Arietty Liella Minette: „Uvědomila jsem si, že nikdo není nenahraditelný.“

Mnozí už stihli Arietty Liellu Minette znovu poznat, neboť je od svého návratu 27. klidena (června) skutečně aktivní. Minimálně při kolejních aktivitách na ni člověk narazí hned! Ale kdo už se s Arietty potkal dříve, jistě není překvapen. A pro ty, kteří tu čest ještě neměli, přinášíme stručný souhrn, jenž mluví za vše.

• školu začala navštěvovat v roce Zima 2017
• na konci roku získala titul Bodový nováček roku
• ve svém druhém ročníku získala titul Snaživce roku
• v Zimě 2018 už fungovala se stříbrným plíškem na hrudi
• do roku Léto 2018 vstupovala jako primuska oceněná Cenou Roweny
• 29. 1. 2019 jí byl udělen Odznak Roweny
• v průběhu roku Léto 2019 se ujala postu šéfredaktorky Corvina Declaratio
• konec roku se nesl ve znamení Řádu ostrého brka, dalšího Snaživce roku, ale také položení funkcí
• získala také několik cen Sedmera, vyhrála několik soutěží, či hrála famfrpál jako střelkyně
• hrad opustila na konci lovena (října) 2019

Aktivitou zkrátka vynikala, nevylučuji ani, že jsem něco zapomněla zmínit. Kromě toho už tato modrá duše pár rozhovorů prodělala, takže pokud byste si chtěli počíst, přikládám pár pergamenů při příležitosti primusovského postu, Odznaku Roweny, v Denním Věštci si můžete přečíst o prvním i druhém zisku Snaživce roku. Pokud byste si rádi utvořili představu skrz samotné pera Ari, psala také o tom, jaký byl její první patronát a jak skončil, přestože to už je pár let na zpět. Proto je nejvyšší čas na rozhovor nový!

**

Corvinus Declaratio: *připraví si pergameny a počká na pokývnutí od Ariettky* Jak se máš, také se tě drží pohoda, která momentálně při začínajících prázdninách na hradě panuje?

Arietty Liella Minette: Mám se vcelku dobře! Mudlové tedy vždycky lehce zlobí, ale zpátky na hradě si to užívám. Připadám si skoro jako kdysi v prváku, když člověk nadšeně plní všechny soutěže, aby si vydělal na první oblečení a celkově je plně ponořen do hradních aktivit, akorát s tím skvělým rozdílem, že už mám přístup do kolejní místnosti, soubojáku a IT a k tomu se v rámci hradních prostor neztrácím, protože už je důvěrně znám. Je to celé vcelku podivuhodné, ale příjemné!

*

Corvinus Declaratio: Rozumím. *zasměje se* Z hradních chodeb jsi do mudlovského krytí odcházela v říjnu 2019. Jakými změnami si tvýma očima hrad prošel, alespoň co můžeš za ten krátký čas, který jsi zpátky, posoudit? Je nějaká změna, která tě překvapila? Nebo naopak něco, v čem jsi změnu čekala, ale nepřišla?

Arietty Liella Minette: Změn přišlo spoustu, ale naštěstí ne tolik, abych si na ně nedokázala poměrně rychle zvyknout. *mrkne* Velký posun vidím všeobecně v čarostavitelství, pan ředitel na hradě za těch pár let udělal obrovský kus práce. Skvělé změny v oblasti hradních mazlíčků, plno zajímavých menších zlepšení, která výrazně zlepšují kvalitu života – na Příčné, v majetku studentů, ve výuce a podobně. Nadšená jsem z toho, kolik mi teď padá odměn v jámě, je to velmi motivační!

Hrad mi zároveň připadá poměrně živý a akční, což je skvělé, přestože studentů ubývá.

Mezi nepříliš milá překvapení bych zařadila například nerovnoměrné rozložení studentů v kolejích, protože si nepamatuji, že by ty rozdíly mezi nejobsazenější a nejméně obsazenou kolejí byly kdy tak vysoké. No a taktéž musím zmínit, že mě překvapilo neuskutečnění výraznějších změn ve způsobu doplňování kolejních předmětů, což bylo vždy palčivé téma, které však s každým dalším uplynulým rokem nabývá na větší důležitosti. Celkově je těch změn dost, ale myslím, že už jsem se s nimi zvládla srovnat a beru je jako přirozený hradní vývoj.

*

Corvinus Declaratio: V poslední době těch změn nastalo hodně, ale stále by to některé palčivé chtělo. *přikyvuje* A jaké bylo krytí u mudlů? Co tě přivedlo zpět na hrad? Když jsi odcházela, čekala jsi vůbec, že by něco takového mohlo přijít?

Arietty Liella Minette: Krytí u mudlů se neslo především ve studijním duchu. Odcházela jsem s tím, že se potřebuji mudlovskému studiu věnovat víc, protože zkrátka nebylo snadné a přiznám se, že jsem se snažila udělat všechno pro to, aby mě nelákalo se na hrad vracet. Kdybych se vracet chtěla, nesmazala bych si postavu a nerozdala všechno to krásné a těžce nastřádané oblečení. *směje se* Potřebovala jsem to tehdy tímto způsobem udělat, protože mi bylo jasné, že z mrazáku bych byla za dva měsíce venku a neměla jsem na hog čas a v té době upřímně už tolik ani chuť. Tak nějak jsem asi hodně hluboko cítila, že návrat by někdy mohl přijít, ale potřebovala jsem si ho co nejvíc ztížit, abych v jeho případě měla rozhodnutí skutečně promyšlené a dobře vyhodnocené.

No a k tomu, co mě nakonec přivedlo zpět – postupem času mi hrad začal čím dál víc chybět. Scházelo mi především různorodé kreativní vyžití, které jsem se snažila všemožně nahradit, nic mi však nevyhovovalo tolik, jako právě skvělá různorodost našeho hradu. S myšlenkou na návrat jsem si pohrávala delší dobu, zároveň jsem ale věděla, že na úplně nový začátek už bych se rozhodně necítila. Na jaře letošního roku, kdy jsem návrat začínala zvažovat nejvíc, jsem si v sobě nejprve uzavřela, že se vracet přece jen nechci, ale nakonec jsem těsně před registrací změnila názor, tudíž to tak nějak ideálně vyšlo a jsem zase tady! *vítězoslavně se na Aim zazubí*

*

Corvinus Declaratio: Myslím, že nejsem jediná, kdo je za to rád! *zazubí se nazpět* Jaké máš nyní na hradě plány? Umí vůbec Arietty Liella Minette pomalejší tempo, nebo se znovu do všeho pustíš po hlavě?

Arietty Liella Minette: To je dobrá otázka. *zasměje se a na chvíli se zamyslí* Myslím, že pomalejšího tempa je pro mě někdy velmi obtížné dosáhnout, ale za posledních pár let jsem se v tomto ohledu hodně naučila. Na hradě toho mám za sebou hodně a tak doufám, že už budu skutečně schopná si svůj návrat jen přiměřeně užívat. Před návratem jsem si ujasnila své hradní hranice a očekávání, kterých se zkrátka chci co nejvíc držet. Nějaké plány nebo možná spíš sny tady ještě určitě mám, ale nerada bych je zakřikla. Především si chci ovšem v klidu užívat svých oblíbených hradních aktivit, mezi které bezpochyby patří hradní i kolejní soutěže nebo třeba zevlení s havránky v kolejce v kombinaci s popíjením havraspárské čokolády. Ta mi totiž fakt chyběla, takže si teď kompenzuji všechny ty roky bez ní! *sevře svůj hrnek a pořádně se čokolády napije*

*

Corvinus Declaratio: *vše si pečlivě zapisuje a podává Ari další hrnek čokolády do zásoby* Takže kolejní soutěže a pohoda v havraspárské věži. Je ještě něco, co ti během pobytu u mudlů chybělo?

Arietty Liella Minette: *vděčně hrnek přijme, napije se a chvíli přemýšlí* Jak už jsem zmiňovala, tím hlavním důvodem byla možnost kreativního vyžití se na hradě. Asi jsem poměrně zaměřená na výkon a v uplynulých letech jsem zjistila, že si moc neužívám tvoření pro tvoření, když mi to moc dobře nejde. *směje se* Je prostě skvělé mít možnost vymalovat si omalovánku nebo nakreslit nějaký bláznivý obrázek s výmluvou toho, že přece dělám úkol nebo soutěž. Určitě mi svým způsobem chyběla i hradní novinařina, ke které jsem měla při odchodu blízko, u ní však teprve uvidím, nakolik se reálně vrátím. A samozřejmě mi scházela i spousta skvělých lidí, kteří na hradě zůstali. Byť už jich tady neznám zdaleka tolik, jako kdysi.

*

Corvinus Declaratio: Věřím, že to se zase zlepší! Minimálně s tím, že se těšíš na kolejní akce, tam určitě půjde seznamování jedna báseň. *zazubí se* Ještě by mě zajímalo, zda jsi za dobu u mudlů došla k nějakému uvědomění? Sama jsi zmínila, že toho máš za sebou na hradě spoustu – včetně množství úspěchů. Začala jsi na ně například nahlížet jinak? Změnily se ti nějak hodnoty, dle kterých se na hradě řídíš?

Arietty Liella Minette: Rozhodně došla, a nebylo jedno. *kývne* Uvědomila jsem si, že nikdo není nenahraditelný, že člověk nemusí dělat úplně všechno, co je dle něj zapotřebí udělat, a že odpočinek je důležitou a nenahraditelnou součástí našich životů a je potřeba si ho dopřávat. Myslím, že jsem se za dobu mimo hrad velmi posunula a vyrostla v mnoha oblastech a jsem za to nesmírně vděčná. Věřím tudíž, že můj další pobyt na hradě bude o to lepší.

Zda jsem na své hradní úspěchy začala nahlížet jinak úplně nevím. Byla jsem na ně hrdá už tehdy, ale už tehdy jsem je nepovažovala za nic až tak velkolepého a výjimečného, což se mi vesměs potvrdilo po návratu tím, že si mě skoro nikdo nepamatuje. *směje se* Ale to naopak může být v mnohém pozitivní. *uculí se* Hrdá jsem na ně pořád a pevně věřím, že jsem kdysi dělala pro kolej své maximum a dokázala se překonat i tehdy, kdy jsem rozhodně neměla pocit, že taková překonání zvládnu. Zároveň bych asi neřekla, že se mi změnily hodnoty. Pořád je pro mě důležitá kolej, Havraspár mi byl dlouhou dobu domovem a na tom se nic nezměnilo. Jsem koleji vděčná za mnohé a mou podporu a místo v srdci už má navždycky. Vždy pro mě bylo taktéž důležité si čas na hradě užívat a odpočívat, byť ne vždy jsem se těchto hodnot byla schopná držet. Věřím tomu, že se tentokrát polepším. Nechci mít pocit, že na hrad chodím z povinnosti, chci si svůj pobyt na něj zkrátka užívat a využívat jej k odpočinku.

*

Corvinus Declaratio: To zní krásně! Ale narazila jsi v odpovědi na jednu věc – že si tě dle tvého soudu skoro nikdo nepamatuje a že to může být i výhoda. Když o tom takhle mluvíš, napadlo tě, že by ses vrátila v nějakém krytí? Nebo sem třeba poslala přátele či příbuzné a o hradu ze dozvídala skrze ně? *zvědavě nakloní hlavu na stranu*

Arietty Liella Minette: O krytí jsem nepřemýšlela, nedávalo by mi smysl. Jako Arietty jsem zkrátka spokojená, jsem vděčná za to, co jsem na hradě zažila a dříve třeba i dokázala, od začátku bych tudíž začínat rozhodně nechtěla. *usměje se* Mírné povědomí o tom, jak se hrad dál vyvíjí jsem měla skrze lidi, se kterými jsem zůstala v kontaktu. Zcela upřímně se však přiznám, že mě hradní dění v uplynulých letech příliš nezajímalo. Hogwarts jsem pro sebe na několik let brala z rozličných důvodů jako uzavřenou kapitolu, tudíž si ani nemyslím, že by mi nějaké podrobnější informace o dění na hradě nějak prospívaly. *směje se*

*

Corvinus Declaratio: *přikývne* A chceš se ještě o ty důvody podělit? *uculí se*

Arietty Liella Minette: Myslím, že si je nechám spíš pro sebe. *kývne a mrkne*

*

Corvinus Declaratio: Rozumím. *usměje se* Na závěr rozhovoru pro tebe mám ještě jednu aktivitku. Vždycky řeknu slovo a byla bych ráda, kdybys mě a čtenářům prozradila, co se ti s ním asociuje. Můžeme?

Arietty Liella Minette: Uu, aktivitka, to zní dobře! *zatleská a rozzáří se jí oči* Můžeme. *kývne*

**

Co se ti vybaví, když se řekne...

Hogwarts? Kreativita, zábavná a zajímavá výuka a Havraspár. *usměje se*

Kolej? Havraspár. *směje se* Zatím jsem velmi originální! (pozn. redaktorky: To jsme dvě.)

Odznak? Primus.

Famfrpál? Střelec!

Novinařina? Rozhovory, Denní Věštec, Corvinus Declaratio.

Čokoláda? Lessien, která se jí cpe k prasknutí tak, že ji pak musím kutálet.

Sedmero? Našich sedm skvělých havranů, jak spokojeně pochrupkávají nad krbem v kolejní místnosti.

**

Corvinus Declaratio: *spokojeně si zapíše poslední odpověď* Děkuji za pohotové reakce! Tím už se náš rozhovor chýlí ke konci. Probíhal s takovými klasickými otázkami, ani na závěr se tomu nevyhneme. *zasměje se* Máš něco, co bys ráda vzkázala našim čtenářům?

Arietty Liella Minette: Já děkuji za příjemný rozhovor. *usměje se* A co bych vzkázala? Každý den poctivě jezte a pijte čokoládu, protože ta jde do srdce a ne do žaludku, ostatně jako všechny dezerty. A taky intenzivně studujte! Studium se nikdy neztratí.

*

Corvinus Declaratio: *přikyvuje* Pravda pravdoucí. Já děkuji za ochotu mi odpovídat! Měj se krásně. *usměje se a podá Ariettce hrníček ledové čokolády na cestu*

Arietty Liella Minette: Ty taky! *s úsměvem vezme hrníček, zamává Aimée a odchází*

***

Hrad je kouzelné místo a vždy je smutné, když ho někdo musí opustit. O to krásnější pocit je, když najde znovu cestu zpět, stejně jako tomu je v případě Ari! Za celou redakci Corvina ji vítám zpět. A vy, drazí čtenáři, se k nám v komentářích můžete připojit, také můžete zmínit, koho byste na hradě znovu rádi přivítali vy.