Modré slzy štěstí

Dne 6. 3. 2010 se udála v havraspárské kolejní místnosti prazvláštní a jedinečná věc. Havraspárský trezor byl pokřtěn! A že nevíte, jak to probíhalo? Nu, tak to se začtěte do článku.

Je sobota. Bradavické hodiny odbíjejí 18:00 a Lilien Emity Meissed usedá do největšího křesla za stolem. S úsměvem na rtech nová pokladnice zve účastníky křtin a dražby do sálu. Lilien kolejku úplně proměnila. Ve vyrovnaném půlkruhu kolem stolu se shlukli havraspárští studenti. Napjatě jsme očekávali, co se bude dít.
   
Lilen se postavila a uvítala nás. Ne, opravdu na programu nebyly jen křtiny, ale i dražba! Havraspárští si nachystali modré váčky s galeony a dychtivě vyhlíželi, co přijde jako první na řadu. Účelem dražby bylo naplnit nově pojmenovaný trezor cinkavým krmením. Největší zájem byl o kolejní koktejlky, které nakonec shrábla Linn (no jo, já vím, jsem zlá -ďábelský smích-). Ale dražily se nejen tyto krásné šaty, ale i další věci, například náušnice, boty a nesmělo chybět ani malované vajíčko.

Po velkolepé dražbě se však Lili rozhodla křtiny ukončit, v tom jsme jí naštěstí rázně zabránili. Ztracení Havraspárští se vrátili do kolejní místnosti a očekávali, co se bude dít. 

Na řadu přišly křtiny. Sedmero havranů se slétlo do kolejní místnosti, na takové slavnosti přece nikdo nemůže chybět! Legendární sudičky havraspárské, Larrie, Linn a Sharlotte, se dostavily, jedna v černých šatech a v hávu, další v krátkých modrých šatech a ta třetí v nádherném Stříbrném mražení. Sudičky se postavily před trezor a (ne)čekaly, až budou moci začít. Lilien ohlásila chvilku ticha a my jen hleděli na zmatený trezor. Lili přišla z chodby, odkud přinesla světle modrý plakát s bronzovými a stříbrnými odlesky, na kterém byla napsána jména, která navrhli Havraspárští pro trezor. Zde vám uvádím onen seznam:

Havrotrezík
Xenofílius
Moneyík [maník]
Krmítko
Strýček Skrblík
Hnízdo
Tkanička
pan Leevian
Corvino Candor - Havraní záře


Jak všichni vidíte, všechna jména byla pěkná a trezor nevěděl, jaké si má vybrat. Proto jsme přišli na řadu my, havránci, abychom mu s výběrem pomohli.

Nejvíce hlasů získal Corvino Cando r, který převálcoval ostatní návrhy na celé čáře.
Aby se to ale ostatním nepletlo a jméno nebylo moc dlouhé, dali jsme mu přezdívku Candy.

Poté přišly na řadu slavnostní křtiny. Sudičky se pohavraspárštily(svěcenou vodou si na čelo nakreslily H jako Havraspár) a mohlo se přistoupit k obřadu. Jako první byla požádána Linn, aby pronesla věštbu, a ta dala trezoru do vínku jednu vlastnost - skromnost. Jako další přišla na řadu Sharlotte la Libretëa, která trezoru Candymu přála, aby se naplnil lesklými galeony. A jako poslední vynesla věštbu Larrie, která trezoru přisoudila moudrost, štěstí, ale i bídu a smutek. Proč tomu tak bylo? Už po staletí třetí sudička vždy pokřtěnému vetknula mezi nitky osudu nějakou překážku. Po chvílích smutku ale přichází o to větší radost.

Lili bohužel musela odejít, a tak se pokračování křtin ujala Larrie Larstonová, současná havraspárská prefektka. Společně s ní pokřtili trezor i ostatní členové havraspárské koleje. Na trezor všichni nakreslili H a opakovali při tom Larriina slova.

Poté jsme se přemístili do ateliéru pana Paštičky a tam se vyfotili. Pak jsme se vrátili do kolejky, štěstím dojati. Na stolech se objevila legendární modrá limonáda a jídlo všeho druhu.


A jak probíhaly přípravy na křtiny? To nám prozradila jejich pořadatelka Lilien:

"Přípravy na křtiny byly zdlouhavé. Nejdříve jsme museli vysmejčit kolejku a okolí trezoru. To víte, při křtinách se vše musí lesknout čistotou. Poté bylo třeba zvolit vhodné jméno, které měli havránci možnost navrhnout. Po zdlouhavém procesu zasílání vhodných jmen jsme rozhodovali, které z nich bude to pravé. Dále byl problém s knězem, žádný nám nebyl dost dobrý, a tak mi trezor řekl, že pro něj bude pocta, když se role kněze ujmu já. Což mě velice potěšilo. I když nakonec mě musela zastoupit Larr, té velice děkuju, jelikož moje neodkladné mudlovské záležitosti, o kterých jsem se zmiňovala, se dostavily. Potom jsme oslovili Sedmero, jestli by naši havrani na celé křtiny dohlíželi, a oni bez dlouhého otálení souhlasili. Těsně před začátkem křtin jsme ještě sehnali několik skvělých sudiček. Myslím si, že náš Candy byl z celého obřadu velice nadšen, i když mi už stihl trošičku vynadat, že jsem se mu při jeho křtinách nemohla věnovat, ale už mi snad odpustil... -usměje se a doufá, že to Candymu vynahradí-"

A zde jsou názory účastníků oslavy:

Katelyn Auster:

"Byly super! Myslím, že zrovna takový obřad si náš trezor zasloužil a jsem ráda, že jsme o jeho jménu rozhodovali všichni. Škoda, že tam nepřišlo více lidí z koleje, ale stejně to bylo príma -usmívá se-"

Sharlotte la Libretëa
:

"No líbilo se mi to strašně moc... Hlavně vymýšlení jména pro náš trezor, už pokřtěného Candyho -úsměv- Potom to, jak měla každá sudička říct, co přeje Candymu do života a tak dále, bylo to prostě úžasné! I focení, kde každá vypadáme skvěle. No a pak už se jen popíjela modrá limonáda, modré zákusky se jedly a užívali jsme si havraspárské vůně -úsměv-"

Křtění trezoru byla opravdu velkolepá a šťastná záležitost, na kterou budou všichni havraspárští jistě vzpomínat s úsměvem na rtech. My jen trezoru přejeme, aby se mu nové jméno líbilo a aby se cítil šťastný a samozřejmě, aby měl v útrobách hodně úspor.

Šéfredaktorka: Larrie Larstonová
Korektura a vizuální úprava článků: Janel Weil, John Werewolf, Larrie Larstonová
Ilustrátoři: John Werewolf, Katelyn Auster, Larrie Larstonová
Autoři článků: Anna Barberová, Any Dawson, Avreya Monowitz, Elennar Hollkin, Emma Violet Wang, Eressiel de Naso, Isabella Anne Swan, Janel Weil, Larrie Larstonová, Lilien Emity Meissed, Linn Rose Lairová, Madidess Leevian, Thasa Monke Kemanová

Poděkování: Času, že se zastavil a dovoluje Corvinovi prožívat nekonečné mládí. Siru Johnu Werewolfovi za ta léta, během kterých se staral a stará o Corvinovu tvář. Redaktorům, kteří našemu plátku dali řeč. Korektorům, kteří tuto mluvu ještě pilují. Ilustrátorům, kteří Corvina naučili barvitě popisovat, oč mu běží. A také vám, čtenářům Corvina Declaratio, kteří havraspárskému kolejnímu časopisu vdechli život. Děkujeme!