Bájní tvorové řecké mytologie

Dnes bych vám ráda uvedla předchůdce dnešních kouzelných bytostí, jak je známe – troll, drak či rarach – z knih, jako je Fantastická zvířata a kde je najít. Sami rozhodněte, která jsou hrůzostrašnější.

Zajisté jste již slyšeli o bájných a hrůzostrašných tvorech, jako je Kraken, Medúsa a Mínotaurus, ale snažili jste se o nich někdy zjistit něco víc? Jsou to kouzelné bytosti, které podle starořeckých bájí skutečně existovaly! Nyní vám Corvinus přináší dvoudílný výlet do starého Řecka, kde se s oněmi bytostmi seznámíme.

Řekové od pradávna věřili v boha, ba co víc, hned ve více bohů. Psali na ně ódy, oslavovali jejich dary a zvěčňovali je v eposech a bájích, z nichž některé se dochovaly až dodnes. V mnoha takových eposech je zmiňován fakt, že bohové měli někdy "pletky" se smrtelníky či dokonce kouzelnými bytostmi žijícími i v jejich době, z jejichž vztahu se rodili potomci. Při styku boha se smrtelníkem vznikl polobůh, bájný hrdina, kterému v žilách proudila božská krev a byl silnější než kterýkoliv jiný člověk. Naopak při styku s mýtickými bytostmi se rodily další bytosti. Avšak sami bohové někdy stvořili bytost k účelu chránění něčeho, co nemělo být odkryto, či třeba jen k odstranění dítěte jiného boha (viz. Diův syn Perseus). Ráda bych vám teď "představila" některé bájné bytosti:


Hydra

 


Hydra byla dcerou stohlavého obra Týfóna a jeho manželky Echidny. Byla to obluda s hadím tělem a s devíti dračími hlavami. Hydra žila v bažinách u města Lerny u pobřeží Argolského zálivu a pustošila okolí. Lidé byli proti ní naprosto bezmocní, protože z každé useknuté hlavy jí vyrostly dvě nové a navíc jedna z těchto hlav byla nesmrtelná. I přesto se našel hrdina, který od ní Lernský lid osvobodil pomocí svého přítele Ioláa – Héraklés.
I dnes je hydra velmi známá pro své pustošení a ničení. V muzeích se vyskytuje pod vázami či obraznými ztvárněními jejího boje s Héraklem. Dokonce je po hydře pojmenován jeden z ostrovů kolem Argolidy a navíc ji můžete vidět i na hvězdné obloze – je jedním z nejdelších souhvězdí.


Kerberos



Kerberos je "psím strážcem podsvětí" z Hádovy říše a je synem obra Týfóna a Echidny, čili je "bratrem" hydry. Kerberos měl tři hlavy, kolem šíje se mu vinuli hadi a ocas mu končil za dračí hlavou. V Hádově podsvětní říši měl specifickou funkci, byl strážcem jejího vchodu a zejména východu – mrtvé ochotně vpouštěl, ven ale nevypouštěl nikoho. Byl velmi bdělý a ostražitý, přesto se mu ale přihodilo, že ho občas někdo přelstil. Jednou se z podsvětí dostal na denní světlo – když ho na příkaz krále Eurysthea přivedl Héraklés do Mykén.

Jak jsem již řekla, Kerberos nebyl jedináček, jeho bratry byli obludný nemejský lev a dvouhlavý pes Orthos, sestrami, jak už bylo řečeno výše, lernská Hydra, Chiméra a thébská Sfinx.


Sirény


Sirény jsou dcery říčního boha Achelóa a Múzy Terpsichory a jsou to obludy s ženskou hlavou a ptačím tělem. Zdroje se rozcházejí v jejich počtu, ale prý jich bylo devět, vynikaly krásným hlasem (měly díky tomu  vždy i přízvisko – Peisinoé „Lichotící“, Agaliofoné „Jasnohlasá“) a byly na něj také náležitě pyšné, a proto vyzvaly na soutěž samotné Múzy. Jejich zpěvu podlehly, a tak je Múzy proměnily z poloviny v ptáky. I když jim zůstaly krásné tváře a hlasy, z hanby se přestěhovaly na skalnatý ostrov nedaleko Skylly a Charybdy, kde svým zpěvem lákaly na břeh námořníky, aby je zardousily a vysály jim krev.


K ostrovu Sirén se jako první z hrdinů dostali Argonauté, když se vraceli se zlatým rounem z Kolchidy. Před záhubou je zachránil Orfeus, který vábivý hlas svou hrou na nástroj překonal. Osud k nim přivedl i Odyssea, který raději zalepil svým druhům uši voskem, aby jejich zpěv neslyšeli, a sám jejich vábení unikl jen tak, že se dal pevně přivázat ke stožáru. Jinak nikdo, kdo zaslechl jejich hlas, neodolal a všichni propadli záhubě...


Gorgony



Dcery mořského boha Forkýna a jeho manželky Kéty. Gorgony byly celkem tři a jmenovaly se Sthenó, EuryaléMedúsa. Ve "světě oblud" zabíraly v ošklivosti čestné první místo. Původně však prý byly velice krásné, ale pro jejich ješitnost a pýchu je bohové proměnili v nestvůry, které vypadaly jako kříženci ptáka s kovovými křídly a staré báby se zvířecíma ušima a dlouhými tesáky, z hlavy jim navíc vyrůstaly jedovaté zmije. Vypadaly tak strašidelně, že při pohledu na ně člověk zkameněl. Sthenó a Euryalé byly nesmrtelné, Medúsa vša ne. Zabil ji bájný hrdina Perseus, aby její hlavou zabil titána Krakena.
Sestrami Gorgon byly stařeny Graie a bratrem drak Ládón.


Již příště se můžete těšit na další bájné bytosti jako Pegase, Satyry či Chiméru.

Šéfredaktorka: Larrie Larstonová
Korektura a vizuální úprava článků: Avreya Monowitz, Janel Weil, Larrie Larstonová
Ilustrátoři: Janel Weil, John Werewolf, Katelyn Auster, Lilien Emity Meissed
Autoři článků: Any Dawson, Anna Barberová, Annet Slapfootová, Avreya Monowitz, Emma Violet Wang, Eressiel de Naso, Isabella Anne Swan, Janel Weil, Larrie Larstonová, Lilien Emity Meissed, Linn Rose Lairová, Madidess Leevian, Thasa Monke Kemanová

Poděkování: Zámečníkům, kteří zasadili neprodyšné dveře do naší redakce, takže jsme mohli zabouchnout jarní letargii před nosem a připravit pro čtenáře toto vydání. Vranovi, že zaslal svého havraního kolegu, aby nám pěl do práce. Všem redaktorům a autorům článků za neutuchající píli a věrnost Corvinovi. Ilustrátorům, že z nás ještě neudělali karikaturu. Korektorům, že nás za věčné upravování článků ještě nepropíchli brky. A samozřejmě vám, našim čtenářům, za neochvějné nadšení, se kterým popadáte nové a nové výtisky našeho časopisu. A v neposlední řadě také siru technickému guru, profesoru Werewolfovi, který našemu plátku vtiskl paměť a obohatil jej o Archiv. Děkujeme!