George McBrave o územních stavbách v GD
Věříme, že splní vaše očekávání a vy se ze slov nového vládce města dozvíte co nejvíce informací.
A Corvinus Declaratio přináší druhou část rozhovoru s Georgem McBravem, historicky prvním starostou Godrikova Dolu. Užijte si čtení při pití lahodného kakaa, které zdarma podáváme ke každému našemu výtisku!
A pro připomenutí, přikládáme i poslední otázku z minulé části!
--------------------------------------------
"Takže se máme trochu bát, že pokud se mezi tebou a Elennar stane nějaký nesvár, tak se to projeví i na tvém vedení Godrikova Dolu?" Výraz obličeje George změní během několika vteřin barvu asi třikrát. "Není to příliš křehká věc na to, aby se na tom dala motivace u tak vedoucího postu?"
"Samozřejmě, že se veřejnost bát nemusí. Práci a vztahy nemíchám mezi sebe," odpoví rázně a dá jasně najevo, že tomuto tématu se nadále věnovat nebudeme.
Trochu se mi oddechne, protože jako majitel nelevné nemovitosti opravdu nechci zažít nějakou revoluci, ještě navíc kvůli ženské.
"Vraťme se ale ke konkurzu na správce Godrikova Dolu," změním téma a pokývnutí hlavy mne George jen utvrdí v tom, že to byl dobrý nápad. "Pan ředitel v konkurzu vyžadoval jasnou představu o tom, kam by měl Důl nadále směřovat. Jaká je tedy tvá představa?"
"Především je důležité získat smlouvu s dodavateli nábytku, aby si majitelé nemovitostí mohli zařídit útulné bydlení." George bezděčně sáhne po deskách ležících na stole. "Rovněž hodlám zahájit terénní úpravy, které by Godrikova Dolu dodaly ještě více vznešenosti."
Toto ve mně však vzbudí nemalé obavy. "Mohu se zeptat, o jaké terénní úpravy jde? Nemusí se majitelé bát nějakých sesuvů půdy či rozlití jezera do pláně nebo…"
"Naopak!" skočí mi trochu neurvale George do řeči. "Bude postaven pevný most přes jezero; dosavadní způsob přepravy přes jezero je velmi kritický, právě ten totiž sesuv půdy způsobuje. Poté se chystá vysazení nových stromů a vysazení trávy po celém území Godrikova dolu."
To mi na klidu moc nepřidá, popravdě. "Okolo jezera ale vede kvalitní cesta, k čemu tedy další přeprava? Nejsou náklady na výstavbu mostu příliš velké? Jak se to zaplatí? Navíc se nedá ani očekávat využití jako přepravní prostor a také romantické projížďky lodičkou jsou přece jen lepší než chození po mostě."
George chvíli přemýšlí o odpovědi a nakonec odpoví velmi neurčitě: "Vedení Godrikova dolu ví, co dělá, nicméně se plánuje zřízení půjčovny lodiček." Usměje se na mě v mylné představě, že uspokojil mou touhu po zvědavosti. Ale kdepak.
"To jistě - nepochybně víš, co děláš," usměju se také. "Ale nemyslíš, že mají i obyvatelé právo vědět? Bude se ustanovovat nějaká městská rada, nebo bude vláda nad Godrikovým Dolem čistě vláda jednoho muže? Jak můžeme, my obyvatelé, vědět, že stavba mostu nebude mít za následek prázdnou pokladnu a tím pádem se nezvýší náklady na naše bydlení? Bude zřízena nějaká administrativní nástěnka?"
George se mne snažil několikrát přerušit, přesto se mu to nepovedlo. Teď jenom bezmocně rozhodil rukama. "Očekává se i zřízení nástěnky, obyvatelé se obávat nemusí…" Taková odpověď mi však jako majiteli domu nestačí.
"A jaké máme záruky?" udeřím na něj. George se na mě chvíli nevěřícně dívá a kroutí hlavou, poté si odkašle a napije se džusu, který se mu zničehonic objevil na stole. "Já myslím, že to nejsou pouze mé obavy, popravdě. Myslím, že vyjadřuju obavy více obyvatel Godrikova Dolu," uvědomím si, že jsem asi trochu přestřelil, a proto se snažím zmírnit otázku dodatkem.
George dopije džus a s rozvahou volí svou odpověď. "Záruky se občané brzy dozvědí při shromáždění města, na kterém budou obeznámeni i se všemi změnami," usměje se tajemně.
"To slyším opravdu rád." Nezakrývám, že mě jeho odpověď trochu uklidní. "Jak se budeš jako správce… nebo mám říkat starosta?" zarazím se. "Jak se budeš jako starosta Godrikova Dolu vypořádávat s vandalismem? Studenti jsou neposední, to přece víme. Nebojíš se, že to odnese několik laviček nebo světel?"
"Žádný mudlovský kamerový systém sice nevedeme, Godrikův Důl je však chráněn kouzly proti vandalismu," řekne ještě více tajemně jak předtím. Jako správce Příčné uznávám, že bych se neměl ptát na detaily. Přeci jenom, lepší, když vandalové nevědí, co jsme si to pro ně připravili. George se podívá na své hodinky a potom na mě. Snažím se toto jasné znamení ignorovat.
"Mohu se zeptat, jaká je oficiální verze nedostupnosti rybářské chatky?" narážím trochu na pověst, která se nese hradem. "Domek nelze koupit a v novinách se už objevily informace o prokletí, které je k této chatce připoutáno. Co nám k tomu můžeš říct?"
Touto otázkou je nový správce trochu zaskočen a je to hodně znát na jeho odpovědi. "Prokletí? To je další novinářský úlet co jsem dnes slyšel, ten první byl… ehm… tedy, chtěl jsem říct…," tentokrát mu však skočím do řeči já.
"Úlet? To není úlet. O tom místě se tvrdí, že se zde utopil rybář i s jeho dcerou a nyní tam straší."
George na mě vytřeští očí a všecko se snaží zamaskovat rychlým posměškem. "Rybář s dcerou? Ale třesky plesky!" vybalí na mě, až mě to trochu zarazí. "Před dvaceti lety tam žila rybářka, která se provdala a odstěhovala do Prasinek," přichází s poněkud neurčitým a pro mne neuspokojivým vysvětlením. "Veřejnost může být klidná. Chatka bude pravděpodobně v budoucnu sloužit jako půjčovna loděk," dodá ještě a je na něm znát, že si klidu dodává i on sám.
Na té odpovědi se mi však něco nezdá. "A není to škoda? Nemálo kouzelníků by za takový krásný domek na břehu jezera zaplatilo nemalé peníze."
"Věřte mi, že ve stavu, v jakém je objekt nyní, by dům neměl cenu ani 10 galeonů," snaží se George získat situaci čistě pod svou kontrolu. Ocením tu snahu a přejdu k poslední otázce.
"Už několikrát jsem se setkal se stížností na nebezpečný způsob cestování pomocí rozviklaného vozíku. Bude s touto nešťastnou volbou dopravy Godrikův Důl něco dělat, nebo nadále budou návštěvníci ohrožováni na zdraví?"
"Vedení Godrikova Dolu hodlá trať i vozík opravit a zabezpečit," odpoví mi George, opět vcelku neurčitě. To je pro mě další ze signálů, že bych měl pomalu končit.
"No, každopádně vidím, že čas na rozhovor utekl už před dlouhými minutami. Je ještě něco, co bys rád vzkázal budoucím nebo i současným vlastníkům domků v Dole?" zeptám se klasickou zavírací otázkou. George vstane a jde pomalu ke mně. Přitom mi odpovídá a gestem ukazuje ke dveřím.
"Rád bych současným i budoucím vlastníkům vzkázal, že jejich investice do nemovitostí byla a samozřejmě i bude dobrou volbu. Obyvatelé se mohou těšit na rozšíření sortimentu v obchodním centru," usměje se George a nemilosrdně vyprovodí mě ze své nové, velmi prostorné a honosně zařízené, kanceláře.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: John WerewolfVydáno:
