U křídel slavností

Havraspárská slavnost, zajímavá to událost! A co se stane, když vy, čtenáři, budete moci nahlédnout do kolejní místnosti v době večírku? Merlinovo moře čeká, dámy a pánové!

Byl večer a v kolejce zrovna začínal havraspárský večírek organizovaný na počest konce roku. Hlavní moderátorky, Lilien Emity Meissed a Madidess Leevian, byly oblečené v modrých plavkách a četly si v pergamenech. Po chvíli přišla Eress, Linn a postupně další. Za oknem bylo šero, ale atmosféře to nebránilo. Vzduch byl nabitý energií a byla vidět modrá barva vyzařující ze studentů.

Mad přečetla organizační pokyny a základní informace o večírku. Poté si přebrala slovo Lilien a oznámila, že cestovní kancelář „LETOJETU“ se uvolila a objednala nám zájezd, který se měl odehrát právě u Merlinova moře. Vedoucím kanceláře a zároveň kormidelníkem byl Frederik Tropický, jehož jméno nám pomohlo naladit se na tu úžasnou letní atmosféru.

Frederik Tropický s sebou také přivezl tým Tropíků, pohledných svalnatých námořníků, kteří byli opravdu fešáci, a Larrie se netajila tím, že se zamilovala :). Ostatně, to všichni... (tedy asi až na pana kolejního)

Jako první dopravní prostředek se nám nabídla žlutá kachnička, která byla začarovaná a představovala přenášedlo. S pomocí kachničky jsme se  dostali k přístavu, kde byla velká zima. Po krátkém šlapání jsme uviděli velkou zakotvenou loď, která se tyčila nad všemi ostatními. Na přídi měla dřevěného havrana a všude byly připevněné modré vlaječky. Jednotlivě a za pomoci námořníků jsme bez úrazu nastoupili na loď a něteří začali chytat ryby, jiní slintali nad krásou námořníků a další si jen obdivně prohlíželi okolí. Mně (Linn) se pak zlomil prut na chytání ryb a od tohoto momentu se začaly dít velice zvláštní věci.

Poté, co byla loď obalena velkou průhlednou bublinou, zachvěla se a začala se potápět. Havraspárské zachvátila panika. Jen Madí poklidně stála a pobrukovala si Sladké dny na moři.

„Tohle bylo v plánu, klid!“ snažily se Lili a Madí uklidnit havránky, avšak moc se jim to nedařilo.

Po chvíli jsme se ocitli definitivně pod vodou, avšak o to větší překvapení pro nás bylo, že jsme mohli normálně dýchat, mluvit a v některých případech i zpívat (přiznám se – v mém případě :)). Bublina nás prostě chránila. Naskytl se nám nádherný pohled – všude plavaly pestrobarevné rybky, delfíni, medúzy a na písečném dně rostly sasanky a barevné korály. Úsměvy nám z tváří zmizely v okamžiku, kdy jsme uviděli obří žraloky, kteří se objevili všude kolem naší lodě a hrůzostrašně se na nás dívali a cenili svá zubiska. Loď zrychlovala, ale žraloci byli neodbytní a přizvali si další kámoše.

Abychom žralokům unikli, loď vplula do úzkého temného tunelu, který se náhle zjevil přímo před námi. Byla v něm černočerná tma... Viděli jsme jen osm párů blýskavých očí nějakých potvor, co na nás zíraly ze shora, a slyšeli cvakání žraločích zubů. Najednou jsme uviděli světlo a vypluli z tunelu. Obklopila nás sluneční záře a cítíli jsme nezvyklé teplo. Moře! Jsme tady!

Všude si hráli delfíni a jeden zamával na Larrie. My jsme zamířili k nejbližšímu ostrovu, který se nazývá Los Šatos. Vystoupili jsme z lodi a procházeli se ulicemi narvanými k prasknutí, lidé nezaháleli a nakupovali, jak jen mohli. V jednom drahém butiku nás zaujala stejná kolekce, kterou jsme měli loni v létě. V čele s Madí jsme vešli dovnitř a začala nová soutěž. Madí dostala od prodavačky kusy oblečení a my jsme si museli vzpomenout, jaké mají názvy. Koš nám zůstal a všichni jsme se vrhli na oblečení, s úmyslem obdržet co nejlepší kusy. Asi jsme přeslechli cosi o tom, že oblečky zmizí po konci večírku...

Vrátili jsme se zpět na loď a proplouvali mořem k dalšímu ostrovu. Zde už byla čistší voda, tak jsme se koupali a Lili nám představila, v čem spočívá další soutěž. Přesmyčky, téma léto. Po chvíli hádání přesmyček nastala chvilka opalování. Prefektka Elánka nám poslala pozdrav, protože se nemohla dostavit, a pak nám i pan kolejní pověděl pár pěkných věcí. A na řadu přišly ceny. Všichni jsme se nedočkavě napřímili a s očekáváním se zahleděli na naši primusku, Janel Weil. Ta nám pověděla několik hezkých vět.

Jako první získala cenu Barush Talandie , která nasbírala neuvěřitelných 2096 bodů a tak dostala cenu Nováček roku.

VíceSnaživec roku byla Lilien Emity Meissed , která získala odměnu nejvyšší – diadém Roweny z Havraspáru.

Ocenění Sedmera havranů získaly tyto studentky: Madidess Leevian, Linn Rose Lairová, Lilien Emity Meissed a Any Dawson. Jako odměnu získaly Tajemnou knihu profesorskou, která tu zbyla jako pozůstatek ZLA.

Pan kolejní nám pak pověděl jméno, které zní Madidess Leevian. Tato studentka získala odznak Roweny z Havraspáru, kterým se může pyšnit po sedm dní, tedy týden. Dává se za velký přínos koleji.

Poté přišla na řadu předsoutěž, která měla dvě části kreslící a psací. V psací části zvítězila studentka Barush Talandie a v kreslící části se umístily čtyři studentky – na třetím místě Elánka 


a Linn


Janel na druhém místě


a na prvním Larrie Larstonová s opravdu nádhernou kresbou sedmera havranů


A večírek neskončil, ba ne. Ale odložil se, jelikož by trval moc dlouho, kdyby se v něm pokračovalo. V druhé části se účastnili i nově zařazení havránci. Rozhodli jsme se, že na ostrově dva dny zůstaneme a užívali jsme si sluníčka, moře, jídla, pití, zmrzliny…

Šéfredaktorka: Larrie Larstonová
Korektura a vizuální úprava článků: Avreya Monowitz, Janel Weil, John Werewolf, Larrie Larstonová
Ilustrátoři: Lilien Emity Meissed, John Werewolf, Avreya Monowitz
Autoři článků: Annet Slapfootová, Any Dawson, Avreya Monowitz, Elennar Hollkin, Emma Violet Wang, Janel Weil, Larrie Larstonová, Linn Rose Lairová, Madidess Leevian, Thasa Monke Kemanová

Poděkování: Všem redaktorům za nadšení a vytvoření té správné přátelské atmosféry uvnitř redakce, při které se staroch Hraban jen spokojeně poplácával po své mužné hrudi. Korektorkám, které s námi měly neskonalou trpělivost. Ilustrátorům za ochotu věnovat nám své nápady a píli. Siru technikovi za ty krásné nové prstíčky u přehledu článků, které potěšily Vranovo oko. Bratrstvu Sedmera havranů, které nad námi neúnavně bdělo. A všem čtenářům za věnování pozornosti a strávení několika minut času s naším časopisem. Díky!