Definice čokolády

Havraspár je už od věky věků spojován s čokoládou. Většina členů modrého vedení ji využívá jako motivaci, jiní jako odměnu, někdo ji má na zlepšení dne. Ale co se stane, když havraspárští dostanou svých vlastností a začnou shromažďovat veškeré informace, které o téhle sladké pochutině mají, a začnou o tom vést rozhovor?

Tenhle článek vznikl v důsledku rozhovoru dvou modrých studentek při konci jednoho kolejního večírku, kdy začaly řešit, jaká je vlastně definice čokolády. Zda je to vážně jenom zrno z kakaových bobů, nebo jestli pro ně znamená něco více. Nyní se pohodlně posaďte a užijte si článek o havraspárském zdroji magie a síly.

**

Addie Hazel: Aimée, ráda bych náš rozhovor začala pěkně od začátku. Tušíš jaká je historie čokolády? Jaký je její původ?

Aimée Leavittová: Čokoláda má kořeny hluboko v minulosti. Za tu dobu prošla velkým vývojem a ačkoliv už ji teď mnozí považují za příklad dokonalosti, nepochybuji, že se bude vyvíjet i nadále a zlepšovat své magické účinky. Tímto tématem (respektive původem přímo horké čokolády) jsem se zabývala již dávno ve svém úplně prvním článku (můžete ho brát s rezervou, jsem si vědoma pochybné kvality) ale od té doby se mi toho podařilo odkrýt více, samozřejmě s pomocí mých spolužáků.

*

Aimée Leavittová: Ke zjišťování toho máme ale více. Pověz mi, ty víš, kde čokoládu ukládáme? A jak to, že jsou její zásoby nevyčerpatelné?

Addie Hazel: Pro většinu havraspárských je tohle velké tajemství, stejně tak i pro mě. Ale jednou jsem se stala posluchačem jednoho rozhovoru mezi modrými studentkami, které právě tohle řešily.

A tak se mohu podělit alespoň o tohle. Přece jen na každém šprochu pravdy trochu. *uculí se* Z celého rozhovoru jsem pochopila, že se v jisté tajné místnosti poblíž naší kolejní místnosti nacházejí umpalumpové. Ano, ty které můžete znát z Karlíka a továrny na čokoládu. A právě oni se starají o to, abychom měli čerstvý přísun čokolády každý den. Od té doby uplynulo již pár let a dodnes se mi nepodařilo zjistit blíží informace. Tudíž je pro mě stále otázkou, zda se vážně v té tajné místnosti vyskytují umpalumpové a ne domácí skřítci.

*

Addie Hazel: Ale když tak přemýšlím, jak se vlastně dostala čokoláda do naší koleje?

Aimée Leavittová: Mnohým se nyní může zdát, že čokoláda je s Havraspárem spjatá odjakživa. Když se studenstvo prochází po hradních chodbách, je velice pravděpodobné, že potká modrý hábit s čokoládou v kapse. Havraspárští ji nabízejí každému při každé příležitosti – v dobách radosti i smutku, lenosti i produktivity… zkrátka její blahodárné účinky jsou vítané vždy. V koleji se využívala vždy, modří vymysleli a nalezli i řadu legend, ale rozmohla se ve velkém až s čokoládovou prefektkou, později primuskou Lessien Posie a já jsem s radostí v tradici pokračovala skrze horkou čokoládu. Poté už to chtělo jen udržovat zásoby – loni se například sháněla zásadní esence. Jak už jsem však zmínila dříve, v určité – menší – míře se v Havraspáru čokoláda vyskytovala snad vždy. Říká se, že tuto speciální verzi má na svědomí Sedmero. A Sedmero je vzorem pro modré studenty, není tedy divu, že si tato látka našla místo v srdcích většiny Havraspárských. *usměje se*

*

Aimée Leavittová: Vztah k čokoládě se ale v průběhu let různě mění. Mohla bys ho našim čtenářům přiblížit?

Addie Hazel: Ráda! Už jako losos máte možnost od havraspárských studentů dostávat čokoládové bonbony. V tu chvíli jste rádi. Jste na novém místě, kde nikoho neznáte, nevíte, jak věci na hradě fungují, a tak máte radost z nových kamarádů a ze sladkostí.

Následně vás Moudrý klobouk zařadí do Havraspáru. Přijdete do koleje a přemýšlíte, na co koukat – Sedmero, čokoládová fontána, poháry, čokoládové bonbóny, obraz Roweny... V prvních týdnech se čokolády lehce přejíte, protože ji používá každý starší havran jako nejlepší motivaci. V kolejní místnosti máte nespočet čokolády, čokoláda nechybí ani na tribuně u famfrpálového hřiště, dokonce i v redakci se nějaká ta čokoládová fontána objeví.

Takže závěrem, po prvním ročníku už čokoládu nechcete ani vidět. Z toho důvodu se jí ve druhém ročníku snažíte spíše vyhýbat, ale už ke konci roku si uvědomíte, že bez čokolády prostě nedokážete fungovat, a tak v následujících letech u vás v brašně na výuku nesmí chybět tabulka čokolády a ve famfrpálovém hábitu máte ve speciální kapse čkok bonbón!

*

Addie Hazel: Teď se tě zeptám jako bývalé primusky. Kde kolej bere galeony na takové množství čokolády?

Aimée Leavittová: Zdálo by se, že když čokoládu považujeme za tak zázračnou záležitost a konzumujeme ji v takovém množství, finanční zátěž pro konto musí být ohromná. Překvapím vás – není to tak! Zaprvé, náklady jsou překonány blahodárným vlivem, který na nás pak čokoláda má. Zadruhé, ne všechno vzácné se dá zhodnotit penězi. Magie naší čokolády tkví v ingrediencích, z nichž některé se získávají špatně. A nejde o placení, ale o úsilí, které se k zisku musí vynaložit. Proto se například minulé léto konala výprava za esencí. Čokoláda tedy není nákladná, proto můžeme být i tak nejbohatší kolejí na hradě.

*

Aimée Leavittová: Navíc, čokoládu lze šetřit i tím, že ji použijeme jako součást do různých receptů. Znáš nějaké? *zazubí se*

Addie Hazel: Já osobně si vystačím se samotnou čokoládou, ale protože jsem aktivní čtenář Corvina, tak vím, že jisté modré duše napsaly článek s několika čokoládovými recepty. Hned první článek je od NiC, která zpracovala článek na vánoční cukroví a druhý článek je od Charlie, která si dala práci s přípravou halloweenského občerstvení.

*

Addie Hazel: Na horkou čokoládu je potřeba vlastnit hrnek. Máš nějaké preference? Nebo obecný popis, jak by měl správný hrnek na čokoládu vypadat?

Aimée Leavittová: Ještě bych doplnila, že například náš tým v Bradavické čtyřce sepsal skvělé recepty, například na čokoládovou kostku. Ale to už si nejsem jistá, jak jsou dohledatelné. *smutně pokrčí rameny* Co se ideálního hrnečku týče – nerada určuji ideály. *zasměje se* Jak už bylo dnes řečeno, každý má preference jinde. Zdržím se tedy nějakého konkrétního popisu. Je hlavně důležité, aby hrníček u každého plnil svou funkci – držel v sobě čokoládu, držel ji v tom správném množství a tím správným tvarem, aby svému majiteli pěkně seděl v ruce. Aby seděl k osobnosti, dal se kombinovat s různými outfity, zkrátka aby s ním mohl dotyčný havran (či jiný milovník čokolády) souznít. *spokojeně se usměje*

(Ilustrace: Aimée Leavittová)

*

Aimée Leavittová: K čemu si ale takový hrneček čokolády vzít? Jak vypadá stolování a denní jídelníček s touto pochoutkou?

Addie Hazel: V Havraspáru je zvykem ke každé snídani si přinést svůj hrníček na horkou čokoládu. Aby nám to nezevšednělo, tak máme na výběr, zda bychom si rádi dali mléčnou, hořkou, či snad bílou. Během svačiny, kdy je potřeba doplnit energii na další učení, máme v kolejce připravené čokoládové muffiny. Na oběd je složité čokoládu propašovat, ale naštěstí havraspárské vedení v minulých letech se domluvilo se skřítky, aby připravovali i nějaké sladké jídlo s čokoládou. Ale samozřejmě, že modří studenti mají na výběr i klasické slané jídlo. Tak jako tak mají havrani připravené u talířů malé mističky, kde je jeden sloupeček čokolády. Následuje svačina, kde míváme wafle, které si můžeme dozdobit, čím chceme (ano, čokoláda a čokoládová zmrzlina nesmí chybět *směje se*). Tahle odpolední svačina je velmi důležitá! Je to zdroj energie a dobré nálady na večerní kolejní tréninky. Poslední jídlo dne je tedy večeře a ani u ní nesmí chybět hrnek čokolády. Během léta je možnost si dát i studený čokoládový nápoj.

*

Addie Hazel: Podle popisu stolování, jak jsem ho teď řekla nahlas, mi připadá, že lidi v modré koleji jsou trochu čokoládoví diktátoři. Je tomu tak? Nebo máme i nějaké výjimky?

Aimée Leavittová: Čokoláda je samozřejmě pro havraspárskou kolej zásadní. To ale neznamená, že kdo by náhodou čokoládu neměl rád, nebyl by v koleji vítán – čokoládu rozhodně nikomu nenutíme. Přece jen, to bychom asi rychle ztratili svou drahou kolejní, která si na ní zrovna nepochutná a raději upřednostní mrkev. Takže alternativy existují, každý má svobodnou volbu a kolej ráda svým studentům poskytne vše, co je v jejích silách, aby jim dopřála ten ideální pohon a náboj. Přece jen, i v minulosti existovaly jiné formy motivace.

*

Aimée Leavittová: Ale když už čokoláda, tak jaká je podle tebe nejlepší? *zazubí se*

Addie Hazel: Toť záludná otázka! Já osobně třeba mám nejradši mléčnou čokoládu, když mám na ni chuť, či potřebuji získat nějakou energii, kreativitu. Ale když se potřebuji soustředit na napsání článků nebo eseje, tak ujídám hořkou čokoládu, která mi udrží pozornost. Myslím si, že tedy záleží na každém z nás, kterou čokoládu určí za nejlepší. Jaká čokoláda je podle vás, čtenáři, nejlepší? Klidně nám to napište do komentáře.

*

Addie Hazel: V předchozí odpovědi jsi zmínila, že v minulost existovaly i jiné motivaci. Řekni mi o tom více, prosím!

Aimée Leavittová: Samozřejmě, dřívější formy motivace mohu zmínit. Je mnoho způsobů a na každého působí a funguje něco jiného, přece jen, každý jsme unikát s jinými preferencemi. Zmíním tedy jen pár forem, které mi utkvěly v paměti. Kdysi jsem například četla článek o modré limonádě, rovněž takovém zázračném elixíru, který zejména prospíval v létě se svými osvěžujícími účinky. (Pokud prolistujete stará vydání Corvina, možná na něj narazíte také. I kdyby však ne, bude to stát za to.) Už jsem také zmiňovala mrkvičku naší madam kolejní. Co jsem ještě zažila, byly salámy pro zápasové střelkyně, s tímto trendem se pojí jména jako Eleanor Blackfoot či Arietty Liella Minette. Přiznám se, že já zas salámový typ zrovna nejsem. Motivace ale není jen o konzumování, to zná každý – krom nějaké vzájemné mezi spolužáky to také může být například ve formě knih, ty jsou v Havraspáru oblíbené rovněž.

*

Aimée Leavittová: Dokázala bys nám takto na závěr shrnout, k čemu všemu se tedy čokoláda v modré koleji využívá?

Addie Hazel: Jak už jsem zmínila, čokoláda u nás v Havraspáru má funkci podání ruky při pozdravu, jen my si nepodáváme ruku, nýbrž si vyměníme hrneček s čokoládou. Tudíž zlepšuje vztahy mezi jednotlivými modrými.

Zároveň jedna tabulka čokolády denně dokáže havranům dodat tolik energie na napsání většiny úkolů. A to i při termínové neděli! *směje se*

Také slouží jako odměna pro odvážné havrany, kteří se dobrovolně (!) rozhodnou být terči našim odrážečům při kolejních trénincích. Avšak to neplatí v ostrých zápasech pro soupeře. Představte si, co by se stalo s takovými hady, kdybychom jim dali čokoládu.

Jako poslední bod bych zmínila, že to je taková ta záchrana na poslední chvíli, když už havran neví kudy kam, tak si vezme prostě čokoládu a spoléhá na to, že se problém nějak vyřeší.

*

Addie Hazel: A na závěr. Aimée, jaká je pro tebe vlastně definice čokolády?

Aimée Leavittová: Dokonalá substance a esence havraspárskosti, ze všech úhlů pohledu prospěšná? Vyvolává pocity štěstí, sounáležitosti a je to studánka inspirace a motivace. *vyjmenovává a lokne si* Teď by mě zajímala ta tvá.

Addie Hazel: Čokoláda je něco, bez čeho by Havraspár nebyl Havraspárem. Něco, co využije každý v každém rozpoložení na každém místě. Řešení všech problémů, přípitek při každé přiležitosti... Zkrátka tekutá nebo tabulková, mléčná či hořká,...

***

Tak jsme se prokousali až na konec článku. Merlinužel, ne doslova! Přestože byl rozhovor čokolády plný, ochutnat jste ji z něj nemohli. Což ale nebrání si dát z vlastních zásob. A pozor, za každý komentář se Corvinus podělí o své redakční čokoládové speciality! Můžete se podělit, zda tuto látku považujete za motivaci, jaký k ní máte vztah či jak byste ji definovali.