Madam Okvětná: „Už jako malá jsem chtěla být květinářka!“

Máte nějaké otázky ohledně této záhadné majitelky? Co je vlastně zač? Nechává si květiny dovážet nebo je pěstuje sama?

Rozhodla jsem se prozkoumat krámek U Okvětné do základů. Věděla jsem, že tam majitelku někde najdu. A taky, že jo. Úplně dole jsem našla ve skladu květin jakousi dámu, která mi na sebe prozradila pár věcí.

Corvinus Declaratio: Dobrý den, můžete mi prosím poradit, kde najdu majitelku tohoto krámku?

Madam Okvětná: Ale jistě. Máte ji přímo před sebou.

*

Corvinus Declaratio: Á, skvěle. Mohu Vám položit pár otázek?

Madam Okvětná: No, jen se ptejte. *posadí se a nabídne redaktorce bednu s mašlemi na sezení a druhou, aby nemusela psát na koleni*

*

Corvinus Declaratio: Dobře, tak tedy začneme. Kdo vlastně jste? Řekněte nám něco o svém původu. *vybídne majitelku*

Madam Okvětná: Takže, jmenuji se Fialka Okvětná. Odtud také název krámku. Když jsem byla malá, tak jsme bydleli s rodinou na venkově. Maminka měla vždy rozlehlé záhony s květinami. A já, jakmile jsem odrostla z plenek, tak jsem věděla, že chci být jednou květinářka. Práce s květinami mě neuvěřitelně bavila. Pak mě rodiče poslali na studia a já se dala na pěstování vlastních květin. Ve svých zhruba dvaceti letech jsem se dozvěděla o volném krámku zde na Příčné. Věděla jsem, že je to možnost, která se neodmítá. Takže tolik k mému původu.

*

Corvinus Declaratio: Výborně. Děkuji. Další otázka. Květiny si pěstujete sama nebo některé cizokrajné druhy dovážíte?

Madam Okvětná: Květiny si pěstuji sama na záhonku na venkově. Když jsem výjimečně tady, tak mi květiny obstarává maminka. Nehnojíme je moc velkým množstvím chemie, takže jsou svěží, ale nevydrží tak dlouho.

*

Corvinus Declaratio: Jistě. Čekala jsem to. Takové krásné květiny nemohou být dovážené z daleka.

Madam Okvětná: *zardí se* Ale děkuji!

*

Corvinus Declaratio: Nemáte zač. Konstatuji fakt. Je ještě něco, co byste nám na závěr chtěla říci? O svém krámku, nějaký vzkaz pro zákazníky? Cokoli.

Madam Okvětná: Snad jenom to, že tohle je nejspíš na dlouho poslední rozhovor, který podávám. *usměje se* Jsem hodně pracovně vytížená, takže prozatím reklama stačí. O svém krámku už jsem myslím vše řekla. Pro zákazníky, že nepodléhám hospodářské krizi a krámek tu snad bude, co budu žít. A teď se nezlobte, ale já už se opravdu musím vrátit ke své práci. Sbohem.

Corvinus Declaratio: Ale jistě. Nashledanou.

***

Rozloučila jsem se tedy s madam Okvětnou, ale u krámku jsem ještě chvíli zůstala. Byla už docela tma, když se přihnal nějaký vousáč, div mě nepovalil, a než jsem se vzpamatovala, už stál místo madam a snažil se nabudit dojem, že je jen neškodný prodejce květin. No nevím, já mu teda moc nevěřím, podívejte se sami… nevypadá podezřele?

Řekla jsem si, že ho budu sledovat, ale jelikož jsem usnula mezi květinami, nic jsem se nedozvěděla, možná jen to, že se na tom místě zdají voňavé sny. Probudil mě onen vousáč až ve chvíli, kdy ve 23:00hod zavíral krámek a odcházel pryč. Rychle jsem se tedy sebrala a taktéž se vydala směr má vlastní postel, ač se mi odtud vůbec nechtělo.

***

Doufám, že Vás čtení bavilo. Přeji (snad za všechny) majitelce a vousáčovi mnoho úspěchů a prosperující krámek...

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář