Vzpomínka - Alanise Olien Harlin
První vstup do hradu je pro každého jistě nezapomenutelným zážitkem. Já jsem na prozkoumávání hradu nebyla sama, jelikož jsem narazila na Ni, čerstvou druhačku. Tehdy jsem ještě netušila, že jsem se právě skamarádila s budoucí mrzimorskou prefektkou a také držitelkou prestižního Řádu Helgy z Mrzimoru.
Alanise byla (to je děsivé psát o Ní v minulém času) naprosto kouzelný človíček. Její vystupování bych charakterizovala jako chování dospělého človíčka, ve kterém ale stále dřímá dítě. Zatímco mi ukazovala různá zákoutí hradu, já jí mohla radit s problematikou dospívání. Nikdy jsem nepotkala morálně čistšího člověka, než je ona.
Její jméno by kromě všech mrzimorských měli znát ještě minimálně milovníci módy. Alanise mimo jiné slula také svým výtvarným nadání a občas nějaké své dílko posílala do Skrývanky.
Poté, co uvolnila místo prefekta, si pohrávala s myšlenkou nechat se smazat. Několikrát se zmrazila a následně opět rozmrazila, když konečně našla odvahu smazat se úplně. Následně si svůj odchod ještě rozmyslela. Následovala další série zmražování se a rozmražování se. Definitivně Alanise zmizela z hradu na přelomu let zima 2011/léto 2011.
Alanise, nikdy nezapomene na tvůj nevinný úsměv a na úžasnou atmosféru, kterou jsi kolem sebe šířila.
***
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: 22. 12. 2011
Alanise | 22. 12. 2011