Podzim patří Halloweenu, Halloween zase srazům a srazy patří Havraspáru. Byla tedy jen otázka času, než se ještě celí vystrašení sletí havrani na tradiční Halloweenský sraz.

Je tu čas adventní a to znamená, že se blíží Štědrý den. Den, kdy nic není nemožné, rodiny se scházejí a všechno je v očekávání. Především v dětských očích září velké jiskřičky, protože Vánoce jsou dnem kouzelným. Ale nejen děti mají svá přání, své tužby špitají i dospělí a doufají, že se jim jejich přání splní…

Nebo ne? Já vám nevím. Poslední dobou brigády stojí za starou bačkoru, soutěží je tak málo, že se tam holky vypsané samy skoro bojí, a i když se vám nějakým záhadným způsobem podaří peníze vydělat, všichni už stejně všechno mají. Jen málokdo má štěstí, že by obdarovával jenom prváky, kteří nemají nic, krom uniformy, skrz kterou fouká. Co s tím?

Za poslední dobu, tedy od otevření registrace studentům pro školní rok Zima 2017, zažily Bradavice nevídaný úkaz. Na hrad se vrací někteří potomci bývalých studentů.

Každý den se probouzíte do nového dne, vstanete a fungujete. A víte proč? Protože máte své životní jistoty. Tráva je zelená, káva má kofein a primus je vzorný student, který dbá na dobro své koleje. Tedy to jsem si až do nedávna taky myslela. Pak jsem zjistila, že můj život je vlastně lež a teď nevím, jak žít dál!

Útržky vzpomínek páchnoucí po opelichané sově a potrhané školní uniformě se pomalu ale jistě vytratily z vaší hlavy. Tam někam do tichého zákoutí zapomnění. Denně slyšíte cinkot galeonů, prohlížíte si vyleštěné výlohy. Jaké to ale bylo na počátku, kdy jste pomalu ani nevěděli, jak vypadá galeon? Pro vás minulost, pro mě realita. Zavzpomínejte...

Nedílnou součástí čekání na Vánoce je i den, kdy naděluje Mikuláš a straší čert, oba v doprovodu krásného anděla. Podařilo se nám oblíbenou i obávanou trojici odchytit k rozhovoru ještě teď, v době relativního klidu před bouří.