Larrie Larstonová: „Studenty si nemohu vynachválit.“
Na začátku roku došlo k tomu, čeho se celá modrá kolej obávala. Larrie Larstonová, která po dlouhá léta zastávala místo primusky, se rozhodla změnit svůj hábit na fialový a stát se novou posilou v řadách profesorů.
Slečna Larrie se ve fialovém po škole pohybuje již pár týdnů, odučila si své první hodiny, vyhlásila první soutěže a dokonce již ve svém kabinetu vytvořila koutek pro havraspárské studenty. A jak jí profesorování baví? Byli jsme stejně zvědaví, jako vy a zeptali jsme se.
***
Corvinus Declaratio: Dobrý den, slečno Larrie.
Larrie Larstonová: Vám taky! *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Letos je z Vás nová fialová... Jak proběhlo Vaše loučení s modrou kolejí?
Larrie Larstonová: Jejej, loučení... To začínáme pozitivně! *poušklíbne se* Ale ne, vážně. *usměje se* Náš rozlučkový večer v koleji byl asi jeden z nejlepších, které jsem v Havraspáru zažila. Rozlučka byla spojená se Závěrečným havrovečírkem Zimy 2012 a šlo tentokrát výjimečně o takové klidné posezení, ohlédnutí za uplynulými sedmi lety a zavzpomínání na vše možné, co jsme spolu zažili. Bylo to královské sbohem a musím říct, že ten odchod byl hned jednodušší, když jsem viděla, že mě modří stále berou a nehodlají v tom jen tak přestat. Naposledy jsme si taky společně zabásnili tak, jako jsme to dovedli jen v poklidu modré společenky, a byla to prostě nostalgie a takový ten "bitter sweet" večer. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Jak proběhlo Vaše zfialovění?
Larrie Larstonová: Fialovění proběhlo v noci z 1. na 2. února, kdy byly chodby hradu víc vylidněné a na přeměnu dostatek klidu. Ono já bych se navíc asi v denním světle před půlkou hradu styděla, takže jsem to takhle uvítala. *uculí se* A bylo to... no chaotické! Všichni modří se nahrnuli do Velké síně, nechtěli mě pustit z chumlu a například taková slečna Ajkovic se rozhodla, že si do mě naposledy beztrestně kopne. *trpce se pousměje a bezmyšlenkovitě si přejede rukou po holeni* Nakonec jsme se však s madame Elle k sobě prodraly, já jsem nenápadně odložila kolejní předměty a pak už to bylo v její režii, dělala různé tajtrličení s hůlkou a zničehonic jsem byla plešatá a ošklivá s gumovým obličejem. *zděšeně zavře na okamžik oči a otřese se*
*
Corvinus Declaratio: Jak ale vidím, vše se nakonec podařilo. *usměje se* Zfialověním se Vám otevřely nové chodby hradu, jaké bylo jejich objevování?
Larrie Larstonová: Nu, když se mi otevřely a úplně se mi změnily Hogwarts, myslela jsem, že se rozpláču. Nejvíc šokující byl fakt, že po pokusu o vstup do kolejky na mě klepadlo zavrčelo, že neznám heslo a mám radši jít jinam. To mě hrozně urazilo, protože to by znamenalo, že jsem fialověním zhloupla a na hádanky klepadla už nemám hlavu. A s tím se vyrovnávám ještě teď. *vrtí teatrálně hlavou* Jinak to ale bylo hrozně matoucí všechno. Naštěstí mi asi dvě minuty po zfialovění dorazila zadýchaná sova od Janelky, která vytušila, jaká bije, a navedla mě nejen do mého kabinetu, ale taky do všech jiných tajných zákoutí hradu. Hele hele... *vytáhne zpod hábitu plánek a chlubí se*
A prvních pár dní jsem si přišla jak slon v porcelánu, ale všichni ke mně byli hrozně hodní a trpělivě zaučovali. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Která nově objevená část pro Vás byla největším překvapením? Třeba nějaká supertajná profesorská vymoženost? *zasměje se*
Larrie Larstonová: Profesorská vymoženost... *ironicky se usměje, ale rychle nasadí kamennou tvář* Tedy, těch je samozřejmě celá řada... *kýve důrazně hlavou* Ale mě osobně nejvíc nadchl neviditelný plášť, který na mě čekal v nové ložnici. Hned jsem si ho oblékla a mohu bez váhání říct, že vše, co se nachází pod neviditelným pláštěm, je nyní mým nejoblíbenějším průzkumnickým zákoutím hradu. Co konkrétně to ale je, to merlinužel říct nemůžu. *uculí se*
*
Corvinus Declaratio: Letos vyučujete nový předmět, Nitročáry. Nutno podotknout, že byl předmět spolu s Flákáním pro pokročilé zaplněn během chvilky hned po otevření zápisu. Jak vás zatím výuka baví? Co říkáte na své studenty? A co opravování prvních došlých úkolů?
Larrie Larstonová: *v očích jí zasvítí ohníčky* Jéé, no Nitročáry! Baví mě to moc. Jsem při výuce zatím hrozně nervózní, ale snažím se to nitrobranecky maskovat, samozřejmě. *zakření se* A hrozně doufám, že fakt, že to baví mě, se promítne i do toho, jak to bude bavit studenty. Zatím jsou ohlasy docela pozitivní, tak snad to vydrží. *pousměje se a zavrtí se na židli*
A studenty mám úžasné. Na Nitročáry se mi nacpala velká část modré elity, jejichž práce jsem znala již z dřívějška, a nemohu si je vynachválit. Poznala jsem ale z úkolů už i pár nebelvírských a ti k tomu modrému výběru zapadnou jako zadek na koště. Jsou přemýšliví, hloubaví, praví nitročarci zkrátka. Až se děsím, jak šikovné studenty mám a že je nebudu mít co učit, případně že mi Elle ublíží, že pořád rozdávám bonusové body. Jenže co mám dělat, když jste všichni takoví! *na oko se zamračí na redaktorku a pak se vesele usměje*
A úkoly - ač jsem malé nezkušené profesorče, už při přípravách jsem věděla jedno - že musím vypisovat úkoly, které by bavily i mě, a které mě tím pádem bude bavit opravovat. Tomuhle předsevzetí jsem dostála a prozatím mi čtení úkolů dělá strašnou radost. Menším problémem jsou poněkud objemnější komentáře, se kterými ještě neumím zacházet, ale však já se to naučím. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Jako fialová začínáte vypisovat první soutěže. Plánujete vytvořit i nějaký seminář?
Larrie Larstonová: Semináře plánuji určitě. *přikyvuje* Jen se potřebuji trochu zaběhnout v nové roli, vyškemrat ještě na zbylé hodiny Nitročar pár ilustrací od nitročareckých mistrů, poupravit hodiny a trochu se uklidnit po tom fialověcím frmolu. Ale semináře určitě přijdou. V tuto chvíli ležím v zaprášených archiváliích a prohlubuji svoje znalosti ovomancie, abych je pak na semináři mohla předat dál. Tak snad mi Elle takové téma povolí. A mám i několik dalších námětů, ale to nemůžu vyžvanit všechno, ať taky nechám prostor překvapení. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Určitě. A pokud nepovolí, modří se za Vás přimluví *směje se*
Larrie Larstonová: Uf! *zasměje se* Děkuju!
*
Corvinus Declaratio: Tak, to by bylo asi vše, na co jsem se chtěla zeptat. Děkuji za rozhovor. *usměje se*
Larrie Larstonová: Není vůbec zač, já děkuji. Ať se daří corvinovským múzám! *usměje se*
***
Tímto slečně Larrie děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho fialových úspěchů.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Anita BlakeováVydáno: 2/2012
