Katelyn Auster - Co bude dál?

Změny v havraspárském vedení neušly snad nikomu. Dumáte, co se to stalo a proč se to stalo? Začtěte se do našeho rozhovoru s bývalou primuskou Katelyn Auster a zjistěte podrobnosti!

Katelyn Auster je sympatickou studentkou Havraspáru, která po prázdninách nastoupí do šestého ročníku. Po tři hogwartské roky nosila na hrudi stříbrný odznak prefektky a ve školním roce Léto 2012 ho vyměnila za primusovský zlatý odznak. Poté se ale rozhodla odevzdat odznak do rukou našeho milého Justina. Co bude s Katelyn dál a jaké má plány? S Katelýnkou jsem si popovídala na krbu a vytáhla jsem z ní pro vás pár zajímavostí.

***

Corvinus Declaratio: Ahoj Katelýnko, jsem moc ráda, že sis udělala čas na společné popovídání. Nejen já jsem totiž zvědavá, co máš po všech těch velkých změnách a událostech v plánu. Nejdříve bych se tě ráda zeptala, jak si užíváš prázdniny? Poslední školní rok pro tebe byl obzvláště namáhavý, takže si zasloužíš spoustu odpočinku…

Katelyn Auster: Ahoj, ahoj! *usměje se* Inu, jak říkáš, tak to poslední období bylo vskutku namáhavé, zejména koncem roku, kdy se událo tolik náhlých změn a, jak už to bývá, i mudlové času žádali víc než kdy jindy, takže jsem do prázdnin šla předem právě s tím, že bude konečně čas na odpočinek. Ovšem časem se mi z toho odpočinku vyvinulo takové nicnedělání, že je mi z něj pomalu po tom všem akčnění docela stydno! Vždyť to jistě dobře znáte, stačí jen náznak toho, že před vámi najednou neleží nějaká důležitá práce a vy se na chvíli můžete povalovat, a najednou dny míjejí v týdny a půlka "proflákaných" prázdnin je za vámi. *začervená se* Ale na druhou stranu si to užívám moc a moc. Konečně se totiž našel čas na zaprášené knížky, výletování, samozřejmě kreslení, ale také i obyčejné rozjímání v docela příjemném počasí venku. I když jsem samozřejmě měla na prázdniny spoustu velikých plánů, tak nakonec ani nelituju toho, že je trávím takhle poklidně. *zazubí se*

*

Corvinus Declaratio: To s tebou musím souhlasit, pořádné "flákání" je také třeba, on člověk alespoň načerpá novou energii. *usměje se* Teď by mě zajímalo, kdy jsi poprvé zauvažovala nad tím, že z postu primuse odejdeš? Byla v tobě tahle myšlenka už v průběhu celého školního roku, nebo až ke konci, kdy se Sedmiboj blížil do konce, byl konec školního roku i u mudlů…?

Katelyn Auster: No, tohle se docela těžko vysvětluje... *znervózní* Dalo by se říct, že jsem myšlenky na útěk statečně zaháněla už v prvních dnech, kdy jsme prakticky neměli kolejního a na mě denně čekávaly hromady práce každoročního začátku roku. *zasměje se* Ale rozumím, co tím myslíš. Popravdě jsem nad tím uvažovala už docela dlouho, těžko říct, jestli to není docela normální. Rok to byl totiž skutečně těžký a já jsem v mnohých chvílích měla chuť to všechno vzdát, ale to nejspíš byly takové slabší chvíle, než abych si odchodem byla úplně jistá a připravená. To definitivní rozhodnutí přišlo někdy v červnu, ten týden, kdy se doodevzdával sedmý úkol, jak v daném termínu byl i pražský piknik a tak, snad víte. Tam se mé myšlenky začaly více ucelovat, k čemuž dopomohly právě čtyřhodinové cesty vlakem, a vážněji jsem dumala nad tím, jak by se taková situace vyřešila, jaké by bylo poté vedení, kdy by bylo vhodné odznak předat. Definitivně jsem se rozhodla asi týden poté, když jsem se dozvěděla o oné prohře v Sedmiboji a ještě pár dalších věcech. Tam už nastala chvíle, kdy se navíc čas do konce roku krátil, pan kolejní se chystal na cesty a bylo to všechno takové "teď anebo nikdy". A už vidíte, že to vskutku bylo "teď". *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Po tom, co jsi zlatý odznak předala do rukou Justina, máš více volného času. V koleji se šušká, že se chystáš založit spolek. Mohla bys nám o tom prozradit něco více? *připravuje si brk na zapsání další odpovědi*

Katelyn Auster: Ach ty hradní šuškandy... *zasměje se* Ale ano, opravdu se na nějaký spolek chystám, i když nedokážu s určitostí říci, kdy to bude. Jakmile jsem totiž začala uvažovat o předání odznaku, bylo mi jasné, že nebudu moci na hradě fungovat bez nějaké náhradní práce. A protože v koleji jsem toho pomyslného nejvyššího bodu už nějak dosáhla, bylo na čase se soustředit někam i trošku mimo, tedy ke spolkům, které byly odjakživa takovou mou alternativou, ke které bych se uchýlila, mít více času. No a díky několika hlasům, které mě stále přesvědčovaly uspořádat něco kreativního a hlavně kreslícího, se mi v hlavě zrodil nápad na tvorbu čistě kreslícího spolku. Pokud by se mé představy vyplnily, jednalo by se o seskupení několika málo hradních umělců, mezi kterými by nešlo pouze o kreslení a vytvoření nějaké galerie, jelikož k tomu dávno máme obrazárnu, ale o to se ve svém umu zlepšovat. V takové skupině by tedy nebylo za cíl nakreslit co nejkrásnější dílo, ale hlavně trénovat, protože to je ta hlavní a v podstatě jediná cesta k úspěchu. *mrkne* Všechno by potom bylo sesumírováno do nějaké zábavnější verze s možností sbírání štětečků a postupování, tak, aby byl pokrok a trénink každého nějakým způsobem hmatatelný, ale také by to bylo zasazené do jakéhosi příběhu s vlastní atmosférou, čímž by se mohlo jednat o něco kapku oživenějšího, snad i lákavějšího. Ale jak jsem již řekla, kdo ví, kdy bych byla konečně připravena takový projekt zrealizovat. Nápadu je spousta a návrh v podstatě hotový, ale je třeba teď na chvíli pobývat trochu mimo hrad a vzpamatovat se, než zajedu do těchto zbrusu nových kolejí.

*

Corvinus Declaratio: Páni! To zní fakt úžasně a jak už to máš promyšlené! Moc se těším, až se spolek rozjede, budu se chodit kochat výtvory. *mrkne* Jak jsi sama před chvilkou řekla, bylo ti jasné, že si budeš muset najít nějakou jinou činnost, ve které se budeš moci realizovat a rozvíjet. Je na našem hradě ještě něco dalšího, co by tě jako studentku lákalo vyzkoušet?

Katelyn Auster: No, na našem hradě je toho opravdu spoustu, až by se jeden docela divil. *usměje se* Určitě by mě taky lákalo se zase jednou vrátit k pixelování, protože to mě tady jeden čas skutečně bavilo a myslím, že teď bych se v něm vyžila snad ještě mnohem více. Ale jinak bych docela ráda zkusila i to staré dobré obyčejné studium, například nějaký ten jazyk. Zatím se mi totiž nikdy zrovna dvakrát nepovedlo nějaký opravdu poctivě dokončit a hlavně cvičit, což bych letos docela ráda zvládla. Stejně tak bych si chtěla vynahradit letošní svým způsobem pokažené NKÚ a v neposlední řadě, mnou dlouho zanedbávaného Corvina. Těžko říct, na které z těchto věcí nakonec dojde a na které ne, jelikož bych se mimo tyto lákadla hlavně ráda soustředila taky na svět mimo hradní zdi. *zazubí se*

*

Corvinus Declaratio: Je vidět, že máš v plánu si i "poprimusovské" období náležitě užívat. *široce se usměje* Jak ses cítila v koleji po odevzdání odznaku? Spadlo z tebe všechno to napětí? Byla jsi nervózní z reakcí ostatních?

Katelyn Auster: To je teprve záludná otázka! *zamyslí se* Dá se říct, že jsem spíše byla nervózní a vyděšená, než aby ze mě ještě dlouhou chvíli po večírku cokoli opadlo. Původně jsem čekala, že se mi nějak obrovsky uleví, ale popravdě se nic takového ani nekonalo, hlavně taky proto, že odznak nebyl ani předán oficiálně na hradní bráně, a ještě zbývala nějaká ta práce, která se musela nutně před vším oficiálním doklepnout. Ale zvědavá na reakce modrých jsem rozhodně byla, i když to by bylo dosti slabé označení. Nejvíce jsem se děsila právě psaní proslovu ve své vyhrazené chvíli, protože zrovna na něm záleželo hrozně moc, jelikož mnozí o odchodu do té chvíle neměli přirozeně ani ponětí. Chtěla jsem, aby to bylo všechno takové klidné a aby bylo všechno perfektně připravené předem, tedy včetně mě. Hlavně se nesmělo stát, aby odchod někdo nepochopil nebo si vyložil špatně, přece jen známe všechny ty šuškandy. Ale já jsem nejspíš skutečně připravená a přesvědčená byla, takže prakticky to mohlo jít ještě daleko hůř. Čímž se ovšem nesnažím ani trochu naznačit, že by takové odevzdávání odznaku bylo lehké, to není ani doteď. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: *pokýve hlavou* A mám na tebe už jen poslední otázečku. Jak se ti v nové funkci primuse zamlouvá Justin? Představovala sis ho ve vedení?

Katelyn Auster: No, zamlouvá se mi přirozeně úplně nejvíce, jak jen to jde. *zakření se* Bude to rozhodně pro Havraspár něco docela nového, ale nebudu skrývat, že jsem byla od začátku přesvědčená, že zrovna on je pro kolej v tuto chvíli nejlepší možný primus, jakého si jen může přát. Za ten půl rok jsem tak nějak přišla na to, v čem byly slabiny toho našeho vedení a proč právě je třeba tyto skulinky naplnit, aby kolej zase perfektně fungovala. A Justin všechny tuhletu pomoc Havraspáru představuje, ať už daleko pěvnější a sebejistější rukou, nebo výjimečnými komunikačními schopnostmi. Bude to zkrátka primus jak se patří a já se nemůžu dočkat, kam až naši modrou kolej dovede.

*

Corvinus Declaratio: Moc ti děkuji za příjemné popovídání, pěkně si užívej prázdnin a po nich se budu těšit, co nového naše Katelýnka vymyslí! *zazubí se*

Katelyn Auster: Já děkuji, i ty se měj krásně! *naposledy se usměje na slečnu redaktorku*

***

Sami vidíte, že má Katelyn v plánu opravdu velké věci. Nezbývá nám nic jiného, než být pěkně trpěliví a počkat, s čím prvním Katelyn přijde.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář