Ovčáci na mušce: Isabella Anne Swan

Představujeme další skorodospělou slečnu, která touží po hnědobílých šatech od NiTi, která ráda kulinaří a hlavně je to významná a proslulá pěstitelka letošních ovcí.

Isabella Anne Swan je dlouholetou součástí havraspárské koleje, bez které by mnohokrát kolejí nevládla ta správná atmosféra.
Isu můžeme na hradě potkávat již od roku 2009, může se tedy hrdě hlásit mezi starou veteš. Často jí můžeme vidět na srazech, v hradních prostorech, a nebo jen tak hupsat po jedné noze na pozemcích.

Tato modrá slečna se jednoho léta 2012 rozhodla udělat svůj život dospělejším, a pustila se do chovu OVCÍ. Jakožto správná havraspárkyně si vybrala správně modrý předmět, Kouzelnické kulinářství, u profesorky Aki San Marino. Téma bylo zadáno jednoduše, a možná i jednoduše i působí, ale po bližším prozkoumání nám je jasné, že nic jednoduché není.

*

*

Avšak Isa ukázala své labutí drápky, a všechna hodnocení dostala za Výbornou. A těm kteří její práci nečetli doporučuji. Váš jídelní lístek bude o něco zajímavější.

Musela jsem si Isku odchytnout a vyzpovídat jí.

***

Corvinus Declaratio: Drahá důchodkyně. *přemýšlí, zda má pozdrav opakovat a trošku zesílí hlas, aby jí Isa slyšela* Jsem ráda, že sis udělala čas na pár otázek. Za těch pár let na Hogu jsi se stala kamarádkou berliček, brýlí na čtení a protéz. Pamatuješ si na dobu, kdy byly Tvým společníkem plíny? Na dobu, kdy jsi přišla na Hog a klobouk Ti řekl "Havraspár"?

Isabella Anne Swan: *zakvedlá si prstem v uchu, aby lépe slyšela* No tak samozřejmě že pamatuju, kdo by si něco takového nepamatoval, ačkoli je fakt, že už se ty vzpomínky tak trochu potáhly závojem šedého zákalu a senility, žeano... *popotáhne a přisleple zamžourá* A plíny, jé, to bylo zážitků... Věřila bys, že jsme tenkrát ještě nebyli lososoví?

*

Corvinus Declaratio: To je tak dlouho? Změnila se za tu dobu kvalita plín? Jsou na PU k sehnání ty stejné druhy? Přeci jen, Ty jako důchodkyně se zase dostáváš do období, kdy je módní je nosit.

Isabella Anne Swan: No považ... tenkrát to ještě byla stará dobrá éra vyblitě béžové, než přišel někdo, kdo byl tuším Evelína, a zpropagoval lososovitost, *zatváří se částečně prezombifikovaně* Vrcholem všeho ovšem je, že na Příčný se plíny NEprodávají! Vážně! Žádný! Ani můj oblíbený bledě modrý vzor s tyrkysovými puntíčky! Takže člověk si je musí objednávat přes zásilkovou službu Hadrika Plinjkowitze... Strašná úroveň. Psala jsem panu Erniemu sovu s žádostí o uvedení plínek do prodeje, ale neprošlo to... *pokrčí přihrblými rameny a pohodlně se rozvalí*

*

Corvinus Declaratio: *vyděšeně vyválí oči* Ještěže jsem byla dítě naučené na nočník. Takový nedostatek. Můžeš nám objasnit Tvůj vztah k labutím? Jakto, že se to divné zvíře dostalo i k Tobě do jména?

Isabella Anne Swan: Jaké divné zvíře? *přimhouří očička* Jak jako divné zvíře? Co tím máš přesně na mysli?!

*

Corvinus Declaratio: No, já nemyslela divné jako divné. Já myslela jako... úžasné. To je nové synonymum! Jsi nečetla nový slovník synonym? *žehlí, žehlí*

Isabella Anne Swan: *podezřívavě sleduje kmitající žehličku* Jen aby! Protože labutě jsou úžasné, superskvělé, megagalaktické a maximálně kůůůl, abys věděla. Především jsou stylově bílé a mají krásné peří. A hezky zpívají. A plavou ve vodě, což je samo o sobě véélké plus. Jediné, co jim to trochu kazí, je fakt, že jsou to ptáci, a já se ptáků bojím. *zablýskne nevinně zubní protézou* Tak trochu. Ale jinak jsem na labutích vždycky ujížděla. Mám dokonce sbírku jejich fotek. Aa, víš že když v Anglii zabiješ labuť, teoreticky tě můžou zastřelit za velezradu? *významně na ni zazírá*

*

Corvinus Declaratio: *píše si do poznámkového bloku, nikdy nestřílet v Anglii labutě* Ale od labutím k jiným zvířatům. Co takové OVCE? Jsou taky tak megagalaktické?

Isabella Anne Swan: Ovečky jsou fajn, ale tak megagalaktické jako labutě rozhodně nejsou. Jsou to čuňátka, furt zelené od trávy, nekreativně bečí a navíc smrdí. To je fakt, ne diskriminace ovcí. Ale takhle hezky z dálky na louce jsou sympatické, to ano...

*

Corvinus Declaratio: Slyšela jsem, že ses rozhodla jednu OVCI chovat. Jaké jsou její zájmy, a kdo bude zkoumat, jak jsi jí hezky vykrmila?

Isabella Anne Swan: No, ty jsi Šmajdalenku neviděla? Vždyť už je přes měsíc nastěhovaná v kolejce, má tam ohrádku s ostatníma ovcema... Krmím ji velmi nepravidelně, ostatně jako v případě všech svých chovatelských pokusů...*tváří se poněkud rozpačitě* Naštěstí ji od smrti hladem úspěšně chrání Landénka. Každopádně zastávám teorii, že studený odchov je nejlepší a že by se o sebe zvěř mohla taky postarat sama. Zatím to vycházelo. No a Šmajdalenka se zajímá o antickou filozofii, středověkou hudbu a hlavně o dobré papů, kupodivu. Když ji totiž zrovna nezapomenu vyhnat na pastvu, pořádáme spolu hotové kulinární orgie... Mám ji od slečny Aki, která vlastní chovatelskou licenci na tuhle odrůdu. Chodí se pravidelně dívat, jestli ještě žije. *zahihňá se*

*

Corvinus Declaratie: Tak snad Ti brzo neumře, když má takový dohled a takové kontroly. Těšíš se, až se na ní přijdou podívat inspektoři pro odchov ovcí, a až Tě budou zpovídat?

Isabella Anne Swan: Popravdě řečeno ani moc ne, *kroutí se* Mám trochu obavy, aby nepřišli na nedostatky v jejím stravování. Ale jsem si jistá, že se s nima nějak domluvím.

*

Corvinus Declaratio: Koukala jsem, že v koleji pobíhá ještě pár ovcí. Nebo spíše za nimi běhají nervózní majitelé. Vymeňujete si sem tam rady, co je pro takovou ovci dobrou, probíhají nějaké porady ovčích odborů?

Isabella Anne Swan: Porady ovčích odborů jsem měla zejména s kolegyní LEMovkou. Ono je to nutné, člověk si musí zanadávat nad tvůrčími krizemi, závadami pastvy, nedostatky v oplocení, nefunkčním adminem, docházejícími zásobami horké čokolády a tak podobně, takže válečné porady a fňukání na krbech a podobně jsou nezbytné.

*

Corvinus Declaratio: Díky moc za rozhovor, a ať Ti to na těch berlích za ovcema pořádně sprintuje!

Isabella Anne Swan: *zasalutuje berličkou* Hore zdar!

***

Rozhovor jsme dělali před praktickou částí, proto přinášíme ještě bezprostřední reakci po ovcích.

*

*

Isabella Anne Swan: Spokojená jsem samozřejmě velice, ačkoli to byly strašné nervy- chvíli jsem myslela, že vrhnu. *rozesměje se* Ale nakonec to bylo v pohodě. Těsně před akcí se trochu čachrovalo s komisí, ale naštěstí to slečna Aki všechno zvládla zařídit, takže mě pak mohli pěkně hodinku týrat a teď je to zaplať Rowena už za mnou... *zubí se* Ale spadl mi kámen, to ti povím. Takový podobný ovci. Rozhodně to byl zážitek.

***

Ještě jednou gratulujeme k úspešně složeným ovcím, a hodně štěstí při další cestě, ať v té fialové, a nebo jiné.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář