Madidess: kachní farmářka
Madidess Leevian, studentka šestého ročníku, držitelka odznaku a ceny Roweny z Havraspáru, bývalá havraspárská prefektka. Za dobu, kdy je v Havraspáru, toho Madidess dokázala opravdu hodně, proto není pochyb, že si zasloužila tato ocenění a byla skvělou prefektkou. Dovolím si zmínit nějaké její vlastnosti. Madidess je milá, vtipná, kamarádská, spolehlivá, chytrá, ale hlavně modrá. Mohla bych dobrých vlastností říct daleko víc, ale ten, kdo ji alespoň trochu zná, ví, že taková opravdu je. Je to havranka tělem i duší.
Madidess je také majitelkou velmi početného hejna kachniček, což svědčí o tom, že její úchylka je v nejvyšším stádiu, jakého může dosáhnout. Vlastní různé druhy kachniček, některé z nich jsou opravdu pozoruhodné, protože by vás jistě ani ve snu nenapadlo, že nějaká taková může existovat.
Abych se o Madidess a jejích kachničkách dozvěděla něco více, pozvala jsem kachnofilku na piknik do parku. Madidess mou nabídku přijala a v daný termín přišla i s celým hejnem kachniček. Bylo jich opravdu hodně, takže jsem se ani nepokoušela je spočítat. Když jsme se s Madidess pohodlně usadily, ani chvíli jsme neotálely a pustily jsme se do rozhovoru.
***
Nicolette: Madidess, na Hogwarts si nastoupila v roce 2008, jaké byly tvé první chvíle strávené na hradě? Chtěla jsi jako losos do Havraspáru?
Madidess: *nostalgicky zavzpomíná* První chvíle strávané na hradě? Víš, že už si to příliš nepamatuju? Ale musím říct, že jsem byla spíš takový ten "tichý typ". Do síně jsem nechodila, na otázky si hledala zásadně odpovědi sama (a nebo se pak zeptala někoho, kdo mi vysloveně sovou napsal, zda něco nepotřebuju)... Jo, a taky si pamatuju, že mi udělala neskutečnou radost postavička a oblečení na ni - to jsem ještě na žádné jiné škole neviděla.
Měla jsem štěstí, jelikož v době, kdy jsem se registrovala, to ještě bylo tak, že nováčci ze začátku prázdnin byli zařazeni do koleje velmi brzy, nemusela jsem čekat až do konce prázdnin, na druhou várku. Upřímně, než jsem se stihla jako losos pořádně rozkoukat, byla jsem přeřazena do Havraspáru a jsem za to dodnes ráda, protože si myslím, že se ani nikam jinam nehodím. Ano, už jako losos jsem chtěla do Havraspáru. *úsměv*
*
Nicolette: Projevovala ses v prvním ročníku výrazně, nebo jsi byla spíše stranou a ještě ses rozkoukávala?
Madidess: Troufám si říct, že v prvním ročníku jsem rozhodně stála stranou. Moc jsem se neprojevovala, vlastně spíš vůbec. Nepamatuju si, jestli jsem vůbec chodila do kolejní místnosti... Měla jsem takové skryté touhy, že "začnu pomáhat koleji", ale vůbec jsem nevěděla, jak na to. V té době jsem ještě tak nějak dost naivně věřila, že když mě někdo bude potřebovat, přijde za mnou sám... Pak jsem pochopila, že jestli mám zájem se nějak více angažovat, musím křičet, snažit se a víc se projevovat.
Dostala jsem příležitost pomáhat s jednou kolejní soutěží a tak nějak jsem se postupně dostala do svého vlastního tempa a myslím, že jsem se začala víc zapojovat v koleji.
Myslím, že ve druhém ročníku jsem se chovala jinak než v tom prvním. Začaly mě víc bavit soutěže, pochopila jsem, že v kolejní místnosti panuje skvělá atmosféra a že jsou tam úžasní lidé.
Akorát si dodneška vyčítám, že jsem se v prvním ročníku nepřihlásila jako pomocná ruka při tvorbě Muzea Hogwarts. Mrzí mě to. *zasměje se* V té době jsem si myslela, že je to moc náročné a že to určitě nezvládnu.
*
Nicolette: Zapojovala ses postupně do dění koleje opravdu skvěle. *usměje se* V jakém ročníku ses, díky své aktivitě, dostala do zasedačky?
Madidess: *přemýšlí* Ehm, vím, že bych si něco tak důležitého měla pamatovat přesně, ale... No, myslím, že to bylo ve třetím ročníku? Jo, asi jo. Cítila jsem se strašně šťastně a spokojeně, protože jsem byla ráda, že budu moci ještě více pomáhat koleji, že už nebudu jen něčí asistent a pomocník a zapisovač, ale budu o něco více tvořit kolej. Asi tak nějak bych to řekla. *zamyšleně se usměje*
*
Nicolette: O rok později ve 4. ročníku ti byl udělen prefektský odznak. Tušila jsi, že ho dostaneš, nebo to pro tebe bylo překvapení? Jaké v tobě onen "plech" vyvolával dojmy? *svírá v ruce brk a připravuje se na psaní*
Madidess: *chvíli zpracovává informace a přemýšlí* No, tušila, tušila, spíš jsem v to doufala... Překvapení to sice bylo, ale hogový život mi přichystal ještě mnoho dalších a větších překvapení, takže asi tak. *zasměje se, pak zase zvážní* Dojmy? No... Čekala jsem, že to bude jiné. *přizná popravdě* Docela naivně jsem si myslela, že ten odznak, tak placka, je něco úžasného a dokonalého. Že fakt, že máš u postavičky tu stříbrnou věc, ti automaticky zaručuje respekt, nevím, jak to popsat. Ale velmi brzy jsem pochopila, že takhle to opravdu není a že odznak člověka... nezmění. Jistě, maličko ano, ale jen ten odznak není to, co dělá prefekta prefektem.
Nějak jsem se do toho zamotala. *zasměje se* Na rok, kdy jsem měla odznak, vzpomínám nerada. Měla jsem zaprvé nějakou krizi a zadruhé mně vyhovuje, když mi někdo určuje a zadává, co mám dělat. Najednou jsem byla prefekt a stála na mě část váhy koleje a já už nebyla ten, kdo se opírá o prefekty a o primuse - byla jsem prefekt a o mě se nyní opírala kolej. Byl to šok! *zasměje se* Ne, vážně... Nemyslím si, že bych byla vůdcovský a péčkovský a kdoví jaký typ. Tohle asi není moje cesta, tak bych to řekla. Ale zároveň jsem získala mnoho zkušeností, takže bych se rozhodně do minulosti nevracela, věřím, že to k něčemu bylo dobré a mě to pomohlo trochu si utříbit myšlenky. Za ten rok a za možnost nosit odznak děkuji.
*
Nicolette: Jak bys zhodnotila minulý rok, léto 2011? Stojí některé okamžiky, které se na hradě staly, za připomenutí? Co ti minulý rok dal? Stalo se v průběhu roku něco, co ti utkvělo v paměti?
Madidess: Myslím, že minulý rok byl jeden z nejlepších, které jsem v Havraspáru prožila. Atmosféra byla úžasná a já jsem se cítila opravdu skvěle. Možná za to může také fakt, že v tom předminulém školním roce jsem se cítila hodně ztraceně - nemohla jsem najít sama sebe a cítila jsem, že moje hogová existence postrádá smysl. Nakonec jsem ten smysl ale našla, myslím. *zazubí se* Takže jsem letos byla opravdu spokojená po všech stránkách. Také jsem dokončila zkoušky NKÚ, snad úspěšně. K mému velkému překvapení, povedlo se mi je dokončit celkem včas, žádné shony pár minut před půlnocí. Za takovou sladkou tečku na konci roku považuji, samozřejmě, výhru poháru. Jsem ráda, že se nám celoroční dřina nakonec vyplatila.
A na co budu vzpomínat, co mi utkvělo v paměti? Jsou to různé útržky z kolejního života. Neplánované spamovací večery, výhra školního poháru a tak. Také některé diskuze a ještě bych zdůraznila, že tento rok budu považovat za rok, kdy byl maskotem naší koleje jmenován puštík. Havraspárský puštík! *obejme svého puštíka*
*
To, že byl tento rok opravdu výjimečný mohu jen potvrdit. Událo se mnoho úžasných okamžiků, které se nedají zapomenout.
*
Nicolette: No, ještě bych se tě ráda zeptala na pár otázek na tvou osobu. Vím, že je asi tato otázka otravná, ale já si ji neodpustím. *andělsky se zazubí* Řekni alespoň tři své dobré vlastnosti. A aby ses nemohla nijak podceňovat, tak žádnou špatnou slyšet nechci. *zašklebí se*
Madidess: *chvíli kouká jako puk* Počítáš mi jako dobrou vlastnost to, že mám ráda kachničky?
*
Když Madides viděla můj výraz, tak si nejspíš domyslela, že s touto odpovědí u mě asi moc nepochodí, takže bez dalšího vyptávání o tom, jestli to jako pozitivní vlastnost považuji, pokračovala v řeči.
*
Madidess: No, ehm... *odhrne si vlasy z čela* Myslím, že jako dobrou vlastnost bys mi tedy mohla počítat, že nekoušu. Že jsem ochotna se zapojit do skupinové práce a pomoci ostatním, poradit jim a to i v krizových situacích, jako je konec termínu, minuta před smrtí a podobně. Snažím se lidem prostě odpovědět a pomoci hned. Bohužel, ne vždy se mi to povede... *vycítí, že se začíná dostávat ke špatné vlastnosti a tak mění směr* Taky si myslím, že mám docela dobré nápady. Občas. Ne, vážně, občas mi přijde, že mám takový světlejší moment a napadne mě něco docela kreativního, a pak mi někdo (madam Weilová) píše, že je to leevianské a originální a kdesi cosi, takže asi tohle... No, a třetí vlastnost... Myslím si o sobě, že jsem docela empatická a citlivá. *zakachní se*
*
Nicolette: Ani to nebolelo. *zakření se* Myslím, že bych vlastnosti mohla potvrdit. *usměje se* Jaké jsou tvoje další zájmy, jinak řečeno úchylky? Co tě baví?
Madidess: No, velmi překvapivě, třeba Hogwarts. *zazubí se* Asi jsem na naší škole závislá. Pak bych za svůj zájem označila také Havraspár, spamování, povídání si v kolejce a tak, to mě moc baví. Jinak, mám dost ráda mudlovinu zvanou internet. Hodně mailuju... Pak miluju hudbu, mám na uších prakticky neustále sluchátka. Hraju na klávesy, ráda bych se učila na kytaru nebo na bicí, tak snad to vyjde. Abych nezapomněla, jako další svou úchylku bych asi vyzdvihla svou... *hledá vhodné slovo* Posedlost severskými státy. Miluju severské státy, hlavně Finsko a Švédsko a toužím po tom se tam jednoho krásného dne vydat a... třeba tam zůstat. Docela ráda se učím jazyky, hlavně finštinu a španělštinu, ale plánuju se jich učit víc (například švédštinu, řečtinu, irštinu, láká mě i třeba japonština nebo latina). Za zájmy bych mohla považovat, ale spíš okrajově, focení a psaní povídek. Na to ale moc času nemám.
*
Nicolette: Už tě nebudu dál otravovat s podobnými otázkami a přejdu tedy ke tvé úchylce. Jak se tvoje úchylka projevuje? Pociťuješ na sobě nějaké vedlejší účinky?
Madidess: Projevuje? *je zmatená* To neposoudím. Vedlejší účinky? Ne. *nervózně podupává nohou s plovacími blánami*
*
Nicolette: *podívá se dolů a raději rychle vzhlédne* Kdy se t-t-tvoje kachní úchylka p-p-poprvé projevila a jak p-p-postupně probíhala? *zakoktá se*
*
Vedlejší účinky, jak Madidess tvrdí, se u ní neprojevují. Myslím, že jsem viděla dost na to, abych mohla říct, že jsem viděla opak. Nebyl to nijak hezký pohled, ale když si zvyknete na vykukující mozek u van Rycla, či vypadávající protézu senilní Larrie, tak se s přehledem dokážete vyrovnat s pohledem na Madiny nohy s plovacími blánami, pokud jí nenaroste zobák, tak je tohle maličkost.
*
Madidess: Kdy se úchylka poprvé projevila? Tak to už je taky dávno, ale řekla bych, že to bylo někdy na přelomu druhého a třetího ročníku. Jen vím jistě, že to bylo v létě. Nejprve jsem měla kachničky jen ráda a říkala jsem si, že by bylo fajn mít nějakou jednu malou v kolejce, jako společníka... Pak jsem si uvědomila, že každá kachnička je jiná a že moje první kachnička se cítí sama, tak jsem si pořizovala další a další... Pak byla potřeba ninja kachnička a wrestlingová kachnička, na obranu, a taky holičská kachničky, aby mi upravila vlasy, no, a tak nějak to postupovalo, až je z toho tahle sbírka. Jinak, kachničky mi vždycky přišly nesmírně chytré, rozkošné a úžasné!
*
Nicolette: Kolik kachniček tvoří tvou farmu?
Madidess: Hodně. *pokrčí rameny a pak se rozzáří* Přesně 200 kusů! *vytáhne odněkud velké, písečně zbarvené vejce* Tohle je číslo 200! *Zděšeně ale hned schová vejce, aby se snad nepoškodilo.*
*
Nicolette: *prohlíží si číslo 200, ale než si ho stihne pořádně prohlédnout, tak jí ho Madidess schová* Je moc hezké, budu ráda, když mě s ním později seznámíš. Jak zvládáš hlídat 200 kachniček? Nebo spíše 199 a jedno kachní vejce?
Madidess: Ehm, no... Já ty kachničky až tak nehlídám, přece nejsem jejich matka! Starám se o ně, pečuju o ně, to ano, ale že bych je vodila na vodítku a kontrolovala, jestli se mi nezaběhly,to ne (vím, že se vrátí). *zakření se* Ale vzhledem k tomu, že si na ně ještě nikdo nestěžoval, tak říkám, že to zvládám dobře.
*
Nicolette: Jaká je tvá první kachnička? Jak se jmenuje a co bys o ní řekla?
Madidess: Moje první kachnička se jmenuje Berrynka. Je fialová, ale jinak není, na první pohled, ničím zvláštní - nepobíhá s nůžkama, neovládá karate, neposkakuje s disco koulí, neleze jí ven mozek... *vypočítává na prstech* Byla historicky první kachničkou, kterou jsem získala, vylíhla se v letních dnech z fialového vejce. Bohužel si už ale přesně nepamatuji, jak ke mně to vejce přišlo. Najednou tu bylo...! Osud?
*
Nicolette: Určitě se to za osud považovat dá. Byly s ní někdy nějaké problémy? Určitě s ní máš nějaké zážitky, ať dobré, či špatné, podělíš se o nějaký?
Madidess: Problémy? Ehm, ne... *snaží se tvářit věrohodně* Takhle, byla trochu živější a zvídavější, ale myslím, že to bude tím, že je na mě ze všech kachniček nejvíc podobná. Zážitků s ní mám opravdu hodně, protože tahle kachnička mě provází asi všude. Momentálně mě napadá jen jeden zážitek, o který bych se mohla podělit... A sice, kterak se Berrynka poprala s cizím skřítkem Bonzáčkem... Ehm. *odmlčí se a tváří se nevinně.*
*
Nicolette: Jakých sedm kachniček je tvých nejoblíbenějších? *zvědavě poslouchá*
Madidess: Nemůžu říct! *Odmítavě zakroutí hlavou.* Ostatní by se urazily!
*
Nicolette: *zamračí se* V tom případě mi vyjmenuješ všechny? *nadzvedne obočí a čeká na odpověď*
Madidess: Máme na to čas? *opáčí*
*
Nicolette: No, myslím, že ne, takže vymyslet nějakou cestu, jak z toho ven... Tak co sedm nejznámějších a nejviditelnějších kachniček? *zatváří se tak, že přišla na super východisko*
Madidess: *rozjasní se jí tvář* No, asi to bude pyromanská kachnička Fire, již zmíněná ninja kachnička, pak také wrestlingová kachnička... Modří si určitě dost pamatují na kadeřnickou kachničku a na havajskou kachničku s ukuleelee. A tou sedmou bude asi, hm, snad ementálová kachnička? *doufá, že si to přečte Linn*
*
Nicolette: Jaké máš havraspárské kachničky?
Madidess: Uch, werewolfskou kachničku, larstonovskou kachničku, austerovskou a leroyovskou kachničku, pak pepperáckou kachničku... Samozřejmě také eyckovskou kachničku, zombíka. Je jich hodně, třeba i Adret nebo Linn mají "své" kachničky. *usměje se* Leevianskou kachničku nemám, tuto "funkci" zastává Berry.
*
Nicolette: Mají tyto kachničky stejné vlastnosti jako jejich lidské verze?
Madidess: Jistěže. *přikývne*
*
Nicolette: Která z tvých kachniček ti způsobila největší potíže? A co špatného daná kachnička udělala?
Madidess: *rozpačitě se rozhlédne, jestli se někde ve stínech neschovává špionská kachnička* No, asi to bude disco kachnička, která pořádá noční party, na kterých hlasitě vyhrává hudba. Pak si lidé stěžují, že je to ruší. A taky mi hodně potíží působí kachnička se sebevraždenými sklony - musím z jejího dosahu odklízet všechno nebezpečné!
*
Nicolette: Kachnička se sebevražednými sklony? Co víc bys o ní mohla říct? Kolikrát se už se o něco pokusila? *valí na Madidess oči*
Madidess: Nooo... *protáhne* Ani nevím, kde se u mě vzala. Prostě jsem jednou počítala kachničky a najednou jich bylo o jednu míň. Skoro každý den se o něco pokouší. Už se zkoušela utopit v záchodě, skočit z okna. Poskakovala na famfrpálovém hřišti doufajíc, že ji trefí potlouk, snažila se naštvat wrestlingovou kachničku. Pila lektvary na ošetřovně, prala se se sovama a snažila se vypustit Ferdinanda. *počítá na prstech*
*
Nicolette: Tak to toho jistě stihla hodně. Mohla bys mi něco říct o své kachničce alias Ptakopyskovi? Jednou ses o něm zmínila a já bych ráda věděla, jaký je příběh „kachničky“ č. 2. To sis spletla vejce, nebo jak k tomu došlo, že se u tebe v kachní farmě objevil ptakopysk?
Madidess: K ptakopyskovi jsem přišla krátce po pořízení Berrynky. Zdála se mi sama a tak jsem se rozhodla jí sehnat vejce - nového kamaráda. Vůbec jsem nepočítala s tím, že to bude ptakopysk a ne kachnička! Ale rozhodně mi to nevadí. Krom pár pokusů o ovládnutí světa je totiž ptakopysk úplné zlatíčko. Ještě bych dodala, že je to Berryin nejlepší kamarád.
*
Nicolette: Kolik by sis chtěla pořídit ještě kachniček? Jaké kachničky bys do své sbírky chtěla přidat?
Madidess: Já to neplánuju. *odpoví popravdě a pokrčí rameny* Až bude nějaká příležitost, tak bude. Nicméně si myslím, že svou kachní sbírku budu rozšiřovat velice pomalu, jelikož se svým hejnem kachniček jsem momentálně více než spokojená a nevím, jak bych zvládala větší počet. Docela ráda bych ale měla nějakou superdrsnou kachničku! Třeba... *dlouho přemýšlí a tázavě kouká na redaktorku, cože je další otázka*
*
Nicolette: Co považuješ za "superdrsnou" kachničku?
Madidess: Ehm, no, já vlastně ani nevím. *přizná* Až nějakou uvidím, řeknu ti! *zasměje se*
*
Nicolette: Jak jsi zmínila výše ve svých zájmech, tak zbožňuješ severské státy. Mají obě země, o kterých ses zmínila, svou kachničku? Jak spolu ony dvě kachničky vychází?
Madidess: Jistěže, mám švédskou i finskou kachničku. Jak spolu vychází? No, dá se říct, že velmi dobře. Mám tušení, že jsou kachničky sourozenci, ale nejsem si tím jistá - kachní vztahy jsou docela komplikované. *vědoucně pokýve hlavou* Vychází spolu ale fakt velmi dobře, až na některé situace... *vzpomene si na mudlovské hokejové mistrovství*
*
Nicolette: Jaké situace to například byly? *hledá v hejnu švédskou a finskou kachničku*
Madidess: Kouzelníci, kteří nějak sledují (v zájmu utajení pravé identity) mudlovské dění, jistě ví, že letos se konalo mistrovství světa v hokeji a ve finále spolu hrálo Finsko a Švédsko. V té době se kachničky moc rády neměly...
*
Nicolette: Ach, ano. Pamatuji se na tuto událost. Vůbec se jim nedivím, ale jak vidím, tak jsou zase kamarádky. *zadívá se na ně* Jsou mezi některou kachničkou spory s jinou? Jestli ano, kvůli čemu?
Madidess: Rivalita panuje mezi všema bojovýma kachničkama, jelikož se neustále snaží dokázat, že jedna z nich je lepší než ten zbytek. Také je jistá odměřenost mezi ementálovou kachničkou a žroutskou kachničkou - ementálová kachničky ementál sbírá a pečuje o něj, žroutská kachnička ho hledá a jí.
*
Nicolette: Jistě, chápu. Myslím, že i přes všechny problémy, které s kachničkami občas máš, je vidět, že je máš opravdu moc ráda. Takže bych ti položila poslední otázku. Co se ti vybaví při slově "kachnička"?
Madidess: Rodina! *vypálí okamžitě*
***
Dovoluji si tvrdit, že jsme se z tohoto rozhovoru dozvěděli alespoň základní informace týkající se Madidess. O tom, jaké to pro ni bylo, když byla novačkou, i to, jak se cítila ve vyšších ročnících. Také došlo na řeč týkající se její úchylky, kachního farmaření.
Jak jsem zmínila výše, tak jsem chtěla poznat kachničku číslo 200. Po dlouhém přemlouvání, aby Madidess vytáhla vajíčko z peřinek a svolila k tomu, aby opustilo teplý a útulný košík, jsme se konečně mohly hnout z místa a já se mohla seznámit s vajíčkem. Jenže než k tomu vůbec došlo, tak jsem si musela vyslechnout dlouhou a velmi poučnou řeč, kterou Madidess pronesla na téma „Jak se chovat v blízkosti vajíčka.“ Avšak její řeč díky Roweně netrvala věčně, takže jsem se k pokládání otázek dostala.
***
Madidess : *Posadí vajíčko na deku.*
Nicolette: *Prohlíží si vajíčko písečně nažloutlé barvy a přemýšlí nad otázkou, kterou by vejci položila.* Ehm, chci se tě zeptat, jak se dneska máš? *Zadívá se na vajíčko a napjatě čeká na odpověď.*
Vajíčko: „…“ *Vejce stojí, hodnou chvíli se nehýbe, pak se dvakrát lehce kýve ze strany na stranu.*
Nicolette: *Snaží se na vajíčku poznat jakou má asi náladu, nakonec dodá.* „Ach ano, chápu.“ *Přikývne.* „Teď otázka, která mě zajímá snad nejvíc. Jaký je to pocit, být jubilejní kachničkou číslo 200?“ *Doufá, že kachnička bude po vylíhnutí opravdu kachnička.*
Madidess: *Majitelka kachničky v to doufá také.*
Vajíčko: „…“ *Jen tak stojí, nehýbe se a asi nemá slov.*
Nicolette: *Vajíčko je jistě natolik dojaté, že nemůže najít slova, kterými by své místo v kachní farmě popsalo.* „Starají se o tebe ostatní kachničky dobře, nebo tě jako nováčka přehlížejí?“ *Zadívá se na vejce.*
Vajíčko: *Vajíčko se opět ani nehne, po chvíli se z něj ale ozve slabé zaťukání.* „…“
Nicolette: *Zpozorní při nepatrném zaťukání, ale pak trochu sklesle pokračuje, když se jí nedostane žádné odpovědi.* „Všechny kachničky jsou na tebe jistě hodné. Moje poslední otázka, pak už tě nebudu rušit v rozjímání, je na tebe hodná tvoje majitelka? *Civí na vajíčko doufajíc, že se jí už dostane smysluplné odpovědi, ze které by zjistila, jak se Madidess chová ke svým kachničkám v soukromí.*
Madidess: *Hodí po vajíčku výhružným pohledem, ale zamaskuje to jako úsměv.*
Nicolette: *Pokukuje podezíravě po Madidess a těká pohledem od ní k vajíčku.*
Vajíčko: *Zatřepe se* „...“
Nicolette: *Má z této reakce divný pocit, ale doufá, že je jen paranoidní. Rozloučí se s vajíčkem, od kterého se jí dostane němé reakce.*
***
Rozhovor, který jsem s vajíčkem vedla, byl asi nejdelší a nejnepochopitelnější v mém životě. Ehm, nerada to přiznávám, ale neměla jsem vůbec tušení, co mi vajíčko chce sdělit. I přes to všechno jsem dokázala zachovat profesionální přístup a interview s kachničkou číslo 200 jsem úspěšně dokončila. Než jsem se rozhodla vyzpovídat další z farmářky kachniček, zeptala jsem se na názor právě majitelky. Ta mi prozradila, že podle jejích odhadů nemá vajíčko daleko k vylíhnutí. Přejeme tedy vajíčku do života hodně štěstí a doufáme, že se Madidess nevylíhne něco, co bude mít ke kachničce daleko.
***
Nicolette: Madidess, jak se o svou dvoustou kachničku staráš? Máš tušení, jaká kachnička by se z vajíčka mohla vylíhnout? Stará se některá z tvých kachniček o vajíčko, když ty nemůžeš? *podívá se na majitelku a vyčkává po dlouhé chvíli smysluplnou odpověď*
Madidess: Ehm, starám, no, hlavně se starám o to, aby bylo vajíčko na klidném a tichém místě... *uvědomí si, že má početné kachní hejno a opraví se* ...tím chci říct, že se snažím, aby vajíčku nikdo neublížil, aby ho nikdo nerozsedl a nebo nedejroweno upustil na zem! Mám ho v polštářích na super-tajném-místě, aby mu bylo teplo. Jo, a občas ho lehce zahřívá pyromanská kachnička.
Netuším, jaká kachnička se z něj vylíhne. Podle barvy vejce by to teoreticky mohla být písečně žlutá kachnička, ale také se z něho může vylíhnout i něco jiného. *doufá, že to nebude třeba aligátor* Mezi kachničky vejce jinak radši moc nepouštím. Mohly by ho rozbít, víš, občas pobíhají s nůžkami, s prskavkami, hrají si, hází po sobě dortem, pořádají závody, no, ehm... *radši umlkne* Mohly by ho rozbít. *dodá jednoduše a doufá, že se redaktorce dostalo smysluplné odpovědi*
*
Nicolette: *s odpovědí je spokojená a je to příjemná změna si vyslechnout reakci na otázku, když v předešlých minutách bylo naprosté ticho* Doufám, že se bez újmy na zdraví vylíhne, jestli vůbec. *poslední slova si potichu zamumlá*
***
Můžeme jen držet palce, aby si z vajíčka pyromanská kachnička neudělala omeletu. Jak je známo, tak pyromanská kachnička si ráda lebedí v krbu, takže aby to se zahříváním vajíčka moc nepřehnala.
Od minirozhovoru s vajíčkem číslo 200 přecházíme k minirozhovoru s kachničkou číslo 1, kterou se stala již v létě 2009 Berrynka. Fialová kachnička, která je nejstarší z farmy, je pro ostatní kachničky vzorem a má na kachničky veliký vliv.
***
Nicolette: Ahoj Berrynko, začnu velice "oblíbenou" otázkou, jak se ti daří? *prohlíží si fialovou kachničku*
Berrynka: *Okouzleně čumí na brýle redaktorky, po dobré minutě se nakonec rozhodne odpovědět.* Kač, kač... Kač kač! *Pronese velmi stručně a pak si stoupne na stůl přímo před redaktorku, pozoruje se v brýlích.* Kač kač? *Zeptá se, nečeká na odpověď a sebere jí brýle.*
*
Nicolette: *pokud to dobře pochopila, tak je Berrynka ve velmi dobré náladě, soudě podle výrazu v její tváři* To jsou moje brýle. *vykoktá ze sebe* Ale dobře, smíš si je půjčit a pak mi je zase vrátíš! *trochu nuceně se na kachničku usměje a doufá, že jí brýle nezničí* Přejdeme raději k další otázce. Jaký je to pocit být úplně první kachničkou?
Berrynka: *ignoruje Nicolette, místo toho se baví opakovaným skládáním brýlí, které však nakonec rozloží a narazí si je na oči* Kač. *zářivě se zakření na redaktorku a podrbe se křídlem na hlavě* Kač... Kač kač. *řekne popravdě a pokrčí rameny* Kač, kač, kač - kač? Ga... Kač, kač kač kač, kač kač.
*
Reakci na to, jaké má Berrynka pocity z toho, že je první kachničkou naší farmářky Madidess, budete muset rozluštit sami, jelikož nemám ponětí, co mi kachnička chtěla říct. Avšak stále jsem si udržela vážný výraz a dělala, že vím, o čem je řeč.
*
Nicolette: Ano, hmm, to chápu. Aha. *pokouší se tvářit inteligentně, ale bez brýlí jí to moc nejde* Jak se cítíš, když víš, že jsi nejstarší kachnička? Nemáš z toho deprese, že už nejsi tak mladá?
Berrynka: *zle zpraží pohledem redaktorku a naštvaně zamává křídly* Kač?! Kač?! Kač kač?! Kaaač! Kač kač, kač... Kač. Kač!
*
Nicolette: *tohle pochopila i přesto, že neumí kachní řečí* Ehm, omlouvám se ti, nechtěla jsem tě nijak urazit. Ale musíš si to přiznat,už nejsi nejmladší, ale na svůj věk vypadáš skvěle! *rychle dodá, když spatří kachničky nepříčetný pohled, skrytý za brýlemi* Raději se zeptám na další otázku. Máš mezi kachničkami nejlepší kamarádku? *stále se omluvně usmívá*
Berrynka: *mírně se zklidní, ale je si jistá, že po tomhle už zpět brýle nevydá a samolibě se usměje* Kač... *podrbe se křídlem na hlavičce* Kač, kač.... *řekne nakonec a odněkud vytáhne společné foto všech kachniček a strčí ho redaktorce před nos* Kač kač káááč, kač. *radostně zakachní a ukazuje na všechny kachničky, jednu po druhé*
Kač. *řekne rozněžněle a ukáže na černého kachňáka ve středu fotografie*
*
Nicolette: *zadívá se na společnou fotografii a následně na černého kachňáka, o kterém už slyšela od Madidess* Moc to všem sluší. *usměje se a následně se zadívá na černého kachňátka* Ehm, to je tvůj přítel, který se někam odebral?
*
Jelikož jsem nechtěla zažít kachniččin další výbuch, tak jsem zvolila jiná slova, než jsem měla na jazyku. Jestli právě kvůli její výbušnosti od ní spíše neutekl. Jelikož je toto téma pro ni citlivé, tak jsem jí onu událost ani nechtěla připomínat.
*
Berrynka: *smutně si povzdechne* Kač kač... Kač, kač, kač. *zakachní a pak si odmítavě složí křídla a už neřekne ani slovo*
*
Nicolette: *soucitně se na kachničku usměje* Tak to mě mrzí. Už tě nebudu dlouho zdržovat, položím ti poslední otázku. Berou tě ostatní kachničky jako vůdkyni? *usmívá se na kachničku a pokouší se jí sundat brýle*
Berrynka: *uhne redaktorce a odmítavě si přidrží brýle* Kač. *pronese stručně, zatváří se hrdě a vyprsí se*
*
Nicolette: Beru to jako ano, máš být na co pyšná, když si tě váží 198 kachen a zanedlouho bude určitě i číslo 200. *usměje se* Tak ti děkuji za interview a přeji ti štěstí, aby se ti kachňák brzy vrátil. *snaží se kachničce vyrvat z křídla brýle, protože je ještě bude potřebovat*
Berrynka: Kač, kač! Kač kač kač, kač kač, kač kač kač, kač, kač! *hlasitě zakachní a ukloní se, ovšem brýle stále pevně drží a odmítá je pustit* Kač kač! *potřese si s redaktorkou křídlem, seskočí ze stolu a capká pryč*
***
Stejně jako s mini interview s vajíčkem jsem si ani z toho rozhovoru s Berrynkou nic neodnesla. Spíše jsem z něj vyšla bez brýlí. Jak jsem se přiznala, tak jsem kachničce nerozuměla ani slovo a musela jsem pozorně sledovat její gesta, abych mohla nasadit ten správný výraz. Myslím, že pro příště, pokud si budu chtít popovídat s kachničkami, si vážně rozmyslím, jestli si s sebou budu brát nějaké doplňky, aby mě nakonec neokradlo celé hejno a mně nezůstalo vůbec nic.
Určitě nejsem sama, koho zajímá, co si o Madidess myslí ostatní. Zeptala jsem se tedy na názor čtyř havranek, které mi ochotně odpověděly na tři otázky týkající se naší farmářky. Nakonec si můžete přečíst i názor sira kolejního, co o Madidess řekl.
***
Co bys o Madidess řekla, jaký máš názor na její osobu? Následně bychom se rádi dozvěděli, co si myslíš o její úchylce a o jejím kachním farmaření. Máš nějaké zážitky s Madidess a jejími kachničkami? Povídej, přeháněj.
Linn Rose Lairová: Madidess je člověk, který mě vždycky pobaví. Mám ji ráda, je to taková modrá vtipná duše. Její "malá" kachní farmička mi dělá velkou starost, protože kachničky odrážejí Madinu náladu. To pak na vás za rohem může klidně vyskočit kachnička - masový vrah. Když má Madi dobrou náladu, není to o nic... ehm, lepší, protože za vámi může přijít Havajská kachnička, navěsit na vás milion květinových náhrdelníků a donutit vás oslavovat. Musím ale přiznat, že kachny už jsou havraspárskou součástí a vždycky pobaví. *usměje se* Nezřetelně si pamatuju na... ééé, kadeřnickou kachničku, která se mnou kula pikle a chtěla ostříhat půlku (i když nejlépe celou) koleje. A určitě byly i nějaké další zážitky, ale to víš, už jsem stará a... *nemůže uvěřit, že to řekla*
Morgana Pepper: S Madidess jsem se spřátelila až postupem času, docela náhodou. Zjistila jsem, že je milá a přátelská. Mad je jednou z nejaktivnějších členů Havraspáru a je jednou z tvořitelek jeho atmosféry. Ano, ano, Mad a její kachny. *zahihňá se* Těch zážitků je určitě hrozně moc! Jako když tu byla hippies móda a kachničky na sobě jezdily v havajských košilích a hrály na ukule(e)le(e), to se mi teď vybavuje... A vážně toho už bylo tolik, že teď nevím, rojí se mi v mysli všechny možné Madiiny kachničky a motá mi to hlavu.
Lilien Emity Meissed: Madí! Co o ní říct? Madí se dá možná charakterizovat jako kachní kněžka, všude, kam se člověk podívá, je její kachnička. Ani sama nevím, kde ty kachny skladuje, vždyť to je kachen! Ale abych to uvedla na pravou míru. Madí je člověk, který si pro vtip nemusí chodit daleko, dokáže skvěle improvizovat. Kdykoliv by člověk stál o nějaký RPG příběh, stačí houknout na Mad, protože té to jde rychlosti blesku, nemusí si všechno složitě připravovat, ona to sype z patra! Za to ji velice obdivuju. Nikdy nezapomenu na její večírek plný olympijských bohů a ani na spolupráci na našem společném večírku! Madí je jedinečná havrspárská osobnost, kterou jsem si prostě oblíbila. Teď jsem si vzpomněla, jak jsem jednou nocovala u Eressky (což byla, a nejspíš i pořád je, patronkou Madí), a byly jsme s Madí ve spojení na krbu. Loučily jsme se s ní snad půl hodiny (možná i víc), protože ona pořád něco mlela! A my se prostě nemohly vynasmát! Jo, to je další, co na Mad obdivuju, ona snad má na klávesnici rychlou volbu a píše pouhou myšlenkou! Myslím, že Mad je prostě taková pravá havranka, která nemůže v Havraspáru chybět, protože je jedinečně modrá!
Isabella Anne Swan: Tak Máďa… Máďa. Moje drahocenná společnost za dlouhých nočních hodin, případně krátkých odpolední. *směje se* Člověk se musí v první fázi smát, v druhé pak obdivovat její vytrvalou posedlost vším, co jen trochu zavání Finskem. Tak spolu konzultujeme, jak pokračují naše studia skandinávských jazyků - a upřímně, s kolika dalšími lidmi můžete něco takového dělat, že. A Máďu mám prostě ráda. Je milá, vtipná a úžasná. A samozřejmě mi to nevěří. *směje se* A co se jejích kachniček týče.. No, to je prostě naše Kachnidess. Nebyla by to v kolejce nuda, kdybychom na každém kroku nešláply na nějakou pištící opeřenou asi-tak-kouli všech možných barev i tvarů, z nichž některé vybuchují, další podpalují, další se prohání po světě na bruslích, lyžích, hasičských autech, případně nápadně připomínají polovinu Havru...
John Werewolf: Madi. To je jedna modrá duše, u které ale mám pocit, že si potřebuje najít cestu k lidem, často to bývá ale trnité. Často se velmi podceňuje a já si myslím, že to rozhodně není potřeba. Madi, pokud si začne věřit, tak ja schopná úžasných nápadů a myšlenek. A myslím, že rozhodně dělá mílové kroky kupředu. A to jí přeju, ona si to zaslouží. *usměje se*
*
Kterými sedmi slovy bys Madidess charakterizovala?
Linn Rose Lairová: Vtipná, modrá, kachnofilní, finofilní, lundénofilní, ironická, milá.
Morgana Pepper: Náladová, přímá, přátelská, aktivní, učenlivá, originální, citlivá.
Lilien Emity Meissed: Vtipná, rázná, ztřeštěná, modrá, chytrá, talentovaná, ukecaná.
Isabella Anne Swan: Finofilní, kachnoidní, úžasňácky velevtipnózní a modrá Kachna. *směje se*
John Werewolf: Modrá emotivní vtipná kachnička. Málo sebevědomá, škoda.
*
Jaká kachnička z Madiny sbírky je ti nejsympatičtější?
Linn Rose Lairová: Ementálová kachnička! *zářivý úsměv*
Morgana Pepper: No, kdybych řekla jen jednu, urazím druhou a zabije mě ve spánku, takže pepperovská a prasečí, samozřejmě. *tváří se úplně nevinně*
Lilien Emity Meissed: No přeci Závěsová kachnička! Dělá mi úžasnou společnost! *andělsky se usměje*
Isabella Anne Swan: Nejradši mám ovšem pochopitelně swanovskou kachničku, že. Je táák muflózní!
John Werewolf: Jsou dvě. Obě jsou čokoládové a vážily cestu až z dalekého Oxfordu!
***
No a na závěr jsem vyhledala pár perliček, týkajících se kachniček, které Madidess vypustila v kolejce. V perličkách si uvidíte, že farmářky láska ke kachničkám je opravdu veliká. No a také některé kachničky v akci.
*
Podobnost primusky s kachničkou
Zde je názorná ukázka toho, jak se Havraspárské kachničky podobají svým lidským dvojníkům.
Madidess Leevian: *larstonovská kachnička si poupraví brejle a zakachní*
Larrie Larstonová: *zakření se na kachničku* no jsi nejkrásnější! *zubí se*
Madidess Leevian: *larstonkachna se zakření na Larstonovou a začne jí pomáhat s prací*
*
Šikanování kachniček?!
Všechno začalo docela nevinně, kachničky si vesele ťapaly po kolejce, jenže nakonec se celá nevinná atmosféra zvrhla v poněkud děsivou scénu, které se účastnila i havraspárská prefektka. Tady se ukazuje, že nebude zas tak hodná, jak ji ostatní vidí. Nakonec však všechno dobře dopadlo a kachničky ve zdraví přežily.
Madidess Leevian: *austerovská kachnička s Austerovou plně soucítí a má z toho depresi. Navrhuje ztřískat havraspárské kachničky*
Katelyn Auster: *podává svojí kachničce špendlíky a navrhuje šikanovat tu morganovskou*
Madidess Leevian: *austerovská kachnička se cítí rozpačitě, má pepperovskou kachničku ráda*
Katelyn Auster: *taky má ráda Morgánu, ale její kachnička to klidně schytat může*
Morgana Pepper: *bojí se o pepperovskou a prasečí kachničku a dává jim rychlo kurz kung-chro-fu*
Morgana Pepper: *nabádá pepperovskou kachničku, ať nasedne na prasečí kachničku a dají se na zběsilý úprk*
Madidess Leevian: *pepperovská kachnička nasedne na prasečí kachničku a jedou závodit na Velkou prasopardubickou*
*
Ta posedlost…
Zde můžete vidět, jak je Madidess doopravdy zblázněná do kachniček.
Madidess Leevian: <( ´ ) Hlava japonské kachničky *zamilovaně se zubí*
Madidess Leevian: ( ´ ) > ♥ <( ´ )
*
Jak z lamopyska vzešla kachnička
Šlo o to, že lamopyska do krbu, kde ho sice pyromanská kachnička uhasila, ale lamopysk zůstal na dvě půlky. Madidess si vzala tu ptakopysčí a Linn si nechala kus lamy. Z půlky ptakopyska se Madi podařila udělat papírová kachnička, která se pak se zbytkem Madisky kachen odebrala k odchodu.
Linn Rose Lairová: * jenže předtím to byl její lamopysk, po odtrhnutí ptakopysk a teď držkokachna, takže ať je to co je to, pere se o to a potřebuje to*
Madidess Leevian: *bodyguardská kachnička visí Linn za pravou nohu a kouše jí do kotníku, ninja kachna jí visí zepředu na krku*
Madidess Leevian: *kachničky žádného ptakopyska ani patkopyska nemají, protože ho přeměnily na další kachnu*
Linn Rose Lairová: *bije kachnu a bije ptakopyska*
Madidess Leevian: *kachny zakachní a rozutečou se do všech stran, až na ninja kachničku a bodyguardskou kachničku, které brání papírovou kachnu zuby nehty (zobákem křídly)*
*
Larstonky změna účesu - na scénu přichází kadeřnická kachnička!
Jednou se do kolejky přivlekla smutná Larstonová, protože jí sir kolejní donutil změnit svůj kaktusový účes. Vtom přiběhla kadeřnická kachnička, která měla pro Larrie vybraný skvělý, nový účes.
Larrie Larstonová: * rozmrzele se zakousne do tvrdého lineckého a posmrkne si nad ztrátou svého afra*
Madidess Leevian: *kadeřnická kachnička přihopká k Larrie se svým katalogem a nabízí jí své kadeřnické služby*
Larrie Larstonová: *ukáže obviňovačně prstem na sira kolejního* on řekl, že je to hnusný! *fňukne a vděčně si přitáhne kadeřnický katalog Madiny kachničky*
Madidess Leevian: *kadeřnická kachnička se domnívá, že by Larrie slušel účes, jako má její nejlepší kamarád, drsňácká kachnička - růžový ježek s ofinou*
Madidess Leevian: *kachnička čeká se zahradnickýma nůžkami a mini pilkou na Larriino rozhodnutí*
Larrie Larstonová: *zvažuje možnost růžového ježka s ofinou a má dilema*
Madidess Leevian: *kachnička vysvětluje Larrie, že stříhá všechny kachničky a Madidess a ještě si nikdo nestěžoval!*
*
Nejhezčí slovo na světě!
Madidess unešená slovem „kachnička“ a hezčí slovo neexistuje!
Madidess Leevian: *líbá finskou kachničku a utěšuje švédskou kachničku, která se finskou kachničku snaží přerazit hokejkou*
Madidess Leevian: Všimli jste si někdy někdo vůbec, jak je to slovo "kachnička" tak děsně rozkošný a vtipný? *kření se*
Justin Angel Sane: kachlička je taky roztomilá, no *směje se*
Madidess Leevian: Ale kachnička víc! Je to nejhezčí slovo na světě. *zubí se na celou kolejku*
***
No a to je ode mě všechno. Doufám, že se vám článek líbil a že jste se z něj dozvěděli něco o Madidess a její kachní farmě. Pro získání více informací o kachní farmářce budete muset poslat sovišťáka přímo Madidess.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno:
Linn | 09. 09. 2011
Linn | 09. 09. 2011
Morgan | 01. 09. 2011
Lilien | 01. 09. 2011