Jedna z kdysi nejmilovanějších a nejprestižnějších vnitrokolejních soutěží Havraspáru se vrací na scénu. Tentokrát nejen ve velkém, ale ještě ve větším! Přivítejte ho s námi a připomeňte si, oč se jedná. Komu budete letos fandit?

Zadání úkolu "S body až ke hvězdám" je jednoznačné. Jak se ovšem bude prát tucet statečných se zadáním úkolu "Jímání jasnozřivosti"? Pojďme se podívat, co je čeká a nemine.

Nemohli jsme ji najít ani u Roweniných spoďárů a začínali si zoufat, že nám možná někam uletěla. Nakonec se do okna arkýřového okna havraní věže spustila vzhůru nohama růžová hlava a vysmátý obličej. Seděla u korouhve na střeše a ohýbala vzduch, aby se mosazný havran divoce točil dokola. Clea Haliová.

Létala si vysoko nad zemí na novém famfrpálovém hřišti, které měla téměř celé pro sebe. Ostatních hráčů si nevšímala, ve tváři vepsaný jediný cíl: střelit gól. Sledovali jsme ji z tribuny, kam za námi s úsměvem a červenými, větrem ošlehanými tvářemi dorazila. Ellison Grant.

Seděl v jednom z oken havraspárské věže. S úšklebkem na tváři vháněl do kolejky prudký studený vzduch, kterým cuchal ostatním havranům peří a rozháněl pergameny po místnosti. Martin Lerelin.

Našli jsme ji, kterak první den termínu sedí na hodinách svých profesorů a začíná psát úkoly, na které jí zbývalo 14 dnů. Na otlučené lavici vedle ní tančily modré plameny ledového ohně. Jednorožec? Nikoli, Aya Watanabe.

Temnou chodbou východního křídla Hogwarts zavanul silný průvan a uhasil naráz všechny pochodně. Kdosi na druhém konci koridoru zatleskal. A oheň se poslušně vrátil do stojanů. Ginny Eleanor Zauberinová.

Za okny havraspárské věže zuřila ostrá vichřice a plameny v kolejním krbu pozvolna dohasínaly. Tu se však dřevo rozhořelo jasným světlem, které ihned rozehřálo společenské prostory. To zrovna soustředila svou mysl, aby ohnula živel ohně a přiložila do kotle rodinné atmosféry. Saphira Crystal.

Seděla nad sklenicí vody, bavila se tvorbou útvarů z kapaliny. Cvičila si všemožně složité obrazce a vesele se při tom usmívala. Hazel Jane Morion.

Zahlédli jsme ji, jak probíhá přes nádvoří v prudkém dešti. Kapky deště ji však jen obešly. Na hábitu nebyla namočená jediná nitka. Klára Anna Tmavooká.

Stála na břehu jezera a s ďábelským úšklebkem honila ve vodě ryby a jiné obyvatele našich vod. Ohýbala svůj živel s prudkou elegancí a lehkostí. Mary Anne Montague.

Vracela se právě z učebny Lékouzelnictví a v rukou držela svazek nejrůznějších bylin a rostlin. Ty si s nepřítomným výrazem prohlížela a vždy, když k některé z nich přičichla, cosi zamumlala a na souhlas přikývla. Emilie Violet Hopperson.

Seděla u stolu U Tří košťat, něco horlivě psala na pergamen, až bylo slyšet škrabání brku. Občas s klidným výrazem zakroutila hlavou, škrtla text a s nově zrozenou myšlenkou se pustila znovu do psaní. Po chvíli zachytila náš pohled a s úsměvem nás zvala k sobě. Helen Emily Argus.

Seděla v kolejní místnosti stranou od ostatních a v ruce třímala svou oblíbenou knihu. Sem tam zvedla pohled, aby se zadívala z okna věže a kochala se výhledem na krásu zimní krajiny, pak jej zase sklopila ke knize a pokračovala ve čtení. Po chvíli se odtrhla od četby a zadívala se na nás. Tyrq Axelotl.