože hudba vás v životě velmi ovlivňuje a častokrát dovede člověku zvednout náladu, když se cítí zle. No a společnost. Jsem zvláštní případ introvertního extroverta. To zní asi divně co, vysvětlím vám to. Miluju společnost, ale v omezeném množství. Takže jsem kolikrát extrovert v menší skupině lidí, ale jak je lidí víc, nejraději bych zalezla do temné sluje a už se nikdy neukázala. Navíc dovedete si představit, jak jdete sami v noci za úplné tmy na opuštěném ostrově na záchod? Někam do křoví? Uiiii, co když na mě něco skočí? A nechyběl by mi asi hluk. Myslím ten ruch života ve městě, auta, hučení lidí a tak. Nechyběly by mi rozhodně ani reklamy, protože mi Persil bude úplně ukradenej a Blesk už tuplem. Co je mi po tom, co si kdo kde zlomil, či kde kdo koho obtento a tak. Nečtu to ani teď, takže po tom rozhodně toužit nebudu. No a poslední co by mi zaručeně nechybělo, by byla zima. Protože doufám, že když už ztroskotám, tak to bude na nějakém krásném prosluněném ostrově, kde sice možná umřu žízní, ale tak čert to vem, že.
Mintaka Orionis: Určitě bych s sebou nemusela mít rtěnku a růžového slona. Bez toho se obejdu i normálně. Z kouzelnických věcí by mi nechyběly BFTJ, jsem jich přejedená.
Letitia te Tiba: Rádio alebo presnejšie rozhlas. Napadlo mi to ako prvé, asi preto, že mi tento mudlovský vynález často lezie na nervy. Nemám rada, keď ráno vstanem a v kuchyni na mňa rozpráva (alebo spieva) z čiernej krabičky nejaký mudla, mieša sa mi do mojich rozospatých myšlienok a vnucuje mi svoj rytmus. Nemám rada, keď vyjdem z domu, pokojne si cestou o niečom premýšľam a na zastávke na mňa z rozhlasu hovorí nejaká teta svojim vlezlým hlasom. Nemám rada, keď vojdem do obchodu a tam ... I keď, na pustom ostrove by sa možno nejaké spojenie so svetom zišlo. Mohla by som si napríklad vypočuť, ako ma už mesiac hľadajú na celkom inom mieste a že hľadanie práve vzdali. Ale hádam by mi sovy naďalej nosili čerstvé vydania Denného proroka a Žltého Trimela aj s pohyblivými správami, to by mi stačilo. Na nič ďalšie si nejako nespomínam. Myslím, že na pustom ostrove by sa zišlo čokoľvek. Keď už nie na to, na čo to bolo určené, dalo by sa to využiť nejako inak.
Elizabeth Lextrová: Rozhodně by mi nechyběla ignorace! Tady se jí dočkáte na každém kroku, tam bych byla svobodná. Pak chození do práce, to má taky svoje zápory. A nakonec, chm, brokolice. Doufám, že by tam nebyla.
Anseiola Renine Rawenclav: No, obešla bych se bez takových věcí, jako je nejnovější vydání Blesku, otravování s tím, co mám kde udělat, a seznamu toho, co mám Nimrandirovi sehnat k obědu.
Matthew Whitecrow: Počítač - stejně by mi brzy došla baterka a nebyl by tam přístup na internet. Leda bych plánoval během 3 hodin vytvořit bestseller, jakožto vyvrcholení mého života. Mobil – no signal – no fun. Letaxový prášek – pochybuji, že bych na ostrově našel krb připojený na síť.
*
*
Corvinus Declaratio: Jaké stvoření byste určitě na ostrově nechtěl(a) potkat?
David Nekromacer: Hmm, tak jelikož by to byla cesta na zasloužilou (tedy alespoň doufám, že jsem si ji vysloužil) dovolenou, tak bych tam nechtěl potkat žádného kolegu, to by mi ještě chybělo, ještě s nimi tvrdnout na pustém ostrově! Kde by pak byla nějaká ta dovolená, že ano?
Niam i Tir-na-nog: Myslím, že by to byl rozzuřený John za úplňku, kterého někdo polil vodou a nazval ho roztomilým štěňátkem. To by bylo rozhodně nemilé.
Mintaka Orionis: Hada, bojím se jich. Ale de facto cokoli, vyděsilo by mě asi úplně vše.
Letitia te Tiba: Ja myslím, že nejaké veľmi nebezpečné. Zvlášť ak by bol ostrov malý, a my by sme si ho nevedeli nejako bezpečne podeliť. Napríklad stretnutie s takým baziliškom býva väčšinou posledné v živote.
Elizabeth Lextrová: Evelínu, sežrala by mi mozek, nebo aspoň to co z něj zbejvá.
Anseiola Renine Rawenclav: Nechtěla bych potkat negativně naladěné lidi, kteří by jen běhali okolo a říkali: "Pane bože, všichni tady umřeme!" To ničemu nepomůže, v takových chvílích je nanejvýš nutné myslet pozitivně a neztrácet naději. Ale vy jste spíš měla na mysli zvířata, že? Nu, nestála bych o žádné nebezpečné tvory a asi nejvíce se mi hnusí hadi.
Matthew Whitecrow: Češtinářku - mám to vysvětlovat?
*
*
Corvinus Declaratio: Předpokládejme, že byste k jídlu měl(a) jen nějaké výživné červíky, které byste na ostrově našel(našla). Na jaké jídlo byste myslel(a), kdybyste se zakusoval(a) do červa?
David Nekromacer: Já bych raději myslel na to co jím, nejen, že bych neriskoval zhnusení si nějakého svého oblíbeného pokrmu, ale navíc mne i vždy zajímalo, jaké by to tak mohlo být... Nu a už jsem jedl hodně jídel, která mi zrovna nechutnala, tak snad by to při slušné přípravě nemuselo být o nic horší. Když se to hodně opeče, tak to bude chutnat jistě velmi podobně - ono spálené je prostě spálené.
Niam i Tir-na-nog: Na jakékoliv nečervivé jídlo. V ten moment je člověk kupodivu najednou nevybíravý, hehe. Ale asi by se dala v mých představách najít maminčina svíčková, babiččiny vdolečky s kysanou smetanou, chleba se špekem a solí, čokoládový pohár, pstruh pečený na másle a tak dále, a tak dále. No a teď mám hlad.
Mintaka Orionis: Na žádné, abych si to s tím nespojila. Myslela bych na čisté bílkoviny, ty jsou potřeba. Brala bych to pragmaticky.
Letitia te Tiba: Babmino - to je taký mudlovský tavený syr v črevku.
Elizabeth Lextrová: Na to, že jím červa? Já nedokážu myslet na nic jiného než na to, co jím. Navíc červy, bleh!
Anseiola Renine Rawenclav: Ale v takových červech jsou výživné látky, a když není nic jiného. Asi bych si vždy vzpomněla na odporné úkoly z Faktoru Strachu, ale to by moc adaptivní nebylo. Holt červ je červ, já na něj zvyklá nejsem. A jakékoliv představy, třeba pizza nebo špagety, ty by mi v tom nejspíš nepomohly.
Matthew Whitecrow: Myslel bych na chipsy.
*
Corvinus Declaratio: Usmálo se na vás přeci jen štěstí a objevil(a) jste Pátka. Kdo by byl podle vás nejideálnější Pátek? Můžete uvést někoho z hradu, mudlsvěta, nebo třeba osobnost, kterou obdivujete. Proč zrovna jeho(ji)?
David Nekromacer: Ano, jedna osoba, se kterou bych tam chtěl být (byť je to velmi sporné – přeci jen si nejsem tak jist, jestli bych jí chtěl uvrhnout na opuštěný ostrov, ačkoli se mnou. Je to trochu sobecký přístup...), a někteří možná ví, jiní ne a těm do toho s odpuštěním nic není. A vybral bych si tuto osobu celkově kvůli společnosti, která by byla jistě velmi přínosná, ve všech ohledech.
Niam i Tir-na-nog: U této otázky jsou dvě možné odpovědi. Pokud bych chtěla přežít, chtěla bych, aby byl mým Pátkem můj přítel. Věřím, že s jeho pomocí bychom byli i do měsíce zase doma. Je to neuvěřitelně schopný a šikovný člověk. A alespoň bych se nezbláznila samotou, protože se neustále pošťuchujeme. Byl by to zajímavý adrenalin. V případě, že bych byla smířena se smrtí, bych klidně volila některého z mých oblíbených herců nebo zpěváků. Byl by to rozhodně skvělý zážitek před smrtí. Ovšem vzhledem k jejich slávě by se dalo předpokládat, že je hned budou hledat, takže by nás možná našli. No, tak bych to vlastně přežila pokaždé. *usměje se*
Mintaka Orionis: No zajisté bych tam s sebou ráda měla jednoho mudlovského kamaráda. Už s ním mám zkušenosti z různých mudlovských cest a spaní pod širákem. Je vtipný, umí zvládat moji hysterii z přírody a já mu důvěřuju, což je k nezaplacení. Z Hogu se obávám, že ať bych tam byla s kýmkoli, zemřeli bychom nejpozději do dvou dnů. S Bete by to ale mohlo být vtipné a veselé.
Letitia te Tiba: Ellka. Nie som si istá, či najideálnejší, ale je prvá, na koho som si spomenula. Možno preto, že ju v posledných dňoch často stretávam. Určite mi dáte za pravdu, že slečna Willowa kade po hrade chodí, tade rozjasňuje náladu.
Elizabeth Lextrová: Niam! Ta si dokáže poradit v jakékoliv situaci! Aspoň doufám.
Anseiola Renine Rawenclav: Chtěla bych, aby to byl můj manžel. Proč? Protože je prostě nejlepší a nejdokonalejší. Nu, a kdyby těch Pátků mohlo být více, tak bych chtěla, aby to byli mí přátelé z čajovny. To jsou lidé, se kterými se cítím dobře a které mám velice ráda a myslím, že bychom společně vymysleli, kudy z toho ven. A nebo bychom si vybudovali super ostrov, kde bychom společně bydleli. A nebo tam za velké peníze vozili turisty na dovolenou.
Matthew Whitecrow: Jako Pátka, nebo možná radši Sobotu (pátek je ještě pracovní den, žejo) bych si vybral asi sl. Ellku Willowou. Protože je chytrá, milá, žlutá a určitě z ní bude šikovná lékouzelnice.
***
Jak jste si právě přečetli, fialoví by si na opuštěném ostrově hravě poradili. I tak jim však přeju, aby se s létajícím kobercem nikde nezřítili. A když ano, tak do civilizované oblasti.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: 9/2011
Lilien | 23. 07. 2011