Nikolete White: „Může za to Larrie!“

29.1. 2012 skládala jedna havraspárská slečna - Nikolete White - obtížné zkoušky OVCE. Zašla jsem za ní, abychom si o tom trochu popovídaly.

29. 1. 2012 Nikolete White skládala zkoušky OVCE, pro úplnou přesnost je skládala u p.p Elle Sutherland z předmětu Létání na koštěti. Jakožto velice chytrá a nadaná studentka složila zkoušky OVCE jak jinak, než na Výbornou. U ústních zkoušek je každý nervózní, ale i to se  dá dobře ustát, Nikol ohromila všechny, kteří ji zkoušeli: p.p Elle Sutherland, p.p Janel Weil, p.p Matthewa Whitecrow a p.p Filiuse Orionis, i u nich byl rozsudek takový, jak všichni předpokládali a doufali: Výborné.

Za Nicol jsem se po zkoušení vydala, aby mi řekla, jaké pocity měla, jak se k tomu dostala a znáte to, prostě jsem ji zatáhla do nejbližší zpovědnice, kde čelila strachu u mých otázek. Začala jsem zlehka, obecněji a později už vyzvídala co nejvíce informací o OVCE.

***

Corvinus Declaratio: Co ty a první setkání se školou Hogwarts?

Nikolete White: Jestliže si vzpomínám správně, na Hogwarts jsem dorazila díky mé již dávno neexistující kamarádce. Chodily jsme obě do Havraspáru. První dva roky mi připadal hrad opravdu fascinující. Všechno bylo tak nové a tak protkané magií, že jsem si připadala úplně jako na růžovém obláčku. 
Nyní s odstupem času si uvědomuji, že jsem získala i ztratila svou rodinnou základnu, třeba Kaliru Sionskou nebo Helču Morganovou. Stále však mám svou tetí Nicolettku a nesmrtelného bratrance Nebelbracha. Velmi vzpomínám na mrzimorskou dušici Susy Wernerovou, která se o mne starala a chůvičkovala mi. Také bych ráda zmínila Lavender dela Spacey, mou patronku, která mi na začátku ukázala cestu. 
Ano, mé začátky byly neuvěřitelné. Byla jsem trochu drzá a koledovala jsem si o to. Trochu se za sebe stydím, když si vzpomenu na své extemplóre s panem McBroomem nebo panem Travtem. Přikládám to ke svým náladám. Díkybohu mě moji přátelé tehdy podrželi.
Na co nikdy nezapomenu je plácnutí nesmrtelné věty na přetvoření jména pana Sergeho Renine. „Sekaná, která ranila“ bude asi navždy zapsaná v mysli. 
Co se výuky týče, cítila jsem se zmatená, nevěděla jsem, jak sepsat první úkol. Jak mi tenkrát bušilo srdce! Hogwarts mě ale naučily se nebát zeptat, zapojit se do dění a být svá.

*

Corvinus Declaratio: Přerušila jsi školní rok zmrazením či smazáním nebo jsi jela plynule od začátku?

Nikolete White: Konkrétně tento rok jsem nijak nepřerušila. Vrátím-li se do historie, pak ano.
Velmi dlouho jsem se držela nad vodou. Krize ovšem přijde vždy a neodmyslitelně. Od roku 2006 do roku 2010 jsem zvládla být součástí hradu po nepřetržitou dobu. Pak jsem se nestačila zapsat do předmětu, víceméně jsem opravdu neměla čas. Svou postavu jsem s nadšením obnovila v létě 2011 a setkala jsem se se skvělým přivítáním. Svůj návrat jsem si užila a konečně jsem mohla nazpět do hradního blázince!

*

Corvinus Declaratio: Jsi vždy spokojená se svými výsledky, věcmi co děláš pro kolej?

Nikolete White: Moji drazí, zdaleka nejsem se sebou spokojena. Vím, že oproti ostatním Havránkům jsem vlastně inaktivní, ovšem, co naplat. Larrie nebo Katelýně se vyrovnat nemůžu. Letos jsem se aktivně a snad prvně účastnila famfrpálového tréninku – a ejhle, hned mám mnohem více procent. 
Také jsem se snažila zpočátku držet krok s Prasinkářským sedmibojem, ale nakonec jsem odpadla. Hodně mě to mrzí, byla to soutěž pro mě jako dělaná! Tak doufám, že i tenhle semestr bude něco obdobného, viď, Katelýno?
Letošním, tedy myslím semestrálním, úspěchem byl příspěvek do speciálu Corvina o našich speciálních Havráncích s tak trochou divnou vlastností. Moje interview s Jamesem Watfarem bylo neskutečně fascinující a tuším, že psát a kritizovat je možná i moje nová schopnost! 
Jinak bych chtěla více přispět bodově a jednoho krásného dne získat akademickou čapku. Ještě mám co dohánět! Ovšem, na rozdíl od Margouše (Marguerita Laux) už mám Sladkou odměnu splněnou!

*

Corvinus Declaratio: Co Tě přivedlo k tomu, že zkoušky opravdu chceš složit?

Nikolete White: Může za to Larrie. Když jsem se vrátila na hrad, okamžitě se mně přeptala, jestli budu skládat letos jako ona OVCE. Bláhově jsem řekla, že pravděpodobně ano. Jak vidíte, opravdu jsem se přihlásila u profesorky Sutherland na OVCE z Létání na koštěti. 
Za druhé jsem si říkala, že je na čase změnit číslo v infu. Sedmička je sice velmi krásné číslo, u lososů vzbuzuje respekt, ale změna je život. Na OVCE jsem se i těšila, na samotné ústní OVCE trochu méně. Potřebu složit zkoušku jsem však měla.

*

Corvinus Declaratio: Jaké pocity jsi měla při ústní zkoušce?

Nikolete White: Šílený. Bušilo mi srdce, hrnula se mi krev do hlavy. Jako při každé jiné zkoušce. Nakonec jsem se musela soustředit na obhajobu práce a rozvíjet body své diplomky. Jestliže mě čaroděj pustí ke slovu, pak bude hodně dlouho mlčet. *zasměje se*
Část cogito byla ale mnohem stresovější. Na Létání jsem chodila právě od 1. do 3. ročníku, kdy se pak nedalo studovat dále. 4. ročník Létání jsem dochodila později. Nicméně ačkoliv jsem měla poznámky v bonzbločku, byl můj bloček smazán tenkrát i s mou postavou. Z tohoto důvodu jsem musela burcovat Emily Smith, Kristii Smith a další, aby mi poslali své drahocenné poznámky. Díky Merlinovi, všechno pro mne udělali a já jsem s klidem v duši mohla složit i zkoušku z vědomostní části.
Nicméně, musela jsem se i zasmát. Madam Sutherland mi dala velmi zanedbané koště k úpravě. Madam Weil v duchu poznamenala, že přesně tak vypadá její koště a začala briskně plánovat, jak se takové ostudy zbavit. *zasměje se*

*

Corvinus Declaratio: Jsi celkově spokojená se svým výsledkem nebo bys raději ještě něco poupravila?

Nikolete White: Se svým výsledkem jsem náramně spokojená, vůbec nemohu ani pomyslet na nějaké změny! K horšímu? To tak! Madam Sutherland ke mně  byla velmi laskavá a já jsem z jejích známek pro mé OVCE rozhodně nadšená. Moje práce pro obhajobu mě bavila a snad jsem uspokojila úroveň, jaké měla dosáhnout. Ústní část bych rovněž neměnila, všechno proběhlo neuvěřitelně hladce.

*

Corvinus Declaratio: Kdybys chtěla, změnila bys svou barvu hábitu?

Nikolete White: Myslíte na fialovou? Myslím, že jsem ráda studentkou. Mám neuvěřitelnou potřebu být svá a jako profesorka bych nemohla provádět následující položky:


• Tančit po stole
• Dobírat si nováčky
• Ochočovat si nováčky
• Jít až na hranu
• Nosit kolejní hábit
• Kecat ve společenské místnosti
• Používat havraní řečnické obraty
• Nemuset být vzorem a příkladem
• Zlobit a dostávat školní trest
• Mučit Oliverka a Willíka Skrblíka
• Titulovat následující osoby Kristelýno, Mielýno, Claudiusi, Emilýno a co.
• Pronásledovat lososy i jiné svými nesmrtelnými prachovkami

*

Poslední Nikoletin dodatek byl:

"A nakonec… Já nejsem zdaleka tak dospělá, jak se OVCE tváří!

Mimochodem, jediná změna, která připadá v úvahu je konvertování na kolejního ducha. Nejprve bych si však vyzkoušela alespoň jeden rok v RS – přece jen, na umírání je času dost a důvodů nepřeberné množství!"

***

Vecile přesně se vyjádřila. No, nakonec možná OVCE přece jen nejsou tak děsivé, jak se zdají být. Přeji Nikolete vše nejlepší do dalších let!




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Brianag Mac Coileáin
Vydáno: 1/2012

Komentáře
1713608033