Aimée Leavittová: „Líbí se mi, že Havraspáru jako prefekt můžu co nejvíc pomáhat.“
estliže patříte mezi aktivní hradní obyvatele, zcela jistě už Aimée znáte. Je modrou studentkou už čtvrtým školním rokem, po hradních chodbách chodí vždy s úsměvem na tváři a hrníčkem pravé havraspárské čokolády v ruce.
Často ji můžete potkat na individuálním tréninku, neboť je jednou z nejlepších havraspárských střelkyň. Sem tam se ukáže třeba i ve Velké síni, nejčastěji ji však lze zastihnout v kolejní místnosti. Tam vždy rozdává dobrou náladu a spoustu čokolády.
Uplynulý školní rok strávila jako výborná členka zasedačky se spoustou skvělých nápadů a velkým množstvím odvedené práce, který zakončila tak, že získala prestižní Cenu sedmi bratři.
Nedávno jí také přišla nabídka na pozici prefektky, kterou s radostí přijala. Nastoupila tak na místo Elisy de Lunne, která tento post zastávala dva školní roky a přestože je Aimée prefektkou teprve pár týdnů, můžu s klidným svědomím říct, že o ní ještě hodně uslyšíme!
Abychom se však o Aimée dozvěděli více, požádala jsem ji o rozhovor. Sešly jsme se na Valentýna U Tří košťat a mně se podařilo z ní dostat pár zajímavých informací. Vše si můžete přečíst níže.
***
Corvinus Declaratio: Ahoj Aimí! Děkuji mnohokrát, že sis na mě udělala čas a ještě jednou gratuluji ke stříbrnému odznaku, sluší ti. *usměje se na prefektku a objedná si sklenici mléka* Můžeme začít?
Aimée Leavittová: Taky děkuji! *úsměv trošku nervózně opětuje a přikývne*
*
Corvinus Declaratio: Ráda bych začala úplně od začátku. Jak ses vůbec dozvěděla o hradě, jaké byly tvé první pocity z něj? Chtěla jsi vždycky do Havraspáru, nebo jsi rozhodnutí nechávala na klobouku? A co se ti na hradě v prváku líbilo nejvíce?
Aimée Leavittová: O hradu jsem se dozvěděla díky kamarádce, která kdysi chodila do Mrzimoru. Už tu merlinužel není, ale i tak jsem jí opravdu vděčná. Pro kouzelnický svět jsem měla vždy slabost a to samé pro Havraspár. Nikde jinde jsem snad ani skončit nemohla! *zasměje se* Svoje začátky si pamatuji jen tak mlhavě, ale tuším, že jsem byla taková nesmělá. Nebýt kamarádky, ani bych si k nikomu nepřisedla tady v hostinci a pravděpodobně bych tu pak moc dlouho nevydržela, protože bych byla bezradná. Hodně mi ze začátku pomáhala například červená Therka, ale pak hlavně Ayuš, moje nynější patronka. *usměje se* No a co se mi v prváku líbilo nejvíce? To, že mě tu přijali, ta skvělá atmosféra, hromady zásob čokolády v kolejce či famfrpál. Prostě celkově kouzlo hradu.
*
Corvinus Declaratio: Když už jsi byla trochu ostřílenější, zajímalo by mě, zda sis určila nějaké cíle? A pokud ano, byl mezi nimi třeba právě nějaký post ve vedení? Lákal tě stříbrný plíšek už dříve nebo jsi uvažovala o tom, že by se ti líbila třeba jiná pozice?
Aimée Leavittová: Myslím, že vyloženě cíle jsem neměla. Chtěla jsem si prostě užívat jako havraspárský student a co nejvíce pomáhat koleji pokud možno ve všech směrech. A jíst čokoládu. V průběhu prváku a druháku jsem si říkala, že by třeba bylo hezké být kapitánka stejně jako má patronka. Až v průběhu třeťáku se mi začala více líbit myšlenka stříbrného plíšku. Ale jak říkám, nikdy to nebyl přímo cíl, jen takové "co by kdyby." *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Prefektkou jsi teprve pár týdnů, je však potřeba říct, že ve vedení nejsi úplně čerstvě. Máš za sebou úspěšný rok v zasedačce, s vedením už tedy nějakou zkušenost máš. Když se na uplynulý rok podíváš, co se ti na nově získané pozici nejvíc zamlouvalo? Co tě jako zasedačkovou nejvíc bavilo, z čeho si naopak nebyla nadšená? Změnilo se tvé nahlížení na vedení, když máš možnost být jeho součástí?
Aimée Leavittová: To je celkem složitá otázka! *zamyslí se* Já ti ani nevím. Možná možnost vidět zase více z hradu, než třeba můžou ostatní, vždycky jsem byla takový zvědavý člověk... *zasměje se* Byla jsem nadšená úplně ze všeho, nebyla práce, která by mě nebavila. Ale největší slabost jsem nakonec asi měla pro pořádání večírků, nejdříve s Ker, potom s Lessí, na tom se dalo tak hezky vyřádit. No a nahlížení na vedení se určitě změnilo. Začala jsem si ho snad ještě víc vážit, když vím, co je za tím viditelné i neviditelné práce!
*
Corvinus Declaratio: A že ty večírky byly vždycky skvělé! *uculí se* Jaké byly tvé první pocity, když ti byla nabídnuta pozice prefekta? Měla jsi hned jasno, že bys funkci chtěla zkusit, nebo jsi chvíli váhala?
Aimée Leavittová: Abych řekla pravdu, měla jsem jasno hned. Největší problém mi dělalo vyjádření souhlasu, protože jsem byla celkem překvapená a hlavně strašně nadšená, byla to pro mě - a stále je - opravdu obrovská čest. Takže hned, co jsem se na něco zmohla, jsem kývla. *zasměje se*
*
Corvinus Declaratio: Změnilo se něco od toho, co ses stala prefektkou nebo žádné změny nepociťuješ? Jak se ti zatím získaná pozice zamlouvá? Vykopla sis už někoho do jezera? *zvědavě se na Aim podívá*
Aimée Leavittová: No, já si pořád ani moc neuvědomuji, že prefektkou jsem. *zasměje se* Když se převlékám, vždycky se tak trochu překvapeně na odznak podívám, kde se u mě vlastně vzal? Ale když si to zrovna uvědomím, zamlouvá se mi. Jsem z toho stále trochu nervózní. Bojím se, abych Havraspár nezklamala, ale zároveň mi to dělá ohromnou radost. *nadšeně se usměje* Ještě nevykopla, ale věřím, že to jednou přijde! Zatím si trénuji kondičku na famfrpálovém hřišti, aby byl můj první kop povedený a bylo na co koukat. *zasměje se*
*
Corvinus Declaratio: Co se ti na prefektství líbí nejvíc? Jak rychle jsi stihla prozkoumat své nově získané pravomoce? A co Studentská rada a Síň nováčků, co říkáš právě na tato pole působnosti péček?
Aimée Leavittová: Své nové pravomoce jsem prozkoumala velice rychle, pokud se ještě nějaká třeba neschovala, protože jsem prostě byla strašně zvědavá. *s úsměvem pokrčí rameny* Do Studentské rady a Síně nováčků nakoukávám dost často a snažím se tam být co nejaktivnější. Baví mě to, je to celkem zajímavé a hlavně zas trochu můžu nakrmit svou zvědavost, přestože se ji snažím držet co nejvíce na uzdě. No a co se mi na prefektství líbí nejvíc? Já ti vlastně zatím ani nevím, možná ten pocit, že do Havraspáru asi opravdu patřím, když jsem jeho péčkem a že mu můžu co nejvíce pomáhat. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: *usměje se* To ráda slyším! Máš už představu, jakou prefektkou bys chtěla být? Jaká máš od své pozice očekávání a na co se nejvíc těšíš? Máš třeba už i nějaké plány, co s nově získanou mocí uděláš? *zasměje se*
Aimée Leavittová: No, jako prefektkou bych chtěla být... Skvělou, samozřejmě! *uculí se* Takovou, za kterou se kolej nemusí stydět, takovou, která bude pro kolej opravdu makat, ne jen všude ukazovat plíšek, takovou, na kterou se modří budou moci obrátit, kdyby potřebovali s něčím poradit, pomoct... *usměje se* No, očekávání asi nemám, a když řeknu, na co se nejvíc těším, tak už se budu strašně opakovat! *zasměje se* A vlastně mi to zní celkem divně, když řeknu, že se těším na tu práci pro kolej... Ale i tak jsem líný člověk! No a se získanou mocí chci samozřejmě kolej ovládnout, později třeba i hrad, už mám zosnovované plány přesně do detailů. *zasměje se* Ale ne, asi plány nemám, jak se znám, všechno mě napadne až po tom, co to nebude potřeba. *pokrčí rameny*
*
Corvinus Declaratio: Držím palce, věřím tomu, že budeš vynikající prefektkou. *usměje se* Ale obraťme list. Jak se na Hogwarts bavíš? Máš zde nějaké koníčky? Kde trávíš nejvíc času a co máš na hradě nejradši?
Aimée Leavittová: Doufám v to. *úsměv oplatí* Mezi mé největší koníčky tady patří určitě famfrpál, u toho se snažím trávit co nejvíce času, sbírat zkušenosti a nějak ze sebe udělat slušného střelce. Můj druhý největší koníček je pak pití horké čokolády a podstrkávání ji skoro všem okolo, hlavně svému milovanému patrončátku. No a s tím se váže vysedávání v kolejní místnosti, povídání si s ostatními havrany... A to je to, co mám na hradě nejraději, kde trávím většinu svého času - famfrpál a Havraspár. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Zajímalo by mě, jaké máš na hradě plány do budoucna? Máš třeba nějaké sny, kterých bys ráda dosáhla?
Aimée Leavittová: Jsem člověk, co o budoucnosti moc představu nemá, ale chtěla bych například někdy získat náš úžasný a nádherný diadém, přestože se mi to zdá nemožné, s tou věčnou prokrastinací... *zasměje se* Chtěla bych asi taky poklidně vystudovat a zapsat se do Havraspáru jako někdo schopný, kdo se snažil mu co nejvíce pomáhat, možná i přinesl něco nového? Nevím, uvidíme, co v budoucnu bude.
*
Corvinus Declaratio: To jsou skvělé plány. *pokyvuje* Dobrá, to je tedy ode mě pro dnešek všechno, ještě jednou moc děkuji, že sis na mě udělala čas a pokud bys chtěla něco čtenářům vzkázat, teď je ta pravá chvíle! *usměje se*
Aimée Leavittová: Měla jsem čekat, že taková otázka přijde a něco si připravit, teď mě nic nenapadá. *zasměje se* Prostě čtěte našeho Corvina a konzumujte čokoládu, má zázračné účinky. *sama se napije ze svého hrníčku* Jinak já také moc děkuji!
***
Aimée, ještě jednou děkuji za rozhovor. Přeji ti za celou redakci, aby tě elán a síly do budoucna neopouštěly, hodně štěstí a spoustu nápadů v nové funkci a pevně věřím, že budeš i nadále skvělou modrou duší, kterou máme všichni moc rádi. Těšíme se, co nám ještě předvedeš a moc ti držíme na pozici prefekta palce!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: