Co Sedmiboj dal Sedmibojařům?

Mrzimor má nejpočetnější tým v Sedmiboji, jelikož nikdo nebyl nucen opustit soutěž předčasně, jsou pořád v plném počtu a to ve složení: Paul Brewer, Selena Enail Smithová a Teodorik Valdorius. Tito stateční jezevci toho ještě mnoho dokážou, na to vezmu jed!

A toto už jsou jejich odpovědi, na otázku: Co ti Sedmiboj dal, tedy v čem si myslíš, že je pro tebe Sedmiboj nejpřínosnější?

Paul Brewer: Nejpřínosnější? Nevím, prostě mě to baví, mam radost, že je na mě nějaká ta zodpovědnost a je úžasné sledovat, jak člověka všichni podporují.

Nemyslím, že by mi to přineslo něco typu slávu, bohatství anebo úctu od ostatních, i když je pravda, že jsem si trochu ověřil, jak obstojím v konkurenci.
Přínosem je mi dobrý pocit (a pak snad nějaká ta cena útěchy *směje se*)

Teodorik Valdorius: Co dal? Mnoho věcí. Například jsem si nemyslel, že zvládnu něco napsat na 30 palců. Rozhodně jsem znovu vytáhl papír a tužku na kresby. Je to už nějakou dobu co jsem něco kreslil naposledy. Dal mi tak všeobecnou sounáležitost s kolejí, že bojuji nejenom za sebe,ale hlavně za ní. Také mi dal poznat um jiných soutěžících, před kterými se skláním.

Selena Enail Smithová: Tak to je zapeklitá otázka, budu se muset pořádně zamyslet. Jistě, Sedmiboj mi vzal dost času, ale nelituju toho. Na druhou stranu mi Sedmiboj ukázal, že i když jsem spíše taková tichá osoba, tak lidé mě vnímají a jsou ochotni mě podporovat. V tomto směru byl pro mě osobně Sedmiboj nejpřínosnější, že mi ukázal, že nejsem neviditelná. Dalším faktem, co mě tak napadá, je to, že díky Sedmiboji jsem si občas sáhla až na dno, ale přece jen jsem to nevzdala, i když jsem občas chtěla. Takže pro mě je to, že jsem dokázala objevit svého bojového ducha, také důležité. To je snad tak nejdůležitější, na co jsem si zrovna vzpomněla.

*

Nebelvír ztratil jednou členku svého týmu a to Marianu Kohoutovou, a tak v týmu zůstaly jen dvě statečné červené studentky a to Bilkis Blight a Jane Mooren, které se perou jak ty lvice, aby se vyšplhaly co nejvýše...

Jane Mooren: V poslední době mi sice připadá, že mi Sedmiboj spíš hodně bere, ale budiž... Sedmiboj mi opět dokázal, že hranice možností, kterou mám, ještě zdaleka není na nejvyšší možné míře a že když opravdu chci a musím, tak zvládnu jakýkoliv z jeho úkolů (o kvalitě nemluvím *zakření se*), i když před ním bych jen těžko věřila, že bych dokázala kvůli něčemu takovému strávit třeba téměř 20 hodin jen kreslením... Rozhodně je to cenná zkušenost do dalších let a takové zajímavé (i když k soutěžícím celkem kruté) zpestření.

A co mi ještě dal? Dal mi tuny modrých sov, které létají před každým vydáním CD v obrovskou výdrží *směje se* Tomu se říká dáreček za rozumnou cenu..

Bilkis Blight: Sedmiboj pro mě byl hodně přínosný v mnoha ohledech. Uvědomila jsem si, že bych měla pracovat lépe, neustále se snažit dosáhnout lepších výsledků. Taky jsem díky němu přišla na to, že mi ohromně pomáhá v  soustředění, když o tom úkolu můžu mluvit. Ale myslím, že úplně nejpřínosnější byl v tom, že mě donutil nastartovat fantazii. Zjistila jsem, že se mi postupem času úkoly plní líp a líp, když si nad tím nelámu hlavu a prostě nechám myšlenky plynout.

*

Zmijozel je na tom stejně jako Nebelvír, také přišel o svou zástupkyni a to o Ginevru de Nagu. V sedmibojském shonu ale zůstaly dvě statečné hadí studentky a to Jean Molliacová a Isabela Bloodová, které dělají své koleji také dobré jméno a snaží se prolézt všemi nástrahami jako to hádě.

Jean Molliacová: Sedmiboj pro mě byla velice zajímavá zkušenost. Nejpřínosnější pro mě byl asi v psaní, nejsem zvyklá psát příliš dlouhé texty a tady mi nic jiného nezbylo *úsměv* Zároveň i hodně prověřil naši kreativitu, ale termíny jednotlivých úkolů byly někdy opravdu šibeniční... Když jsem si v jednom úkolu přečetla, že je to na pouhých 10 palců, mohla jsem jásat *směje se*

Isabela Bloodová: No rozhodně jsem se díky Sedmiboji naučila pracovat ve stresových situacích a při hrozné psychické zátěži. Také jsem se ale naučila sáhodlouze rozepisovat to, jak krásně zelený je tenhle trs trávy a jak úžasně hnědá je tahle šiška...

*

Havraspár přišel postupně hned o dvě skvělé zástupkyně a to o Elennar Hollkin a Elanius Aine Neil. Ale tvrdě podporuje a bude podporovat svou jedinečnou havranku Larrie Larstonovou, která je, jak je vidno z naší ankety, horkou kandidátkou na vítěze, a my jen doufáme, že se jí to podaří.

Larrie Larstonová: Tak Sedmiboj byla celkově nezaměnitelná zkušenost; nedá se to srovnat s ničím, co jsem kdy na Hogu zažila. Asi nedovedu říct, v kterém ohledu byl pro mě nejvíc nejpřínosnější - bylo jich víc. Každý úkol mi dal něco jiného: první mě naučil, že preciznost je užitečná, ale nesmí zajít příliš daleko. Druhý mi ukázal, že musím zapracovat na své panikářské nátuře, protože pod tlakem nejsem schopna kloudně přemýšlet. Třetí mi udělal lekci o tom, že stres na poslední chvíli sice funguje, ale dělat vše v posledních minutách se nevyplácí. Čtvrtý mi potvrdil, že ať se můžu přetrhnout jakkoliv, ať se jakkoliv můžu uzoufat, na verše budu vždycky naprosté hovado *usměje se* Pátý mě prozatím bavil nejvíce a naučil mě bojové náladě. Šestý zas, že občas je potřeba zatnout zuby a postavit se i věcem, které jsou nám proti srsti. Co přinese sedmý, to se uvidí. Celkově mě však Sedmiboj naučil nejen hodně o sobě samé, ale také o lidech, kteří při mně v jeho průběhu stáli, a znovu mi tak potvrdil, že Havraspár je mým pravým domovem *usměje se* Účast v Sedmiboji byla splněným snem, k tomu se největší přínos popisuje špatně, to se musí zažít *úsměv*

***

Jak sami vidíte, většině lidem toho Sedmiboj dal mnoho, no uznejte sami, není to důvod pro to, abyste se zúčastnili příštího Sedmiboje vy? Plně věřím, že ano!

Poznámka redakce: Děkujeme všem, kteří se s láskou postarali o sovy našich horlivých pisatelů a nakonec je poslali s odpovědí do jejich sovinců!