„Havran“
Kráčela jsem po chodbě, když tu najednou vidím za rohem vlát černý potrhaný šál. Zvědavost mi nedala, zrychlila jsem, abych viděla, kdo se pod ním schovává. Když jsem onu osobu spatřila, překvapením jsem zůstala stát a jen zírala. Byla to Mia, za normálních okolností nevinná a tichá dívka, která mi nyní spíše naháněla hrůzu. Oblečena do černo-šedého outfitu za sebou táhla havrana na kolečkách, který děsivě vrzal. Dokonce se mu i celkem podobala svým strašidelným zjevem. Stačilo by o půlnoci vejít do kolejní místnosti a šeptnout „Nevermore“. Rázem bych byla na lustru, pod postelí anebo bych tam nebyla vůbec.
10/10
