Pranostiky na věčnost
Máme tu novou sérii článků o pranostikách. Každý měsíc se podíváme na předpovědi a budeme zkoumat, do jaké míry jsou pranostiky spolehlivé. A pozor! Navíc uvnitř naleznete soutěž!
Rosten! Mudlové náš rosten neznají, ovšem to neznamená, že my neznáme ten jejich! Jen mají takový zvláštnější název: duben. Podívejme se tedy na pranostiky na rosten z mudlovského i kouzelnického hlediska!
Nejprve se probereme některými původními pranostikami mudlů:
• "Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo." – tady máme mudlovskou pranostiku, která se dotýká dne svatého Marka, tedy 25. rostena. Jejím významem je, že jestliže ten den bude pršet, bude bláto následujících sedm týdnů. Takže si připravte gumáky!
• "Aprílové počasí jsou časy a nečasy." – nevím proč mají mudlové a mudlice takový zmatek v názvech – ke každému měsíci asi deset jmen! Každopádně tady říká pranostika, že v rostenu je počasí velice proměnlivé – občas se vyčasí a jindy jsou pěkné nečasy!
• "Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší." – takže si všichni budeme držet palečky, aby bylo pěkně – protože tato pranostika říká, že když bude pěkné počasí v dubnu, tak ještě hezčí bude v květnu.
• "Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budem nejspíš úrodný rok míti." – samozřejmě, že havránci předurčují jenom dobré věci a pokud je schováme mudlům do pole, tak budeme mít hodně mouky.
• "Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři." – brr! Na svatého Jirky nevytáhnu paty z domu! Taková havěť poleze z děr!
• "Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje." – tohle tvrdili ještě před globálním oteplováním a stejně to není pravda! Myslím, že letos se té zimy nezbavíme!
• "V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu." – takže, když budou bouřky, tak už se nemusíme bát, že nám stromy umrznou, máme se začít bát, že nám je blesk rozpůlí vejpůl.
• "Na svatého Izidora oráče i ptáče si radostí zaskáče." – poslední vybraná pranostika od mudlů. Každý si ji vyložte po svém, a kdo bude mít nápad pro originální (a samozřejmě zcela správné) vyložení, očekávám jeho sovu (k Annčí B.) s tímto výkladem. Odměna takového člověka nemine!
A teď se již podívejme, jaké pranostiky si vymysleli kouzelníci. Ty nám však netřeba vysvětlovat, proto se jen kochejte jejich krásou a zvučností!
• "Větru na špejcharu má-li rosten spoustu, mágové užívají kouzel samých skvostů."
• "Pokud v rostenu koště neoprášíš, tak už z něj ten prach nevytřasíš."
• "Rosten bílý, jednorožec na samotu svoji hřívu uchýlí."
• "Prvního rostena, vyhneš-li se vtipu, potom věz, že nevytáhneš ni patu z Hogwartských sklepů."
• "Blýská-li se v rostenu, kouzelníci dočkají se brzkého mrazenu."
A ještě si povězme něco málo k historii pranostik. Věřte tomu nebo ne, ale první s pranostikami přišli opravdu mudlové a to již dávno před naším letopočtem. Už staří Řekové řídili svoji zemědělskou činnost podle chování počasí. Kouzelníci přišli se svými pranostikami až mnohem později, ve dvanáctém století, kdy první pranostiku vyřkl Brudil Broumlovous, který také vydal knihu ohledně toho, jak na tuto pranostiku přišel. Týkala se lednových dní a zněla : "Na Nový rok hůlku zlomíš, slzu žádnou neuroníš."
A pro pořádek: pranostika obecně platí za výrok, který předpovídá budoucnost prostřednictvím počasí.
Já se na vás samozdřejmě budu těšit také s pranostikami pro štěsten, kdy budeme pokračovat také v historii pranostiky, která je velice zdlouhavá a spletitá!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Rosten! Mudlové náš rosten neznají, ovšem to neznamená, že my neznáme ten jejich! Jen mají takový zvláštnější název: duben. Podívejme se tedy na pranostiky na rosten z mudlovského i kouzelnického hlediska!
• "Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo." – tady máme mudlovskou pranostiku, která se dotýká dne svatého Marka, tedy 25. rostena. Jejím významem je, že jestliže ten den bude pršet, bude bláto následujících sedm týdnů. Takže si připravte gumáky!
• "Aprílové počasí jsou časy a nečasy." – nevím proč mají mudlové a mudlice takový zmatek v názvech – ke každému měsíci asi deset jmen! Každopádně tady říká pranostika, že v rostenu je počasí velice proměnlivé – občas se vyčasí a jindy jsou pěkné nečasy!
• "Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší." – takže si všichni budeme držet palečky, aby bylo pěkně – protože tato pranostika říká, že když bude pěkné počasí v dubnu, tak ještě hezčí bude v květnu.
• "Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budem nejspíš úrodný rok míti." – samozřejmě, že havránci předurčují jenom dobré věci a pokud je schováme mudlům do pole, tak budeme mít hodně mouky.
• "Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři." – brr! Na svatého Jirky nevytáhnu paty z domu! Taková havěť poleze z děr!
• "Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje." – tohle tvrdili ještě před globálním oteplováním a stejně to není pravda! Myslím, že letos se té zimy nezbavíme!
• "V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu." – takže, když budou bouřky, tak už se nemusíme bát, že nám stromy umrznou, máme se začít bát, že nám je blesk rozpůlí vejpůl.
• "Na svatého Izidora oráče i ptáče si radostí zaskáče." – poslední vybraná pranostika od mudlů. Každý si ji vyložte po svém, a kdo bude mít nápad pro originální (a samozřejmě zcela správné) vyložení, očekávám jeho sovu (k Annčí B.) s tímto výkladem. Odměna takového člověka nemine!
A teď se již podívejme, jaké pranostiky si vymysleli kouzelníci. Ty nám však netřeba vysvětlovat, proto se jen kochejte jejich krásou a zvučností!
• "Větru na špejcharu má-li rosten spoustu, mágové užívají kouzel samých skvostů."
• "Pokud v rostenu koště neoprášíš, tak už z něj ten prach nevytřasíš."
• "Rosten bílý, jednorožec na samotu svoji hřívu uchýlí."
• "Prvního rostena, vyhneš-li se vtipu, potom věz, že nevytáhneš ni patu z Hogwartských sklepů."
• "Blýská-li se v rostenu, kouzelníci dočkají se brzkého mrazenu."
A ještě si povězme něco málo k historii pranostik. Věřte tomu nebo ne, ale první s pranostikami přišli opravdu mudlové a to již dávno před naším letopočtem. Už staří Řekové řídili svoji zemědělskou činnost podle chování počasí. Kouzelníci přišli se svými pranostikami až mnohem později, ve dvanáctém století, kdy první pranostiku vyřkl Brudil Broumlovous, který také vydal knihu ohledně toho, jak na tuto pranostiku přišel. Týkala se lednových dní a zněla : "Na Nový rok hůlku zlomíš, slzu žádnou neuroníš."
A pro pořádek: pranostika obecně platí za výrok, který předpovídá budoucnost prostřednictvím počasí.
Já se na vás samozdřejmě budu těšit také s pranostikami pro štěsten, kdy budeme pokračovat také v historii pranostiky, která je velice zdlouhavá a spletitá!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Anna BarberováVydáno: 5/2010
