„Neohlížej se, jde za námi kůň!“
Snad mě jen smysly šálí, snad se mi to jenom zdá! Vidím já snad koně ve svátečním kabátku? Já snad blouzním, to jsou manšestrové kalhoty? Mdloby jdou na mě on má na nohou hnědé plátěnky! Cože to říkáte? Srandu si ze mě děláte? To že je zmijozelská kolejní? Nevěš mi bulíky na nos, ta člověkem zdála se mi, tohle je kůň! Maska pravíš drahá má? Pravdu máš! Já běsním! Sundejte masku, hadice! Aprílem si na mě nepřijdete, odhalila jsem vás! Sličným koněm aristokratem zdála jste se mi, avšak mámení zmizelo a už vidím, že zelenou hadí duši máte. Ferdinand byl by pyšný na ten převlek podšitý! Zasloužené sdílené 2. místo, gratulujeme!
9/10
