Sedmý modrý sraz: „Evermore!“

Život nás svádí dohromady, poté nás na čas rozdělí a pak zase spojí. A přesně tak bych popsala naše modré srazy. Sejdeme se, užijeme si spoustu zábavy, ale hned na to přijde loučení a my se můžeme jen těšit, až se opět potkáme. Je nás mnoho… Každý jsme odjinud… Jsme odlišní, ale přece máme jedno společné: Jsme modří.
Pojďme společně s několika havrany zavzpomínat na chvíle modrého setkání, které se neslo ve velice příjemné atmosféře. Podívejme se na sraz, na který jen tak někdo nezapomene.

Sraz se konal 24.hladena, (pro neznalé havraspárského kalendáře: 24.března) v Praze. Svolali ho naši jedineční organizátoři modrých srazů: Larrie Larstonová a John Werewolf, dvě významné havraspárské legendy se v tento den naživo rozloučili s kolejí. A ač by se mohlo zdát, že sraz byl spíše depresivní, opak byl pravdou. Ti dva se s námi totiž loučili jen jako kolejní ředitel a primuska, protože ti dva zůstanou modří navždy a my je tak budeme vždy vnímat. „Evermore!“

*

Ale teď se na chvíli přesuňme v čase a pojďme se podívat, jak sraz probíhal.

Slunečné ráno probudilo všechny modré a urychleně je vytáhlo z postele. Mnoho z nich totiž v ten den nasedlo do mudlovských dopravních prostředků a vydalo se ze všech koutů naší republiky do toho hlavního. Tedy do Prahy.

V časných hodinách se na nádraží objevila Sarah, a jelikož byla srazový nováček, ujal se jí Justin, který jí opatroval až do příjezdu Lilien, tedy mě. Jelikož jsme měli ještě chvilku čas, vydali jsme se do parku, který byl poblíž nádraží. Když se přiblížila jedenáctá hodina, odebrali jsme se do nádražní haly, kde už na nás mávaly Antoinette a Hexley. Po několika minutách se k nám přidali naši organizátoři, John s Larrie a pak už to jelo jako když havran lítá: Anit, Isa, Leelee, Cass, Evey, Galton, Janel, Anna a Any. Už ani nedokážu říct, kdo přišel dřív. Na nádraží nás navštívila i Queti, bohužel s námi pobyla jen tam a poté se vydala na zkoumání blízkých, ač od nás dalekých končin.

*

"Queti se seznamuje s An a Hex a organizátoři vesele přihlížejí."

*

Po přepočítání jsme se s veselou náladou vydali směr I.P. Pavlova, kde jsme měli chvíli na oběd a nějaké to povídání. Poté jsme se vydali do již takřka havraspárské čajovny Shangri-la, kde málem došlo i k odhalení, jelikož jistý mudla si povšimnul, že jsme jaksi zaujatí modrou barvou a dokonce na nás začal mávat jakým si proutkem a chtěl nás zaklít. Ale poté konstatoval, že jsme přeci jen v přesile a raději nám šel pro něco dobrého.

*

*

Potom, co bylo objednáno, došlo na to, na co dojít muselo. Dárky! Hned na začátku nám ti dva uličníci,… tedy organizátoři oznámili, že mají pro každého krásnou modrou růži, které zbytek srazu strávily jako úžasná dekorace v provizorních vázách přímo z čajovny. Ale růžemi to nekončilo! Opět přišli na řadu legendární čokoládové žabky s modrým překvapením uvnitř. Následovalo úžasné puštíkovské trixeso, kde nám byly vysvětleny i pravidla! Ani jsme nestihli pojmout nadšení z trixesa a již nás zasáhlo další. Do rukou se nám totiž dostala kniha, ale ne jen tak ledajaká. Bylo to reálné vydání naší Havraspárské knihy poselství.

*

"Všichni se kochají svou vlastní Havraspárskou knihou poselství."

*

"Dárečky od Larrie a Johna pěkně pohromadě: Havraspárská kniha poselství, modrá růže, trixeso, žabka a list s proroctvím."

*

Ale abychom nebyli paf jenom my, rozhodli jsme se ty dva na chvíli přerušit a trochu obdarovat Larrie, která nedávno oslavila narozeniny. Myslím, že pitvání jistého havrana na koštěti, který schovával její dárek od Hexley a Antoinette, si náležitě užila. A podle mě se jí tento zážitek do paměti vryje tak, že už nikdy nezapomene. Nesmíme však zapomenout na náramek přátelství z rukou samotné Roweny od Lilien, básničkové čtení od Justina, nějakou tu sladkost od Evey a Galtona, něco tajného od Janel, puštíka od Isi a kdo ví co ještě.

Někdy v tu dobu se k nám připojili i Adretea a Ainkidu a tím jsme byli pro dnešek kompletní. Po malé pauze se dárku dočkala i Janel, které se dostalo trochu předčasného dárku k narozeninám od Larrie. Myslím, že si všichni vzpomínáme na její „Jééjování“ a „Ochání“ nad krásným dárečkem v podobě ručně dělaných tarotů.

Ale pojďme dál, jelikož nyní se nacházíme u toho, kdy Larrie trochu s rozpakem rozdala několik listů, a ač se dostalo jen na některé havránky, myslím, že zbytek to Larrie už dávno odpustil a může se těšit, až i oni dostanou svůj list s přisouzeným havranem a úžasným Roweniným proroctvím.

A rozdávání dárků je u konce, to nám to ale krásně uběhlo, že? A co většinou přichází po dárcích? Ano, dort! Dort, který Larrie a John dostali od Anitky. Myslím, že je zbytečné zmiňovat, jaký byl pro Larrie problém naporcovat krásný dort s havránkem a nápisem „Evermore“. Ale nakonec jsme si všichni pochutnali a tímto za všechny skládám velké sladké poděkování Anitce.

*

"Larri a John s dortem od Anitky: Mnoho fotografů=mnoho úhlů pohledu!"

*

Takhle to vypadá, že se po celý sraz jen dárkovalo a dárkovalo, ale to jste na omylu. Stihli jsme si opravdu skvěle popovídat, zasmát se a dozvědět se ty nejnovější „drby“. Tudíž bych ráda prohlásila, že sedmý modrý sraz se opravdu vyvedl. A abyste neměli jen mé pocity, pojďme se podívat, co na sraz říkají ostatní účastníci.

***

Adretea Lyria: Ačkoli jsem na srazu nestrávila větší množství času,rozhodně to byl skvělý zážitek protože tam přece byl DORT! A taky modré růže a Larrie kuchající havrana, což je mentální obraz, který mě bude strašit ve snech ještě hodně dlouho. Příště si raději vezmu rožeň, abych se před Larrie Havrobijkou měla na pozoru! Ainkidu taky vzkazuje, že vás rád viděl a máme pár fotek, které se vám rozhodně pokusíme ukázat. *usměje se*

*

Anita Blakeová: Na tento sraz jsem se strašně moc těšila, neboť jsem na dva předchozí nemohla z časových důvodů dorazit. Bohužel, když jsem si přečetla vývěsku s infem, došlo mi, že to je poslední sraz od Larrie a Johna. Dlouho jsem přemýšlela, co bych pro ně mohla připravit, aby na tento sraz hezky vzpomínali, až jsem se týden před srazem rozhodla něco upéct. Realizace samozřejmě proběhla až v noci před srazem, nicméně jsem nakonec na nádraží úspěšně dorazila s tajemnou krabicí v ruce. Sešlo se opravdu hodně modrých, s nimiž jsem se ráda seznámila. Od Larrie a Johna jsme dostali spoustu krásných dárků, na které se každý den dívám, a oni naopak dostali mnoho dárků od nás. Byl to ten nejlepší sraz, jaký jsem kdy zažila, a doufám, že nebyl posledním, na kterém se tato úžasná dvojice dnes již fialových ukázala. *usmívá se*

*

Anna Barberová: Modroučký sraz byl tentokrát opravdu povedený. Sešlo se nás spousta a neslo se to v duchu velkého citového rozpoložení snad všech účastníků. Vždyť jsme přišli o dva modré - Larrie a Johna. Představa, že je to poslední sraz, který svolávali, se nelíbila snad opravdu nikomu. A že se jim to povedlo! Nebudu zmiňovat všechny ty dárečky, kterými jsme byli oblaženi - mimochodem to byla MODRÁ růže, trixeso, čokoládová žabka a osobní přidělený havránek. Hlavně jsme dostali také Havraspárskou knihu poselství s antimudlím maskováním. *směje se*
Líbila se mi atmosféra, kdy jsme všichni v kolečku povídali a papali žabky s překvapením, když jsme se smáli Larriině rozpačitosti (a přiznejme si, stříhání růží) a nezapomenu, jak se nás mudla ptal: "Vy máte asi modrou hodně rádi, co?".
Co můžu ale říct s jistotou, že jsem zvědavá, kdo bude naše srazy dělat teď, když jsou jejich mistři ve fialovém nebi.*zamračí se* Děkujeme, Larrie a Johne, vážím si toho, co jste dělali.

*

Antoinette O Ming: Havraspárský sraz snad ani nemůže být jiný než prostě úžasný a senzační a báječný a skvělý... Příjemná atmosféra vznikla hned při potkání prvních příchozích a vydržela až do posledního okamžiku. Nezbývá než doufat, že tradice ještě dlouho přetrvá. Děkuji, madame Larston a sire Werewolfe!

*

Any Dawson: Takže, sraz byl skvělý, úžasný, okouzlující. Ačkoli to byl teprve můj druhý sraz, moc jsem si to užila a taky si už pamatuju více a více lidiček. Dárečky byly dokonalé a celá ta mo(u)drá atmosféra prostě nepopsatelná.*usměje se*

*

 

Cassiopeia Sagitta: Sraz byl čarokrásný a vedl se jak jinak, než v modrém stylu. Myslím, že si všichni stejně jako já, sraz velmi užívali, protože není nad to, než strávit úžasné odpoledne s našimi havránky i mimo kolejku. *usmívá se*

*

Evelina van Eyck: Na začátku srazu jsem byla rozhořčená z toho, že mi několik lidi nezávisle na sobě řekli, že jsem se od posledního srazu zmenšila, což samozřejmě není vůbec pravda - naopak se všichni zvětšili!
Moc jsem se bavila u oběda a později v čajovně jsem byla naprosto ohromená z megagalakticky propracovaných dárků od Larrie a mám z nich obrovskou radost! Nezapomenu na Anitčin epický dort, frontu na předávání dárků pro Larrie, roweňácky modré stěny v čajovně a všechny stylové havranky. Pro mě to byl další velmi příjemný sraz v úžasné modré společnosti.

*

Galton de Nitris: Tento sraz se od statních trochu lišil tím, že jsme se přišli nejen pobavit, ale rovněž se i rozloučit s Johnem a Larrie. Skvěle vymakané dárky padaly z obou stran (J+L vs. Havraspár) a já jen žasnul nad kreativitou a šikovností svých modrých spolustudentů. Krom toho jsem si užil i polední rozchod na oběd, kdy jsem stihl nejvíce podiskutovat s ostatníma.

*

Hexley Poppler: Bylo to celé skvělé a nikdy nezapomenu na mo(u)dré diskuze, modrou čajovnu, modré růže a tradiční krabici, slečnu Larstonovou s nůžkami *zatváří se andělsky* vůni dýmky pana ex-kolejního nebo všudypřítomné havraspárské objímání. Díky moc všem za krásně strávené odpoledné!

*

Isabella Anne Swan: Slet byl prostě havraspárský, to není celkem nic komentovatelného.*směje se* Hrozně ráda jsem zase viděla ostatní osazenstvo kolejky, některé poprvé (zdravím Sárušku, Cass a spol.), pokecali jsme, posmáli se, Roweňácké dary daroviče obdrželi, zkrátka jako vždy. Speciálně modré růže-jedůvky byly exkluzivní!

*

Janel Weil: Modrý sraz byl skvělý - jak už ty modré srazy bývají, žejo.*usměje se* Pro mě byl o to zajímavější, že jsem kromě těch, které znám a vždycky zase ráda vidím, potkala i několik havránků, které jsem předtím naživo neviděla a na které jsem tudíž byla více než zvědavá.
A vůbec jsem si to užila, modré srazy mají takovou tu neopakovatelnou atmosféru, která mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři na několik dalších dní.
A nesmím zapomenout na Larstonsko-Werewolfské dárky, které byly tentokrát více než nezapomenutelné a já budu zase roky v depresi, jak jsou ti dva šikovní a geniální.
A vůbec. Užila jsem si to a v mudlovském stresu to byl nejlepší odpočinek, který si dokážu představit! *usmívá se*

*

John Werewolf: Tento, celkově již sedmý modrý sraz, byl skvělý. Popravdě jsme se trochu obávali, aby tam někdo přišel, protože byl několikrát z  nedostatku času odložen, ale nakonec přišlo spousta lidí, někteří i noví, a za to jsem rád. Je dobře, že se základna modrých srazů rozrůstá.
Byl to taky poslední oficiální sraz, který jsme společně organizovali já s Larr, a musím říct, že nám to bude fakt chybět, i když to pro nás vždy znamená spoustu velkých příprav. Věřím ale, že se tradice modrých srazů zachová i v budoucnosti a že budou taky tak skvělé, jako cítíme, že byly ty od nás. *usměje se*

*

Justin Angel Sane: Jaký byl sraz? Havraspárský (čti něco jako dokonalý, je to nepřesný výraz, ale jinak to vystihnout nejde, modří pochopí), a přesto jiný, nový originální. Sešlo se nás asi 15-16, počasí ani nemohlo být lepší a dárková atmosféra v čajovně stejně tak. Přestože se ti dva bývalí vedoucí chtěli tímto sedmým Havrsrazem rozloučit, hádám, že to tak nebude. *vyplázne jazyk*

