Seznámení s porotci: Nicholas McElen
Troufáme si napsat, že pan Nicholas McElen je v současnosti jeden z nejvýraznějších a nejaktivnějších zaměstnanců na hradě. Snad každý, s výjimkou nejmladšího osazenstva hradu, si jistě pamatuje pana Nicha ještě jako žlutého studenta, který toho dělal pro Mrzimor hodně i navenek. Po složení zkoušek OVCE si nějakou tu chvíli pobyl v rozšiřujících ročnících a teprve poté se vrhnul na fialovou kariéru. Známý je třeba také díky své znalosti reiki, lásce k Irsku a Anglii a nezřídka ho potkáte v síni v přátelské konverzaci.
Není proto divu, že nakonec byl vybrán jako porotce Sedmiboje. Přinášíme vám rozhovor s tímto fialovým, a to nejen ohledně porotcování!
***
Corvinus Declaratio: Přeji pěkný den, pane Nichu. *usměje se na něj* Kdyby vám to nevadilo, zeptala bych se nejdřív přímo na vás. Vy jste ve fialovém hábitu teprve chvilku, takže ty dojmy budou určitě ještě čerstvé - jak se vám ten přechod líbí?
Nicholas McElen: Pěkný den i vám, slečno. Přechod do fialové - byť tmavě fialové - se mi líbí, upřímně řečeno se to stalo náhle a i trochu neočekávaně; na vlastní oči jsem to úžasné kouzlo, bohužel, neviděl, ale stojí za to. *spiklenecky zamrká* Zatím změny barvy nelituji, i když trochu ano, abych pravdu řekl, mrzí mě, že mi vytoužený předmět nebyl schválen, avšak i zaměstnanecký status si naplno užívám.*usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Můžete nám prozradit, o jaký předmět se jednalo?
Vidíte, já myslela, že když nevedete řádnou výuku, znamená to, že jste zfialověl právě kvůli Sedmiboji. *usměje se* Je tomu tedy jinak? Nebo bylo tohle vaše "jmenování porotcem" známé delší čas dopředu?
Nicholas McElen: Jednalo se o předmět metapsychologie, která je v těchto krajích více známá jako psychotronika. Jednoduše mě fascinuje, kolik toho člověk je schopen unést, zjistit a méně přirozenými způsoby se dopátrat. Tedy řádnou výuku jsem vést chtěl, a podařilo se mi alespoň z části proniknout mezi semináře. *usměje se*
Chtěl jsem vyučovat, předávat vědomosti, avšak jelikož se to nepovedlo, stal jsem se zaměstnancem. Dny plynuly, až ke mně přiletěla velmi neobyčejná sova s ještě více neobyčejnou obálkou: nabídkou porotce v Sedmiboji.
*
Corvinus Declaratio: Asi je tu na místě otázka na Mrzimor, tedy vaši domovskou kolej. Nebudu se ptát na tu klasickou věc, tedy jestli jste vždycky chtěl nosit žlutý hábit - to už je, myslím, po těch letech skoro jedno. *usměje se* Spíš by mě zajímalo, jak se Mrzimor proměnil za dob vašeho studia. Zažil jste mnohá vedení - mimo jiné i své vlastní, ale k tomu se ještě dostaneme - každé z nich jistě vneslo do koleje něco nového...
Nicholas McElen: Mrzimor se od doby, co jej znám, změnil. Otázka je, jestli se všechny koleje nezměnily. To víte: lidé přichází, něco po nich zůstane, a zase odchází. Z dob mého prvního ročníku si kolej pamatuji jako velmi snaživou, sjednocenou - dokonce profesor Nekro The Gravedigger kdysi řekl "Mrzimor je nejpohodovější kolej na škole. Taková velká rodina." A měl pravdu. V té době - možná i nyní? - byl Mrzimor skutečně rodinou. Dokonce je zajímavé, že v té době se za publikované články do Trimela nedostávaly srpce - zkuste nyní někomu nabídnout psaní článků bez nároku na odměnu. *trošku tázavě a trošku pobaveně zamrká* A úžasný pocit byl, když právě ten rok, co jsem tam nastoupil, vyhrál školní pohár. Nikdy nezapomenu na tu atmosféru, kdy ve Velké síni visely vlajky Mrzimoru.
Ale nejvíce si na žluté koleji cením její soudržnosti - do nedávna jsem mohl říct i upřednostňováním atmosféry v koleji než honbou za body. Žilo se ve stylu "radši si ten rok užijeme spolu, než každý sám".
*
Corvinus Declaratio: S tou kolejní atmosférou souhlasím - je skvělé, když kolej drží pohromadě. *usměje se*
Neplánoval jste třeba zůstat ve žlutém hábitu v rámci rozšiřujícího studia ještě chvilku? Nebo už jste jako student vyzkoušel vše, co šlo, a prostě to chtělo změnu?
Nicholas McElen: Víte, já v rozšiřujícím studiu byl už dva roky, takže jsem si užil studentského "důchodu" i s jeho pobíráním, a udělal krok dál - za tím, co mě táhlo více. A vlastně ano, několik věcí ve žlutém hábitu jsem zvládl, správcem obrazárny počínaje, primusem konče. Ale to víte, kolejní profesor a duch jsou stále in. *směje se*
*
Corvinus Declaratio: Jak už jsem "nakousla", byl jste prefektem, poté primusem - a obě tyto funkce poměrně brzy po nastoupení do školy... Prý jste si užíval zejména kopání k jezeru. *usměje se* Jak to vaše vedení koleje vypadalo? A jak se na něj díváte teď, zpětně?
Nicholas McElen: Merline! Slečno, jak to víte? *snaží si upravit svou image* Ale... tak dobře, když Vám prozradili mou zálibu v kopání - asi máte velmi dobrý zdroj, to se musí uznat. *usměje se*
Nyní k věcem trochu vážněji... moje "primusování" bylo strašné. Velmi strašné, skutečně se za toto období stydím. Příliš mnoho chyb i pochyb. Čím více o tom přemýšlím, tím hůře se mi daří držet nádherného citátu: "I regret nothing in my life. Even my past was full of hurt, I still look back and smile because my past made me who I am today and made me stronger," avšak věřím, že z nějakého důvodu to být mělo. Jistě chápete, proč se k tomu moc nechci vyjadřovat. Můžu Vám ještě říci, že právě v tomto období jsem se rozhodl předělat mrzimorský web do jiné podoby, neboť ta někdejší již byla zanesena šotky, kteří odmítali majitele vpustit do stránek.
*
Corvinus Declaratio: Á, to jste předběhl mé myšlenky. *usměje se* Na mrzimorské stránky jsem se chtěla zeptat hned vzápětí. Ta současná verze je tedy stále tou vaší. Jak moc se díky vám žlutý web změnil? A kdo jej bude spravovat dál? Zůstane tahle záležitost vaší doménou?
Nicholas McElen: Web se změnil hlavně graficky - dřívější verze byla ztvárněna v havraspárském stylu, do tvaru knihy, což webu bylo také vyčítáno, takže později jsem jej předělal po podoby skříně - to byl nápad jednoho člena naší zasedačky. Líbilo se mi to, dokonce prošel schválením, tudíž nová podoba webu mohla vzniknout.
S odchodem z koleje jsem klíče od vstupu předal slečně Jane Karen Langley, která se v tom velmi dobře vyzná. Očekávám, že web bude obsáhlejší, pokud se i lidi v koleji zapojí (je strašné, když tvůrce webu dokonce musí i sám sepisovat texty na web vložené, když se k tomu nikdo z koleje nemá).
*
Corvinus Declaratio: Také jste tuším zastával funkci kolejního pokladníka - to vás bavilo víc? Pracovat v lesku galeonů, střádat stříbrné srpečky do sloupců a podobně? *usměje se* Vnesl jste do kolejního rozpočtu nějaké novinky?
Nicholas McElen: Ach, konečně i nějaká další světlá stránka *úlevný úsměv* Děkuji Vám za tuto otázku. Pokladničení jsem si náramně užíval, až na pár období, kdy jsme sotva kolejní pokladnu uživili.
Do kolejního rozpočtu - spíše organizace - jsem nějaké novinky skutečně vložil, nyní jen můžu doufat, že za ty dva roky - nebo jak dlouho jsem prováděl zlatou koupel - v zavedené práci pokračují. Jestli si dobře vzpomínám: věděla jste, že Ellka Willowa právě díky kolejní pokladně získala účes přibližně za 50 galeonů?
Ono celkově pokladničení se zdá býti prací velmi nenáročnou, avšak záleží na tom, co si jednotlivec do programu dá. Jestli nějaké větší shrnutí nebo jen samovolné/dobrovolné shromažďování a vyplácení peněžních částek. Pociťuji za nutné ještě zmínit, že nejsou jen období hojnosti, ale také období strachu, že s daným ročním rozpočtem kolej neuživíte. To pak všechno jen záleží na členech koleje a jejich sponzorů (například jako velmi dobří sponzoři se nám osvědčili profesoři Midar i s Kilahimem). Ano, pokladník by k tomu mohl přidat nějaké to své přičinění, třeba motivační akce, avšak mám odzkoušeno, pokud lidi nejen vidí, ale i sami pociťují, že něco není v pořádku, přispějí. Za dobré slovo, pohlazení i trochu zobání - Merline! To není ta sova, co postraší... - tedy za dobré slovo i pochvalu se zázraky o přispívání dějí, a mnozí i rádi, což je na nich úžasné i chvályhodné zároveň. Stejně sen - sen, který kdysi byl skutečností - o práci lidí pro kolej ne z finančních důvodů, ale z důvodu radosti ostatních, je patrně muzikál minulosti. Nebo je tohle možné i v přítomnosti? Jsem neskutečně nadšen z jedinců, kteří jsou ochotni právě tak pracovat, respektive dělat radost.
Bohužel netuším, jak to vypadá u ostatních kolejí právě s touto tematikou, tudíž nemůžu říct, zda-li tohle je jen problém Mrzimoru, nebo i jiných kolejí.
*
Corvinus Declaratio: Mezi vaše úspěchy, nebo lépe řečeno události vašeho života nepochybně patří asistování šampionce Larrie Larstonové v Mezinárodním Turnaji tří kouzelníků, spolu se slečnou Esperanzou. Jak to probíhalo? Máte na tuto akci nějakou zajímavou vzpomínku, o kterou se s námi můžete podělit?
Nicholas McElen: Vše proběhlo tak rychle, že si na to už ani nevzpomínám, ale silně si pamatuji jeden z úkolů, kde jsme luštili osmisměrku. Vše by bylo fajn, kdyby mi nevypadlo připojení k pavučině a já tak nemusel trčet na balkoně, odkud můžeme chytat signál z domů desítky metrů vzdálených. Nebylo to zrovna nejlepší, ale pořád jsem byl alespoň trochu užitečný (tedy doufám).
Larrie byla - a nadále je - výborná. Líbila se mi její bystrost, nadšení, přehlednost, spolupráce a mnohé další cenné vlastnosti.
Ve třetím úkolu perfektně asistovala právě slečna Esperanza. Vlastně... už si ani nevzpomínám, o čem úkol byl, ale když jsem brouzdal po fóru slovinské školy, narazil jsem tam na únik zadání úkolu. Bylo to něco jako bludiště nebo labyrint. (Pokud v tom nevidíte rozdíl, zeptejte se Larrie *usměje se*)
*vyhrabe odněkud starý zažloutlý snímek*
*
Corvinus Declaratio: Abych nás nenásilně přesunula k vlastně stěžejnímu bodu našeho rozhovoru - a tím je nepochybně porotcování v letošním Sedmiboji... Řekl jste, že ta sova s nabídkou přišla docela nečekaně. *usměje se* Měl jste hned jasno, nebo jste přijetí této funkce dlouze zvažoval?
Nicholas McElen: Ach ano, zvažoval. *nadechne se, že něco řekne, ale spolkne slovo a začne rychle mluvit o něčem jiném* To je ale dneska krásně, že ano?
*
Corvinus Declaratio: *pátravě se na něj zadívá, chvilku se zamyslí, ale pak to radši nechá plavat a přistoupí na jeho hru* Ano, ano, to vskutku je. Ale zpět k Sedmiboji - zanedlouho budete mít možnost hodnotit první práce sedmibojařů - těšíte se? *usměje se* Možná trochu hloupá otázka, tak se zeptám lépe - víte, do čeho jdete? *zazubí se* Budete doufám čistě objektivní a ve svém hodnocení se jistě nedáte ovlivnit vaší ještě nedávnou příslušností ke žluté koleji...
Nicholas McElen: Rozhodně se těším, byť pořádně netuším, jak správně říkáte, do čeho jdu. Jelikož si ovšem minulý ročník Sedmiboje ještě trochu pamatuji, přibližně vím, co se tam má hodnotit a jak to bude probíhat. Pevně věřím, pokud by se moje hodnocení jevilo objektivně, určitě bych s hodnocením skončil a to ne z vlastní vůle. *šibalsky se usměje*
*
Corvinus Declaratio: Znáte nějaké podrobnosti ze zákulisí Sedmiboje? Jako například dopředu nějaká zadání úkolů? A ještě by mě zajímalo, jestli při ohodnocování kreativních úkolů uvidíte jména sedmibojařů, kterým ta díla patří, nebo zda budete hodnotit anonymně...
Nicholas McElen: Jestli znám zadání úkolů? *srdečně se zasměje* I kdybych měl jen tušení, o co tam půjde, jsem si jist, že bych to nesměl nikomu říct. *spiklenecky mrkne a téměř šeptem pokračuje* Ale proslýchá se, že první praktický úkol bude oživit Brumbála, v druhém úkolu účastníci musí vykrást - společně s Brumlou - blíže neupřesněné konto u Gringottů, ve třetím úkolu mají za ty peníze skoupit NASA a ve čtvrtém postavit Rocketship Potter. Dále se díky ní přesunou na Mars. O následujících úkolech zatím zprávy nemám. *ještě jednou zamrká, pak ale vrátí hlas na normální hlasitost a dělá jakoby nic*
Co se týče vize jména sedmibojařů u vypracování... Mám opět tušení, že ani u předchozích nebylo vidět jméno účastníka, tudíž to stejné očekávám i letos. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Plánujete se radit s ostatními porotci? Jste třeba už teď v kontaktu s některou z vašich kolegyň?
Nicholas McElen: To se pozná podle situace. *mrkne* Je lepší se zeptat než žít v nevědomosti. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Na závěr by se hodila ta otřepaná fráze, co byste vzkázal našim čtenářům... Já bych spíš chtěla vědět, co byste si přál vy. Máte už teď nějaké vize do budoucna ohledně vašeho působení na Hogwarts? Vím, Sedmiboj teprve začal a máte jistě plnou hlavu jiných myšlenek než plánování co dál, ale nemáte třeba nějaký sen, který byste si tady v kouzelnickém světě chtěl splnit? Kromě tedy té zmíněné řádné výuky...
Nicholas McElen: Ach, škoda, že krom řádné výuky, ta je mým hlavním snem. *usměje se* Avšak mám i jiné, samozřejmě - například sepsání knihy právě o té metapsychologii, v soutěžích přeložit všechny díly A Very Potter Musicalu do češtiny/slovenštiny, proniknout více do seminářů, naučit se kouzlit od kytiček až po žáby a snad i další věci.
*
Corvinus Declaratio: Mnohokrát děkuji za váš čas a odpovědi, přeji mnoho zdaru, pevné nervy a notnou dávku nestrannosti při hodnocení. *usměje se*
Nicholas McElen: Já Vám také, slečno, děkuji za krásné přání, věřím, že se stane skutečností. *usměje se*
***
A to je vše i ode mne. Věřím, že jste z odpovědí pana Nicha vytěžili maximum informací a je vám nyní tento sedmibojařský porotce trochu blíž. Jistě se připojíte ke mně a popřejete panu Nichovi hodně štěstí. *usměje se skrz pergamen na čtenáře*
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Helenia KukkováVydáno:
