Monny: pokladnická legenda

Zřídka se objeví člověk, který má na něco vrozený talent. Ještě vzácněji o tom talentu nikdo netuší a obecenstvu následně padá čelist údivem. Ale jen jednou se v Havraspáru objevila Monny. Před vámi leží příběh dívky, která se stala špičkou ve svém oboru a mnoho lidí v ní nalezlo skvělou kamarádku i přesto, že jejím oborem bylo pokladničení.

Začněme však od začátku... Píše se rok 2006 a na hradě se objevuje malá havraspárská holčička Monny. To vypadala ještě nějak takto:

Vypadá docela nezkrotně, že? Taky že byla. Nikomu se ji nedařilo ochočit a po několika ročnících měla za sebou tolik školních trestů jako nikdo na hradě a dokonce víc než celá havraspárská kolej dohromady! Zeptejme se jí na to. Monny, co pohánělo tvou nezřízenost a nerespekt před školním řádem?! Myslíš si, že by tě jakýkoliv školní trest dovedl napravit?

"Ale tak já nikdy nebyla rebel proto, že bych byla zlá, nebo neměla respekt vůči školnímu řádu," zasměje se při vzpomínce na svá „zlobivá“ léta. "Jen jsem se vždycky ráda bavila a trvalo mi déle, než jsem objevila všechny hranice. A navíc... jen minimum mých trestů je za porušování školního řádu. Vždyť on každý správně nezbedný puberťák hledá cestičky mezi řádky. Však pár větiček v řádu je připsaných i kvůli mé maličkosti.
A co se týče druhé otázky... Já ani nepotřebovala napravovat," zatváří se sebejistě. "Ale pokud mohu říci, nepamatuji si ani jediný trest, který by byl udělen ze vzteku a kvůli potřebě mě napravovat. Proto ani mezi nimi nenajdete ani jednoho zadávajícího, který by mě vyloženě neměl rád," ošije se. "Alespoň v to doufám."

Jak tato malá holčička rostla, tak se díky své aktivitě dostala do kolejní zasedačky, kde byla její energie nasměrována užitečným směrem. Ve škole se začala zajímat o astrologii a přínosem byla i na famfrpálovém hřišti. Volný čas trávila na spouštěcím lustru ve Velké síni, odkud terorizovala profesory a vnášela dobrou náladu do řad studenstva.  V zimě roku 2008 sebral prof. Carwin Malin Velien, tou dobou kolejní ředitel, všechnu svou odvahu a Monny jmenoval prefektkou. Toto rozhodnutí se setkalo s úspěchem, neboť Monny se těšila mezi studenty respektu a byla oddanou kamarádkou nás všech. Myslíš, že bys mohla zavzpomínat na své prefektské období? Připomněla bys nám nějaký kolejní projekt, který pochází z tvé dílny?

"Nikdy nezapomenu na pocit, jak jsem se cítila, když jsem poprvé ucítila tíži odznaku na svém hábitu. Ač to zní jako klišé, byl to splněný sen. Vždy jsem měla ráda pozornost druhých, a tak se není čemu divit, když řeknu, že jsem se ráda procházela po chodbách a všechny ty gratulace a úsměvy od ostatních mě plnily energií. Práce pro kolej pak šla ještě lépe než kdy dřív. Ovšem cíle Roweny jsou přelétavé a moje hlavní nadání se objevilo pro něco zcela jiného.
Nu... vzpomínám si, jak jsme se před dlouhými léty procházely po pozemcích s Peťulkou a přemýšlely jsme, čím tak namotivovat havraspárské pro sbírání bodů. Trochu se nám totiž rozmohlo, že měli raději peníze," zasměje se. "Ale to určitě znají všude. A tak přišel na svět Magický shopping. Konečnou podobu ovšem získal až po několika diskusích v zasedačce a myslím, že sklidil nemalý úspěch."

Následuje ročník 2009... Monny získala NKÚ ze dvou předmětů – Magie lásky a Bonzologie. Obzvláště Magie lásky byla jasnou volbou vzhledem k tomu, kolika lidem na hradě poskytovala poradenské služby v tomto oboru. Výstižně to zachycuje následující fotka a čarostav:

V tomto roce se též objevil nový kolejní ředitel – prof. John Werewolf a Monny byla jmenována pokladnicí. Monny pak za odměnu vyčistila jeho konto ve prospěch kontra havraspárského. Položil jsem mu několik otázek, na které velmi výstižně odpověděl.

***

Corvinus Declaratio: Když jste nastoupil na post kolejního ředitele, jmenoval jste Monny pokladnicí. Teď se to jeví jako výborné rozhodnutí, vnímáte to také tak? A napadá vás nějaký případ, kterým si Monny vysloužila vaši přízeň?

John Werewolf: No, ono se to už tehdy jevilo jako vynikající volba - podle mě se Monny pro post pokladníka narodila. Ona vždy byla takovou trochu neřízenou střelou a já zastávám názor, že to je přesně charakter, kterým by se měl pokladník vyznačovat. Lidé ho potom vnímají jinak a kontu to jenom prospívá. A navíc - Monny konto měla ráda, aspoň podle toho, jak se k němu vyjadřovala. Neříkám, že pokladnice byla její maximum, ale myslím si, že by jí bylo na prefekta či primuse škoda. Že prostě je spíš typ na pokladníka, což je v mnoha ohledech minimálně stejně důležitý post jako například primus koleje.

*

Corvinus Declaratio: Vybírání peněz může být i činností nepopulární. Myslíte, že si taková akční pokladnice jako Monny uměla zachovat soudnost? Nebo jste jí musel sem tam usměrňovat?

John Werewolf: Matně si vybavuju snad možná jeden případ, kdy už jsem měl pocit, že je to moc. Ale konkrétně si ho nevybavím - v podstatě to přebila tím, jak s kontem nakládala po celou dobu jejího správcování. Monny bych já osobně zařadil do síně slávy pokladníků naší školy. Celoškolně byli pro mě pouze dva mistři pokladníci - Ladard Papulka a právě Monny von Schatz. *hrdě se usměje* Překonat je v pokladničení je pro každého nového pokladníka výzva, ale prozatím se to nikomu nepodařilo. A není to pouze o tom, kolik peněz pro konto získají. Ale i proto, jak se s ním prezentují navenek.

*

Corvinus Declaratio: Jste známý jako velký mecenáš havraspárského konta. Ale přesto, neříkal jste si někdy, že tentokrát vás už Monny opravdu odrala? Že takhle štědrý může být jen blázen?

John Werewolf: Hehe. *kýve a přitom se vytrvale směje* pokaždé! Ono vlastně v době jiných pokladníků než byla Monny jsem nikdy nepřispíval pravidelně. Monny věděla, že na konto posílám plat, který dostávám za kolejního ředitele, ale že jsem taky zapoměntlivý. Takže mi každý měsíc připomněla, že to tam mám poslat a já si na to nějak tak zvykl. *hodil další úsměv* A teď na to zapomínám, a posílám na konto spíš dávkově a ve větších obnosech.

***

Tak vidíte, když to říká i vlkodlak, tak to musí být pravda. Monny je pokladnickou legendou, kterou byla radost zažít. Ti, kteří ji nezažili, určitě ocení, když nám Monny poví nějakou zajímavou historku z dob, kdy spravovala konto! Co třeba tu, jak jsi oškubala půlku sborovny?

Monny se zachechtá. "Ano... ale na to nás bylo mnoho. Hecovní hra Oškubejte si svého profesora se velmi ujala a ve své době měla pěkný úspěch. Cílem bylo přesvědčit co nejvíc profesorů či zaměstnanců, aby přispěli jejich jménem co největší částkou do kolejního konta. Místy mi bylo těch fialových až líto, když jsem sledovala ty modré davy, jak se na ně sypou a zanechávají po sobě jen otrhané hromádky. Chuděrky... někteří se dokonce dopátrali původce a psali mi rozhořčené sovy. Vše se ale vždy dokázalo urovnat a hladina konta se zvyšovala jako při málokteré soutěži. Kupodivu to mělo úspěch i přesto, že za to byla jen minimální odměna. Všechno vynahradila zábava, které bylo haba děj."

Ano, opravdu to mělo úspěch. Ale posuňme se v čase dál. Rok 2011 je závěrečným ročníkem studií naší modré Monny. Úspěšně zdolala OVCE z Astrologie a z malé havraspárské holčičky se stala slečna průvodkyně Monny von Schatz. Jaký to byl pocit, když jsi věděla, že za pár dní tvé působení v koleji definitivně skončí, Monny? A stává se vám už teď, že se někdy zasteskne, sl. Monny?

"Upřímně jsem se docela dost těšila. Bylo to něco nového, zajímavého," usměje se. "Všechno na hradě z pozice studenta už jsem objevila, dokázala jsem všechno, co jsem dokázat mohla, a víc už jsem svojí koleji dát nemohla. Bylo tedy na místě, abych pokračovala dál a nechala zase jiné, aby dokázali, že pod jejich křídly bude kolej vzkvétat stejně dobře jako za mých modrých dob," dramaticky se odmlčí. "To víte, že se mi stýská. Stále si nemohu zvyknout a místo do pracovny často vrážím do dveří od kolejní místnosti... Okolní obrazy už na mě začínají divně koukat," provinile se usměje. "Ještě bude zřejmě chvíli trvat, než si na tohle zvyknu. A i přesto, že se mi po blízkosti modrých duší stýská, se mi víc stýská po dobré atmosféře na hradě celkově. Ale tohle divadlo je téma pro jinou show," pokrčí rameny.

Přemýšlel jsem, kdo je nejpovolanější osoba, která by nám mohla osobnost Monny ještě na závěr přiblížit. S velkou vervou se do tohoto úkolu pustila její obdivovatelka Larrie Lastonová, kterou vám snad nemusím představovat. Položil jsem jí „tři otázky děda Vševěda“ a pěkně se nám rozhovořila, jak má ostatně ve zvyku.

Corvinus Declaratio: Havraspár je klasicky považován za „šprtí“ kolej. Z tohoto hlediska musel být šok poznat Monny. Změnila nějak tvůj pohled na Havraspár?

Larrie Larstonová: Já jsem Havraspár spíš než jako "šprtí kolej" brala jako tu "chytrou kolej"... Pochopitelně, protože od začátku, ještě než jsem přišla do Bradavic, jsem ho zbožňovala a něco takového si přece nepřipustím. *ušklíbne se* Nicméně Monny mému Havraspáru dala zcela nový rozměr. Když si mě na začátku roku 2008 začala brát do parády, poznala jsem lépe než kdy předtím, co je to kolejní hrdost. V Monny jsem viděla, jak moc se Rowenino dědictví dokáže odrážet v potomku Havraspáru. Monny v sobě z Roweny měla hrozně moc, vdechla mému vnímání koleje úplně nový život a byla to ona, kdo mě postavil na tu správnou cestu a bez které bych nikdy nedošla tam, kde dnes stojím. Někteří si myslí, že Monny je hlavně třeštící zlobidlo, ale to je jen její hravá schránka, pod kterou skrývá ohromnou zodpovědnost a hrdost vůči svojí koleji a je naplněná takovou tou ryzí modrostí. Takže díky Monny jsem se jen utvrdila v přesvědčení, že v Havraspáru chytrost není vydřená, ale zcela přirozená a vrozená, čehož si vážím nepředstavitelně víc než pouhé tupé nabiflovanosti.

*

Corvinus Declaratio: Kolikrát denně tě přesvědčovala k příspěvku na havraspárské konto? Uspěla někdy?

Larrie Larstonová: Jejš, to jsem ani nepočítala! *směje se* Já si nemyslím, že přesvědčovala víckrát denně. Na to přišel posléze každý sám, že nemá smysl Monny odmlouvat. Když zaťala drápky, udělala to jednou denně a skončilo to vždy úspěchem. Otázkou byl spíš ten časový interval - jak dlouho to trvalo, než se člověk zlomil a nechal se oškubat. *uculí se*  Na druhou stranu si myslím, že Monny to škubání udělala tak zábavné, že lidi ty peníze ještě solili rádi. Mě vždycky bavilo s ní hrát přebíjenou a tlachat v kontu a prostě se bavit, protože Monny tu zábavu uměla udělat znamenitou. Ačkoliv jejím primárním cílem byl samozřejmě zisk příspěvku na konto, dělala to formou zábavnou, aby si z toho dárce taky něco odnesl a já na to mám dodnes skvělé vzpomínky, což jedině potvrzuje, že Monny dosáhla svého cíle. I když jsem pak byla jako kostelní myš a bála jsem se vlézt jí na oči, když jsem měla byť jeden srpec na kontě.

*

Corvinus Declaratio: Existuje něco, čeho by si podle tebe měli ostatní na této mamonářce vážit?

Larrie Larstonová: Jéjej! Na Monny toho je tolik! Krom toho, že je to prostě úžasný člověk, je Monny opravdu pokladnickou legendou. Vezmu to z tohohle hlediska, protože kdybych měla vyjmenovat její obecné kvality, budu tu ještě zítra. *rozesměje se* Monny je kamarádská, veselá a zábavná. Nepromarníte s ní ani minutu a prakticky neexistuje, abyste se s ní nezasmáli. Je to člověk nesobecký, který se pro lidi může rozdat, což je docela úsměvná vlastnost ve spojitosti s pokladnou. Nicméně i tam tuto vlastnost můžeme vidět. Monny se nikdy nesnažila jen tupě vytřískat z lidí peníze. Vždycky jim dávala něco na oplátku. Profesorům psala básničky, se studenty si povídala, bavila je, rozesmívala. Žila pro konto a já si myslím, že klíč k jejímu úspěchu byla právě ta nesobeckost, protože na prvním místě měla vždy lidi jako takové a hned vedle konto. Sebe samotnou řadila až mnohem dále a potěšení čerpala z toho, jak se kontu daří a jak to lidi baví. A pak samozřejmě - ta hravost. Ta nekonečná, úžasná, nakažlivá hravost, rozpustilost a zlobivost. Když Monny tohle všechno spojila, a ona spojila, byla jako uragán, světoznámá kolejní pokladnice, kterou jen tak někdo nepředčí. Pro tu roli se narodila a když v ní byla, prkna znamenající svět patřila jen a jen jí a jejímu skrbličení, které pro ostatní bylo jako magnet. Z konta udělala osobnost, legendu a když mu velela, všechno se točilo kolem něj, ale ne násilně, prostě to byl obrovský zdroj zábavy pro všechny havrany. Myslím, že takovou mamonářku, jakou je Monny, na hradě dnes jen těžko najdeme. A já budu vždycky nostalgicky šťastně vzpomínat na doby, kdy Monny velela hogwartské ekonomice.

***

Děkuji Larrie za detailní informace! Přemýšlel jsem, jak se s vámi tématicky rozloučit, a řekl jsem si, že nemůže zklamat tajný archiv fotek... podržte se... z dívčích umýváren! Tak tady máte Monny, jak se koupe, což jste, hádám, všichni chtěli vidět. Příjemnou podívanou a další zážitky s Monny!