*

Larrie Larstonová: Další z modrých srazů, tentokrát ve znaku sedmičky, mi přišel jako jeden z nejlepších, které jsme vůbec pořádali. *usmívá se* Pro mě osobně to bylo hrozně příjemné a milé odpoledne, prosycené havraspárskou atmosférou, smíchem, puštíky, historkami a podobnými havraninami, zkrátka takové to rodinné bytí, kterým je pro mne Havraspár charakteristický. *šťastně se usměje* Po té dvouměsíční absenci v kolejce pro mě tenhle den byl takovým alespoň chvilkovým návratem domů, havránci jsou naprosto úžasní. Opět jsem si potvrdila, že mezi modrásky mám čaroděje veselé duše a bystré mysli, takové, kteří vstřícně a vřele přijmou každého mezi sebe a jsou k sobě navzájem hodní. Bylo to pro mě jedno z nejhezčích odpolední vůbec.
Takovou jedinou skvrnou na tom dni bylo to, že jsme s Johnem nestihli dopřipravit všechny dárky, které jsme měli naplánované, a bylo mi to hrozně hloupé a trapné... Hrozně doufám, že havránci nebyli zklamaní a že neodcházeli nějak rozčarovaní. Měla jsem a mám kvůli tomu velké výčitky. Doufám ale, že až ty chybějící dárky dodáme, budou z nich mít radost, ač to bude trochu později. *usměje se*
V každém případě chci ale všem zúčastněným hrozně moc poděkovat, že přišli a pobyli s námi, ať už po celou dobu, nebo jen během některé z jeho částí. Byli jste neuvěřitelní a ani nevíte, jak hrozně mi chybíte... *pousměje se* Děkuju moc!

*

Leelee z Arkony: Včerejší sraz byl moc fajn, ráda jsem po dlouhé době zase viděla některé staré známé tváře a poznala několik nových. *usměje se* Byl to pro mě příjemně proflákaný den, na který budu moct vzpomínat i díky megagalaktickým dárkům, které pro nás připravili a vyrobili Larrie a John. Larr sice tvrdí, že na to neměla dost času a že nejsou dokonalé, ale to není pravda, jsou! Nemůžu se ani rozhodnout, z kterého jsem nejvíc nadšená. Takže ještě jednou za všechno a za celý včerejšek moc děkuju a těším se, že se se všemi zase brzo uvidíme! *usmívá se*

*

Lilien Emity Meissed: Modrý sraz. Co od sebe vlastně chci slyšet? Vždyť všechno jsem si již přečetla od ostatních, proč je mám citovat? Jelikož tak jako se shodli oni, i já říkám, že tento sraz byl opravdu skvělý, prostě modrý. Byla to naše „sedmička“ a to už samo o sobě nasvědčuje, že půjde/šlo o něco výjimečného. Moc ráda jsem viděla staré i nové tváře, popovídala si s nimi, zasmála se… a ty dárky? No řekněme, že to je taková ta třešnička na dortu. Chci tímto moc poděkovat nejen těm dvěma, co sraz pořádali, ale i všem ostatním, že přijeli a já je měla možnost vidět, ať po nějakém tom čase nebo poprvé. Musím říct, že v té čajovně jsme měli krásnou modrou kolejku – Modrá místnost, modré dárky, modré růže, modří blázni… ehm, teda prostě havránci, co víc si přát, než patřit k nim?

*

Sarah Sophie Stone: Sraz byl můj úplně první modrý sraz, a protože na srazu nebyl žádný letošní nováček (kromě Antoinette, která ale už byla na předchozím srazu), byla jsem vlastně takovým "nováčkem" já. Zprvu jsem měla docela strach, jak to bude probíhat, když se všichni budou znát. Chvíli před oficiálním začátkem jsem se sešla s Justinem a potom se k nám přidala ještě Lilien, takže jsem havraspárské poznávala pěkně postupně. Hned jak jsme se všichni sešli, spadla ze mě nervozita, všichni byli moc milí a přátelští a rozhodně jsem se neměla vůbec nervovat, protože vůbec nebylo proč mít strach. Sraz se mi hrozně moc líbil, velkou radost mi udělaly dárečky od Larrie a Johna *šťastně se usměje*. Ke srazu mám ale jednu výtku - příště bychom měli nějak zastavit čas, aby sraz neutekl tak rychle! A už se hroozně moc těším na dalšíí!

***

Myslím, že je jasné, že si všichni sraz náležitě užili, a již teď se těší, až se opět někde sletí a budou si moc užívat tu nádhernou modrou atmosféru. Tak co modří, kdo se objeví na tom osmém?

---

Foto: Anna Barberová a Lilien Emity Meissed

 

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář