Sklepení
To se ke mně jednou dostaly klíče od sklepení, a tak jsem sebrala odvahu společně s hůlkou a lucernou a otevřela dveře sklepení. I když jsem soubojnický benjamínek, vydala jsem se po točitém schodišti dál. Prošla jsem jakousi chodbou a pak to začalo. Rozcestí střídalo rozcestí a já se začala do spleti chodeb zamotávat.
Chodila jsem v kruhu, trochu jsem začala panikařit, avšak malá rada z nebe (pozn.: od mistra Watfara) mě dovedla až k dalším dveřím.
Otevřela jsem je a tam na mě čekala jedna z mnoha příšer. Tato asi měla být jedna z těch jednodušších, ale ani na ni mé mizivé zkušenosti nestačily. Byl to obří chrobák a já vám zde předkládám fotografii ze skryté fotografické krabičky při našem souboji.
Poté, co jsme prohrála, jsem raději sklepení opustila a vrátila klíče - pro tento den bylo toho riskování až moc! Ovšem pátrat po informacích ze sklepení jsem nepřestala. Vyhledala jsem našeho pana ředitele, který mě na tento článek vlastně přivedl, když se jeden večer prohraboval hradními periodiky a nemohl najít nic o sklepení. A tak jsme neváhala a s panem ředitelem, tvůrcem sklepení, jsem si domluvila rozhovor, který vám zde předkládám.
***
Corvinus Declaratio: Prozradíte nám, jak vlastně vznikla první idea o sklepení a jak se rozvíjela?
Nimrandir Elénére: První idea o sklepení? Na srazu v Praze, lidé se tam bavili o nějaké mudl hře chytání myší, a to mě přivedlo na myšlenku zpřístupnění sklepení u nás na hradě.
*
Corvinus Declaratio: *zarazí se* Chytání myší vás přivedlo na sklepení? Mohl byste to trochu upřesnit? Nějak mezitím nevidím až tak moc souvislost.
Nimrandir Elénére: No, zdá se to s podivem, ale je to tak. Nevím už přesně, jaké myšlenkové pochody se mi honily hlavou, ale koncová podoba je dnešní sklepení, počáteční podoba byly myši.
*
Corvinus Declaratio: *pomyslí si něco o prapodivných myšlenkových pochodech* Jak dlouho vám vlastně trvalo dokončení finální podoby sklepení?
Nimrandir Elénére: Zhruba celé letní prázdniny, musel se kvůli tomu předělat a upravit systém soubojového klubu, což bylo zřejmě nejhorší a také samozřejmě chvíli trvalo vychytání všech chyb, které se tou změnou v soubojích objevily. Zde doufám, že už jsou všechny odchytnuté. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Sklepení má velmi spletité chodby, na mnoha částech narazíme na rozcestí… Počítáte i s tím, že by se ve sklepení mohl někdo ztratit? Je proti tomu sklepení zabezpečeno? *vzpomene si na své bloudění a leze jí cosi po zádech, když si uvědomí, že by tam zůstala napořád*
Nimrandir Elénére: Nu, podle jedné z legend, které se při otevření sklepení na hradě objevily, se v něm již kdysi několik kouzelníků ztratilo. Ale jak se zdá, ty příběhy si pozornost hradu nijak nezískaly, a tak nebyly ani zodpovězeny. Kdo ví, co se časem ukáže, přeci jenom je ještě pořád sklepení z obrovské části neprozkoumáno, i když se někteří o jeho zmapování usilovně snaží. *usmívá se*
*
Corvinus Declaratio: *trochu se vyděsí, ale pak radši položí další otázku* Ve sklepení všichni hledají příšery, které by mohli porazit. Podle čeho jste volil rozložení příšer? A je nějaký zvláštní důvod, proč jste zvolil právě ty příšery, které můžeme za dveřmi najít?
Nimrandir Elénére: Tak je přirozené, že na kraji číhají příšery poměrně snadno překonatelné, ty největší výzvy se skrývají ve větší hloubce. Příšery jsou velice různorodé až náhodné a defakto si nemůžete být jistí ničím, na druhou stranu jsou i speciální místa, jedno z nich už někteří objevili, kde jsou příšery striktně daného typu.
*
Corvinus Declaratio: Plánujete už teď, že se sklepení rozroste o nějaké to patro či něco dalšího?
Nimrandir Elénére: Sklepení se rozrůstá neustále, defakto skoro každým dnem, ehm... tedy každý den se průzkumníkům podaří objevit a zmapovat další a další díl.
*
Corvinus Declaratio: Můžeme ve sklepení najít něco jiného než příšery?
Nimrandir Elénére: Vedle příšer lze ve sklepní najít i řadu "pokladů", některé se jen tak válejí v chodbách, jiné chrání ony příšery. Zajímavá je jistě i speciální helma, kterou získají ti, co projdou celé první poschodí.
*
Corvinus Declaratio: *zpozorní* Poklad? Můžete nám říci jaký poklad a co se s takovým pokladem dá dělat?
Nimrandir Elénére: To je různé, od nějakého předmětu až třeba po hroudu zlata, předmět můžete používat, hroudu zlata třeba prodat. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Teď trochu soukromější otázka na závěr… *usměje se* Chodíte do sklepení i vy? A pokud ano, jak dlouhou dobu tam zhruba strávíte?
Nimrandir Elénére: Jistě, že ano, i když asi trochu jinak než ostatní, řadu věcí i příšer musím okouknout i jinak než jen ve skicáku kódu. Doba je různá, některý den vůbec, jiný i několik hodin.
***
Tímto děkuji panu řediteli za rozhovor a nyní vám představím nejlepší dvanáctku procházečů sklepení.
A nakonec jsem pěti procházečům položila pár otázek, na které oni odpověděli s velkou ochotou, za kterou jim děkuji.
***
Corvinus Declaratio: Jaký je tvůj názor na sklepení? Vzpomeneš si ještě na chvíli, kdy jsi tam poprvé vstoupil/a? A co se ti honilo v hlavě?
Narcissa Teacherová: Určitě je to příjemné zpestření soubojového klubu a vlastně i celého hradu. Poprvé jsem tam vstoupila… Přesně si to nevybavím, už je to taky nějakej ten pátek, ale určitě jsem byla zmatená ze všech těch klíčů, chodeb, dveří, příšer… Ale souboje s nimi jsou skvělé, takové svižné a akční.
Ellka Willowa: Sklepení je žúúúžo! Samozrejme si spomínam na prvé vstúpenie do labyrintu. Mala som nejaké informácie o tom, ako to tam vyzerá a čo ma asi čaká, ale naživo je proste naživo. Šla som dnu (po dlhom zháňaní nejakej ochotnej osoby, ktorá by mi požičala kľúče) a bola som očarená. Poprechádzala som všetky zákutia a mala som samozrejme troška zvýšený adrenalín - ale o to tam ide! *usměje se*
Osiris Flemingová: Sklepení byla skvělá novinka, kterou jsem uvítala velmi ráda. Ráda tam chodím bojovat s příšerami. Pokaždé se těším i bojím, co za příšeru na mě vyskočí. Co se mi honilo hlavou? Když jsem tam poprvé vkročila, měla jsem jen jeden klíč, který mi dovolil prozkoumávat pouze temné chodby - nic víc, takže jsem byla docela zklamaná, ale má zvědavost, co bylo za uzamčenými dveřmi, stoupala.
Arien Rellyová: Sklepení je podle mého hodně dobrý nápad, který se povedlo výborně zrealizovat. Oživilo to soubojový klub (stačí se podívat, kolik lidí najednou sobojuje, aby se vypracovali na ty potvory tam dole) a přináší to zase něco nového a akčního. Malinko mne zaskočilo, když jsem jednu dobu najednou nemohla otevřít dveře, které předtím bez problémů šly, ale hrad je holt nevyzpytatelný. *usměje se*
A moje první návštěva? Hlavou se mi určitě honilo jednou veliké "bzzzz", než jsem tu potvoru umordovala.
David Nekromacer: Prozkoumat nezmapovanou část hradu je jistě velice důležitá činnost, takže na sklepení mám názor veskrze pozitivní. Kdy jsem tam poprvé vstoupil si moc nevybavuji, prostě jsem tam vlezl a šel na malou noční procházku, abych zjistil, jak to tam vůbec vypadá.
*
Corvinus Declaratio: Stalo se již, že jsi v něm zabloudil/a? Dělá ti problém porazit příšery v něm? Na kolikátý pokus se ti je podaří zlikvidovat? (průměrně) A jaký poklad jsi za ně již získal/a?
Narcissa Teacherová: Jé, a kdyby jednou. Musím říct, že když tam bloudíte třeba půl hodiny, tak vám z toho začíná docela hrabat. Když pak ale naleznete ty správné dveře, tak už je cesta k nim poměrně jednoduchá, naštěstí tam není žádné pohyblivé schodiště nebo tak. A porazit příšery? Jak které. Ze začátku je to docela lehké, sem tam se tam objeví nějaká, na kterou potřebuju změnit slot… Zatím jsem nějaký výraznější problém měla jen s poslední obludou prvního patra, s tou jsem prohrála asi čtyřikrát, ale i tu jsem nakonec, řekněme díky dobrým známostem, zdolala. Jinak většinou tak na první, druhý pokus. A na poklady ať se těší každý sám… *usměje se*
Ellka Willowa: Priznám sa, že som bola varovaná o labyrinte, takže som bola pripravená a vzala som si so sebou pergamen a pero a kreslila som si chodbičky. takže cesty mám zmapované a neblúdim.
S príšerami som nemala problém (so všetkou skromnosťou - som naozaj dobrá v soubojáku *směje se*), iba Nemrtvý bojovník ma ničil poriadne dlho. Avšak teraz mám problém s druhým poschodím - jednoducho sa mi dvere nechcú otvoriť. Poklady získavam v podobe famfrpálových lektvarov - bohužial, kľúč sa mi zatiaľ nepodarilo získať, ale aj toto sa hodí, však sme nejaké kapitánky, že Lili? *mrkne*
Osiris Flemingová: Zabloudila a ne jednou, proto jsem si vytvořila mapku celého sklepení. Problém… záleží jak která příšera. Někdy ji porazím napoprvé, ale například hlubinného kyklopa jsem porazila až na dvacátý pokus, pokud ne později. Povětšinou lektvary, hrudy zlata a jednou jsem našla klíč, víc si nějak nemůžu vybavit. *směje se*
Arien Rellyová: Samozřejmě že jsem párkrát zabloudila, správná cesta snad ani jinak najít nejde, než organizovaným blouděním. *směje se*
Příšery jsou docela odolné, ale napodruhé už je to vždycky lepší, když se dá postavit nějaká ta obrana z vhodných kouzel. A jinak ten nejlepší poklad... *zamyslí se* Asi když jsem našla další klíč, ten mi byl milejší než všechno to zlato *přemýšlí, co s těmi hrudkami jednou všechno podnikne*
David Nekromacer: Zabloudit? No to zase úplně ne *zasměje se* Ale řekněme, že některá moje procházka se umí velice protáhnout *mrkne na slečnu*
V průměru bych řekl, že se stále držím na jeden pokus na jednu příšeru, takže to zas takový problém nebude. Spíše mi ho zhorší, jedna dvě příšery. To je dáno hlavně nastavením slotu, který mám a na který prostě platí více určité jiné nastavení. Takže, když se na ně poté lépe připravím, tak je to zas o něčem jiném. *usměje se* Hlavním pokladem je asi klíč od Mauzolea, samozřejmě přilba, nějaké ty klíče. To ostatní je spíše příjemné zpestření.
*
Corvinus Declaratio: Jak často sklepení navštěvuješ? Vidím, že už máš průzkumnickou přilbu. Jak ta se ti zamlouvá?
Narcissa Teacherová: Když můžu, tak každý den. K běžnému nošení se mi přilba k moc věcem asi nehodí, ale když chci splynout s příšerami, je vážně skvělá. Ačkoli ne že by byla nenápadná, ale být na chvíli Maine majákem taky není špatné, jste středem pozornosti a tak.
Ellka Willowa: Sklepení navštevujem tak často, ako to dovolia kľúče a mudlovia. Takže sa naozaj snažím (okrem posledných dní, kedy proste nejdú tie dvere na poschodí otvoriť). Helma je úplne kráásna! *usměívá se* Som s ňou spokojná, mám magíka a vyzerám proste vytunene a kúúúl! *usměje se*
Osiris Flemingová: Chodím tam každý den až na výjimky. No, průzkumnická helma… rozhodně to není módní doplněk a navíc se jí nejde zbavit z majetku. *usměje se*
Arien Rellyová: Jsem tam hostem prakticky každý den, hodně mě to baví. Přilba se sice nějak zvlášť nehodí ke školní uniformě, ale všechno lepší než má stará lucerna anebo pověstný drát do bulvy.
David Nekromacer: Snažím se tam chodit každý den, mapování prostor hradu je zodpovědná činnost. Nicméně je pravdou, že se mi to ne vždy povede. Přilba je velice zajímavým kouskem. Rozhodně je velice užitečná, že člověk nemusí držet lucernu.
*
Corvinus Declaratio: Co si myslíš o dostupnosti klíčů? Mělo by se jich ještě pár do oběhu dostat, či je to dostačující počet? A jak se díváš na obchodování s nimi?
Narcissa Teacherová: Vzhledem k tomu, že se to nedá pomalu ani prodat, je jich zatím nejspíš dost. Nemyslím, že má každý svůj, ale půjčování jim asi prostě stačí. Oni asi všichni tak nějak čekají, že klíč sami najdou, takže kdyby se jejich příjem utnul, tak by na odbyt možná i šly… Možná až přibudou noví třeťáci, tak o ně časem vzroste zájem. Ale když bude stále stoupat i počet klíčů, tak za chvíli budeme jak v zámečnictví… *usměje se* Na obchodování se dívám takhle - mám navíc šklebícího se démona, pište sovy. *mrkne a zasměje se*
Ellka Willowa: Čo sa týka kľúčov, myslím, že je dosť málo rezavých. Ale samozrejme, v tom je to tajomstvo sklepení, že nie každý sa tam dostane. *mrkne* Ja mám našťastie dosť známych, ktorí kľúče majú, takže sa vždy niekto ochotný nájde, čo mi ich požičia - za čo im chcem poďakovať (díky díky, vy-viete-kto *směje se*). Čo sa obchodovania týka, k tomus a neviem vyjadriť - ja som chudobná, takže ostávam pri prosení a hádzaní krásnych psích očí a vždy dúfam, že to zaberie.
Osiris Flemingová: Klíčů by mohlo být více, ale zase by neměly být zadarmo. Obchodování je prostě obchodování, ale z mé zkušenosti je nejhorší, když si jej koupíte a druhý den naleznete. *směje se*
Arien Rellyová: Doufám, že se nějak ještě nějak rozmnoží klíče do mauzolea, ty se totiž nedají koupit (ani prodat) a tak budu asi prostě muset mít štěstí. A pořád existují lidé, kteří do sklepení chtějí a žádné klíče nemají, proto myslím vůbec neškodí, když se přidají i ty ostatní dva *dobromyslně se usměje* Je docela drahá záležitost si takový klíč pořídit, ale ve sklepení se dá pomocí nálezů zase dost vydělat a poptávka dovoluje nabízejícím ceny stupňovat. Až jich na hradě bude víc, myslím, že to opadne. *otře si čelo mokré z toho všeho přemýšlení* Hurááá na sklepení!!!
David Nekromacer: Klíče jsou dle mého více než dostupné (ano, sám je vlastním, takže mi jsou dostupné více než dobře *zasměje se*).
Obchodování s nimi mi vůbec nevadí. Své první klíče jsem si také pořídil za peníze *usměje se* A poté, když jsem nějaké našel i ve sklepení, tak jsem zase prodal dále. Je pravda, že kdyby se s nimi neobchodovalo, tak bych je někomu prostě dal, ale tím by se dle mého moc nezvyšovala jejich dostupnost. Koupě je dle mého mnohem lepší varianta, než půjčování.
***
Takže z tohoto článku plyne: Nebojte se a choďte do sklepení. Můžete více získat než ztratit! Ovšem já si od této doby budu brát s sebou piknikový košík, kdyby se to mé „procházení“ sklepení trochu prodloužilo.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Lilien Emity WatfarVydáno: 12/2011
