Elizabeth Lextrová: „Chtěla bych ovládnout svět.“
Slečna Elizabeth Lextrová nastoupila na naši školu v roce 2008 a od té doby toho zde mnohé prožila. Z její hlavy vychází legendární KouzlOscar, ovšem na výsledné podobě se značně podílela i Barbara Arianne Lecter.
V roce 2011 získala cenu Salazara Zmijozela a nyní působí jako zaměstnankyně. Většinou jí můžeme vidět, jak se tahá s krabicemi do Godrikova dolu ke krámku NiT. Smíme jen hádat, že působí jako pomocná síla uznávané návrhářky Niam i Tir-na-nog.
*
Ale teď už se pojďme podívat, co nám slečna Lextrová prozradila. Poté, co jsme se sešli v tichém koutku Velké síně, jsme už neměli čas na nic jiného, než na povídání.
***
Corvinus Declaratio: Představme si cestu myslánkou: Malá Elizabeth vchází poprvé do hradu. Jaké jsou její pocity, co dělá, je spíše mlčenlivá nebo se s lidmi nadšeně baví?
Elizabeth Lextrová: Malá Elizabeth, malá Elizabeth... kde začít? Byla jsem prostě v šoku. Najednou jsem se ocitla s lidmi, které jsem neznala, někteří byli stejně prťaví, jako já. *zasměje se* Bylo to zvláštní. Ale jelikož jsem od přírody tvor společenský, až přespříliš společenský, okamžitě jsem se začala bavit se všemi včetně hradního brnění. *s úsměvem pokrčí rameny* Byla jsem ta superaktivní příšerka, která byla nadšená z každého, kdo se s ní začal bavit. Myslím, že mi to zůstalo doteď, v tomhle jsem se nezměnila. *směje se*
*
Corvinus Declaratio: Život na hradě je jedno velké kouzlo. Změnilo se vaše vnímání hradu z dob, kdy jste byla ještě studentkou? Jaká vlastně byla vaše vysněná kolej? Byl to Zmijozel?
Elizabeth Lextrová: Změnilo se všechno, především člověk mezitím dospěje, takže přestane být takový dětinský a víte jak. A celkově já prostě nikdy nebyla dobrej student, studování mi nešlo a hlavně jsem byla opravdový flákač, co se týká psaní úkolů. *usmívá se* Nu a moje vysněná kolej? Žádná předem nebyla. Kamarádka mě tenkrát nalákala do Zmijozelu, zezačátku to bylo fajn, ale postupem se to kouzlo koleje u mě vytratilo a já postupně začala uvažovat o ostatních kolejích. Jeden čas jsem chtěla jít do Mrzimoru, podruhé zase do Havraspáru, i když při zařazování jsem Moudrému klobouku jasně řekla, že tam nechci. Jediné místo, kam mě to netáhlo, byl Nebelvír, asi kvůli hrdinskému Potterovi. *zasměje se*
*
Corvinus Declaratio: Říkáte flákač. Ovšem můžete nám, co do Zmijozelu tolik nevidí, říci, za co jste vlastně dostala cenu zakladatele? Přeci jen, to byste možná i vědět měla. *usměje se*
Elizabeth Lextrová: No, nebyla bych si tak jistá, že to vím. *zasměje se* Přede mnou bylo oceněných tolik lidí za svoje úspěchy jak na poli bodů, tak na poli famfrpálu či jiných aktivit. Já jsem tam měla nějaký ten dobrý nápad a snažila jsem se pro kolej něco dělat, krom bodů, body šly mimo mě. *zamračí se* Řekla bych, že to bylo za všemožnou aktivitu v koleji a nadšení pracovat s vedením koleje.
*
Corvinus Declaratio: Nyní působíte jako pomocnice slečny Niam v jejích krámku v GD. Jak vás tato práce baví, co vám dává a co bere?
Elizabeth Lextrová: Je to zajímavá práce, hrabání v oblečení mě vždycky bavilo a jsem taková malá Niamina múza, která jí sem tam pošle návrh a nápad a Niam ho pak zpracuje do těch okouzlujících věcí, které se pak prodávají. Práce je to zábavná, ale někdy člověk nemůže najít tu správnou inspiraci, nebo nemůžete najít něco vhodného pro zadání, které jste si vytyčili. Dává mi to hodně, člověk hodně pozná, že to není taková zábava, jak si myslel. Jenom sledovat, jak Niam šije oblečky, to máte taky nějaký čas a pak to dát do prodeje. Uff, čas to bere, ale vůbec mi to nevadí. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Zamyslete se... Zamyšleno? Tak mi povězte, alespoň tři okamžiky, na které nikdy nezapomenete.
Elizabeth Lextrová: Když jsem poprvé potkala pana řídícího, když jsem zfialověla a moje první pořádání KouzlOscara.
*
Corvinus Declaratio: *zarazí se a pročítá odpověď* Nedá mi to, a zeptám se, co přesně vás na setkání s panem řídícím tak ochromilo?
Elizabeth Lextrová: No, poznáte konečně onu osobu, která to vede! Je to, jako byste se setkali s inteligencí z vesmíru nebo tak něco. Je to prostě on. *směje se*
*
Corvinus Declaratio: Čeho si dokážete na lidech nejvíce vážit? Co na nich obdivujete a co naopak odsuzujete?
Elizabeth Lextrová: Nejvíc si na nich vážím, že to se mnou a s mojí příšernou povahou dokážou vydržet. V tomto je obdivuju, protože jsem nevyzpytatelná, co se týče nálady za pět minut. *směje se* Odsuzuju? Nu, nemám ráda tragédy a dramalamy, ale tak to patří k životu, takže si maximálně zanadávám u někoho na krbu a žiju dál.
*
Corvinus Declaratio: Čeho byste chtěla dosáhnout? Kam až padají vaše sny?
Elizabeth Lextrová: Tak samozřejmě, že bych chtěla ovládnout svět a žít hrozně dlouho. *nevinně se zasměje* Ale tak mám i menší cíle, třeba prohledat celé sklepení a jednou dostat nějakou zajímavou fci, která mě bude bavit.
*
Corvinus Declaratio: Můžete říci, jak vnímáte hradní obyvatelstvo? Které osoby jsou vám nejblíže a proč?
Elizabeth Lextrová: To se průběžně mění... jedni z nejbližších mi jsou Nick Hobbes, který mě přivedl na Hog, Žába Lecterová, se kterou jsem na hogu prakticky vyrostla a vídáme se i reálně. Život jsem si obohatila další skvělou kamarádkou.*usměje se* Mám tu spoustu blízkých osob, Monny, Meissedovou, Laskavou, nějakého Justina, Larrie, Matta, Midara, Silvinku, Felísku... pana řídícího... je jich dost. *usmívá se* Někteří mi jsou blízcí pořád, někteří byli. Kdybych měla všechny vyjmenovat, jsme tu do zítřka.
*
Corvinus Declaratio: Jaká je vaše představa ideálních kouzelnických prázdnin?
Elizabeth Lextrová: Ležet daleko od všech povinností a tvářit se, že kouzla neexistují.*směje se*
*
Corvinus Declaratio: Představte si, že stojíte před zrcadlem z Erisedu, co vidíte?
Elizabeth Lextrová: Vidím sebe samu na vrcholu slávy s hlavou nemrtvého bojovníka. *směje se*
*
Corvinus Declaratio: Které místo z našeho hradu máte nejraději a proč?
Elizabeth Lextrová: Nejraději mám asi dvě místa a to Velkou síň a salónek NiT. Mám ráda lidi a ráda se hrabu v oblečení.
*
Corvinus Declaratio: Čemu se zrovna věnujete, když nejste na Hogwarts. V překladu: Co máte za koníčky?
Elizabeth Lextrová: Čtení, filmy, pruzení lidí, hysterčení, spánek, spánek, spánek, toulání se po Praze.
*
Corvinus Declaratio: Nyní už vás propustím, přeci jen, za chvíli bude večeře. Děkujeme vám za vyčerpávající rozhovor slečno!
Elizabeth Lextrová: Není zač, já děkuji Vám za zájem o mou osobu. *usměje se*
***
Pokud vám tento vyčerpávající rozhovor nestačil, stačí zajít do Velké síně a zkusit se slečnou zavést řeč. Určitě vám na sebe ještě něco pěkného práskne, ale buďte opatrní! Dávejte pozor, jak se na ní díváte a jaké otázky pokládáte, mohla by se na vás zle podívat také...!
Přejeme ještě jednou mnoho úspěchů, hodně hader k přehrabování a třeba i tu nadvládu nad světem, do budoucna.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: 2/2012