Zpověď Davida Nekromacera

Co ví a co nám poví náš zbrusu nový supervisor soutěží. Též supervisor kvízů, profesor Astrologie - Číny, Hůlkovědy a Filosofie. A v souboji ho jen tak neporazíte - patří mezi ty nejlepší a nejnebezpečnější. David Nekromacer.

Jakto, že doposud nikdo neudělal rozhovor s čerstvě zvoleným supervisorem soutěží, vrtalo mi hlavou. To je pan profesor natolik obávaný? Rozhodla jsem se to zjistit na vlastní kůži a položit panu Nekromacerovi pár otázek ohledně jeho nové funkce...

***

Evelina van Eyck: Dobrý večer, pane profesore. Ze všeho nejdřív mi dovolte Vám zpětně pogratulovat k Vaší nové funkci. *zazombí se na pana profesora*

David Nekromacer: Děkuji, děkuji. *usměje se*

*

Pomyslela jsem si, že se pan profesor usmívá přesně tak, jako kdyby ho zrovna hodně bolely zuby.

*

EvE: Doufám, že Vám nebude vadit, když Vám položím pár otázek, pane. *pokouší se o milý úsměv a nejistě pokukuje na hromadu práce na profesorově stole*Neruším Vás, že ne? Můžeme začít? *nečeká na odpověď a rychle si vytáhne bonzblok a bleskobrk; odkašle si* Jak jste spokojen s Vaší novou funkcí? Co jste od ní očekával a splnila tato funkce Vaše očekávání?

DN: Nene, nerušíte. *zandavá zrovna kontrolované pergameny, aby své tvrzení podpořil* Tak hodnotit spokojenost po prvním týdnu je velice těžké. A přiznejme si, hlavně asi záleží na spokojenosti ostatních se mnou, že ano. *zasměje se* Já, když budu nespokojený, můžu odejít, ostatní to mají těžší. Tedy těžší, jak se to vezme, že? Kritizovat je snadné, jednat už pak těžší. Rozhodně jsem nebyl volbou první, a tudíž čekám největší kritiku od těch, kteří tuto funkci odmítli. Rád bych je tímto vyzval ke kritice konstruktivní, směřující přímo do mého sovince, místo na hradě populární šuškandy ve stínech. Se mnou se dá domluvit opravdu skoro vše. Očekával jsem samozřejmě horu úplatků, o nichž každý supervisor básnil a žádal je, jak jinak. Nu, tedy má očekávání jsou naprosto v troskách! Ani jedna BF, natož nějaké zlato! Asi jsem nějaký mírný a pustím jim všechno. *zasměje se*

*

Chtěla jsem panu profesorovi poradit, aby několikanásobně zvýšil odměny v soutěžích, pokud chce pravidelné úplatky. Takhle my, chudí studenti, máme sotva na nové ponožky. A vy víte, jak jsou ponožky důležité. Nakonec jsem radši neřekla nic. Pan Nekromacer na to časem přijde sám.

*

EvE: Ach tak. *zadumaně se zamračí* Tak to máte po iluzích. Proč jste tuto funkci přijal, když ji ostatní kandidáti odmítli? Co myslíte, co Vám funkce supervisora soutěží bude dávat a co naopak Vám bude brát?

DN: Tak já iluze ani neměl. *zasměje se* Funkci jsem vzal, jelikož ji někdo vykonávat musí. Opravdu jsem se do toho nehnal po hlavě. Nemyslím, že budou nějaké veliké ztráty či zisky z této funkce. Rozhodně tedy ne takové, se kterými bych nemusel počítat již při jejím přijímání.

*

To je přesně taková ta odpověď hodná politika. Obsáhlá, seriózní, ale nicneříkající! Dobrá práce, pane!

*

EvE: *rychle zaznamenává poznámky bleskobrkem do bonzbloku a pak opět vzhlédne a uznale se usmívá* Tak je to tedy. Nu, uvidíme, co na to budete říkat třeba za rok, za dva. Přejdeme k dalším otázkám. Jste zároveň i supervisorem kvízů. Jak byste tyto dvě funkce porovnal a zhodnotil?

DN: Rozdíl je hlavně časový, zatímco soutěže si žádají kontrolovat častěji – přijdete, podíváte se, co kdo chce vypsat, potvrdíte jim to. Poté čekáte, než soutěž „projde“, podíváte se na nějaká vypracování a jejich hodnocení – přecijen jsme všichni jen kouzelníci a nějaký ten pokus o plagiát může uniknout jednou, hůře už dvakrát – a odsouhlasíte hodnocení. Kvízy oproti tomu potřebují menší četnost, zato více času najednou. Nejsem totiž žádný vševěd, a tak se musím přiznat, že jsem častým hostem naší hradní knihovny a kontroluji obsah jednotlivých kvízů v ní.

*

EvE: Hm, to zní jako hrozně moc práce. Doufám, že za to dostáváte dostatečně vysoký plat. Která funkce je Vám milejší? Kterou více preferujete a máte radši? *neubrání se úšklebku*

DN: *zasměje se* No to by záleželo, čemu říkáte vysoký plat. * zamyslí se* Ale tohle nejsou funkce, které děláte pro zisk, ani pro nějakou pseudo moc. Tohle musíte chtít dělat hlavně pro ostatní. Zatím mám tedy stále raději kvízy, přeci jen jsem jim už věnoval desítky hodin čistého času, kdežto soutěžím jen týden práce. Ale třeba se to změní za nějaký ten rok. *zasměje se*

*

EvE: Ale díky nim získáváte tu supermoc a patříte do vyšší sekty, nemýlím se? *vědoucně se zazombí* Dostáváme se k otázce, která mne zajímá nejvíce: Hodláte zavést nějaké závratné změny, nebo se budete držet zaběhnutého systému madam Petuly Laskavé?

DN: Vyšší sekta? To je celkem zajímavý nápad, to zkusím prosadit. *zasměje se* Ale ne, tohle opravdu není o nějaké moci. Petula si se soutěžemi velmi vyhrála a dala jim velice dobrou formu, tudíž nevidím důvod cokoli měnit. Samozřejmě je to oblast proměnlivá, takže se může ukázat, že je žádoucí například zvednout odměny za nějaký druh díla, ale to není něco, co bych prosazoval sám, bez porady s ostatními. V zásadě se budu tak trochu snažit reagovat na trh, a to na obou stranách; jak na straně nabídky (tedy například motivovat více fialové do vypisování), tak i poptávky (Kdo má nějaké zajímavé návrhy na soutěže, myslím, že bude vždy vyslyšen jak u mne, tak u kolegů.).

*

Ach jo, je vidět, že pan profesor zjevně neví vůbec nic o ovládnutí světa a tak. Nevadí, jdeme dál.

*

EvE: To zní zajímavě. Takže se tedy držet vyjetých kolejí. *zatváří se trochu zklamaně a dost neochotně přeškrtá celý předem napsaný odstavec o velké zářivé revoluci v soutěžích, ohavně krutých trestech pro profesory za pozdní ohodnocení, pravidelném bičování fialových k lepším výkonům a drastickém zvýšení odměn pro všechny řešitele* Ewhm, tak dále. Co říkáte na zadání soutěží zaměstnanců hradu? A jak se Vám s nimi vůbec spolupracuje? Jste s nimi spokojen?

DN: *kouká, co to tam slečna škrtá, ale houby to po ní přečte, tak se na to vykašle* Tak kolegové, co soutěže vypisují, jistě sami ví, že jsem s nimi nadmíru spokojen. To se týče jak spolupráce s nimi – někdy se musí trochu upravit datum, kdy bude soutěž probíhat – tak i toho, co vypisují. Jsou to všechno velmi rozumní lidé se zajímavými nápady. Kolegové, kteří soutěž za mého vedení zatím nevypsali, se mi samozřejmě posuzují hůře, ale jistě je to u nich dáno jen přechodným  nedostatkem času, ne osobními antipatiemi nebo absolutní absencí inspirace.

*

EvE: To mě překvapuje. *neubrání se smíchu* To jsem ale vážně zvědavá, co na ně budete říkat za pár let. Za rok Vás musím znovu vyzpovídat. Které typy soutěží preferujete? Jak by podle Vás měla vypadat kvalitně a perfektně zadaná soutěž?

DN: By se myslím stačilo zeptat za týden. *zasměje se* To je mi ale zapeklitá otázka. To záleží hodně na tom, z jakého pohledu to vezmeme. Jakožto supervisor žádný oblíbený typ nemám, leda víc ocením takový, který zrovna není hojně zastoupen v připravených soutěžích. Z pozice zadavatele mám jedině typ neoblíbený – básnění. Není to proto, že bych je snad nesnášel, když nějaký kolega takovou vypíše - rád si pak vypracování přečtu, ale já prostě na to nemám citu, ani co by se za velmi okousaný nehet vešlo, takže to raději nechám na zdatnějších osobách. Pak bych se na to měl podívat i z pozice řešitele, že ano. Zde mám asi nejraději soutěže založené na logice, jelikož je to obor mému srdci blízký. Leč kvůli své funkci je ovšem už nevypracovávám. Jistě by se totiž našla určitá skupina lidí, která by mne osočovala, že jsem je jen okopíroval, a tak, abych netěšil tyto osoby, si je dělám jen pro svou potěchu.A kvalitně zadaná soutěž... *zamyslí se* To bude asi každá taková, se kterou není žádný problém.

*

EvE: Hm! Pochopila jsem to tedy tak, že soutěže už nevypracováváte? *zmateně a udiveně listuje bonzblokem sem a tam*

DN: Rozhodně už nevypracovávám takové ty logické a vyhledávací. Nějaké pisatelské se v budoucnu možná věnovat budu.

*

EvE: Tak takhle. Chápu, už začínám vidět ty největší nevýhody pro supervisora soutěží. Zajímal by mě váš názor na takzvané "šedesátcovky". Moje další otázka bude znít: Jaký názor máte na soutěže za 60 b/s, tedy za maximální možné hodnocení?

DN: Nezáleží ani tak na hodnocení, jako spíš na tom, co za to hodnocení chcete. Rozhodně by neměly být k vidění obden, ale když je adekvátní obsah soutěže, tak proč by taková být nemohla. Přiznávám, že bych se jim raději vyhýbal u soutěží vyhledávacích a podobně. Tam dle mého není problém udělat více soutěží s nižší odměnou. Ale když chce například kolegyně Weil čtyři obrázky, tak je 60 naprosto adekvátní maximální odměnou.

*

EvE: Ptala jsem se proto, že by Vaše odpověď mohla zajímat hodně lidí. Slyšela jsem cosi o tom, že bývalá supervisorka neměla ráda šedesátcovky a že byla radši, když jsou ty soutěže radši na pokračování a nebo tak něco. *pokrčí rameny* Takže, kdy to všechno shrnu, jste se svou novou funkcí supervisora soutěží spokojen? Nelitujete toho, že jste se toho ujal, že ne?

DN: Nu, jak už jsem říkal, spokojenost se po týdnu posuzuje těžko a hlavně záleží na tom, jak jsou se mnou spokojení jiní. To by třeba mohla být Vaše otázka do jiných rozhovorů. *zasměje se* „Jak jste spokojen s novým supervisorem soutěží?“ Jinak toho zatím rozhodně nelituji, možná to pro někoho bude v budoucnu důvod posílit svou nelibost vůči mé osobě, ale tak to by se klidně mohlo stát, i kdybych tento post nezastával, a není to nic, na co bych nebyl připraven a upozorněn. *zasměje se* Nicméně doufám, že než mne někdo začne nesnášet (ještě víc), alespoň to se mnou zkusí a ne jen setrvá u nějakého bludu, který si sám vytvoří. *mrkne*

*

Ale to je ovšem zajímavý nápad. Kdybych nebyla tak lenivá zombie, udělala bych veřejný průzkum. Takhle budu tu otázku „Jak jste spokojen s novým supervisorem soutěží?“ cpát každému, s kým budu dělat rozhovor.

*

EvE: Dobře, dobře. Až budu s někým dalším dělat rozhovor, položím mu tuto otázku. *pobaveně se ušklíbá* A víte, že můžete ovlivňovat svou oblíbenost tím, jak rychle budete kontrolovat a "odklikávat" soutěže? *velmi, ale velmi významně se na pana profesora podívá, a klade velký důraz na poslední větu* Mezi námi, podle toho, jak jste si prozatím vedl v prvním týdnu, si myslím, že nikdo nebude schopen Vás nesnášet. *pokrčí rameny* Blížíme se k závěru, pane. Moc by mě zajímaly Vaše názory na Vaše první soutěže, které jste vypsal jako supervisor soutěží. Co mi můžete říct o Vašich soutěžích "Jmenovka" a "Vizitka"? Jaké dojmy jste si díky nim utvořil?

DN: Takže bude má oblíbenost ovlivněna tím, jak rychle to vypisovatelé opraví? Tak to jsem díky některým společensky mrtev. *od srdce se zasměje*

*

No ano. Teď bych Vám nejradši navrhla ty kruté tresty a nechutné sankce pro vypisovatele. A taky... no dobrá, dobrá - už mlčím a pokračujeme dál.

*

DN: Abych se přiznal, tak jsem si myslel, že novou funkci „oslavím“ nějakou lehkou soutěží, tou měla být právě „Jmenovka“. Čekal jsem, jak se to hezky pojme s vtipem (doporučuji požádat Vašeho kolejního, aby ukázal tu svou) a budou mít všichni o pár peněz postaráno. Asi jak byly prázdniny, tak se většina obyvatelstva ocitla myšlenkami již na nějaké té dovolené, a tak byla bohužel vypracování plná chybek, vzniklých třeba i tím, že se málokdo podíval pořádně do správy školy. Původně jsem ani nechtěl zvýhodňovat ty, kteří tam uvedou mé tituly, jelikož mi na nich nijak nesejde, jak ví každý, kdo mne zná, ale nakonec jsem se přeci jen rozhodl pro jejich bonifikaci, a to z jednoduchého důvodu – abych alespoň trochu přidal některým, kteří to měli sice graficky hezké, ale jinde to pokulhávalo. „Vizitka“ pak vznikla jako taková náhrada, kde jsem doufal, že studenty napadne, co tak mohli na jmenovce udělat špatně, a opraví si to. Snad to tak i bude.

*

Tak to je nemilé... Ale sire kolejní, ukážete nám tu Vaši jmenovku, žéano?

*

EvE: Hmm. *zamračí se* Můžete mi prosím detailněji rozvést, v čem nejvíce se nejvíce chybovalo v soutěži "Jmenovka"? A můžu požádat o drobnou statistiku? Zajímalo by mě totiž, kolik lidí Vaši první soutěž vypracovalo, kolik z nich dostali 0 a kolik lidí získali plný počet bodů?

DN: Uff, to jsou mi požadavky na chudáka mladého vrásčitého profesora. *zasměje se a začne listovat pergameny*

*

EvE: Ale no tak, pane profesore! Prosííím... *smutný zombí výraz č. 42*

DN: Tak tedy, nuly byly 3. *listuje* Plná odměna jedna a dvě odměny těsně pod plnou hodnotou. A celkově to bylo... *sčítá seč mu prsty stačí* ...42 vypracování.

*

To nevypadá vůbec dobře. Asi bychom měli pečlivěji číst zadání soutěží, že.

*

EvE: Plná odměna je jen jedna? Vskutku? *nakrčí nos a nelibě si zaznamená statistiku* Zajímavé, zajímavé. Teď to budí dojmem, že jste strašně přísný, pane. *usmívá se* Každopádně doufám, že budete častěji vypisovat soutěže. Abychom se mohli zlepšovat, že jo. Tak mě napadá, vzpomínáte si ještě na Vaši úplně první soutěž, kterou jste kdy vypsal? Když jste byl ještě mladý, bez vrásek a ehm, mladý? Co bylo zadáním, kolik příspěvků jste měl?

DN: Tak přísný nijak nejsem, ale opravdu jsem toužil na jmenovce mít své funkce. *zasměje se* A třeba i jméno, a to dokonce i správně. *zasměje se ještě víc*

*

EvE: On Vám někdo zase zkomolil jméno? *zahihňá se*

*

Smát se tomu bych neměla, ale tak znáte mě.

*

DN: Trochu únavné, co? *zasměje se* Co se té první soutěže týče, pokud mne paměť nešálí, bylo to něco o tom, kam se Půlnočníček vytrácí těsně před půlnocí, že chodí stále pozdě. Ale také to mohlo být něco jiného. *omluvně se usměje*

*

Téda, to jste to musel vypsat jako hodně, ale hodně mladý.

*

EvE: Ale tak jste si za ta léta určitě zvykl, že Vás tu a tam nějaký ňouma občas osloví "Pane Nekromancere", ne? *zombí se*

DN: Nene, na to si jen tak nezvyknu *zasměje se*

*

EvE: Výborně, pane. Už je dost pozdě, tak Vás ponechám napospas té hrozivé hromadě práce. *ušklíbne se na ošklivou horu pergamenů* Poslední otázka: Chtěl byste světu skrz Corvina Declaratia ještě něco sdělit?

DN: Doufám, že kolegové svedou i letos lítý boj o Řád kouzelného pera a budou vypisovat hodně kvalitních soutěží. Můj sovinec je vždy otevřen návrhům – jak na soutěže, tak na změny – když nevím, co vás pálí, tak s tím těžko něco udělám, nebojte se tedy ozvat. A pamatujte, supervisor je s „s“, Nekromacer s „k“ a rozhodně bez „n“. *rozesměje se*

*

EvE: Tak dobře, tohle všechno si řádně zaznamenám a nechám Vám to otisknout velkým a tučným písmem. *se smíchem doškrábe poslední odstavec* Moc Vám děkuji za upřímný rozhovor, pane profesore. Přeji Vám pevné nervy, vysokou oblíbenost, tučné a pravidelné úplatky a nekonečné členství ve vyšší sektě! Ať se Vám daří.

DN: Děkuji, já Vám zase přeji mnoho úspěchů, nejen studijních, ale i edičních. *usměje se a natahuje se po dalším pergamenu k opravení*

***

Za celý Corvinus Declaratio děkujeme za obsáhlý rozhovor a přejeme panu Davidu Nekromacerovi hodně štěstí - bude to potřebovat!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář