Revoluční taktika havraspárského famfrpálového týmu odhalena!
Přesně na Halloween se uskutečnil neobyčejný kolejní trénink havraspárské koleje. Havrani měli hřiště pronajaté na dvě hodiny, od sedmé hodiny večerní do deváté a bylo opět zcela zaplněné. Až do poslední půlhodiny se nedělo nic neobvyklého. Hráči trénovali jako vždycky, někteří sem tam vypili lektvar rozvahy a prohodili pár slov.
**
Kolem půl deváté se ale začaly dít zvláštní věci. Ještě chvíli předtím se nám brankářka Salisha svěřila s tajemstvím, že vlastní sbírku polštářů všech velikostí, tvarů i barev. Pokud si myslíte, že je to proto, že v bráně spí, máte merlinužel pravdu. Tento zlozvyk po ní převzala i mladá začínající brankářka Charlie. Já jako bývalá zápasová brankářka jsem z toho byla samozřejmě prvně pohoršená, ale pak mi Salisha s laskavým úsměvem donesla jeden ze svých polštářů, abych se ochránila před ranami potloukem, neboť jsem byla ten večer oblíbeným terčem odrážečů.
Když byla řeč o polštářích, jednu z hráček napadlo posadit na košťata během oficiálního zápasu právě ony polštáře. Načež jsem přitakala, že článek by z toho byl jistě zajímavý , a taková reportáž ze zápasu by se mi psala úplně sama. Jak mě však znáte, stále ve mně převládá láska k famfrpálu, a tak jsem hráčky varovala, aby na košťata raději nasedly ony. Později to nedalo ani mně a do plánování polštářové strategie jsem se vložila naplno, neboť Charlie nadhodila, že polštáře jsou odolnější vůči potloukovým ranám (což jsem měla ostatně také vyzkoušené) a svůj komentář ještě podpořila přesvědčivou větou „Opeřenec jako opeřenec“. A tak se rozjela debata o očarovaných polštářích, které by létaly na zápase místo nás.
*
Polštáře byly sice dobrý nápad, dle Charlie jsou odolnější než my, ale Salisha je brzy vyměnila v našich hlavách za plyšáky. Polštáře ale zůstaly zachovány v naší taktice jako náhrada famfrpálových míčů. Co se plyšáků týče, jsou prý na zápasy praktičtější, lépe rozptylují. S tím Salishina budoucí nástupkyně u obručí souhlasila, a dokonce navrhla, že by tak protivníci mohli i zapomenout, jak se vůbec famfrpál hraje. Ke své smůle zvolila jako příklad Zmijozel, a tak jsem ji vyvedla z omylu, že zrovna zmijozelští nikdy nezapomenou, jak se hraje famfrpál, neboť jsou to v dnešní době famfrpálové hvězdy. To nás ale neodradilo od vymýšlení naší plyšákové taktiky. Ba naopak, povzbudilo nás to, abychom ji ještě více vylepšily.
Toho se zhostila přední organizátorka taktiky, Salisha, a navrhla, že na Zmijozel použijeme plyšové hady. Tento nápad se mi líbil, ale setkal se s negativním názorem Charlie, která ihned konstatovala, že by toto gesto mohl Zmijozel brát jako podporu. Salisha si ale za svým nápadem stála a dodala, že právě o to jde. Zmijozel tak bude postaven proti svým, proti těm přeci hrát nebude. To se mi líbilo ještě víc, neboť by tak Zmijozel nečekal, že od plyšových hadů je čeká nějaké nebezpečí, když jsou to ve finále jejich spolukolejníci. Moment překvapení by tak hrál v náš prospěch a Zmijozel bychom hravě porazili.
I když už se plyšoví hadi zdáli jako dobrý nápad většině týmu, Charlie se na to stále moc netvářila. S připomínkou, že had je do brány moc tenký, měla merlinužel pravdu. A tak odstartoval brainstorming, jak tento problém vyřešit. Melanie navrhovala použít velmi dlouhého hada, který by se natahoval od obruče k obruči a případně by se v ní stočil, aby vykryl co největší prostor. Já přišla s nápadem, že hada necháme sníst plážový balón, ale to asi také nebylo ono. Salisha má s hady zkušenosti, dokonce má jednoho doma, a tak navrhla hada zauzlovat (Doufám, že toho svého ale neuzluje. Co když se pak nerozmotá?). Melanie vyjádřila obavy, zdali je to bezpečné, načež jí chovatelka hada ubezpečila, že ano.
*
Problém s hady byl tedy vyřešen. Jako varianta plyšákových hráčů se proti Zmijozelu budou dát použít skvěle a hadího brankáře má ve své kompetenci Salisha, která koneckonců brankářka je, a tak by to stejně byla její starost. Tím ale nebyl plán naší plyšákové taktiky dokonán. Ještě chybělo vymyslet, co s kapitánkou. Přeci z ní také neuděláme plyšáka, ztratila by se mezi nimi a než bychom přišli na to, který plyšák je ona, lhůta na potvrzení připravenosti týmu by vypršela, a my rozhodně nedáme Zmijozelu, ani zbylým dvěma kolejím, výhru zadarmo.
Padlo hned několik návrhů, asi se všichni těšili, až se začne řešit právě otázka podoby kapitánky. Vyhrál opět návrh Salishy, která by kapitánku nejraději proměnila v gumového medvídka. To se všem líbilo až do té doby, než Charlie vyjádřila obavu, že by nám ji protivníci mohli sníst. Na řadu tedy přišel další a poslední bod programu vymýšlení plyšákové taktiky- jak sežrání kapitánky zamezit? Já navrhovala napustit ji jedem, který by kohokoli, kdo se jí jen dotkne, uspal až do konce zápasu. To se kupodivu líbilo i Salishe, a tak se zdá, že můj návrh prošel. Nakonec jsem kapitánce ještě naplánovala maskování v podobě přeměny na průhledného Haribo medvídka, díky kterému by z ní byl ve své podstatě chameleon.
Jelikož byla řeč o kapitánce Betrie, začala ji prvačka Addie rozptylovat, aby neslyšela nás rozhovor. Po klasické otázce, jak se kapitánka má, se s ní začala dokonce bavit o oslavách Halloweenu (Díky, Addie, zachránila jsi nás!). Zdá se ale, že Betria i přesto slyšela útržky našeho rozhovoru, a nějak si domyslela, že ve funkci kapitánky končí a nahradí ji ananasový gumový medvídek. K tomu, jak by se mohlo z fotek zdát, jí začaly ostatní hráčky vřele gratulovat. Později se ale ukázalo, že jí gratulují k překonané úrovni, nikoli k nedobrovolnému složení funkce.
***
Taktika, která nám zabrala pouze půlhodinu vymýšlení, se zdá, že bude skvěle fungovat. Zatím máme naplánované pouze prostředky, které využijeme proti Zmijozelu, ale nebojte se, na Nebelvír a Mrzimor se ústřední výbor pro plánování strategie složený z vrchní velitelky Salishy, věčné odpůrkyně velitelčiných návrhů Charlie, bývalé famfrpálové hráčky s ujetými nápady (jo, to jsem já), asistentky Melanie a pomocnice v rozptylování kapitánky Addie, právě chystá.
Na kolejním tréninku, kde tato plyšáková taktika vznikla, byli kromě nás, co jsme týmu tak skvěle naplánovaly, jak vyhrát nad Zmijozelem, i jiní hráči. Ti se k taktice nijak nevyjadřovali, ale pár z nich jsem přistihla, jak si pečlivě zapisují každé naše slovo. Asi jsou už zvyklí přijímat rozkazy, že se raději ani nevyjádřili a naši ujetou plyšákovou taktiku přijali jako plán, který se na zápase se Zmijozelem opravdu uskuteční. A on se taky uskuteční, ale možná všichni ti plyšáci a polštáře byli jen krycími jmény. *mrkne*
Na závěr si dovolím říct, že názvy týmů na onom kolejním tréninku byly úplnou náhodou příhodně zvolené, neboť našich nápadů byla modrá smršť, která se v praxi pravděpodobně promění v bronzovou kalamitu. Přesto ale přeji svému týmu mnoho štěstí v nadcházejících zápasech. Nezapomeňte na plyšáky!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno:
anna krakova | 06. 11. 2020
Ayuš | 03. 11. 2020
Addie | 03. 11. 2020
Aimée | 02. 11. 2020
Ayuš | 02. 11. 2020
Charlie Ann | 02. 11. 2020