Do hradu, až z vesnice!
Jo, to si jednou tak jdu po chodbě a proti mně vyběhne vesničanka! Zděšeně vykřiknu, protože do sebe narazíme a obě se skutálíme na zem. "Jejky, promiń!" Rychle jsem se omlouvala. Jenže, když jsem si ji začala prohlížet, něco mi na ni nesedělo. Vesnický kloubouk to mělo, pytel od brambor sloužil jako šaty, boty ze dřeva taky nechyběly. A aby ji nebylo zima, měla kolem ramen přehozený pléd. Na první pohled byste opravdu řekli, že je to holka z vesnice, ale když se potom zaměříte na některé detaily... ne to nemůže být vesničanka, vždyť to je Vendy!