„Bye bye Olaf!“
Už je to tak. Počasí za zdmi hradu má do krutých zimních mrazu skutečně velice daleko a tak je jen otázkou času, kdy roztají i ty poslední zbytečky ledu a sněhu. V takových chvílích by se měli mít sněhuláci na pozoru. To samozřejmě platí i pro Olafa, který si bohužel někde zapomněl svůj osobní sněhový mráček. Čeká ho tedy přesně to, co jeho méně magické koledy. Bude z něj louže. (Nikoli šťastný sněhulák.)
Zajímalo by mě, jestli lebka, která Zoraidě vykukuje zpod košile, má tuto událost předpovídat nebo jestli je to jen velice zvláštní shoda okolností.
10/10
