Vzpomínka - Ann Lila Carter

Poklice corvinovské Myslánky se s tichým cinknutím poprvé otevřela. Vyvalila se vlna matného dýmu, který se záhy rozptýlil do ovzduší kolem vás. Nasáváte atmosféru Zimy 2010 a zaposloucháte se do tichého šepotu Lilien Emity Meissed.

Dalo by se říci, že již patřím mezi tu „starší omladinu“ tohoto hrádku. Za tu dobu, co tu jsem, tudy prošlo mnoho lidí. Někteří se na mně podepsali více, někteří méně a na některé nikdy nezapomenu, i když tu pobyli tak krátce. Já sama si pořád připadám jako mládě, které tu proplouvá, a to z toho důvodu, že často slýchávám tak „hlučná“ jména, která ale mně nic moc neříkají, jelikož jsem ty lidi nějakým stylem propásla. Někdy bych byla ráda, kdyby se ti lidi vrátili a já měla možnost je poznat. Ovšem to se nejspíš, ve většině případů, nestane a já bych tu alespoň ráda zmínila osůbku, kterou jsem tu potkala, a následně se mi ztratila…

Bylo to moje patronče, Ann Lila Carter. Do Havraspáru pronikla v Zimě 2010. A já si vzpomínám, jak byla akční, přátelská a prostě skvělá havranka. Myslím si, že jako patronka s patrončetem jsme se docela sblížily. A i přesto, že se jí na Hogu líbilo, dokázala něco, co my závisláci na Hogwarts ne: vybrala si žít svůj mudlovský život a věnovat se mu naplno. Za což ji obdivuju, a i když mi tu chybí, není všem dnům konec.

Vzpomínám, jak pořádala v KNP oslavu svých narozenin, dokonce pro nás vymyslela skvělou zábavu, což bylo na prvňačku opravdu obdivující!

*

*

V prvním ročníku hýřila nadšením, ovšem v druhém už se neohřála. Rozhodla se odejít. A v ředitelně jsme mohli dne 6.1.2010 nelézt její žádost o smazání.

Po jejím odchodu jsme spolu ještě chvíli komunikovaly na mudlovských sítích, ale pak se mi ztratila úplně. Ovšem možná má tato vzpomínka šťastnější konec. Nedávno se mihla u hradní brány a my měli možnost opět na sebe najít kontakt. To mi připomíná, že bych jí měla zase napsat! A i přesto, že není na Hogu, doufám, že toho „prcka“ poznám někdy osobně.

Ann, jestli to čteš, nechceš někdy zavítat na náš sraz? *vyplázne na ni jazyk*

Ještě na závěr malá vzpomínka z 31.10.2010, kdy jsme se s Ann a Justinem sešli u pana Paštičky.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář