Vítězka Sedmiboje: Cerridwen Lowra Antares

Letošní Sedmiboj byl jiný než všechny předešlé. Přinesl novou část úkolů, i novou barvu na stupních vítězů. Nadvládu modrých studentů narušila Cerridwen Lowra Antares. Jak viděla Sedmiboj a něco navíc se dozvíte v našem rozhovoru.

Letos měla opravdu plný rok - vedla zmijozelskou kolej, složila zkoušky OVCE. Zúčastnila se tří famfrpálových zápasů, z toho dvakrát chytila zlatonku. Je nejlepší studentkou v soubojovém klubu a i z profesorů na ni stačí jen málokdo. Kromě toho vyhrála Sedmiboj.

Prošla prakticky vším, co se na hradě objevilo - a protože nám o ní těžko někdo může říct víc než ona sama, nedala jsem jejím spolužákům příležitost ji tady veřejně pochválit (představte si, prosím, že se stalo) a radši jsem položila víc otázek a dala prostor pro delší odpovědi. Protože Cerri rozhodně má co říct...

Když připočítám, že u mudlů studuje vysokou školu, vychází mi, že to všechno ani není možné stihnout. I přesto si našla čas na rozhovor pro CD.

***

Corvinus Declaratio: Ahoj. Ještě jednou gratuluji k výhře a děkuji, že sis našla chvilku.

Cerridwen Lowra Antares: Ahoj, děkuju moc – a není zač, teď už přeci jen nemám tak plný rozvrh. *usmívá se*

*

Corvinus Declaratio: Když vidím, co všechno jsi stíhala, nedá mi to nezeptat se – byl pro Tebe Sedmiboj hlavní událostí sezóny nebo probíhal tak nějak mimochodem?

Cerridwen Lowra Antares: Mimochodem určitě ne… Ale nemůžu říct, že bych se mu věnovala více intenzivně než zkouškám OVCE nebo vedení koleje. Neumím dělat věci napůl a do všeho se obvykle vrhám naplno, sice to tak zabere ještě více času, ale když mě to baví, nemám s tím problém.*usmívá se*

*

Corvinus Declaratio: Letošní novinkou v Sedmiboji byly praktické části, které jsi zcela ovládla. My vidíme jen to, že Ti v aréně  zabraly celkem hodinu a půl. Kolik času to bylo doopravdy?– tedy jestli jsi se na praktické části připravovala, a pokud ano, jak důkladně?

cerridwen-lowra-antares.gif

Cerridwen Lowra Antares: Většinou jsem se „řídila“ básničkou. U některých jsem se tedy připravovala hodně, u jiných vůbec. Ale beztak mi většinou „koncentrace“ na úkol nějaký ten čas zabrala. Na přípravu byl nejdelší rozhodně úkol šestý, šestý díl v češtině jsem četla pouze jednou a kdysi (anglicky víckrát), takže když mi dle básničky přišlo jasné, že půjde o pojmy z něj, vzala jsem to „z gruntu“ a dělala si i poznámky. Nehodlala jsem nic nechat náhodě. K tomu na procvičení před každým úkolem delší sadu logických her pro lepší koncentraci a „naladění“ logické části mého mozku… Připadá mi ovšem, že největší „přípravu“ jsem dělala už dávno v letech před Sedmibojem, já mám různé hříčky a hry namáhající mozek odjakživa ráda a věnuji se jim prakticky denně. I bez toho, abych to měla úmyslně jako přípravu. *usmívá se*

*

Corvinus Declaratio: Když mluvíš o dlouhodobé přípravě logickými hrami, je nějaký předmět, jehož studium Ti při Sedmiboji pomohlo?

Cerridwen Lowra Antares: To bych tak úplně neřekla, že by mi pomohlo studium něčeho konkrétního… Studium jako takové, termíny, nutnost napsat na všechno „něco“, co bude mít hlavu a patu a tak, tak to určitě – do kreativní části. Ale předměty asi ne. Přeci jen, Lektvary jsem studovala kdysi dávno, když ještě ve výuce nebyla zahrnuta laboratoř (aby mi to pomohlo v úkolu druhém…). A ah, pokud přeci jen něco, tak Latina, pravda. *směje se* Ale nejsem si jistá, nakolik se počítá, když se ji učím (občas *směje se*) i u mudlů. Jinak nejspíš nic, případně jenom nějaké drobnosti, které si nevybavím – ale nemyslím si.*usmívá se*

*

Corvinus Declaratio: Sledovala jsi minulý ročník? A nejsi vlastně tak trochu ráda, že Tě minule Pohár Sedmiboje nevybral?

Cerridwen Lowra Antares: Sledovala, i když ne tak úplně důkladně. Ovšem Isabele (Bloodové, pozn. red) jsem fandila a pak jsem jí i gratulovala za 4. místo a tak. *usmívá se* A koukala jsem na jednotlivá díla a četla si je, zběžně. Poslední úkol jsem pak zkoumala hodně, případně pak ten s DV. *usmívá se*

Já se tenkrát hlásila s velkým sebezapřením. Pravda je taková, že u mudlů jsem původně měla mít letos o dost pernější rok, než jsem nakonec měla. Tenkrát jsem ale nemohla vědět, že se to takhle vyvine a brala jsem to tak jako poslední šanci, i když po vylosování jsem příliš netoužila. A teď po absolvování tohoto Sedmiboje jsem pochopitelně ještě radši. *směje se*

*

Corvinus Declaratio: A co kreativní části - bavily Tě? Přijde Ti, že kdybys nad nimi strávila více času, měla bys lepší výsledky, nebo je to spíš o nápadu?

Cerridwen Lowra Antares: Kreativní část byla téměř výhradně o nápadu. Času na ně bylo dost, ale když nápad přijde v neděli večer, tak je to beztak jedno, že nad tím člověk přemýšlel od pondělí – nebo od středy nebo tak. Bavily mě, dá se říct, všechny (i když nepsací o dost méně), i když jsem u některých drobet zuřila a všechny jsem bez výjimky odevzdávala těsně před nedělní půlnocí.*směje se*

*

Corvinus Declaratio: Ke konci sedmiboje došlo ke změně pravidel, kdy se i zpětně seškrtaly body za praktickou část. Na jednu stranu to možná bylo pochopitelné – praktická část dávala vítězi tolik bodů, jako teoretické maximum kreativní, což v praxi znamenalo víc (protože málokdy dostane jeden soutěžící v kreativní části maximum od všech porotců), na druhou stranu takto organizátoři sami od sebe nastavili pravidla a změna na konci soutěže nemohla nevyvolat otázky.

Teď, když už je po soutěži, je vhodná příležitost otevřít debatu znovu - kdybys měla možnost ovlivnit Sedmiboj do budoucna, pro jaký poměr praktické a kreativní části bys hlasovala?

Cerridwen Lowra Antares: Nejvíce adekvátní by bylo asi 1:3/4, tj. za část ovlivnitelnou porotci 4-48, za část ovlivnitelnou sedmibojařem samotným 3-36. 36 je podle mě dost dosažitelné i v části kreativní, často se sedmibojaři dostanou i přes to. Ale podle mě by ani poměr 1:1 nemusel být úplně beznadějně „nefér“, pokud by byly interaktivní úkoly opravdu náročné. Jako kupříkladu první úkol. Ten prověřil všechny možné „schopnosti“ a tak. Argument o tom, že se nad tím stráví méně času moc neberu, protože právě – tam je naopak důležitý ten časový stres, který to dělá obtížnějším. A navíc, při pohledu na některá 7b díla – nebudu jmenovat – nemám pocit, že by nad kreativním úkolem strávili někteří o tolik více času než někteří nad interaktivními. Pokud by byly interaktivní úkoly stavěny na to, že by nad nimi člověk opravdu strávil třeba 30 minut (čistého času), i kdyby byl nejlepší, tak bych neviděla problém. Je jasné, že by to bylo těžké tak vymyslet a chtělo by to mnoho času od organizátorů, ale nepřijde mi to úplně nemožné.
Mně právě takový Sedmiboj připadá mnohem atraktivnější a připadal mi tak už když jsem se hlásila a těžko jsem mohla tušit, že by se mi v interaktivkách tak dařilo… Rozhodně bych nelpěla na tom, že když byl jednou Sedmiboj čistě kreativní, tak má i nadále být co nejvíc takový a ne jiný. *usmívá se*

*

Corvinus Declaratio: Za sebe musím souhlasit, že interaktivní části byly to, co drželo mou pozornost u Sedmiboje průběžně – číst práce soutěžících je pěkné, ale to můžu kdykoliv odložit, zatímco projít si arénu po vašich stopách šlo jen ve správnou dobu. Pokud nechceš ještě něco dodat, děkuji za odpovědi k Sedmiboji, a když už Tě tu mám, zajímalo by mě ještě pár věcí.

Cerridwen Lowra Antares: Nene, nemám co dodat a jen se ptej, ať se dostaneme také z toho 7b kolotoče… *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Po „pár odkladech a  propadnutích“ jsi absolvovala sedmý ročník, máš splněné všechny studentské magíky, vyhrála jsi snaživce, sedmiboj i bradavickou čtyřku – je ještě něco, čeho bys chtěla jako student dosáhnout? Máš nějaké plány pro blízkou budoucnost?
Třeba začít učit?  Nebo, pokud by se opakoval mezinárodní pohár, uvažovala bys o přihlášce?

Cerridwen Lowra Antares: Určitě plánuji ještě dostudovat spoustu předmětů, udělat si hromadu CKÚ a ráda bych si ještě jednou vyhrála pohár. Naposledy to bylo tuším v mém třetím ročníku a to už bylo tak dávno, že si to skoro ani nepamatuji a chtěla bych to znova zažít, než kolej opustím. *usmívá se* Učit v dohledné době neplánuji, nemám nápady na předměty. Až jednou nápady přijdou a budu je vážně chtít prezentovat, poznám, že přišel čas na zfialovění. Ale teď se nic takového neděje. *usmívá se* Navíc nikterak netoužím po tom, aby se mé krásně zelené oblečení změnilo na modré. *směje se*

O mezinárodním poháru bych asi neuvažovala, nevím, nevěřím si ve svém „tvoření“ v angličtině natolik, abych se o něco takového pokoušela a nemyslím si, že se to nějak v blízké budoucnosti změní.

*

Corvinus Declaratio: Trávíš tu poměrně dost času, pamatuji si spoustu hovorů ve tři-čtyři ráno. Třeba to, jak jsme jednou hlídaly hrad a asi hodinu poté, co jsme si řekly, že dneska v noci už ho nikdo neukradne, se celý přestěhoval… Uvažovala's někdy, jaký by byl Tvůj život bez HOGu?

Cerridwen Lowra Antares: Ne, vlastně neuvažovala. Respektive, pamatuji si na sebe před Hogem a je mi jasné, že bych teď byla úplně jiná než jsem. Jestli by to byla lepší nebo horší varianta ale neumím určit. Vzhledem k tomu, že jsem lenivý introvert se sklony k opravdu příšerné prokrastinaci, bych asi měla přečtenou celou městskou knihovnu třikrát, upletených milion náramků, shlédnutou hromadu filmů… Anebo bych si našla na internetu něco jiného než Hog. Nebo by to bylo úplně jinak. *usmívá se*

Ale neuvažuji o tom, můj život je takový, jaký je a já jsem ráda, že jsou Hogwarts jeho součástí.

*

Corvinus Declaratio: Na hradě jsou dva základní typy – někteří hrají +- sami sebe, radují se i rozčilují opravdově. Ti druzí si užívají možností, které nabízí RPG – a klidně se baví tím, jak se jejich RPG já naštvalo. Ke kterému typu patříš víc?

Cerridwen Lowra Antares: Myslím, že k tomu prvnímu, pokud je na výběr z těchto dvou. Rozhodně nejsem typický rpghráč. Raduji se opravdově, protože mě Hog opravdu baví a rozčiluji se také tak, protože mi na hradě záleží – ale když to jde, snažím se v tom druhém případě o odstup. Ne vždycky se mi to ovšem daří.*směje se*

*

Corvinus Declaratio: Řekla bych, že poslední dobou je mezi kolejemi větší napětí než bývalo kdysi – i spousta prváků už přichází poměrně barvisticky naladěná a VS je toho někdy plná. Přitom jindy se spolu různobarevní bavíme úplně normálně. Změnilo se to i podle Tebe? Myslíš, že to lidé myslí vážně, nebo je to spíš „aby bylo co řešit“? Přijde Ti to obecně jako problém? Chtěla bys hradu něco vzkázat?

Cerridwen Lowra Antares: Co se pamatuji, tak nějaký ten barvismus tu byl vždycky. Někdy více, někdy méně, záviselo to na tom, kdo zrovna o kolik vedl pohár a jaká byla zrovna „nadílka“ aktivních nováčků. Jsou i tací, co to vyloženě úmyslně podněcují, pak jsou jiní, kteří tomu zavdávají příčinu, někteří vědomě, jiní nevědomě… Podle mě se tomu rozhodně nedá vyhnout, když už tu to dělení na koleje je, tak nějaký barvismus bude vždycky. Já zastávám názor, že trollové jsou ve všech kolejích rozděleni poměrně rovnoměrně, jenom na ty „své“ jsme už postupem času zvyklí (a navíc, třeba i nějak dělají něco pro kolej) a  nepřijdou nám proto tak příšerní jako ti jinde… Problém to podle mě není, dokud to nepřeroste v něco opravdu vážného (šikanu, výhružky, nějaké osobní střety, které nejsou brané z obou stran z legrace – i  takové totiž můžou být – nebo nějaké úmyslné škození…), dokud se to úplně nehrotí. Je ale třeba jasné, že když někdo začne vystupovat stylem, jak je jeho kolej úžasná, že jiná kolej na to odpoví po svém – a tomu se nedá vyhnout, tak to prostě je. Já za sebe mám kamarády (a téměř vždy jsem měla) napříč kolejemi, i když nejvíc jich je asi momentálně zelených, což je dáno i tím, že se s nimi prostě nejvíce bavím, když kolej vedu. Tak by to podle mě i mělo být – a nijak to neovlivňuje to, že se ráda zasměji videu „I’m a Hufflepuff“ a chci vyhrát školní pohár. 

A jistěže je Zmijozel nejlepší, nikde jinde by se mi nelíbilo a neměnila bych (i když bych našla v historii doby, kdy bych tvrdila opak, ano)! Ale totéž vám řekne i spousta lidí v jiných kolejích o koleji své, tak což. *mrkne* Klidně se přiznám k tomu, že jsem v určitých ohledech barvista – a asi by mi přišlo divné ani trošičku nebýt. *usmívá se*

*

Corvinus Declaratio: Hlavně pro modré takové aktuální téma – jsi perfekcionistka, jdeš do věcí naplno -  pokud by ses nemohla hradu věnovat na sto procent (tedy tak moc, jak bys ráda, nebo tak jak si Tvoje hradní já zaslouží), radši bys omezila svou aktivitu tady a byla „méně perfektní“ nebo odešla úplně?

Cerridwen Lowra Antares: Ufff. Já si nemyslím, že by se to stalo, respektive… To, čemu věnuji svůj čas, je v podstatě na mně. Jistě, nastanou časy, kdy tu budu méně, ale bude to tak proto, že jsem se k tomu sama rozhodla (na základě toho, že je pro mě něco důležitější, přínosnější, atd.). Pravděpodobně v té době nepovedu kolej, nebudu hrotit body, nebudu mít žádnou funkci a tak dále. Takové roky jsem tu už měla, kdy jsem prakticky jenom hrála famfrpál a nedělala nic moc jiného. Byla to děsná otrava (protože Hog jsou v rámci prokrastinace tak příšerně lákavé!), ale přežila jsem to a zůstala jsem s tím, že jsem věděla, že další rok to třeba bude jinak. A hlavně, v oné dané chvíli jsem se na 100 % věnovala tomu, čemu jsem se zrovna věnovat chtěla.

Neumím si v současnosti představit konstelaci, která by mě přiměla se smazat, beru Hogwarts jako již nedílnou součást svého života a dost by mi chyběly. Rozhodně si nepřipadám nijak „perfektní“ (a ano, můj perfekcionismus je příšerná věc a vím, že ani nikdy v rámci Hogu – a ani ničeho jiného – taková, aby byl tento „požadavek“ naplněn, nebudu). Když už se do něčeho vrhnu, snažím se to dělat naplno, když vím, že na to nebudu mít čas, tak se vrhnu do méně věcí se stejnou vervou, často mi to tak úplně nevyjde, občas mám výčitky, jak jsem příšerně líná a neschopná, ale nebrání mi to v tom to dělat znova a znova… *směje se* Vím moc dobře, že i až nastane období, kdy nebudu mít tolik času, stejně se na hrad minimálně jednou denně (nebo v krajní nouzi obden) podívám, abychom na sebe vzájemně nezapomněly (hrad a já), protože je to úžasné místo. Takže, abych to nějak shrnula, 100 % je relativních, pokaždé to může – a u mě to tak opravdu je – znamenat něco jiného. A ano, jsem přesvědčená, že dokud budu chtít a budu mít hrad ráda, vždycky si na něj najdu tolik času, kolik budu potřebovat na to, co budu chtít dělat. *usmívá se*

*

Corvinus Declaratio: Je nějaká otázka, na kterou bys pro CD ráda odpověděla, ale mě ji nenapadlo položit?

Cerridwen Lowra Antares: Nic mě nenapadá. *usmívá se* Ne snad, že by si nešlo povídat o něčem donekonečna, ale pokud ty nemáš pocit, že by čtenáře ještě něco zajímalo… *usmívá se*

Corvinus Declaratio: Čtenáře by určitě zajímala spousta věcí, ale... to bychom tu nebyly jen do rána, ale i do poledne, odpoledne, večera...
Takže ještě jednou gratuluji k výhře a děkuji za rozhovor.

***

Při přípravě na článek jsem si procházela všechny Cerridweniny úkoly ještě jednou. Velmi mě pobavily komentáře porotců hned k prvnímu z nich - krásně ukazují, jak subjektivní věcí je porotcovské hodnocení. To nejvtipnější z dané kombinace názorů jsem si opsala. Celá hodnocení i Cerridwenino vypracování najdete samozřejmě v Kartotéce Sedmiboje.

...Oceňuji i originalitu nápadu s bubákem. Svou mrtvolu bych opravdu vidět nechtěla. Nechce se mi však věřit, že by si velcí mágové neporadili s obyčejným bubákem. I když je kdo ví jak silný, pořád je to jen bubák. (AMS)

*

Oceňuji, že autor do vypracování zahrnul Brumbálův názor, že nejlepší by bylo kámen zničit, protože věřím, že se tuto možnost vždy snažil prosadit.
...  Ovšem co se řešení uschování kamene týká, mám výhrady. Přirozeností bubáka je zobrazovat strach toho, kdo před ním stojí, což je vysoce individuální. Nelze říct, že se všichni lidé na světě ze všeho nejvíc bojí vlastní smrti. Tvor tedy nemohl být bubákem (ať už si autor vymyslí sebestarší exemplář, je to stále bubák). ... (BNM)

*

... Bubák je něco, co všichni známe, ovšem zde je mu přisouzena jedna speciální, nová a neokoukaná vlastnost, což je osvěžující. Takový Bubák Smrti by jistě skutečně stál za to. Zkrátka a dobře - prvotní nápad skvostný... (LL)

*

Líbí se mi Vaše promyšlení bubáka - jakási jeho vylepšená verze. ... avšak zničení kamene se mi již moc nezamlouvá, byť to je skutečné řešení k uchránění kamene před zneužitím. (NME)

*

I přes zjevnou nejednoznačnost toho, jak to vlastně je s bubáky a ničením Kamene mudrců ale jejich společné bodování vyhlásilo Cerri za vítězku daného kola...

***

A malá perlička na závěr. Podle mých záznamů Cerri vyhrála podle všech třech variant pravidel (původní, změna I, změna II), následovaná ve všech verzích JamesemKatelyn, jejíž vypadnutí posunulo na třetí místo Niane.




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Queti Sylie
Vydáno:

Komentáře
Musím říct, že celý článek působí hrozně dobře, jako fajn povídání :)
Moc hezky!
Caitlin | 21. 07. 2012
Zajímavé počtení :)
Lilien | 20. 07. 2012
1713514687