Modrá tvář - Salesia Barbara Fialková

Máme tu studentku prvního ročníku, odhodlanou se nám představit. Chcete-li poznat novou tvář, čtěte dále!

Saleska, jak se všem představuje, patří k těm nejpilnějším nováčkům. Pokaždé, když ji potkáte, horlivě si něco škrábe do pergamenu. Ale vždy si najde čas prohodit s vámi pár slov.

Corvinus Declaratio: Takže začneme, jak by ses popsala v pěti slovech?
Salesia: Nadšená, závislá, grafoman, společensko-nespolečenská a třeba... hezká. *smích*

Corvinus Declaratio: Z jaké pocházíš rodiny? Z mudlovské, čistokrevné či smíšené? Jak tví rodiče vnímali přijetí na naši školu?
Salesia:  No, oba moji rodiče jsou kouzelníci, ale rodina z tátovy strany je mudlovská. Každopádně, narozdíl od mojí mudlovské babičky, které jsem díky svým kouzelnickým schopnostem kdysi udělala z oslavy narozenin katastrofu, to oba rodiče nesmírně potěšilo. Abych pravdu řekla, kdyby mě nepřijali, asi by to byl můj konec. Tolik kázání nemůže normální (ani nenormální) člověk přežít...

Corvinus Declaratio: Jaká byla tvoje vysněná kolej? Jsi spokojená s rozhodnutím Moudrého klobouku?
Salesia: Když jsem první den přišla na hrad, nevěděla jsem, do jaké koleje bych chtěla. Tak jsem také odpověděla v prvním rozhovoru s nováčky. Nicméně se brzy rozhodlo a díky mojí patronce Barushce a ještě prefektce Elánce jsem začala toužit po Havraspáru. Takže se mi splnil sen a jsem s rozhodnutím klobouku maximálně spokojená. *úsměv*

Corvinus Declaratio: Jak vnímáš atmosféru v koleji? Co se ti líbí a co ne?
Salesia: Jsem tam teprve několik dní a zatím to nemůžu moc posoudit. Každopádně se mi v Havraspáru moc líbí. Vyhovuje mi především to, že každý má své vlastní křesílko a často mu ostatní ochotně dovolí přisunout si ho blíže ke krbu. Atmosféra je moc přátelská a to je skvělé.

Corvinus Declaratio: Máš celých 26 galeonů. Tolik jsem za celých svých šest let na škole neměla. Jak se ti povedlo je získat?
Salesia: Popravdě už jich mám o dost míň, protože mě pustili do laboratoře. A to byla osudná chyba. Nejenže podpálím hrad, ale utratím všechny svoje galeonky za přísady do lektvarů. *úsměv* No ne, pravdou je, že jsem vyloupila Gringottovic banku. *chvíle ticha* Ale tak vážně. Odpovědí jsou soutěže, soutěže a zase soutěže. Pak jsem také napsala něco do Denního věštce a do čítárny Sub Salix. A bylo to.

Corvinus Declaratio: Takových pilných lidí je v Havraspáru potřeba. Ale jdeme dál. Kolik plánuješ předmětů? A které tě zaujaly?
Salesia: Plánuju jich tak deset až dvacet. Uvidíme, jak budu stíhat. Napsala jsem si takový pěkný seznam:
Flákání pro pokročilé, Bonzologie, Filosofie, Kouzelné formule, Kočka, tvor v kouzelnickém světě, Psychologie...

(seznam zkrácen z důvodu nedostatku pergamenu pozn.red.)

Corvinus Declaratio: Ehh… no tolik toho stihnout, to je na nováčka opravdu obdivuhodné.Teď trošku netradiční otázka: Jak se jmenuje tvoje sova/sovy? A proč jsi je tak pojmenovala?
Salesia: Uh, tak to bude složitější. Mám šest sov, tři z nich jsem dostala a jmenují se Stella, Fialka a Stenley. A pak mám své tři - Claudius, jako projev mého zbožňování antiky, Hiro, jako jméno postavy z jednoho mudlovského seriálu, který se mi zalíbil. A nakonec Talandinka, sovička pojmenovaná po mojí patronce Barush Talandie. *úsměv*

Corvinus Declaratio: Když už jsme u těch netradičních otázek, jaký máš názor na práva domácích skřítků?
Salesia: To jsou mi ale otázky na chudáka jedenáctiletého studentíka. Já si myslím, že když se k nim kouzelníci chovají slušně, není ani plat nutný. Slušné zacházení, to ano, na to rozhodně právo mají a mělo by se i vynucovat, pokud se někdo chová hrubě. Ale plat nebo propuštění? Vždyť oni to dělají rádi.

Corvinus Declaratio: Máš nějaké životní heslo?
Salesia: Don't worry, be happy. Mám jich více, ale myslím, že tohle vystihuje podstatu všeho. Zvlášť jak se zpívá v písničce: "Každý má občas nějaké trable, ale když se trápíme, děláme je dvakrát takové." Svatá pravda.

Corvinus Declaratio: Doplň prosím první asociaci. Kdybys byla:
Rostlina ... Chryzantéma
Barva ... Bílá
Zvíře ... Kočka
Pocit ... Nadšení

Corvinus Declaratio: A jsme u konce. Kdybys mohla jmenovat jednoho človíčka, který pro tebe něco znamená a chtěla bys ho pozdravit přes tento rozhovor. Kdo by to byl?
Salesia: Rozhodně Baruška (Barush Talandie), protože se o mě tak hezky stará. *úsměv* A já jsem moc a moc ráda, že mám za patronku právě ji.

Moc děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů!