Nevýhody postu primuse/prefekta

RÁZEM SE OCITÁTE POD DROBNOHLEDEM VŠECH

Jenom to, že jste jmenovaní do jedné z těchto funkcí, znamená, že jste se svým způsobem "proslavili" a rázem se ocitáte pod drobnohledem všech. Ve Velké síni se vždy našlo a najde dost různých "redaktorů", kteří touží po vlastní hvězdné "kariéře" a vy na to musíte neustále myslet. O čem se lépe píše? O studentovi, který sprostě napadal svého spolužáka, nebo o prefektovi, který ho "pouze" přirovnával k jistému přežvýkavci? Pominu-li však tyto lovce senzací, tak je zde pořád dost lidí, kteří si budou soukromě stěžovat vašemu kolejnímu řediteli. Pokud byste byli obyčejnými studenty, za své chování dostanete maximálně školní trest (pokud máte trochu štěstí, tak ani ten ne). Týká-li se tento prohřešek prefekta, přichází o odznak.

NEHAS, CO TĚ NEPÁLÍ

Myslíte si, že jako student s odznakem máte právo říkat svůj názor ve VS? Tedy pokud nechválíte (samozřejmě), tak kritika čehokoliv jiné koleji je pro vás tabu. Vy máte na veřejnosti právo pouze chválit (to, že se jim pak za zády vysmějete na icq, je vaše věc, i když košer to zrovna není). Teď zbývá položit jednu otázku: Je to dobře? Nebyla by lepší kritika veřejná, než soukromé pomlouvání? Na jednu stranu musím říci, že je blbost veřejně prohlásit o nějaké koleji, že jsou to všichni pitomci, protože udělali/neudělali danou věc. Už jenom proto, že si proti sobě poštvete polovinu Hogu, takže já se kloním k názoru, že když už člověk s péčkem chce kritizovat a vysmívat se, ať má aspoň tolik slušnosti a dělá to ostatním za zády. Každá veřejná kritika se přijímá hůře, i když je konstruktivní, než když si někoho odpovědného z dané koleje odchytnete a proberete to s ním soukromě, pokud už tedy máte tu potřebu prát za někoho špinavé prádlo a týká-li se to vás. Jedná-li se o interní záležitost, doporučuji dát od toho na veřejnosti pracky pryč. Pokud si už své srdíčko potřebujete vylít, tak to udělejte. Ale neotravujte s tím zbytek VS. Doporučuji držet se hesla: "Nehas, co tě nepálí."

PRAKTICKY SE NELIŠÍTE OD OSTATNÍCH

Pokud jste pouze prefekt, tak nejvíce pravomocí má kolejní ředitel s primusem. A vy se musíte smířit s tím, že budete "obcházeni". Řeknu vám to na rovinu. Vy jako prefekt uvnitř koleje se prakticky nelišíte od ostatních. Jedná-li se o něco důležitého, na co není třeba zvát polovinu hradu, bude to vyřešeno rychle, bez zbytečných průtahů, ale bez vás. Vy budete postaveni před hotovou věc. Nelíbí se vám to? Váš problém. Já jsem byla s tímto stavem úplně spokojena. Nejenže jsem si nemusela namáhat tu věc, která se mi kýve na krku, ale ve své podstatě jsem velmi autoritativní. Demokracie je mi vyloženě proti srsti a nemám nejmenší problém s uznáním autorit, i když s nimi mnohdy nesouhlasím. Pokud se tento stav někomu nelíbí, nechť péčko raději ani nepřijímá a jde si stěžovat někam na lampárnu.
To, co jsem řekla, teď možná trošku popřu. U nás to funguje tak, že i do důležitých věcí smí prefekt aspoň trochu remcat, i když je daná věc daleko nad rámec jeho pravomocí. Jedná-li se například o uvolnění post správce obrazárny, tak profesor Werewolf se mne buď zeptal sám, koho bych tam ráda viděla, nebo jsem se mu vnutila já a své návrhy předložila. Nikdy na mne za toto neřval, ba právě naopak. Řekl, že nad tím bude uvažovat. Z toho plyne jediné. Záleží hodně na osobnosti vašeho kolejního ředitele. Jeden bude pro vás "kamarád", druhý si vás vyslechne a rozhodne se sám, třetí vás pošle do háje a čtvrtému to bude jedno.

PŘICHÁZÍTE O PŘEKVAPENÍ

Nevím, zda toto zařadit do nevýhod prefektování a primusování, protože to už sem částečně nepatří. Nicméně už jenom to, že jste pronikli do zasedačky znamená, že přicházíte o polovinu zábavy a čeká vás to ošklivé slovo, které začíná na p. Ano, mám na mysli samozřejmě práci. Zjistíte, že se nemůžete zúčastnit poloviny soutěží, protože je buď spoluorganizujete nebo znáte předpokládaný výsledek. Navíc se dostanete k trošku delikátním informacím, že človíček XY nikdy nemůže dostat odznak, protože kdysi sebral kolejnímu řediteli zelenou pastelku, človíček YZ zase nemůže být pozván do zasedačky, protože v minulosti prozradil, že kolejní ředitel si koupil balíček pastelek ve slevě, někdo zase vyvedl to nebo ono. Myslíte si, že můžete říct, že vašemu kolejnímu řediteli chybí zrovna ta pastelka, se kterou chtěl spáchat harakiri, a teď nemá jinou možnost, než vzít modrou a žlutou a tyto dvě barvy zkombinovat?

ODMĚNA? VDĚK? ALE KDEPAK

Teď by mne zajímalo, co si myslíte, že takový prefekt za své služby dostane. Nějaký pěkný kolejní předmět? Peníze na ruku? Hejno sov? Mýlíte se. Vaší odměnou bude, když vám primus napíše: "Děkuji, El, jsi moc hodná, zachránila jsi nám kůži." A to je všechno. Nelíbí se vám to? Myslíte si, že byste si zasloužili něco hmotnějšího? Máte smůlu!
Představte si, že celý rok pořádáte nějakou soutěž. Když vyhodnocujete výsledky, nedáte z ruky kalkulačku minimálně hodinu. Napíše vám někdo z vašich spolužáků jednu jedinou sovu se vzkazem: "El, ta soutěž XYZ byla vážně skvělá. Moc se mi líbila." Ne, nenapíše. Něco takového se mi nikdy nestalo. Spíš na vás budou řvát a psát uražené sovy, že jste je ošidili o 100 bodů a díky tomu vypadli. Takže je to strašně nefér a oni požadují okamžitou nápravu. Mají pravdu, nefér to je, ale mají právo něco požadovat? Nemají. Nicméně co zbývá vám? Okamžitě všechno přepočítat, veřejně se omluvit, poslat omluvnou sovu tomu človíčkovi, napsat primusovi, co jste to zase pokazili, a skřípat potichu zuby nad tou do nebe volající nevychovaností.

Ještě máte chuť strčit jenom špičku nosu do zasedačky, nebo se stát dokonce prefektem či nedejbože primusem, na kterém vlastně stojí celá kolej? Neodradilo vás to? Myslíte si, že přeháním a zcela záměrně lžu? Můžete se přesvědčit sami! Navíc ne každý má kolejního ředitele, který za vámi neustále stojí. Musím se přiznat, že zrovna já jsem to štěstí měla. Doufám, že vy budete mít s prefektováním či primusováním daleko lepší zkušenosti. Možná se to zdá po tomto článku nepravděpodobné, ale jako každému i mně odznak schází. Už jsem si na něj zvykla a všechny tyto problémy se zkousnout dají. Je to jenom otázka zvyku.