Umění v každém krajíci chleba

A je TO tady! Ponořte se hodně hluboko do každé poslané fotky a kochejte se jí... Kochejte a vychutnejte si ji až do posledního pixelu. Dovolte mi vyhlásit výsledky corviňourské fotografickokulinářské soutěže. Přišlo mi celkem „havraspárských sedm“ příspěvků. Tady jsou:

~*~

LEELEE Z ARKONY

„Našla jsem doma jenom nudné a out mazadlo a netroufla jsem si mazat na to bez návodu další vrstvu, protože kdoví, co by se mohlo stát, žjo, tak jsem se pokusila zkrutopřísnit to aspoň fešntrendy výzdobou ;) Uměleckých fotek mám přesně jednadvacet a emo jsou všechny - očividně. :))“

Tohle je úplně první příspěvek, který mi dorazil. Leelee mi poslala ten nejšťastnější chleba, který jsem kdy viděla. Ty barvy! Ty příchutě, které přímo srší z fotek! Ta kompozice! To mistrně namazané máslo! Ta roztomilost! Ach ano, mé mrtvé srdce šťastně zaplesá pokaždé, když se podívám na tyto sladké fotky. Eeew, zase jsem se přistihla u toho, jak se tu díky nim zombím od ucha k uchu. Leelee uděluji Cenu za nejšťastnější krajíc chleba. Moc gratuluji!

~*~

ANITA BLAKEOVÁ

„Sladká verze (s čokokuličkami): Kombinace chleba s máslem a něčeho sladkého je určitě méně častá, nikoliv však méně dobrá. Osobně doporučuji spíše na snídani. Nejčastěji je chléb ve sladké podobě doplněn nutellou, já neváhala a sáhla i po čokokuličkách, které jsou dobré u čehokoliv. A pokud jste méně odvážní a nechcete je házet přímo na chleba, dejte si je stranou do misky.

Slaná verze: Typičtější je chléb se zeleninovou oblohou. Já zvolila všechny tradiční potraviny - okurka, rajče a paprika. To vše jsem doplnila sýrem a šunkou. Obojí mnohem radši stočím do ruliček a přikusuji, než abych to naházela na krajíc chleba. Navíc to pak vypadá mnohem lépe.“

Anita mi poslala příspěvek jako druhá. Potěšila mě, že udělala dokonce dvě verze! Nejvíce si mé oční buňky pochutnaly na sladké verzi. Ten přesný poměr mezi tmavými a světlými kuličkami mě dostal. A sušenky! Jsou tam sušenky! Slaná verze je nemožně zdravá. Ale ta perfektně naaranžovaná rajčátka! Krása. O pyramidkoidních okurkách ani nemluvím; úplně z nich vyzařuje to mysteriózní egyptské kouzlo. Ten sýr, ta šunka! Ty mi připomínají Himaláje. Nemohu jinak než Anitce udělit Cenu chleba dvojí tváře! Gratuluji!

~*~

YASMIN MIA MADISSON

„Na obrázku můžete vidět čerstvě koupený chléb z Tesca, namazán sýrem Lučina. Původně jsem si chléb chtěla posypat müsli a čokolupínkama, obložit okurkou, potřít nutelou a přikusovat jabko, ale uvědomila jsem, že tam vlastně nebude žádné maso. Tak to teda ne! A tak jsem nakoukla do čarodějnické kuchařky "Jak připravit mloka a jiné zviřátka" a vykouzlila fazolovou polévku. Společně s chlebíkem se sýrem chutná jedná báseň. Pro zájemce můžu poskytnout recept.“

Příspěvek od Yasmin mi dorazil jako třetí. Naprosto mě uchvátila ta sametová hladkost mazadla. Když se mi konečně podařilo odtrhnout pohled od té hypnotické hladkosti, zaujala mě ta úúúžasná fazolová polévka. Ty tóny barev na těch fazolkách jsou dechberoucí. Fotka s detaily je jak ze slavného kouzelnického magazínu „Žeru tě“. Yasmi, ty si tu Cenu nejmazlavějšího mazadla zasloužíš! Gratuluji, havranice.

~*~

LILIEN EMITY MEISSED

„Tak tohle byla moje večeře! Chleba s máslem a oblohou! Musím říct, že namazat si prestižní chleba s máslem je prostě fuška! Támhle je toho málo, tam zas přebývá... tam zas není nic. No prostě vyžaduje to spoustu času a hlavně nervů! A co teprve ta obloha! No to byl taky příšek! Jen tu okurku jsem pěstovala od rána! No co, zkoušeli jste někdy vysedět okurku?! No ten sýr mi vyrobila nějaká paní, to se přiznám, takže problém byl jen s nakrájením! Jo a další perlička! Uvařit čaj je prostě skoro nemožné! Dýchala jsem na tu vodu už od včerejška, aby se mi začala vařit!
No prostě k tomu, aby si člověk udělal k večeři chleba s máslem a k tomu čaj, je zapotřebí začít den předem!“

Lilien, Lilien, Lilien! Ty zkrátka víš, jak má vypadat správná snídaně. Tento v pořadí čtvrtý příspěvek mě nadchnul jak televizňozní reklamy na sušenky/kávu/čaj/cokoliv. Růže, šálek čaje, ležérně pohozený šátek. Lilien má prostě styl. Palec nahoru za pěkně seřazenou řádku okurek a fotky z emo úhlu. Gratuluji Lili k Ceně nejvíc emo chleba!

~*~

KRISTIE SMITHOVÁ

„Jelikož jsem měla hlad, tak jsem si vzala semínko, zasadila ho na zahradě a šla dělat nějakou soutěž. Když jsem šla semínko zkontrolovat, tančila kolem něj nějaká potrhlá ženská a vydávala zvuky jako: "Huga čaga, huga čaga" a když mě uviděla, jednoduše zmizela! Já jsem si všimla že místo semínka tam je strom a z něj visí bochníky chleba! Tak jsem si jeden utrhla, vzala moderní stůl a stylový nůž z teleshoppingu a ukrojila krajíc chleba. Kdo ví, odkud jsem splašila bílé mazadlo a zabodla do něj nůž, vytáhla půlku mazadla z balení a začala ho mazat na chleba.
Když jsem skončila, vřítila jsem se do komory jak tornádo a popadla to první, co mi přišlo pod ruku- rozinky! Potom jsem ještě vybílila ledničku, kde jsem našla jablko, rajče, zelenou papriku (kolejní paprika...hustýýý!) a banán. Zdálo se mi že je ten talíř málo plnej, tak jsem se znovu uchýlila ke komoře, kde jsem ještě splašila nějaké pochybné cereálie, a už to bylo dokonalý! Prostě ňamina.“

Pátý a jediný nehavraspárský příspěvek mi přišel od Kristie. Fotky jsou možná trochu rozmazané, ale jsem si jistá, že to je součástí Kristiiny impresionistického stylu. Kristie taky jako jediná odvážně rozhodla zasadit chlebovník. Ale teda, celou přípravu pojala dost pochybně a zmijozelsky! Nejvíc na mě udělal dojem krajíce chleba s jablečným baretem na hlavě. To je prostě božížíží. Samotný chleba mi tak trochu připomíná tvář Lorda Voldemorta. Vidíte tu bělost, rozpláclý-skoro-žádný nos a ty hadí oči? Jen ten baret... mnoo! To křoví kolem, to jsou prosím jeho padlé oběti. Kristie gratuluji k Ceně nejvíc Voldy chleba.

~*~

GALTON DE NITRIS

„Zdravím, jak se blíží 7. hodina večerní, tak Galton obdržel hlad. Pravděpodobně si řekl, že připraví snídani, když tu si vzpomněl na Evelininu soutěž z Corvina. Chvíli se zdráhal, ale nakonec se odhodlal ke tvorbě pokrmu skládajícího se z více než jedné suroviny! Stvořil si chléb se pomazánkovým máslem a doplnil ho lehkým salátkem. Trochu to načančal svýma neohrabanýma prackama, ofotil a řekl si, že to radši zatím nechá být. Tak jsem se rozhodlo, že to pošlu místo něj.
Zde je přiložená fotografie.

S pozdravem
Chcíple (sova)“

Šestý příspěvek byl od Galtonovy sovy Chcíple. Galton byl tak zaujat svou perfektní večeří, že se zapomněl. A já jsem momentálně taky naprosto zaujatá galtonovsky černým talířem a jeho umem v dokonalém aranžování, až jsem zapomněla, co jsem to vlastně chtěla napsat do hodnocení. Omlouvám se. Každopádně se Galton může těšit z Ceny nejtemnějšího a nejchutnějšího talíře.

~*~

LINN ROSE LAIROVÁ

„To téma možná není zjevné, ale chtěla jsem tak nějak skloubit dohromady čtyři roční období. Pomazánka s pažitkou je něco jako sníh, typický pro zimu, na něm však roste tráva a květiny, které dominují jaru. Je tam i těstovinové sluníčko. Pokud bys hledala léto, znázorňuje ho ta kukuřice za chlebem. A podzim... jsou rajčata. To je jasné, ne?!“

Poslední, sedmý příspěvek byl od Linn. Musím si do deníčku zapsat nový poznatek o Linnipupus: Linn jí nevařené těstoviny! Naprosto hravý, nezaměnitelný linniérský styl. Čuchám v tom mazadlu nějaký sýr! Zátiší s chlebem je tak mysteriózní. Jen jsem zmatená, co má společného podzim s rajčaty. Ale je to Linn, ta má vždycky pravdu! Linni, raduj se z Ceny nejmysterióznějšího zátiší na světě!

~*~

Na závěr bych vám všem chtěla moc a moc poděkovat. Moc si vážím toho, že jste mi poslali své příspěvky a dali si na nich tolik záležet. Takže ještě jednou: Děkuji. Proto jsem se rozhodla, že udělím odměnu úplně každému z vás. A co že jsem vám to slíbila?

Houkající překvapení!

Jasně že to byl džouk, žejoviďte. Každý z vás dostane za odměnu Výrečka střapatého! Hůů-hůů! Moc gratuluji a prosím o strpení; ceny Vám přijdou někdy v průběhu léta. :)

Rowena s vámi!