Fenomenální nováčci

Asi je to problém každé registrace a následného vpuštění těch lososových tváří, ale proč je kolem nováčků vždycky takový povyk?

Jsme fenomén!

Alespoň takhle mi to připadá. Hned první den, když nás milostivě (ačkoliv s viditelnou nelibostí v tvářích) pustili do hradu, se strhl kolem nás povyk.

Sovy s uvítáním, sovy s přáním dělat rozhovor, sovy s pomocí. Vlastně, kamkoliv jsem se v prvních dnech pohnula, tam do mě vrážely sovy. A musím říct, že některé byly pěkně zmatené a občas do mě čelně vrazily. A není příjemné mít v čele zaseknutý zobák i se sovou.

A když jsme se všichni hromadně nahrnuli do Velké síně, to bylo teprve představení. Nezasvěcený by si mohl myslet, že tam vybuchla bomba. Ze všech stran nabízejí pomocnou ruku, ptají se vás na oblíbenou kolej, jak se vám líbí hrad a pak vás třeba popíchnou, jestli jste už našli letovou plochu. Mezitím vás usazují, nabízí dýňovou šťávu a Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak.

Najednou neotevřete noviny, aniž by tam nebyl rozhovor s nějakým béžovým, ehm... lososovým... nováčkem, aby se nerozebírala problematika neschopnosti nováčků vyhledat si odpovědi na své často pokládané dotazy a vůbec se všechno točí kolem nás. Protože jsme fenomenální. A nepostradatelní, přece jen, jak byste chtěli tvořit další generace bez nás? *usměje se*

Avšak není vždycky všechno krásné a opředené jen samou chválou. Nejsou jen příjemní a skvělí studenti ve Velké síni. Jsou i takoví, kteří z ní prchají, pod nosem si mumlají nadávky a syčí na nás pokaždé, když trochu zvýšíme hlas a vztekle utíkají, když se na něco zeptáme.

Kdesi jsem nedávno četla, jak jsme my, nováčci, nesmírně otravní. A dle toho, jak se tam studenti vyjadřovali, mi přišlo, že jsme snad zodpovědní i za živelné katastrofy.

No ano, jsme otravní až za hranice úměrnosti, to se rozhodně nesnažím popřít. Ale bohužel (bohudík?), takhle to prostě musí být. Ne každý si přečte Školní řád a do Síně nováčků někteří prostě netrefí. O knihovně ani nemluvím. Pro nás je prostě nejjednodušší po hlavě vpadnout do Velké síně, vrazit do prvního (o tři hlavy vyššího) studenta a překotně se ho ptát na nějakou, pro všechny zřejmou, věc.

Možná je tohle téma probíráno až moc a možná nikdo nedočte na konec článku. Mým cílem nebylo nikoho kritizovat ani radit, co a jak. Chtěla jsem jen připomenout, že každý byl nováčkem a ať byl způsobným nováčkem, který si všechno zjistil sám, nebo tím otravným a nepříjemným lososem, co se na všechno všech ptá, měl by mít na paměti, že nikdo není perfektní a učený z nebe nespadl. I my se musíme naučit způsobnosti, tak jako se to musel naučit každý z vás, starších studentů.

My se neptáme, protože jsme zlí. Ptáme se, protože jsme zvědaví. A byť souhlasím s názorem, že každý nováček by měl mít přečtený minimálně Školní řád, když už nic jiného, nelíbí se mi, že někteří s námi ztrácí trpělivost až moc brzy. Chápu ty starší studenty, kteří nováčkovským fenoménem trpí už několik let v řadě, ale není potom lepší někam utéct, zabarikádovat se a nemluvit s námi? Nebo vás opravdu baví na nás štěkat a být protivní?

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář