Múzy a co vy na to

V tomhle článku se zaměřím na múzu. Moji, tvoji, vaši, naši... je jich hodně. Přesto si jsou podobné. Jak svou múzu vnímají obyvatelé hradu? To se dozvíte tady.

Každý má svou múzu a každá múza je jedinečná. Za úkol ale mají jediné: dodávat nám inspiraci. Pokud si v kolejce přitáhneme čistý pergamen, popadneme brk s úmyslem napsat soutěž a nemůžeme přijít na nic kloudného, koho si přivoláme? Naši múzu. Ale zde je malý problém. Přichází múza sama, když to považuje za vhodné a nepomůže nám tedy naléhavé duševní volání o pomoc, nebo snad většinou spí a musíme si ji přivolat sami? A na tohle navazuje další háček – jak ji přivoláme? A poslechne nás? Ocitáme se v roji otázek a nenacházíme odpovědi.

A další věc... jak vypadá naše múza? To já ani vy, čtenáři, nemůžeme vědět, naše múza se před námi skrývá, a tak nás nutí, abychom odtajnili její tvář. Ale zase nám unikne. A to je právě ta strategie, kterou používá i u našich povinností. Píšeme soutěž, nechce se nám, ona nám ale do hlavy vsune dokonalý nápad, takže vstaneme z té úžasně pohodlné lenošky a jdeme vyhrabat brk a pergamen a přesně v 23:59:59 soutěž odevzdáme a máme klid. Uplyne několik dnů a přijde vyhodnocení! A my své múze děkujeme za tak dobrý nápad, který se dal rozepsat, že ano? Múza je vlastně součást našeho těla.

A jak se k ní chováme? Jak se jí odvděčíme za ty dobré nápady, myšlenky a všechny ty věci? Jak? Nemůžeme. Vždyť svou múzu ani nevidíme, natož abychom ji slyšeli nebo s ní mohli mluvit. Jak jí tedy poděkujeme? Já osobně děkuji vždycky ve své mysli, myslím si, že múza ji zase brzy navštíví. A taky že ano. Nabídne mi pár dalších báječných nápadů, kterých nejde nevyužít.

***

A právě proto jsem se rozhodla, že udělám menší průzkum mezi lidmi na hradě. Jak pečují o své múzy? Odkud si myslí, že múzy berou ty super nápady, co nám pak strkají do hlavy? Jak často přichází? Tohle je malý výčet otázek, na které jsem se ptala.

*

Charlotte von Emotion: No, nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlela, protože jsem si myslela, že všechno, na co jsem kdy přišla, byla moje zásluha. Teď však vidím, že za to může i moje múza. S ní jsem za jedno, že nejsem pisálek, takže třeba příběhy moc nezvládáme. Jinak se snažím jí nabízet různé soutěže a rozhodujeme se společně, zda na to máme a zda ne. Při úkolech je brilantní, to jí musím opravdu poděkovat, protože díky ní mám docela dobrý prospěch. Chovám se k ní jako k sestře, jako k bytosti, která patří do mého života. Je to jako mé druhé já.

*

Briseis Kouzelná: Múza! To jest pro mne vzácný úkaz. Ona mě nemá ráda! *zesmutní* Navštíví mne vždycky tak jednou za týden. Potvora jedna... Ale když přijde, tak přijde jedině, když si něco přečtu či se podívám na nějaký seriál. To najednou vylítlne a spustí ve mne vír fantazie, které se meze nekladou. Starám se o ni tím, že to hned vypíšu na papír a samozřejmě ji za to odměním nějakým tím dílem z mé peněžní odměny. Tak mám jistotu, že zase přijde. Možná, že kdybych jí dávala více, přicházela by častěji.. *usměje se*

*

Kristie Smithová: O múzu se snažím starat co nejlíp, taky co bych si bez ní počala, že jo *smích*
Chovám se k ní kamarádsky a laskavě, přichází, když už opravdu bankrotuju anebo když mi štěstí přeje.
Myslím, že múzy mají lepší představivost než kouzelníci, tak si příběhy vymýšlí samy *úsměv*

*

Lilien Emity Meissed: Moje drahocenná múza je takový samorost *směje se* Chovám se k ní tak, jak si to zaslouží, když je hodná a přijde mě navštívit, tak ji hezky pohostím. Ovšem jiné je, když ji nutně potřebuju a ona se na mě vykašle, maximálně mi pošle pohled s fotkou, kde je vidět, že se válí u moře. A když ještě pod to připíše 'Promiň nemám čas, poraď si sama...' tak bych jí nejradši něco udělala *bleskne se jí v očích*
Nedokážu říci, jak často přichází, někdy je u mě pořád a někdy se třeba měsíc neukáže *směje se*
Já si myslím, že múzy mají na tohle svůj zvláštní talent, jako bylo upírům předurčeno pití krve, tak múzám bylo předurčeno hledaní nápadů.

*

Narcissa Folmay: No, víš, tohle nejsou informace, které často poskytuji, nerada bych si svou múzu rozhněvala, nebo tak... ale pokusím se odpovědět alespoň na nějaké tvé otázky...
Má milá múza ke mně většinou přichází, když ví, že ji potřebuji, ačkoliv někdy se stane, že nepřijde, možná v těch chvílích, kdy nejsem dostatečně otevřená jejím nápadům. Jak se k ní chovám? Jako k milému hostu, takže přátelsky, sanžím se o vytvoření příjemné atmosféry, k tomu patří i kytičky, vhodné vůně, svíčky a podobně. Vždycky ji samozřejmě pohostím, povídáme si (o tom, co bych chtěla vytvořit až později) a pak prostě mám vnuknutí, které odpovídá i mé náladě *usměje se* A odkud berou nápady, no, to mi prozradila, ale s podmínkou, že to nikomu neřeknu, ale moje teorie předtím, než jsem se dozvěděla tohle tajemství, byla taková, že to prostě je v jejich mysli, mají spoustu nápadů, protože vyhledávají místa a situace, které je inspirují...

*

Betelgeuse Orionis: No, má múza se ode mě odstěhovala již před lety, dávala jsem jí totiž na její vkus příliš malý plat. A ať si, stejně podle mě byla příliš namyšlená a neschopná *usměje se* V současné době je náš vztah takový, že se prakticky nenavštěvujeme, pouze vedeme několik drobných mimosoudních sporů o našich několik dětí a společný majetek, který jsme vytvořily v době našeho soužití...

***

Tak to vidíte. Myslím, že moje múza už může jít spokojeně spát a já.. taky.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář