Sladký život s plísněmi: Pohled do historie

V dalším dílu plísňologického cyklu vám přínášíme informce o plísních na úsvětu věků. Odkud pocházejí první zaznamenané kolonie plísní? Jak žily plísně ve Skandinávii prvních století našeho letopočtu?

Na začátku si povězme něco o původní civilizaci praplísní. První zmínky o nich pocházejí ze starověké Mezopotámie, a to již ze třetího tisíciletí před Kristem. Je to trochu zvláštní vzhledem k podnebí v oblasti Mezopotámie. Snad právě proto byly tehdejší chovy plísní výsadou nejbohatší vrstvy obyvatelstva, která si mohla dovolit plýtvat zlatem a drahocennou vodou pro domácí miláčky, tím spíše pak na vodomilné plísně náročné na vysokou vzdušnou vlhost a dostatek tekutin.

Existují však záznamy na starosumerských hliněných tabulkách psaných klínovým písmem, které potvrzují existenci divoce žijících plísní již o celé tisíciletí dřív. Je to téměř neuvěřitelné vzhledem k minimu vody vyskytujícímu se v oné oblasti. Jednalo se prý o dobře skryté a dost velké kolonie na to, aby se o sebe postaraly bez pomoci člověka.



(Ilustraci vikingské plísně poskytla ochotně Katelyn Auster. Děkujeme!)

Podrobnější informace o divokých plísních pocházejí ze Skandinávie prvního století po Kristu. V tamějším vlhkém podnebí se plísním dařilo, zejména na místech, kde se uchovala vyšší teplota (skalní pukliny, hromady listí a další podobná pohodlná místečka). Tehdejší plísně žily v koloniích (hundr´familja) o zhruba stu jedinců, rozdělených na dva klany (stor familja). Klany sestávaly z jednotlivých rodin čili familjí. V plísní kolonii panovaly silné sociální vazby. Prokazatelně se pěstovaly společné styky, sousedské návštěvy, kolektivní oslavy, svátky a slavnosti. Jak jsme se dozvěděli v minulém rozhovoru se slečnou Plísničkou Modroučkou, plísně si s oblibou společně zazpívaly, povídaly si a dokonce hrály divadlo.

Jelikož však hovoříme o drsné tvrdé Skandinávii, zemi Vikingů, je třeba tyto představy upravit do podoby odpovídající severské nátuře. Mno. Dále se nám dochovaly dokonce krátké záznamy velmi vzdělaných plísní ovládajících čtení a psaní. Máme tedy ucelenou představu o literatuře, básnictví, umění a divadle plísní kultury. Proslulá je divadelní hra Ódinova plíseň z pozdního dramatického období (7. století), pojednávající o božské plísni z chovu nejvyššího boha Ódina. Je magnificentní ukázkou dramatického umění plísní civilizace.

Domácí chov plísní na území centrální Evropy začal až někdy v osmém století. Tehdy došlo k ustrnutí kulturního vývoje z důvodů nutnosti přesvědčit chovatele o své bezmocnosti a potřebě jejich péče. Později se však kultura ve skrytu, hluboko uvnitř chovů, začala zase rozvíjet. Celkově vzato civilizace plísní prodělala od sumerského období své existence úžasný vývoj, který jistě stojí za zmínku.

A to je pro dnešek vše. Těšte se na další vydání!

Šéfredaktorka: Larrie Larstonová
Korektura a vizuální úprava článků: Avreya Monowitz, Janel Weil, Larrie Larstonová
Ilustrátoři: Janel Weil, John Werewolf, Katelyn Auster, Lilien Emity Meissed
Autoři článků: Any Dawson, Anna Barberová, Annet Slapfootová, Avreya Monowitz, Emma Violet Wang, Eressiel de Naso, Isabella Anne Swan, Janel Weil, Larrie Larstonová, Lilien Emity Meissed, Linn Rose Lairová, Madidess Leevian, Thasa Monke Kemanová

Poděkování: Zámečníkům, kteří zasadili neprodyšné dveře do naší redakce, takže jsme mohli zabouchnout jarní letargii před nosem a připravit pro čtenáře toto vydání. Vranovi, že zaslal svého havraního kolegu, aby nám pěl do práce. Všem redaktorům a autorům článků za neutuchající píli a věrnost Corvinovi. Ilustrátorům, že z nás ještě neudělali karikaturu. Korektorům, že nás za věčné upravování článků ještě nepropíchli brky. A samozřejmě vám, našim čtenářům, za neochvějné nadšení, se kterým popadáte nové a nové výtisky našeho časopisu. A v neposlední řadě také siru technickému guru, profesoru Werewolfovi, který našemu plátku vtiskl paměť a obohatil jej o Archiv. Děkujeme!