Evelina: Její Výsost Zombie

Evelina van Eyck… To je jméno jedné nenápadné havraspárské studentky 3. ročníku. Ani vlastně nevím, proč o ní píšu, vždyť nic nedokázala, nikdo si jí skoro nevšimne, v kolejce se neprojevuje a nikdy není ani trošku cítit. Proč tedy o takové šedé myšce píšu a ztrácím tak svůj čas?

No ano, protože tohle jsou naprosté protiklady naší jedinečné

Eveliny van Eyck!

Evey, jak jí říkáme, když na ni zrovna nepokřikujeme zombice, je ukázkovou havraspárskou studentkou. Stačí, aby kolem vás prošla, a její zombí aura vám nedovolí, abyste si jí nevšimli. Pominu-li její zombí pach vůni, určitě si všimnete oné tajuplné modré záře! Evey byla už jako nováček téměř modrá. Nevěříte? To je chyba, protože já mám důkaz!

(Výstřižek z Corvina Declaratio: "Výpověď nováčka - Evelina van Eyck" - vydáno 19. 7. 2010)

To jsme zabrousili do Evelininy nováčkovské éry, a když už jsme se dostali tak daleko, myslím, že bychom mohli někde vyšťourat i to, kde se naše zombice narodila. Ehm… můžou se zombíci rodit, nebo mají nějaké jiné typy zrození? Abych řekla pravdu, sama nevím, a tak jsem opět zašťourala v různých periodikách a bingo! Mám to hned z první ruky (ne, Evelině jsem ji neukradla! To byla Mad!), jelikož se Evey svěřila Corvinu Declaratio v jistém rozhovoru, tak vám to mohu nyní připomenout.

(Výstřižek z Corvina Declaratio: "Vzduch: Evelina van Eyck" – vydáno 7. 3. 2011)

Čas nováčkovské éry naší zombie se krátil a nadešel den rozřazování, 1. září 2010, kdy Moudrý klobouk rozhodl o její budoucnosti, a zařadil ji do Havraspáru. Evey se vřítila do havraspárské kolejní místnosti a hned ji začala prohledávat a všechny ňuchlat!

Jak už to tak bývá, každý nováček v Havraspáru dostane pro začátek svého patrona. Zombice Evey padla do rukou naší skvělé prefektce Katelyn Auster. A protože mě velice zajímalo, jaké byla Evey patronče, vyslala jsem ke Katelyn svou velmi spolehlivou sovu. A zde je výsledek!

Corvinus Declaratio: Někde jsem se dozvěděla, že Evey jsi znala už před zařazením do Havraspáru a následně sis ji vzala pod svá ochranná křídla. Je to tak?

Katelyn Auster: Ano, máš pravdu, že Evey znám právě už jako novačku a později patronče, takže si na tu dobu taky matně vzpomínám.

*

Corvinus Declaratio: Jaké byla Evelina patronče? Vyváděla neplechy, nebo byla spíše klidné patronče? *čeká na nějaké vypepřené drby*

Katelyn Auster: Souhlasila bych spíše s tím, že Ev byla akční už od samého začátku. Vzpomínám si totiž, že to byla právě ona, která zavedla pojem "lososová", předtím se jí totiž říkalo slušnější verzí "béžová" a zcela běžně "vyblitá". Vzpomínám si na některé nováčkovské večírky v KNP, kterých se účastnila, i na její první články v DV a samozřejmě v Corvinovi. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: *píše si ke jménu Eveliny něco o lososových výmyslech a pak se opět usměje na Katelyn svým neodolatelným úsměvem* Jak se u ní projevovalo zombictví již tak na začátku?

Katelyn Auster: Známky jejího zombího já se nejspíš projevovaly odjakživa (nebo odjakmrtva?), co ji znám. Tedy, ono jen těžko přehlédnete, že je někdo zombík, když mu každou chvíli upadne kus hlavy a nemá zrovna zdravou barvu, takže s touto malou odlišností od ostatních nováčků jsem byla smířená už od začátku.

*

Corvinus Declaratio: Heh! *je ráda, že není jediná, kdo neví, jestli se o Evey vyjadřovat v žívém či neživém kalibru* Všimla sis jejího uměleckého talentu?

Katelyn Auster: Ano, toho jsem si všimla hned, protože tak nějak jsme se seznámily. Já se totiž nijak extrémně nesnažila poznat všechny nováčky a vybrat si pro následující rok své pravé první patronče, ale čirou náhodou jsem se s ní v Síni setkala u nějaké "umělecké" debaty, potom jsme se spojily na krbu a dále už to snad znáte. Vlastně jsem měla docela štěstí, že jsem ze všech lososů poznala právě někoho s podobným zájmem.

*

Corvinus Declaratio: *trochu záludně se zašklebí* Kolik si myslíš, že jsi jí toho předala jako patronka?

Katelyn Auster: Osobně jako patronka? *zasměje se* Tak to vážně nevím. Určitě jsem ji prozradila spoustu věcí, jako že má určitě navštívit Síň nováčků a nepochybně jsem jí ještě za lososova vylíčila, jak skvělá je Havraspár kolej. Ale jestli ode mne pochytila i nějaké jiné techniky či zkušenosti, to vážně nevím. *zamodrá se*

*

Corvinus Declaratio: *pomyslí si něco o havraspárské skromnosti a pokračuje v pokládání záludných jednoduchých otázek* Myslíš, že v tobě viděla svůj vzor, nebo vzor nepotřebovala a byla jsi spíše její kamarádka?

Katelyn Auster: Ve mně vzor? To snad asi ani ne! *rozesměje se* Myslím, že jsme spíš byly kamarádky, na nějaké úctě nebo respektu jsem nikdy nelpěla. Ale jestli ke mně třeba nějak tajně vzhlížela? No, hehe, to se zeptejte jí, já o ničem takovém určitě přesvědčena nejsem. *úsměv*

*

Corvinus Declaratio: Poslední otázka. *usměje se a poškrábe se safírovým brkem za uchem* Jsi na Evey hrdá?

Katelyn Auster: No, určitě, kdo by nebyl. Evey byla vlastně moje úplně první patronče a je skvělé sledovat, kam až se vypracovala, takové štěstí na svěřence každý nemá. *usměje se*

*

Propustila jsem Katelyn ze svých spárů a opět se vydala na průzkum Evelinina života na hradě...

***

Čas plynul, Evey zombíkovala dál a dál, sem tam proběhla kolejkou a obdařila havraspárské svou přítomností. Překlenula svůj první ročník a dělala Havraspáru pouze dobré jméno! I nastal druhý rok Eveliny van Eyckové na naší škole a Evelina stále modrala, když v tom se otočily přesýpací hodiny na Magickém stole Havrana a písek se rozběhl. Týden živlů se opět přihlásil o slovo a naše zombice byla vyvolenou jednoho živlu, a to Vzduchu! Společně se svou spolubojovnicí, Adreteou Lyriou, obsadila rovnou první místo!

Přečíst vypracování

Divíte se? Já ne, je to prostě famózní! Už jsem vám řekla, že Evey je kromě zombie také velice umělecky založená? Podívejte, co jsem si vypůjčila z její sbírky umění!

*

*

*

No nevím jak vy, ale já se jí musím poklonit! A proto jsem se musela zeptat samotné Evey, co nejraději tvoří a jak svou uměleckou úchylku vnímá ona sama.

*

Corvinus Declaratio: Ty nejsi význačná jenom svým zombickým původem, ale i uměleckou duší. Co vlastně tvoříš nejraději a čemu se radši vyhneš?

Evey: Uchm, uměleckou duší? *zahihňá se* Ale tak miluju grafickou tvorbu. Dokážu tímhle způsobem vyčarovat téměř cokoliv i ve velmi krátkém časovém úseku, víme, že? *zazombí se tajnůstkářky* Ráda tvořím kulisy, ozdobné pergameny, místnosti, drobnosti, cetky, knihy, časopisy, nábytek, falešné křoví, opravdové křoví, všechno. *pokrčí rameny* Dokážu to, když jsem na to správně namotivovaná, když na to mám tvůrčí náladu, když přijde rozkaz "ze shora" a tak. Jediné, co mi moc nejde, jsou živý věci, jako jsou pochybné existence, lidi, potvory, obludy, které se tváří jako zvířata, zvířata, která se tváří jako lidi, a havrany. *zastydí se* Já moc kreslit neumím, ale umím se tvářit, jakože zvládnu všechno. *zamrká*

*

Evey se stala velmi nepostradatelnou duší havraspárské koleje. V letošním roce se po boku několika dalších ujala motivace havranů, stala se velice schopnou redaktorkou Corvina Declaratio, pomáhá s organizací všemožných aktivit, je velmi ukecaná a hlavně svá! Dokonce zmodrala natolik, že jí dne 9. března 2011 bylo umožněno projít kolem modrých draků a začlenit se do modré zasedačky, kde už na ni čekalo jedno z modrých křesílek a vlastní modrý polštář!

Od té doby Evey v zasedačce řádí a dokonce zavedla i mysterózní zombíkovské nadpisy! Ty ovšem pro vaši bezpečnost zůstávají v modré zasedačce.

Čas plynul a Evey si začala stěžovat, že má málo práce. Naproti tomu tehdejší pokladnice Isabella Anne Swan byla v práci přímo zavalená, tedy především u mudlů, a tak nadešlo střídání! Evey se dne 20. června 2011 stala havraspárskou pokladnicí. Od té doby náš Candy jenom zombí a přilétají z něho megagalaktické výpisy a nádherné grafy! Pohleďte například na tento:

Zombice pracovala tak zombíkovatě, že si toho všimlo i naše Sedmero a odměnilo ji Cenou Sedmi bratří!

*

Ale to už jsme se dostali do Eveyiny přítomnosti a věřte, že budoucnost jí předpovídat nebudu! Ale jelikož by článek nemohl být kompletní bez pořádného rozhovoru, musela jsem se vydat do zombího koutku a milou zombie trochu proklepnout!

***

"NEOČEKÁVALA JSEM, ŽE TU ZTRATÍM TOLIK ČASU."

*

Corvinus Declaratio: Vezmeme to od úplného začátku… Jak ses vlastně dostala na Hogwarts.cz?

Evey: Díky mysteriózní hvězdné konstelaci, nadpřirozené nudě, vesmírnému kýchnutí a megagalaktickému postavení šutrů v severojižní části hvězdného oceánu. Pak do toho přimíchej trochu náhody a *cink cink!* dostala jsem se až před brány Hogwarts. Dále se moje verze příběhu nebude nijak lišit od ostatních. *pokrčí rameny* Očekávala jsem... já vlastně ani nevím. To bylo takové to mlhavé období, ze kterého si skoro nic nepamatuji. *omluvně se zazubí* Ale rozhodně jsem nečekala, že tu ztratím tolik času. A taky jsem ani v nejmenším nečekala to všechno, co dnes mám.

*

Corvinus Declaratio: Můžeš mi prozradit, jak ses tu "zabydlela" a co sis tu nejvíce oblíbila?

Evey: Ach, já se dokážu adaptovat kdekoliv a tady na hradě je tolik příjemně temných koutů, takže si nemám na co stěžovat. Nejvíce jsem si tu oblíbila Havraspár a lidi v něm, žé ano. A mimo havraspárskou kolejní místnost? Rozhodně Příčnou ulici! Móda je mou vášní... teda byla, dokud jsem se nestala havraspárskou pokladnicí. Teď už to není ono, když jsem půlku majetku rozprodala. *poušklíbne se*

*

Corvinus Declaratio: Hehe! *zasměje se podivným smíchem* Jsi mi krásně nahrála! Jsi jedna z módních ikon v Havraspáru. Prozradíš nějaké fígle, které spočívají v tvých famózních zombičích modelech? Je nějaký model či kousek oblečení, na který nedáš dopustit?

Evey: Chceš pastilku proti škrábání v krku? Echm, já si zrovna nemyslím, že mám nějak úžasné modely, protože trpím, ale velice trpím nedostatkem oblečení. Nemám toho moc na výběr a kombinování. Ale obvykle si vyberu jeden kousek - je jedno jaký - a k němu nějakým mysteriózním způsobem sladím zbytek. Nejvíce miluji Masku kočičího démona, brýle Dech šedesátých let, Motýlí masku, Kvetoucí obi, všechny havraspárské kolejní věci a momentálně i Polodlouhé večerní šaty, které bohužel nevlastním. Ale hrozně moc po nich toužím, a kdyby mi je někdo chtěl věnovat, vůbec bych se tomu nebránila. *zamrká*

*

Corvinus Declaratio: Dobrá, tak sis podala inzerát a můžeme pokračovat dál. *ušklíbne se a natáhne ruku pro pastilku* Pověz mi, byla jsi hned od začátku výrazná hradní zombie, nebo se to vše odehrálo postupně a zombie rostla a rostla?

Evey: Byla jsem zombie už od svého nástupu. Vždycky jsem byla a budu zombie. Jak moc jsem byla výrazná, to sama posoudit nemohu. Ale víš co, měla jsem v sobě to nováčkovské nadšení (ještě mi něco zbylo až do dnešních dnů), a hodně jsem to dávala do zombifikování. Řekla bych, že jsem byla docela úspěšná, mnoha lidem jsem se zapsala do paměti jako zombie, eeew. Ale nikdy jsem si nemyslela, že se to tak uchytí a že to nebude jen můj dočasný rozmar. *pousměje se* Ale svým způsobem jsem ráda, že zombifikování patří k mé osobnosti.

*

Corvinus Declaratio: Jaké to vlastně je, být zombie?

Evey: *zamyslí se* Hm, to je normálním slovem nepopsatelné. Cítím se jak mrtvola, uvažuju jak mrtvola, pohybuju se jak mrtvola, stále ze mě něco odpadává, plesnivím, někdy se zaseknu, často ztrácím nějakou důležitou součástku a přijdu na to, až když je pozdě. Ale na druhou stranu... budím přesně takovou pozornost, jako potřebuju, takže je to megagalaktické. Děsím lidi, nikdo se se mnou nechce kamarádit, hrát si se mnou a při horkých letních dnech se ke mně nikdo na sto metrů nechce přiblížit. Je to paráda, nikdo nic nechce, mám spoustu času na vegetování, poflakování a přemýšlet nad smyslem vesmíru a tak. Na tu opuštěnost, plesnivění a schování v temných koutcích (v trezoru) si zvyknete. *pokrčí rameny*

*

"DALŠÍ ZOMBIE NA HRADĚ? AŤ TO ZKUSÍ A JÁ SE STANU LOVKYNÍ ZOMBÍKŮ."

*

Corvinus Declaratio: Snesla bys na hradě další zombie? Co třeba založení zombí hog kolonie?

Evey: NE! *zamračí se* Co je moc, to je moc. Mně by se to rozhodně nelíbilo, ale to je už můj "problém". Ale já do toho mluvit nemůžu, žejoviďte. Musela bych to samozřejmě překousnout, a nejspíš by se ze mě stala vážně zlá, zlá zombie. Ale až bych byla velká, tak bych si vybrala jako povolání lovkyně zombíků a tím bych vyřešila všechny problémy. *démonicky se zašklebí*

*

Corvinus Declaratio: *zamyslí se a poznamená si něco ve stylu: Naučit se tvářit jako Evey* Ehm, no tak pokračujeme! Nedávno ses stala havraspárskou pokladnicí a tak získala i odpovědnost za Candyho a jeho obsah. Jak jste si padli do oka a jak tě pokladničení baví po několika dnech, co jsi na onom postu?

Evey: Ach, sladký Canďour. *nakrčí nos a usilovně se snaží nešklebit* Doslova a do písmene jsme si padli do ok... očí. Já ho trefila galeonem do oka, on mi vyklovl levé oko, odnesl ho do svého zlaťáckého hnízda a momentálně ho vysedává. Netuším, jestli to má být pomsta nebo jestli čeká, že se z toho vážně něco vyklube. Ale jsme tým a jsme sehraní! Pokladničení se nedá brát jako koníček, spíš životní poslání. Nevím, jak funguje funkce poklaníka v jiných kolejí, ale v Havraspáru to znamená nekonečný, vzrušující a občas velmi únavný boj. Člověk (zombie!) u toho trpí, ale náramně si to užívám. Miluji tuhle funkci celým svým nebijícím srdcem a vážně doufám, že na něm vydržím co nejdéle... nebo aspoň tak dlouho, abych stihla uskutečnit všechny své ďábelské plány. *ďábelský zombí smích*

*

Corvinus Declaratio: Když už jsi to nakousla, prozradíš mi svoje zombí/ďábelské plány, které s Canďourem zamýšlíš?

Evey: To je jako prozradit státní tajemství. Nic nepovím, počkejte si na to a prožijte si je. V tomhle ohledu potřebuji být na gazilion kroků napřed. Až přijde ten správný čas, vyložím další karty. Ale řeknu vám, tohle je mnohem lepší než poker. Je to vlastně hazard. *uchichtne se* Navíc nechci, aby mi Corvino Candor vyklovl i druhé oko, víte.

***

Ale už dost mého žvatlání a zombího rozhovoru, nyní jsem poprosila několik modrých, aby mi o Evey něco prozradili! A tak se i stalo! A dokonce jsem si vydobyla i pár vět od sira kolejního!

Corvinus Declaratio: Co si myslíte o naší hradní zombici s uměleckou duší? Myslíte, že je pro Havraspár přínosem? A jak vnímáte její zombí úchylku a uměleckou duší?

John Werewolf: Evelina. Tahleta slečna je trochu oříšek. Neuvěřitelně kreativní studnice nápadů, to asi vidí všichni. Občas si ale myslím, že přemýšlí až poté, co něco udělá. Ale to asi máme všichni. Evelina by mohla být světlou budoucností Havraspáru, ale záleží jen a jen na ní, jak se s touto výzvou vypořádá. Cesta nahoru není jednoduchá.
Jak vnímám její úchylku? Ale tak, nějak ji neřeším. Jaký by to byl život bez drobných malicherností? *usměje se*

*

A co si o Evey myslí její přátelé z Havraspáru?

Larrie Larstonová: Evelina? Na tu neexistuje dostatek slov, přinejmenším ne těch, která jsou přístupná obyčejným smrtelníkům. *směje se* Museli bychom ji častovat těmi jejími zombičími slovy jako megagalaktická, eeewsome a tak všelijak podobně. Ev má nechutné množství talentu - od řečnického, prostřednictvím něhož si hraje se slovy, vymýšlí jejich nové kreace, przní lidem jména na své proslulé prohnilé zombie přezdívky (tu Lattrínu jí nezapomenu! *směje se)*, rozesmívá nás v kolejce, v zasedačce, i na vývěsce. Pokračujme dále k uměleckému nadání, protože tahle baba je boží v kresbě, ještě božštější v grafice a naprosto nejmonstrózněji božská v nápaditosti, což se projevuje mimo vše, co dělá, i na jejích někdy fakt ulítlých, ale vždycky jiskerných a dechberoucích módních výstřelcích. Eveyiným nejpůsobivějším esem v rukávu je nikdy nekončící originalita. Nikdy nevíte, co od ní můžete čekat, protože ať čekáte cokoliv, ona to dokáže něčím přebít, v něčem vás posadit na zadek, vyrazit vám dech nebo vás uhihňat k smrti. Těším se (a zároveň se děsím) na všechno, co pochází z jejího prohnilého mozku, protože pro mě je to záruka kvality a jedinečnosti. Zbožňuju ji v Corvinu, protože po éře Ms. Swančí nastoupila na místo nejoriginálněji nejpraštěnější redaktorky, jejíž články jsou psány s nepopiratelným humorem, nadsázkou, unikátností a na jejichž korekturu se vždycky hrozně těším, protože většinou jen čtu, bavím se a jsem natěšená, jak na to budou reagovat čtenáři. V každé koleji je čas od času potřeba otevřít okna a řádně vyvětrat. Je ironie, že někdo, jemuž hnije každá součást v těle, je zrovna ztělesněním tohoto čerstvého vzduchu. Evey ve své šílenosti přinesla do Havraspáru něco nového, něco neokoukaného, něco líbivého, zkrátka něco, co dělá přesně ten průvan, bez kterého by modrá kolej nebyla tak pohodová. To je to něco, zač chci Ev poděkovat úplně nejvíce. *usměje se* Ev má hrozné množství energie a až nad ním jednou získá neochvějnou vládu, věřím, že jí to Havraspár nezapomene.

A co nezapomenutelného že jsme s Ev zažily? Merline, to po mně nechtěj! *směje se* Vzestup prsníků a puštidel, nekonečný večer s urban dictionary a googlovými obrázky, výlet za Rowenou, jejíž korzet Ev okukovala tak neslušně, až bych se bála, že jí vypadnou oči (u ní jakože fakticky fakt, ne obrazně) právě do něj, pipi večery modrých havranek v kolejce a věčné rozebírání podpatků, kytiček, sladkostí a jiných chutností, drbací krbení, stresující chvíle před mnoha šibeničními termíny, nekonečně sovování, kde se Ev marně snažím vysvětlit, že ne, nemám vrásky a ne, nikdy mít nebudu (jasný?! *snaží se se zlobit*) a ne, nemůže mi říkat Lattríno a ano, má tu nejvtipnější sovu Žužlu. Jo, její sovy! Šerednázáda a podobně příšerňácké, které vám ještě před otevřením prozradí, kdo je pisatelem (i když ono stačí podívat se na to, jak jsou celé zmuchlané a ožužlané). Ty člověku dokáží prosvětlit den. *směje se*

*

Justin Angel Sane: Náš malý zombík? O ní by se dala napsat celá kniha! Strašidlo, které kromě házení mozku po ostatních a počítání peněz téměř nic nebaví... teda jo, prudit všechny ostatní a žebrat od nich peníze, tak!

Poděkoval bych jí hlavně za to, že mě už ožebračila asi o 15 galeonů, opravdu nechápu, jak to dělá.
Nezapomenutelného… no tyjo, neustálé jezení zmrzliny, kradení pískacích hraček z obchodu pro čerstvé matky, důchodcovské postávání před datartem a hlavně jsme si spolu prošli drogovou minulostí se šťastným casino-dealerským koncem. Prostě wau!
A jinak ji máme všichni strašně rádi, nevím, čím to je, jestli tím, jak je šikovná, nebo jak je roztomilá.

*

Adretea Lyria: Tvořily jsme spolu Týden živlů a musím říct, že jsem si to s ní dost užila. Neustále jsme na krbu řešily, jak co napíšeme, jak co nakreslíme a jak to bude celé vypadat. Sháněly jsme informace o kachnách, puštících a ementálech. *směje se* Nakonec po mně musela dělat nějaké dodělávky, protože já měla zrovna perné období ve škole, takže spolupráce s ní byla skvělá, udělala co bylo potřeba, ačkoli to vůbec nepatřilo k její části úkolu a nejen, že mě nezbila doruda rozžhaveným pohrabáčem, ona ani nehlesla. Dokonce i na živo je skvělá, ale myslím, že se hodně snažila dobře zapůsobit, protože po celou dobu našeho setkání vůbec nic nežužlala, fakt!!! A důležité tělesné části jí ohnívaly jen mírně, no zombí dáma, vážně! Teď se jí ale radši vyhýbám, aby na mě neuplatnila temnou sílu "reyky" a moc jejích prsníků a já nemusela přispívat na kolejní konto...

*

Galton de Nitris: Evey je pro mě především umělkyně se slovy. Oceňuji její smysl pro vtip a to, jak umí rozkmitat mou bránici i jedinou větou. O článcích a vývěskách ani nemluvě! Za toto jí patří i můj dík, neboť dělá Havraspár příjemnějším místem pro život nás všech. Nemohu však neupozornit na její neuvěřitelnou prohnanost, pokud jde o získávání peněz pro kolejní konto. Všímejte si, že ho označuje „Mé Konto“ a pokud se s ním nebudete kamarádit, tak vás neopomene vlákat do nějaké pasti, kde vás nadobro oškube. *šeptá* Sám už jsem od ní dostal několik mastných pokut a skrytě doufám, že na jejich splácení zapomene *důkladně se rozhlíží po okolí*. Ale některé pověsti zvěstují, že jde o milou dívku, což o sobě s oblibou vypráví, přednáší a předhazuje při každé situaci.

*

Leelee z Arkony: Plevelínka... Jak ji shrnout do několika vět? Je ten typ člověka, kterého má každý rád. Se všemi se hned seznámí a okamžitě si je získá. Je megagalakticky vtipná. Je s ní neuvěřitelná legrace a má ty nejtrhlejší nápady. Je tak krásně divná, až je k sežrání. I přes svou plesnivost a polorozpadlost je příšerně roztomilá. Je prostě fantasmózní a je moje milovaná iee iee. *pusinka* Zbožňuju ji nejen za to, že je zabijácky zábavná, ale hlavně za to, že je ú-žas-ná kamarádka. *pusinka* Dá se s ní prokecat a prosmát nespočet hodin na nekonečné množství témat. Při výjimečných příležitostech, kdy je to potřeba, je možné z ní vymáčknout i něco vážného a rozumného, ale to tady samozřejmě nikoho nezajímá, to je nůďo. Nikdy mě nepřestane překvapovat, jak je kreativní a všestranná, a to jak umělecky (píše, kreslí, fotí, obléká se *směje se*), tak i co se týká práce pro kolej – kdo neviděl, nepochopí, ale tohle děvče je opravdový pokladnický talent! *usmívá se* Navíc je ochotná dobrovolně přinést své koleji netušené oběti – o nocích strávených prací ani nemluvím, mnohem víc mě zaujalo, že se pro dobro kolejního konta vzdala už několika drahocenných kousků ze svého milovaného, opečovávaného, ožužlaného, zachuchvalcovaného šatníku! Považte!
Ať se snažím, jak chci, nemůžu na ní najít žádnou chybu. Nejspíš se tedy řadí k těm lidem, z jejichž dokonalosti mají ostatní depresi.
Anebo vlastně ne! Už vím, co by mohla zlepšit! Mohla by bydlet mnohem blíž. A ještě trochu povyrůst. *vyplázne jazyk a zasměje se*

Iee iee moje, mám Tě moc ráda! Jsi nejleeleepší! *pusinka*

***

Tak to vidíte sami! Evey je opravdu nevyčerpatelné téma tak, jako nositelka tohoto jména! Myslím, že toho o této mysterózní osobě ještě mnohé uslyšíme, protože ona je prostě nepřeslechnutelná, že... Přeji tedy naší zombici co nejvíce zombích zážitků a především, aby vždy našla svůj mozek v té divné skleničky s lihem!

A na závěr, nějaký ten módní tip pro zombie:

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář