Myslíte na myslánku?
Začněme tím, že si osvěžíme základní fakta.
***
Co je to myslánka?
Myslánka je jakási podivná nádoba, do které mohou všichni hradní obyvatelé ukládat své vzpomínky na jednotlivé události, které tady na hradě zažili, aby se o nich něco dozvěděli i ostatní, kteří je pak mohou upravovat a doplňovat.
Kde myslánku najdeme?
Víte, kde je knihovna? Tak přesně tam se zajděte podívat, myslánka tam stojí poněkud opuštěně a po nocích pláče...
***
Když teď všichni víme, co to myslánka je, podívejme se blíže na její obsah. K současnému dni obsahuje přesně 22 vzpomínek od jednotlivých obyvatel hradu. To nezní zase tak špatně, když to vezmeme kolem a kolem. Ovšem, musíme mít na paměti, že většina těch, kteří do ní svou vzpomínku vložili, se k tomu nerozhodli z čisté dobroty srdce. Během oslav založení školy se totiž madame Mintaka Orionis rozhodla, že věci nenechá jen tak, jak samy leží a běží, ale že zdejší obyvatele postrčí a pošťouchne a poprosí je, zda by nevzdali hold naší škole tím, že do myslánky přidají nějakou vlastní vzpomínku.
A světe div se, ono to fungovalo! Jak je možné, že je madame přesvědčila? Nebo proč vlastně přidali do myslánky svou vzpomínku? Jaké měli pocity, když se podělili o své vlastní vzpomínky s celým hradem? A co si vlastně o myslánce myslí? Zeptali jsme se několika autorů a zde jsou jejich odpovědi.
*
Paul Brewer: Myslánka je podle mě úžasná věc.
Já jsem si pořád říkal, že tam napíšu, a když pan ředitel napsal, že doufá, že se moje vzpomínka objeví v knihovně, tak v den, kdy madam Mintaka (teď doufám, že jsem se nespletl a byla to vážně ona) motivovala studenty, ať tam napíší, tak jsem tam napsal.
Hlavním důvodem mi však bylo to, aby se myslánka začala trochu plnit. Přeci jenom, každý má na hradě nespočet vzpomínek a kdyby každý napsal alespoň jednu, bylo by to úžasně zajímavé. Škola s tak bohatou historií přeci vzpomínkami přímo dýchá a bylo by skvělé, kdyby někdo něco napsal a my bychom se o něčem s historie dozvěděli a to ne formou muzea, ale vyprávěním z myslánky.
Myslím, že by bylo určitě skvělé, kdyby se do ní více přispívalo.
*
Larrie Larstonová: Do myslánky jsem chtěla napsat již delší dobu, ale byla to vždycky jedna z věcí, které člověk 
odkládá na "pak", případně na "až bude čas". Postupem času zjištuje, že to vlastně jen stále odkládá. Nakonec mě ale rozhoupala až slečna Mintaka, která mi poslala motivační sovu a donutila mě sednout si a konečně vzpomínku sepsat, za což jsem jí vděčná.
Pocit po dokončení vzpomínky jsem rozhodně měla příjemný - konečně bylo hotovo něco, k čemu jsem se už dlouho odhodlávala. Zároveň jsem ale samozřejmě byla ráda už proto, že ten pocit na rozšiřující se vody Myslánky člověka zahřeje. Obzvlášť když ví, že to bylo i jeho přičiněním. A i když je to pro školu minimum, pořád to něco je. Pořád máte pocit, že jste pro ni něco udělali a pomohli jste uchovat vzpomínku, která měla být uchována.
Myslánku považuji za užitečný aspekt hradního života. Je ve své podstatě ojedinělá - nikde jinde nenajdeme tak obsáhlé, historicky podstatné texty pocházející z per všech barevných na hradě a sepsané společnými silami. Neříkám, že by se hrad bez Myslánky neobešel nebo že by Myslánka dovedla nahradit jednotlivá Muzea Hogwarts nebo Memoáry velkých osobností hradu v sekci Kronik v Knihovně... Nicméně je skutečně unikátní, nabízí zase něco jiného a nepochybuji o tom, že jsou lidé, kteří si najdou cestu právě k ní spíš než k jiným možnostem uchování a poznání historie Hogwarts. Rozhodně myslím, že by na hradě měla dále setrvat a měla být dále rozvíjena.
*
Kate Resea: Vzpomínku jsem tam přiala z prostého 
důvodu - chtěla jsem a navíc jsem byla i požádána, že by bylo hezké přidat k výročí založení školy nějakou vzpomínku.
A ano, ráda jsem se podělila s ostatními o svoji vzpomínku, zvláště takovou, jakou jsou OVCE.
A názor na myslánku mám kladný, myslím, že je to dobrá věc, protože ne vždy se k nějaké události napíše smysluplný článek a tady se na tom mohou podílet lidi, i když někdo vloží vzpomínku, tak někdo jiný do ní může vložit ještě svoji a trochu tu celou vzpomínku na událost obohatit...
*
Vicky Charmant: Ano, do myslánky jsem přispěla dvakrát. Přiznám se, že ani jednou to nebylo jen tak, že by mě to samotnou napadlo - jednou to bylo na výzvu p.p. Orionise v DV a podruhé na výzvu madam Mintaky při příležitosti svátku založení školy.
Čas od času se jdu do myslánky podívat a vidím v ní jedině přínos. Líbí se mi, že občas někdo udělá něco bez nároku na odměnu jen proto, abychom jednou mohli všichni zavzpomínat na to, jak se tahle stránka vyvíjela, a co všechno jsme tu prožili.
*
Nebelbrach Mechacha: K uložení vzpomínky do 
myslánky mě přiměla p. p. Mintaka Orionis, když se slavilo výročí naší školy. Bylo jí líto, že se vzpomínky ztrácejí.
Pocity jsem neměl žádné, měl bych mít?
Myslánka může určitě zachytit zajímavé okamžiky, které by jinak skončily na smetišti dějin. Bohužel není příliš přehledná, podle pouhého názvu vzpomínky člověk nepozná, co je jejím obsahem.
***
Tolik tedy od těch, kteří do myslánky přispěli. Ale samozřejmě mi to nedalo a musela jsem se na pár otázek zeptat i Mintaky, kterou jsem přepadla uprostřed noci a která mi i přesto ochotně odpověděla.
*
*
Corvinus Declaratio: Ahoj Minti, ty jsi byla iniciátorkou akce "přispíváme do myslánky", co tě k tomu vedlo? Jak tě napadlo obeslat studenty i profesory?
Mintaka Orionis: Na přesný impuls si nepamatuji, ale 
vím, že byl Den založení, tak jsem si říkala, že by bylo hezké dát škole nějaký dárek. A tenhle způsob mi přišel adekvátní.
*
Corvinus Declaratio: Čekala jsi úspěch nebo jsi předpokládala, že se na to všichni vykašlou?
Mintaka Orionis: No, jsem docela dobrá přesvědčovatelka, takže jsem věřila, že někoho „donutím“. Ale střízlivě jsem odhadovala, že přesvědčím tak 15 lidí k tomu, aby napsali. Nakonec napsalo asi o trochu víc lidí, ale ne nijak enormně. Takže jsem byla spokojená.
*
Corvinus Declaratio: Poděkoval ti za tuhle sbírku alespoň někdo, nebo si náhlého návalu vzpomínek nikdo ani nevšiml?
Mintaka Orionis: A kdo by mi měl děkovat? Já to nedělala proto, aby mi někdo děkoval, přišlo mi jen, že je to dobrá záminka k tomu, abych lidi donutila něco užitečného „zadarmo“ a nad rámec jejich povinností udělat. Takže jsem spíš byla spokojená v tomto směru, že se to povedlo.
*
Corvinus Declaratio: Hodláš organizovat něco podobného? Znovu nakopnout lidi, aby přišli se svou troškou do mlýna?
Mintaka Orionis: Pokud naznám, že je nějaká dobrá příležitost, tak ano, zatím ale takovou potřebu nemám, takové nápady mívám spontánně.
*
Corvinus Declaratio: Sama jsi taky přispěla vlastním zážitkem, jaký to byl pocit, podělit se o něj se zbytkem hradu?
Mintaka Orionis: Normální. Jako když píšeš cokoli jiného.
*
Corvinus Declaratio: Které vzpomínky podle tebe do myslánky patří a které už ne?
Mintaka Orionis: Já si myslím, že tam patří skoro vše, proto nechápu, jak někdo „neví“, co tam napsat. Podle mě tam patří i nějaká RP akce z VS, cokoli, nemusí to být jen „velká“ historie. I mudlové už studují takové věci jako dějiny mentalit apod. Takže tam podle mě patří vše, co někdo prožil díky Hog.
*
Corvinus Declaratio: Co si myslíš, že je hlavním důvodem toho, že lidi do myslánky nijak zvlášť nepřispívají? Myslíš, že by bylo dobré, kdyby byla za vzpomínky poskytnuté veřejnosti nějaká odměna?
Mintaka Orionis: No, já si myslím, že myslánka moc propagovaná není a většina lidí se bojí napsat (nebo se na to vymlouvá), co zažila, protože jim to nepřijde dost „důležité“. A já třeba moc nepíšu proto, že si pamatuji tak den zpátky, pak zapomínám úplně vše.
*
Corvinus Declaratio: Co bys vzkázala těm, kteří se třeba bojí do myslánky něčím přispět, protože jim přijde, že "to neumějí podat" nebo je jejich vzpomínka "moc nudná"?
Mintaka Orionis: Ať nepíší, když na to no nemají *zasměje se* Ne vážně... nebudu nikoho přesvědčovat, aby tam něco napsal, ale snad vidí, že je tam pestrá směs vzpomínek a všechny nemusí být na 15 palců. Kvalita a styl příspěvků je tam různý už teď, ale abych se přiznala, tak je to podle mě dobře. Myslánka není kronika, ale vzpomínka jednotlivců, takže nemusí být nijak erudovaná!
***
Vidíte? Není třeba se bát. Co tedy třeba místo odkládání "na potom" se do vzpomínání pustit hned? Ono totiž tohle odkládání vzpomínkám vůbec nesvědčí, protože mají tu nepříjemnou vlastnost, že blednou a mizí a ztrácejí se a vy zapomínáte přesně ty nejlepší detaily, které se nejvíce hodily k uchování. Takže, šup, ponořte se do hlubin paměti a zapátrejte, co zajímavého se přihodilo během zařazování, jak jste na hradě potkali sedmibojařskou sfingu nebo jak jste kdysi před lety bojovali v Bradavické čtyřce. A myslete na myslánku!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Janel WeilVydáno:
