Vánoční exkurze do redakce Corvina Declaratio

Je to už dlouho, co vám, čtenářům, dveře naší redakce otevřela Helenia Kukková. Jak to tehdy v redakci vypadalo, se můžete podívat zde. A jak to vypadá dnes, tak na to se půjdeme podívat rovnou hned.

**

*Dveře se pootevřou a vy pomalu vcházíte do redakce Corvina Declaratio. Rozhlížíte se kolem sebe a snažíte se vnímat vše, co je kolem vás. Vůni horké čokolády, zvuky praskajícího dřeva v krbu, krásu vánoční modro-bronzové výzdoby včetně malého vánočního stromku a v neposlední řadě šustění pergamenů a škrábavý zvuk safírových brků, jak klouzají po těch pergamenech, ze kterých budete za pár dní číst články v(r)ánočního speciálu.*

*

*Procházíte uličkou mezi stoly, hlavy redaktorek a redaktorů se ani nezvednou, nikdo o vás neví, všichni jsou plně zabráni do své práce – uzávěrka se blíží, co naděláte. Dojdete na konec uličky a stojíte před zavřenými dveřmi, na kterých kromě krásného vánočního věnce s modrými stužkami a bronzovými ozbdobami visí také cedulka se jménem, které vám prozrazuje, že uvnitř naleznete šéfredaktorku Ayu Watanabe.*

„Máte štěstí, že jste mě tu zastihli, v tuto dobu takhle těsně před uzávěrkou a následným vydáním se většinou ve své kanceláři moc nezdržuji, neboť mojí novou kanceláří je korektorská místnost.“ *zazubí se na vás přes půlměsícové brýle a mít plnovous, připomínala by vám ve svém dlouhém hábitu Brumbála* „Ale když už jsem tu a vy také, provedu vás tedy naší redakcí, korektury chvilku počkají.“ *mrkne na vás a každému z vás podá hrnek horké čokolády* „Posilněte se naší čokoládou a pojďme na výpravu za našimi redaktorkami!“

*Následujete Ayu a nejdete dlouho, neboť v podstatě za rohem už odbočujete do dalších dveří. Místnost je plná pohodlných polštářků, polička nad stolem překypuje různorodými hrníčky – některé s puntíky, jiné s obrázky havranů, další pruhované a některé čistě modré – ale stůl je překvapivě pečlivě uklizený. Jediné, co na něm zahlédnete, je pár hřebíků, lepidlo a malé kladívko. Průvodkyně vám vysvětluje, že jsou to vše nástroje na přípravu rámečků, do kterých zástupkyně šéfreaktorky Aimée Leavittová zasazuje portréty nejrůznějších hradních obyvatel.*

A je tomu přesně tak. Místnost, do které jste právě vešli, patří Aimée. Té si prvně nevšimnete, ale pak mezi polštářky zahlédnete hnědou hlavu, která k vám vzhlédne a tím nejmilejším „Jé to je nám ale milá návštěva! Vítejte v naší redakci. Koukám, že hrnky s čokoládou už máte, jinak bych vám nabídla své ručně malované. Ale můžete si nabídnout kousky cukroví, které mi sem donesla Nicolettka.“ vás pozdraví a pak se zase ponoří do práce. Je to přesně tak, jak vám průvodkyně řekla před chviličkou, Aimée pracuje na portrétech a pokud zrovna neupravuje fotky vašich kouzelnických kamarádů, opravuje články našich redaktorek.

*Vděčně se usmějete na Aimée, někteří z vás se neostýchají a vezmou si cukroví a dvojnásobně posilnění vyrážíte dál. Tentokrát už procházíte zpátky tou uličkou, kterou jste sem přišli, a po vaší pravé se nachází stůl, kterého jste si všimli už z dálky. Přehlédnout obří vlasy naší prefektky Hayley Moon by bylo fakt umění.*

Přestože vy jste Hayley nepřehlédli, ona vás ano. Práce na dvou článcích zároveň si holt žádá veškerou redaktorčinu pozornost. Aby také ne, když její stůl není téměř vidět a nezakrývají-li ho popsané pergameny, zbylá místa vyplňují obrázky s vánočními modely. Ani na jednom z toho ale Hayley, zdá se, nepracuje, neboť sedí s očima přikovanýma ke knize. Že by vás kromě XXL Módní patroly čekal ještě nějaký článek s knižními recenzami?

*Sotva můžete odtrhnout oči od vánočních modelů, ale přesto souhlasíte a vydáváte se s průvodkyní o stůl dál. Tam na vás k vaší radosti čekají další vánoční modely, nad kterými tentokrát sedí naše šéfka Módní patroly Vivienne van Abernathy a ještě než k ní dojdete, už na vás vesele mává.*

„Ahojky, co vás sem přivádí?“ usmívá se na vás a zvědavějším z vás ukazuje vánoční patroly, na kterých zrovna pracuje. Mohlo by se zdát, že práce na patrolách není tak hektická jako sepisovat článek pár dní před uzávěrkou, no není tomu tak. A kdyby to tak náhodou bylo, tak Vivienne si pro jistotu k těm všem patrolám ještě přibrala článek a nenápadně se vás těsně před odchodem ptá, jak slavíte Vánoce a zda máte radši ty mudlovské nebo kouzelnické.

*Zamyšlení nad otázkami od Vivienne míjíte prázdný stolek patřící Emmě Anet Laufey, která se vydala na vánoční výlet k mudlům. Na stole se povalují mudlovské hrnečky od horké čokolády a fotografie napovídající, že ji kroky zavedly pravděpodobně na adventní trhy. Pokračujete tedy dál a další stolek již není stolek, ale pořádně velký stůl. Jinak by to také nešlo, patří naší redaktorce, kreativní duši a pekařce Nicolette Marique Leroy.*

„Jé Ayuš, nee, sem je neber, mám tu hrozný nepořádek!“ *zasměje se na vás nervózně a začne rychle skládat misky na sebe, aby se nepořádek zdál alespoň trochu menší* Nepořádek vám ale nevadí, vynahradí vám ho překrásná vůně právě upečeného cukroví. Nicolette by vám i nějaké podala, ale místo rukou má těsto na mandlové rohlíčky, které se na ni tak lepí, že jí do něj jeden z vás ochotně přisypete mouku. Vděčně se na vás usměje, hlavou vám naznačí, že si můžete nabídnout právě upečené andělské perníkové hrudky, a pak se jde zase prát s tětsem.

*S ústy plnými andělských perníkových hrudek, které opravdu andělsky chutnají, vyrážíte dál. Zatváříte se trochu překvapeně, vaše oči spatří naši slečnu kolejní Grace Annabeth Reatcher, jak safírovým brkem píše na pergamen. Ti drzejší odvážnější z vás jí nahlédnou přes rameno a zjistí, že neopravuje soutěže, ale sepisuje článek. A nějaký zajímavý! Kniha jako adventní kalendář? Opravdu to byl ten název? Jak by asi tak kniha mohla být adventní kalendář? Dumáte nad tím a někteří máte chuť se vrátit ke slečně Grace a zeptat se jí na to, ale průvodkyně vás zatáhne za hábit, že si máte počkat, až speciál vyjde, a tak zklamaně pokrčíte rameny a pokračujete dál s ostatními.*

„Další fialová?“ ujede těm překvapenějším z vás a zasloužilá redaktorka Lilien Emity Watfar se zasměje. Aby narušila trapné ticho, hůlkou pokyne kouzelnému gramofonu a vy se zaspoloucháte do vánočních písniček. Věty „Ayuš, mohla bys na chvilku? Kdy máš v plánu vydávat?“ téměř nezaregistrujete, stejně tak jako odchod vaší průvodkyně, která se dá do řeči se slečnou Lilien. Corvinovský kouzelný gramofon tak krásně vyhrává, že si ani nevšimnete, že už uběhlo dobrých deset minut, které jste strávili u stolu slečny Lilien. Zděšeně se k vám řítí vaše průvodkyně, „Honem, musíme jít dál!“ a tak se za zvuku vánočních písní odeberete k posledním pár stolkům.

*Krásu vánočních písní vystřídaly opět vánoční modely a tentokrát to bude ještě větší zábava! Patrolářky Arietty Liella Minette, Jeba Záhradníková a Envy Reeves (neboť zbylé patrolářky nyní pracují na článcích) vás vybízejí, abyste jim pomohli s hodnocením patrol.*

„Tady, vezměte si každý tento mazací pergamen, zahrajeme si malou hru,“ zářivě se na vás usmívá Arietty a najednou držíte mazací pergamen a už vymýšlíte, kolik bodů byste jakému vánočnímu modelu dali. Zapojí se i vaše průvodkyně a vypadá stejně nadšeně jako vy. Arietty zkrátka vždy přijde s neotřelými a skvělými nápady! Poté, co se všichni nasmějete u hodnocení patrol, necháte je v rukou odbornic a vydáte se dál, merlinužel k východu.

*S úsměvem se přibližujete ke dveřím a někteří z vás se ještě ohlédnou a naposledy si prohlédnou vánoční redakci Corvina Declaratio a nasají tu pravou vánoční atmosféru, přestože je místy protkaná stresem z blížící se uzávěrky. Ten se ale ve vás mění v nadšení, neboť si brzy budete moct přečíst náš vánoční speciál.*

***

Doufám, že se vám naše exkurze líbila, já jsem si ji užila moc! Jsem ráda, že jste se mohli podívat pod pokličku přípravy vánočního speciálu a ráda jsem vám ukázala, jak to vypadá. Snad se vám stejně jako exkurze bude líbit i vánoční speciál. Pokud chcete něco vzkázat naší redakci, zanechte jim prosím vzkaz v komentářích.