Kdopak by se hnusu bál? aneb Reálné strachy madam kolejní

Zajímá vás, jakým strachům čelí kolejní ředitelka Havraspáru? Dokáže ji něco vyděsit, nahnat husí kůži, nebo ji láska k Temnému hnusu zocelila natolik, že se ničeho nezalekne?

Se slečnou Arietty vyšla celá řada článků z dob jejího studia, kdy se dala na dráhu bodohrotiče a vedla modrou kolej, ale nechybí ani její zpověď coby kolejní ředitelky Havraspáru. Pro Corvina slečnu Ari vyzpovídala zkušená Aimée, která v úvodu také vypíchla články, které již byly vydány. Kdo by si tedy chtěl přečíst o úspěších stávající kolejní ředitelky modré koleje a jejím působení na hradě, směle do toho. Poslední rozhovor vyšel před několika měsíci v Denním věštci a je opravdu velmi obsáhlý. Přečíst si jej můžete zde, pokud se chcete dozvědět spoustu zajímavostí.

V minulém roce slečna Ari propadla temnotě, tedy lásce k ní, nebo alespoň jedné části. Neodmyslitelně tak k ní patří slovní spojení Temný hnus. Slovo dalo slovo, nebo spíš famfrpál dal trénink, a vzniklo zalíbení, které vedlo k lásce jako hrom. Alespoň ze strany naší kolejní ředitelky.

*

Vzhledem k tomu, že je slečna Arietty denně vystavena nebezpečí a dalo by se říct, že se dívá smrti do tváře, dokáže pravděpodobně strachu čelit velmi statečně, nebo jej dokonce snadno překonat. Existuje tedy něco, z čeho má havraspárská kolejní ředitelka obavy, strach, noční můry? To jsem se rozhodla zjistit a slečnu Ari jsem odchytila na pár tematických otázek.

**

Corvinus Declaratio: Hezký den, slečno kolejní! Moc děkuji za odvahu pustit se do rozhovoru v rámci straši-speciálu Corvina. *tváří se tajemně* Vytasím na vás několik otázek týkající se strachů a obav zaměřených na konkrétní období vašeho působení na hradě. *sleduje výraz slečny Ari* Můžeme začít? *udělá grimasu jako Malfoy, který poukazoval na mozkomora*

Arietty Liella Minette: KRÁsný den, slečno Nic! Strach teda moc v lásce nemám, ale co bych pro náš milovaný časopis neudělala, že? *směje se* Můžeme začít. *kývne prozatím stále s úsměvem*

*

Corvinus Declaratio: Ale! To moc ráda slyším! *mihne se jí v obličeji stín a ďábelský úsměv* O to zajímavější ty odpovědi jistě budou! Dovolím si tvrdit, že každá z hradních funkcí s sebou přináší i nějaké ty obavy, co by se mohlo stát. K těm se ještě postupně dostanu. Na úvod bych zůstala u obecnějších strachů. Měla jste během studentských let, působení na hradě či během bodohrocení z něčeho strach? Obavy z možných situací, které by mohly nastat, či se dokonce staly a strachy se naplnily?

Arietty Liella Minette: Určitě jsem strach měla, já jsem obecně dost úzkostný typ člověka, tudíž často přemýšlím nad tím, co a jak se může pokazit a pak se mi z toho dělá někdy až nevolno. *směje se* Většina mých studentských let je tedy už dávno pryč, co si budeme nalhávat, paměť mi už tak dobře neslouží. *poškrábe se na hlavě*

S bodohrocením asi většina z nich upřímně až tak nesouvisela. První snaživec byl sice náročnější boj, na druhou stranu mi šlo primárně o pomoc koleji v boji o pohár a kdybych nevyhrála, vlasy bych si netrhala. U druhého už jsem pak víceméně neměla aktivní konkurenci myslím, respektive Isabell tehdy bojovala o diadém, ale ten měla jistý i z druhého místa, tudíž tam ta motivace byla podobná a strach jsem moc neměla mít z čeho. Maximálně tak z výpadků proudu, které se mi docela pravidelně o termínových nedělích děly! *směje se*

Řekla bych, že ty studentské strachy spíš souvisely třeba s vedením koleje. S tím, že nebudu dost dobrá prefektka či primuska, že Havraspár pod mým vedením dostatečně nepokvete... Asi mám obecně celkem obavy z neúspěchu či zklamání, především, pokud by měl dolehnout nejen na mě, ale i na mé okolí, takže odhaduji, že většina souvisela s tímto. Jo a když jsem se hlásila na profesorku, tak mě provázel intenzivní strach z toho, že se mi nepodaří uspět v konkurzu, to bylo docela nepříjemné a pořád je to období studentských let!

*

Corvinus Declaratio: I takové výpadky proudu mohou potrápit, tomu věřím! Nestalo se tak snad někdy i v historii Sedmiboje? *zamyslí se a pak se vrátí do přítomnosti* Myslím, že ty strachy s vedením jsou přirozené a většinou jsou to obavy právě ze selhání. Strachy v rámci vedení během studia jste mi už shrnula v první odpovědi, hm. *formuluje novou otázku* Od primusování uplynuly nějaké roky, než jste usedla do křesla kolejní ředitelky a vrátila se tak do vedení Havraspáru. Změnily se po získaných zkušenostech strachy v této oblasti? Nebo naopak nějaké přibyly? Existují situace, které vás děsí, že by nastaly a musela jste je řešit?

Arietty Liella Minette: Možné to určitě je, ale přiznám se, že jsem Sedmiboj zažila asi jen jeden, takže to není úplně oblast, ve které bych měla velké znalosti. *pokrčí rameny* Těch let uplynulo opravdu hodně, aktivní jádro koleje se úplně proměnilo a v podstatě jsem po návratu kromě pár studentů rozšiřujícího studia nikoho neznala a nikdo neznal mě. *směje se* Myslím, že se toho z mé strany změnilo docela hodně, jednalo se o jinou roli, s jinými spolupracovníky, v dost odlíšném období fungování hradu i koleje. Vrátila jsem se o pár let starší, zkušenější a snad i moudřejší, byla jsem na jednu stranu trochu poučená z vlastních chyb na primusovi, na druhou stranu ta situace byla opravdu odlišná, tudíž je otázka, nakolik jsem z těch zkušeností mohla reálně vlastně čerpat. Asi se stále bojím selhání, kolej a vedení to poslední roky nemají lehké a kolejní ředitelé mají poměrně velkou zodpovědnost. Myslím, že po uplynulých měsících už mě toho ve vedení moc překvapit nemůže, spousta ze situací, kterých jsem se bála, vlastně nějakým způsobem nastala. Především tím samozřejmě myslím opakované změny ve funkcionářích koleje, Havraspár si v tomhle vybral za uplynulé měsíce snad všechnu smůlu světa. Obecně ale nerada řeším spory nebo různé kauzy, což má kolejní ředitel v podstatě v popisu práce, pokud se týkají jeho koleje, takže možná tak. *kývne*

*

Corvinus Declaratio: *přikyvuje* Ano, skoro to vypadá, že jsou havraspárské odznaky nějaké prokleté. Skoro jako pozice profesora OPČM. *vykulí oči* Řešení sporů a jiných nepříjemností naprosto rozumím a jak říkáte, tomu se bohužel KŘ nevyhne, když nastanou. Pokud si mohu dovolit názor, co se pozorovatele týče, myslím, že si vedete skvěle. *zubí se* Nuže k další otázce… Pár let do minulosti nebylo nic. *uculí se* Zajímalo by mě, zda si pamatujete, čeho jste se bála v dětství? Byl to třeba tradiční strach ze tmy nebo strašidel pod postelí? *vyzvídá*

Arietty Liella Minette: Ano, nad tím prokletím jsme se nedávno pozastavovali také a tohle připodobnění padlo i od dalších lidí z vedení, tak to asi nebude náhoda! *směje se* Děkuji slečno, jste moc milá. *uculí se* Co se týče strachu v dětství, bála jsem se asi docela dost věcí. Tma tam patřila rozhodně, ale měla jsem taky specifický strach ze hry Skipper a Skeeto, která má být pro děti. Hodně jsme to se starší sestrou v dětství hrály a ve druhém díle jsou takoví strašidelní duchové, no a já měla velkou představivost... A nemohla jsem v noci chodit sama na záchod, protože jsem byla přesvědčená o tom, že jeden z těch duchů je v každé z místností našeho bytu. Takže to bylo velmi zábavné období, především pro starší sestru, se kterou jsme sdílely pokoj. *poškrábe se na hlavě*

*

Corvinus Declaratio: Kéž bych mohla říct, že nemám strach jít v noci na záchod. A to tomu nic děsivého nemusí ani předcházet, protože, jak říkáte, velká představivost dokáže divy. *zasměje se* Zdají se vám někdy nějaké strašidelné sny nebo snad noční můry? Byl někdy nějaký špatný sen spojený s našimi Hogwarts?

Arietty Liella Minette: Ach ano, noční můry, ty se mi zdají! Většinou se to docela často týká nějakým způsobem školy, především té střední. Třeba takový ten sen, že člověk nesplní tělocvik a zpětně mu vezmou maturitu i vysokoškolský titul. Br! *otřepe se* Pro mě to teda často souvisí s francouzštinou, na kterou ze střední nemám dobré vzpomínky. Druhý typ nočních můr jsou nějaké smrti blízkých nebo pronásledování. No a třetí, které mě hodně ničily v mládí, jsou sny o tom, že jsem přišla o své vlasy. Zní to možná divně, ale jsem na své vlasy nesmírně hrdá a jako malá jsem měla opakovanou noční můru o tom, že mě starší sestra ostříhala na ježka a nabarvila na fialovo. To jsem dokonce brečela ze spaní!

Co se týče nočních můr spojených s Hogem, ty asi přímo nemám, i když pár snů se mi o Hogu zdálo, zvlášť v intenzivnějších obdobích řešení složitostí. Noční můry s hradem spojené si však přímo nepamatuji, ale možná jsem je raději vytěsnila. *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Děkuji moc za otevřenost, slečno. Strachy o blízké, které se promítají do snů, sužují nejednoho z nás. A strach o vlasy? To vůbec nezní divně! Tomu taky dokážu velmi dobře porozumět. *radši mlčí o tom, jak její hříva dopadla* A je dobře, že hrad vám do špatných snů neleze! *zasměje se* Máte nějaký překonaný strach? Je něco, čeho jste se dříve bála a v současnosti vás nechává střet s dávným děsem v klidu?

Arietty Liella Minette: Hmm, řekla bych, že takových strachů by se asi našlo více, dřív jsem byla dost bojácná. A pořád jsem možná trochu strašpytel, ale už se s tím umím lépe popasovat. *směje se* Takový největší příklad je za mě asi strach z pavouků, měla jsem z nich jako mladší opravdu hrůzu. Pak jsem ale začala jezdit na tábory do přírody, kde jsem jim byla vystavená nonstop a nezbývalo mi, než se s tím strachem popasovat. Pořád se nejedná o mé oblíbené tvory, ale už s nimi alespoň zvládnu fungovat ve společném prostoru!

*

Corvinus Declaratio: Tak to máte můj velký obdiv! *valí oči* Přichází období, kdy se asi začnou stahovat dovnitř a já se děsím, co k nám domů přijde za návštěvníky. *směje se* Zajímalo by mě, zda vy coby “trochu strašpytel” koukáte na horory? Zvládnete se na něj podívat, nebo se jim vyhýbáte oklikou?

Arietty Liella Minette: Ano, to vás zcela chápu, když jich je moc, tak taky nejsem nadšená. *směje se* Na horory nekoukám. V životě jsem žádný neviděla a hodlám to tak nechat. Mám příliš velkou představivost a nejspíš by mi lezly do snů a představ ještě hodně dlouho po shlédnutí, navíc mi život občas přijde dost děsivý sám o sobě, takže nemám potřebu si hrůzy a strachu dopřávat ještě navíc. *pokrčí rameny*

*

Corvinus Declaratio: To naprosto chápu. *přikyvuje* Já se jednou nechala přemluvit a film jsem “sledovala” s palci zacpanýma ušima a zbytkem prstů přikrytýma očima. *směje se*  Než vás ze svých spárů propustím, mám pro vás ještě rychlootázky.

Arietty Liella Minette:

 

Oblíbená příšera: Temný hnus!!!

Podoba bubáka: Rozhodně já kumulující kolejní funkce s postem kolejního ředitele, protože už je nikdo nechce brát!!!

Nejstrašidelnější scéna v HP: Já jsem se vždycky hrozně bála, když se šlo za baziliškem. Jako malá jsem z toho měla noční můry!

Podoba patrona: Pegasojednorožec, na kterém jede Temný hnus? *směje se*

Nejstrašidelnější místo: Nejsem moc fanda tmavých opuštěných prostor v noci.

Nejděsivější zvíře: Klíště! Mám z něj alergii na maso savců. *otřepe se*

Koho na hradě se nejvíce bojíte: Candora.

*

Corvinus Declaratio: Mockrát vám děkuji za upřímné a otevřené odpovědi na toto specifické téma a samozřejmě i za váš čas, který jste se mnou počas rozhovoru strávila! *usmívá se* Přeji klidné časy beze strachu! A pokud byste chtěla něco závěrem vzkázat našim čtenářům, teď je ta správná chvíle. *culí se*

**

Stejně jako jsem si pro slečnu Arietty připravila jednoduché otázky na závěr, podobné jsem položila i několika hradním obyvatelům. Odpovídající studenti si přáli zůstat v anonymitě, čemuž naprosto rozumím. Pro zachování bezpečí svých spolužáků udělám vše!

Anonymní havraspárská (ex)pokladnice

Největší strach sl. Ari: No to vím úplně přesně. Bojí se, že by se Candorovi zalíbily její vlasy a udělal by si tam hnízdo :D! To prostě nechceš a myslím si, že je to oprávněný strach :D. Hlavně, když by nepřispěla, měla by na hlavě i záchod! *směje se*

Podoba jejího bubáka: Jeva a začíná přihořívat, jako ano, hodně jsme se se slečnou Ari sblížily, když se řešil kumbál, ale když já nevím, jestli to můžu říct… *odmlčí se* - Nic přemlouvá - No dobrá její vlastní bubák je ona sama v roli primuse a kolejní ředitelky v jednom. Vzhledem fluktuaci našich primusů z mudlovských důvodů bude primusem do konce života ona sama. A pak si přijde jako rozdvojená osobnost a má z toho vrásky. Minule jsem jí musela prodat hned dva lektvary mladí, protože jeden už nestačí, ale to dej mimo záznam *chechtá se*, nebo bych to taky nemusela přežít. *směje se*

Podoba jejího patrona: Jo, slečna Arietty má docela nudného patrona, je to obyčejný dikobraz.

Nejoblíbenější příšera: Temný hnus, ale to ví celý hrad, něco zajímavějšího tam nemáš? *směje se*

Koho na hradě se nejvíce bojí: Ehm, jako fakt nevím, jestli to mám říct… hmmm, jak to říct a nikoho neurazit. *culí se a následně zašeptá* Candora.

Kdyby sl. Ari byla strašidelná bytost, byla by: Takové to dítě z hororu, kterému se otáčí hlava a mluví tím hrozným pisklavým hlaskem. *vyprskne smíchy*

*

Amanda Wright

Největší strach sl. Ari: Buď vražda Temného hnusu nebo že jí odejde další funkcionář - těžko říct.

Podoba jejího bubáka: Popravdě bubáka nevím, co by měla - ale možná úplně hrozně velká kupa papírů? Sice Ariettka je pracovitá a všechno zvládá včas, ale žádný člověk nemá rád, když se mu toho hodně nakupí a pak musí stereotypně vyplňovat papír za papírem.

Podoba jejího patrona: Jednorožec nebo pegasojednorožec for sure.

Nejoblíbenější příšera: Jakoby, chtěla jsem odpovědět já, já jsem takové strašidlo, ale nevím, jestli se mohu rovnat s Temným hnusem - bohužel.

Koho na hradě se nejvíce bojí: Koho? Jako občas mám dojem, že své vlastní koleje. *směje se* Včetně své vlastní maličkosti.

Kdyby Ari byla strašidelná bytost, byla by: Kdyby? Já myslela, že ona už straši... teda. Ehm. Podle mě by byla duch, aby mě mohla strašit ve snech a přemlouvat mě do absolutních nesmyslů i po smrti.

*

Anonymní drzá havraspárská prvačka

Největší strach sl. Ari: Že jí zrušej útulek.

Podoba jejího bubáka: Její bubák má podobu Temného hnusu, který nechala v útulku.

Podoba jejího patrona: Její patron má podobu Temné hnusalky.

Nejoblíbenější příšera: To jsem já.

Koho na hradě se nejvíce bojí: Nejvíc se boji ošetřovatelky Johanky, protože jí zaplňuje útulek Temným hnusem.

Kdyby Ari byla strašidelná bytost, byla by: Kolejní ředitelka Havraspáru.

*

Anonymní čerstvá havraspárská prefektka

Největší strach sl. Ari: Že její zbožňovaný Temný hnus skončí nacpaný a nakrájený na Temné sushi.

Podoba jejího bubáka: Určitě Temné sushi! Valí se proti ní takový váleček, koukají z něj očíčka Temného hnusu a volá: " Proč jsi to dopustila?"

Podoba jejího patrona: Maxitlustočerv. Aby chránil ji i všechny ty Temné hnusy, které lezou z množírny.

Nejoblíbenější příšera: Temný hnus? Ale když ona jej určitě nevidí jako příšeru. *tváří se zamyšleně* To je záludná otázka, to jsi mě dostala.

Koho na hradě se nejvíce bojí: Momentálně asi Meningitýdy. Ona má nože a divné chutě na temnou japonskou kuchyni.

Kdyby Ari byla strašidelná bytost, byla by: Ehm, a ona už není? Viděli jste ji někdy, když se vyhrožuje jejímu mazlíčkovi? *ustrašeně se rozhlíží* Já raději už půjdu...

*

Anseiola Jasmis Rawenclav

Největší strach sl. Ari: Že má Magnus dvojče a to se přihlásí na hrad. A bude stejně děsivě akční a bude ji bombardovat úkoly.

Podoba jejího bubáka: Ona sama, ale zlá a chladná. To totiž Ari vůbec není, je hodná, naslouchající a ochotná pomoci.

Podoba jejího patrona: Havran.

Nejoblíbenější příšera: Mrtvá nevěsta. Straší s ní manžela, když nechce mýt nádobí.

Koho na hradě se nejvíce bojí: Magnuse a jeho dvojčete. To už bychom ten hrad mohli*y rovnou odepsat. *směje se*

Kdyby Ari byla strašidelná bytost, byla by: Ari je strašidelná dost, však všem dává jedničky a strašidelně skvělé komentáře. *směje se*

*

Anonymní havraspárská šéfredaktorka

Největší strach sl. Ari: Pergamen s textem: "Slečno kolejní, musím skončit ve funkci... *doplň libovolnou kolejní funkci* (Primusům to jde prý obzvlášť skvěle!)

Podoba jejího bubáka: Temný hnus, který zrovna likviduje její největší strach ve skartovačce a u toho tančí tanec hula hula. Samozřejmě oblečen jako tanečnice hula hula.

Podoba jejího patrona: Temný hnus, to je jasné! Případně by to ještě mohl být pegasojednorožec, ať už je to cokoliv! (Asi jednorožec s křídly? *směje se*)

Nejoblíbenější příšera:  Každý, kdo někdy přišel do styku s naší kolejní ředitelkou, ví, že je to Temný hnus... zasměje se Ačkoliv se obávám, že ona sama by ho nenazvala příšerou, spíše mazlíčkem, možná zlatíčkem? *s úsměvem krčí rameny*

Koho na hradě se nejvíce bojí: *přemýšlí* Já asi nemám pocit, že by se někoho bála... Opravuje včas, takže inspektorka výuky ani supervisor soutěží to nebude. A pan ředitel má tolik práce s hradem, že nemá čas děsit své podřízené... *pokrčí rameny* Možná jen sama sebe, že se jednou potká po použití obraceče času a zešílí. Jsem přesvědčena, že ho používá, jinak nevím, jak by to všechno stíhala!

Kdyby Ari byla strašidelná bytost, byla by: Duch Casper, já totiž nevím, jestli bych si slečnu Ari dokázala představit jako něco strašidelného, co děsí lidi! *směje se*

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář